K jednotnému zabezpečení výkonu kontroly nad bezpečností vyhrazených technických zařízení v systému SÚIP podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb. a na základě zmocnění organizace státního odborného dozoru ITI Praha obsaženém v § 6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o SOD“) a do doby než MPSV stanoví příslušnými vyhláškami bližší podmínky výkonu státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení byl vydán

A) Ze zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášek, které upravují oblast vyhrazených technických zařízení (vyhl. č. 18 až 21/1979 Sb., vyhl. 85/1978 Sb. a vyhlášky č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vyplývají úkoly ( v oblasti vyhrazených tlakových zařízeni) pro organizaci státního odborného dozoru ITI Praha podle § 6a odst. 1:

Činnost inspekce práce nad vyhrazenými technickými zařízeními podle §3 odst.1 písm. zákona č.251/2005Sb :

1. Orgánům inspekce práce je uloženo plnit úkoly vyplývající z vyhlášek č. 18 až 21/1979 Sb., vyhlášky č. 85/1978 Sb. a vyhlášky č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v těch případech, kdy zákon o inspekci práce nestanoví jinak – viz výše uvedené tabulky.
2. Úkony OIP uvedené v Tabulce č. 1 jako „bere na vědomí“ nevylučují provádění kontrol z pohledu dodržování povinností vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a předpisů k zajištění bezpečnosti vyhrazených tlakových zařízení.

Činnost inspekce práce SUIP a OIP nad vyhrazenými tlakovými zařízeními podle jednotlivých ustanovení vyhlášky č.18/1979Sb,jejichž řešení si vyžaduje vydání závazných dokumentů podle správního řádu.

I) § 4 vyhlášky č.18/1979Sb

Oprávnění organizací

(4) Zjistí-li orgán dozoru nedodržování podmínek nebo porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při činnosti podle oprávnění, omezí rozsah oprávnění nebo je organizaci odejme.

II) § 7 vyhlášky č.18/1979Sb

Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob

      (4) Tlaková zkouška musí být provedena

a) určí-li to orgán dozoru,

b) nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není stanovená lhůta kratší.

III) § 8 vyhlášky č.18/1979Sb

Revizní technik a zkušební orgán

      (1) Revizní technik musí mít pro provádění revizí a zkoušek kotlů a tlakových nádob osvědčení o odborné způsobilosti vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.

      (2) Uchazeč o osvědčení revizního technika musí mít ukončené úplné střední odborné vzdělání strojní a nejméně pětiletou praxi v oboru tlakových zařízení. Pro uchazeče o osvědčení revizního technika kotlů 4. třídy postačí výuční list ve strojním oboru a nejméně sedmiletá odborná praxe v oboru tlakových zařízení.

      (5) Má-li uchazeč odborné strojní vzdělání vyšší, než je předepsáno v odstavcích 2 a 4, postačí odborná praxe dvouletá. Má-li uchazeč jiné odborné vzdělání, rozhodne o potřebné délce praxe orgán dozoru.

PROVÁDĚNÍ DOZORU – NYNÍ KONTROL- PODLE STANOVENÉHO PROGRAMU HLAVNÍ ZDROJ INFORMACÍ O PROVOZOVANÝCH ZAŘÍZENÍCH

Tato činnost představuje největší zdroj informací o provozovaných tlakových zařízeních, protože se na ni soustřeďuje největší kapacita dozoru ( inspekce)- asi 50%, i když ne vždy se daří odhalovat všechny rizikové faktory , hlavně ty , které souvisí s jednáním a chováním zaměstnanců.Jednou z typických kontrol na společenskou objednávku byla- Kontrola dodržování požadavků bezpečnosti při provozu plně automatizovaných parních a horkovodních kotlů, jejich údržbě a opravě, zaměřená na tento okruh otázek:

1. Systém obecné prevence
   • a) zda bylo provedeno vyhledávání rizik při provozu zařízení,
   • b) zda bylo provedeno vyhledávání rizik při obsluze a údržbě zařízení ( zejména automatického systému zajištění bezpečnosti provozu kotle),
   • c) zda opatření přijatá k jejich odstranění jsou dostatečná,
   • d) je zajištěna odborná způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení,
   • e) je vedena předepsaná provozní dokumentace dozorovaného technických zařízení,
   • f) zda dozorovaný subjekt přijal opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí.
2. Systém prevence technických zařízení
   • a) zda dozorovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav dozorovaného zařízení systematicky prováděnou preventivní údržbou, pravidelnými kontrolami a revizemi a zda je tento systém funkční,
   • b) zda doklady o revizích a kontrolách mají předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň.
3. Dozorem na pracovišti:
   • a) zda je zajištěn snadný a bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení,
   • b) zda je zařízení vybaveno předepsaným zabezpečovacím zařízením, předepsanými armaturami, případně dalšími ovládacími a bezpečnostními prvky a je prováděna kontrola jejich funkčního stavu,
   • c) přívodní potrubí plynu, lehkého topného oleje nebo mazutu je vybaveno předepsanými armaturami, zda není používáno pro jiné účely, než pro které je určeno, zda je provedena jako protikorozní ochrana a značení podle protékajícího média.

Systém obecné prevence

a) V mnoha případech nebyl vypracován seznam rizik, který by obsahoval posouzení provozu celého kotelního zařízení s ohledem na možnost vzniku havarijního stavu zařízení zejména s ohledem na možné selhání zařízení BOSB a tím možnosti ohrožení života a zdraví pracovníků posuzované organizace. Ve dvou případech tyto dokumenty byly pouze v pracovní verzi a nebyly v době dozoru schváleny vedením společnosti a nebyly zavedeny.

b) Opět ve stejných případech seznam vyhledaných rizik neobsahoval posouzení rizik při provádění obsluhy a údržby zařízení s ohledem na možnost vzniku havarijního stavu zařízení zejména, s ohledem na možné selhání zařízení BOSB a tím možnosti ohrožení života a zdraví pracovníků posuzované organizace. Ve dvou případech tyto dokumenty byly pouze v pracovní verzi a nebyly v době dozoru schváleny vedením společnosti a zavedeny. U třech subjektů bylo zjištěno, že nejsou pracovníkům obsluhy přidělovány OOPP na základě hodnocení rizik.

c) U řady subjektů bylo zjištěno, že nebyly dostatečně přijaty organizační opatření pro odstranění, popř. minimalizaci rizik při obsluze a údržbě kotelního zařízení. To lze uvést tím, že místní provozní předpisy pro provoz středotlakých parních kotlů a související kotelní zařízení, neobsahovaly předepsané náležitosti. Neobsahovaly například údaje o provozu a potřebné údržbě zařízení BOSB, způsob a termíny zkoušení zabezpečovací výstroje a způsob obsluhy i provozu zařízení pro úpravu vody.

d) U mnoha subjektů bylo školení pracovníků prováděno nedostatečně. To se prokázalo tím, že osnova školení není aktualizována, zaměstnanci nejsou prokazatelně seznámeni s výsledkem vyhledávání a vyhodnocením rizik, a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik. Není prováděno pravidelné ověřování znalostí topičů 1 x za tři roky provozovatelem. U ostatních subjektů odborná způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou dozorovaného zařízení byla u dozorovaných subjektů řádně doložena, ale jak je výše uvedeno v důsledků nedostatků v oblasti hodnocení rizik a v důsledků nedostatků v náležitostech provozních předpisů, nemohla být obsluha vždy se všemi známými riziky a opatřeními vedoucími k odstranění nebo minimalizaci rizik ve skutečnosti seznámena i přesto, že školení a přezkoušení znalostí absolvovala.V jednom případě bylo zjištěno, že topič nemá platnou doplňkovou zkoušku na plynné paliva u organizace státního odborného dozoru ITI Praha, ale má pouze odbornou způsobilost na obsluhu plynových zařízení vystavenou revizním technikem plynových zařízení.

e) Dokumentace pro provoz byla pro jednotlivá kotelní zařízení vypracována, avšak u několika subjektů bylo zjištěno, jak je výše uvedeno, že neobsahují předepsané náležitosti. Dále bylo u dalších subjektů zjištěno, že nejsou vedeny provozní záznamy. Jedná se především o záznamy o zkoušení pojistných ventilů, tlakoměrů, signalizace hladiny vody v kotli, údaje o tepelném měření, údaje o kvalitě napájecí a kotelní vody, dávkování chemikálií v předepsaných termínech. Nejsou zapisovány případy provozu kotle za mimořádných podmínek. Dále nejsou vedeny záznamy o provozu a zkoušení plynových zařízení. U jednoho subjektu nebylo předloženo závazné stanovisko ITI Praha stanovující podmínky pro provoz zařízení BOSB, tak aby kotelní zařízení mohlo být provozováno s občasným dozorem a ani písemný souhlas orgánu dozoru s tímž, že obsluha středotlakých kotlů může opustit stanoviště obsluhy na dobu delší než 5 minut.

f) Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jsou organizačně rozpracovány ve formě havarijních předpisů a to specificky podle rozsahu zařízení a dle stávajících možností provozovatele jsou k tomu určena a vyčleněna předmětná technická zařízení.

Systém prevence technických zařízení

a) Základní podmínkou spolehlivého a bezpečného provozu středotlakých parních a horkovodních kotlů vybavených zařízením BOSB a provozovaných způsobem občasného dozoru je pravidelná kontrola tohoto automatického zařízení v intervalu nejméně 1 x za ½ roku, jak je dáno odborným a závazným stanoviskem ITI Praha pro daný typ zařízení, což nebylo splněno u dvou subjektů. U dalších třech subjektů nebyl splněn požadavek aby tuto servisní činnost prováděla pouze odborná organizace, která má od výrobce zařízení k této činnost platný souhlas a technickou i odbornou podporu. U provozovaných kotelních zařízení nebyly doloženy platné revize a zkoušky u čtyřech subjektů. Neprovádění pravidelné kontroly kvality napájecí a kotelní vody 1 x za směnu bylo zjištěno u sedmi subjektů, přesto že při způsobu provozu středotlakých kotlů s občasným dozorem, je předepsaná kvalita napájecí a kotelní vody jednou ze základních podmínek. V jednom případě bylo zjištěno, že nejsou prováděny pravidelně l x za rok prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

b) Předložené doklady o revizích a kontrolách jsou nedostatečné u subjektů, kde byly zjištěny závady zejména přímou kontrolou v provoze a závady týkající se provozní dokumentace i odborné způsobilosti. Toto platí pokud tyto závady v nich nejsou obsažené a tyto závady nevznikly v mezidobí od poslední revize. Prokázat, kým jsou nedostatky v revizích zapříčiněny, je ztíženo skutečností, že vždy revize jsou prováděny dodavatelským způsobem a daný revizní, servisní či jiný kontrolní pracovník není v dané organizaci přítomen.

Dozor na pracovišti

a) Tím, že provedení žebříku na plošinu kotle neodpovídá svým provedením není umožněn bezpečný přístup k zabezpečovacímu zařízení kotle, a to zejména k pojistným ventilům, ovládacím armaturám, k zařízení BOSB, z hlediska obsluhy a údržby, což bylo zjištěno v třech případech a v jednom případě neodpovídalo svým provedením schodiště do kotelny.

b) Závady na provozovaném kotelním zařízení při kontrole na pracovišti byly zjištěny u jedenácti subjektů. Jedná se zejména o to, že odpojitelný ekonomizér kotle není vybaven tlakoměrem a teploměrem, odváděcí potrubí pojistného ventilu kotle neodpovídá svým provedením, dále o to, že kotle nejsou vybaveny vodoměrem, tlakoměrem a teploměrem na přívodu napájecí vody. Horkovodní kotel není vybaven předepsanými průtokoměry pro občasný dozor, na provozních tlakoměrech a teploměrech není vyznačena předepsaná mezní hodnota. Z dalších závad to jsou například netěsnost na plovákové komoře automatického regulátoru hladiny vody, oprava na přívodním potrubí k vodoznaku nebyla provedena odborně oprávněnou organizací, tlakový celek kotle při odstavení na delší dobu není chráněn proti korozi vhodným způsobem, zařízení BOSB dle provozních záznamů vykazuje provozní nespolehlivost a přesto je zařízení provozováno s občasným dozorem. V neposlední řadě nebylo v několika příkladech prokázáno prováděním kontroly kvality vody, že kvalita napájecí a kotelní vody odpovídá předepsaným hodnotám a v jednom případě bylo prokázáno, že kvalita napájecí vody trvale neodpovídá požadavkům ČSN 077401 a tím ani provozu kotle s občasným dozorem. Pokud jsou ovládací a bezpečnostní prvky a zařízení instalovány, tak se kontroly jejich funkčnosti na nich provádí a nebyl zjištěn případ jejich nefunkčnosti. Přesto však u dvou subjektů nejsou vždy tyto kontroly funkčnosti zaznamenávány do provozní dokumentace.

c) u zařízení na přípravu a dopravu plynných nebo kapalných paliv nebyly zjištěny závady, pouze v jednom případě nebyly vedeny předepsané záznamy o provozu plynových zařízení v rozsahu, s místním provozním řádem plynového zařízení kotelny.

Návrhy opatření na celorepublikové úrovni

Zařízení BOSB, které se uvádí do provozu, a to buď na novém kotli nebo po montáži na již provozovaný kotel, umožňuje provozovateli snížit obsluhu kotelní zařízení na minimum. Toto zařízení, které podle typu a vybavení dokáže automaticky spolehlivě řídit provoz kotle bez zásahu topiče, je zařízení, které může při určitých stavech špatné obsluhy, extrémních parametrů provozu, nedostatečné kvality vody, nedostatečné a neodborné obsluze, údržbě a nedovolených zásazích do automatiky způsobit selhání a následnou havárii s velkými následky. Přesto při prvním uvádění do provozu, dochází většinou pouze ke krátkému zacvičení a vysvětlení obsluze s topičským průkazem od montážní organizace, která není ani někdy pověřená výrobcem a natož řádně zaškolená u výrobce na funkci, údržbu a servis tohoto zařízení. Po tomto zacvičení není prováděno mnohdy ani řádné ověření znalostí s odpovídajícím zápisem a není vždy možno, aby montážní organizace provedla zacvičení všech pracovníků podílejících se na obsluze. To, že topiči s platným topičským průkazem neznají daný typ zařízení, jeho konstrukční řešení, jeho funkčnost, všechny možné vlivy, jež by mohly způsobit poruchový jev, je více než zřejmé i z výsledků této prověrky. Například nevyhovující kvalita kotelní vody může způsobit selhání téměř všech typů BOSB (pěnění vody při vysoké konduktivitě) a pro provoz kotlů s občasným dozorem při použití zařízení, je předepsáno, že napájecí a kotelní voda musí odpovídat ČSN 077401. Přitom téměř v každé kotelně, pokud se kvalita vody správně 1 x za směnu zjišťuje, za uplynulé roční období najde vždy více či méně dní, kdy některé z hodnot jsou nevyhovující ( některých kotelnách je tento stav i trvalý) a přesto se provozují s občasným dozorem. Přitom uvedená kvalita vody není jediný rizikový faktor, tím že obsluha je prováděna pouze v určitých intervalech, klade na topiče zvýšené požadavky na znalosti o tomto moderním technickém zařízení, tak aby včas mohl vyhodnotit možnost vzniku selhání zařízení nebo odhalit již vzniklý nedostatek při provozu zařízení. Proto je nutné aby znalosti topičů, obsluhujících kotel se zařízením BOSB, byly prokazatelně na vyšší úrovni než u kotle bez zařízení BOSB. Tento požadavek výše popsané zacvičení ve většině případech nezajistí, tak aby byl topič obeznámen se všemi podmínkami bezpečného a spolehlivého provozu. Proto jsme navrhli, aby bylo uvažováno při schvalování nebo úpravě legislativy v této oblasti, zda by nebylo vhodné zavést povinnost pro topiče kotlů se zařízením BOSB, složit doplňkovou zkoušku pro tento druh zařízení, v podobném rozsahu jakou jsou zkoušky na jiný druh paliva.

Bezpečnost při provozu zařízení na přípravu uhelného prášku pro kotle na práškové palivo byl dalším úkolem , který plnil inspektorát odbornou skupinou pro tlaková zařízení. Hlavní kontrolní činnost bude zaměřena na technologické prostory zauhlování u kotlů (zásobníky uhlí, sušení uhlí, zařízení na přípravu uhelného prášku, zásobníky uhelného prášku, dopravní cesty uhlí a uhelného prášku).

Systém obecné prevence

a) V jednom případu seznam vyhledaných rizik neobsahoval posouzení zařízení na přípravu uhelného prášku včetně dopravy a skladování, a v jednom případu tyto dokumenty byly pouze v pracovní verzi a nebyly v době dozoru schváleny vedením společnosti a zavedeny.

b) V jednom případu seznam vyhledaných rizik neobsahoval posouzení týkající se s obsluhy a údržbou zařízení pro přípravu uhelného prášku, pro provoz kotlů na práškové palivo.

c) a) Opatření, která se týkají odstranění předmětných rizik, nebyla prováděna u jednoho subjektu například tím, že na přesýpací stanici na parními kotli ( 2 x) nebylo stanoveno pravidelné odstraňování uhelného prachu, což dokazuje skutečnost, že při dozoru bylo zjištěno, že souvislá vrstva prachu dosáhla cca 5 mm. U čtyř subjektů bylo zjištěno, že nebyla dostatečně přijata organizační opatření pro odstranění popř. minimalizaci rizik tím, že místní provozní předpisy pro zařízení na přípravu uhelného prášku neobsahovaly předepsané náležitosti. Neobsahovaly například způsob a termíny zkoušení zabezpečovacího a ochranného zařízení ( signalizace a blokád při nebezpečných stavech). Dále uvedený předpis neřešil pro čištění uhelných zásobníků prováděné dodavatelským subjektem, rizika ohrožení zdraví a života zaměstnanců , jako je například možné zasypání pracovníků provádějících čištění a pod.

d)Odborná způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou dozorovaného zařízení byla u dozorovaných subjektů řádně doložena, ale jak je výše uvedeno, v důsledku nedostatků v oblasti hodnocení rizik a v důsledků nedostatků v náležitostech provozních předpisů, nemohla být obsluha vždy se všemi známými riziky a opatřeními vedoucími k odstranění nebo minimalizaci rizik ve skutečnosti seznámena i přesto, že školení a přezkoušení znalostí absolvovala.

e) Dokumentace pro provoz byla pro jednotlivá zařízení na přípravu uhelného prášku a ostatních částí kotelního zařízení vypracována, avšak u čtyř subjektů bylo zjištěno, jak je výše uvedeno, že neobsahují předepsané náležitosti. U jednoho subjektu bylo zjištěno, že nejsou vedeny záznamy o provozu, údržbě a kontrolách zásobníků na uhlí a u dalšího subjektu nebyly vedeny evidenční knihy provozu dopravníků uhlí do kotelny.

f) Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jsou organizačně rozpracovány ve formě předpisů a to specificky podle rozsahu zařízení a dle stávajících možností provozovatele jsou k tomu určena a vyčleněna předmětná technická zařízení.

Systém prevence technických zařízení

a) Při prověrce bylo zjištěno, že jsou pravidelně prováděny předepsané revize kotelního zařízení v celém rozsahu včetně zařízení pro přípravu uhelného prášku, pouze u jednoho subjektu nebylo doloženo provádění pravidelných kontrol ocelových konstrukcí dopravníků uhlí do kotelny. To, že při kontrole byly zjištěny některé nedostatky na zařízení pro přípravu uhelného prášku, dokazuje, že systém preventivní údržby není v těchto případech úplně funkční.

b) Předložené doklady o revizích a kontrolách nejsou úplné a bezchybné u subjektů, kde byly zjištěny závady, jak uvedeno zejména přímou kontrolou v provoze, závady týkající se provozní dokumentace, pokud tyto závady v nich nejsou obsažené a tyto závady nevznikly v mezidobí od poslední revize a kontroly.

Dozorem na pracovišti:

a) U tří subjektů bylo zjištěno, že vstupní otvory do zásobníků uhlí (20 ks) nejsou zabezpečeny proti nežádoucímu vstupu. U jednoho subjektu bylo zjištěno, že není vhodným způsobem zamezen přístup do prostoru napínacího závaží u dopravníků uhlí pro kotelnu.

b) V jednom případě bylo zjištěno, že reverzní zauhlovací pás není vybaven zařízením umožňujícím vypnutí pásu z kteréhokoliv místa a instalované zábradlí nechrání pracovníky proti náhodnému zachycení ruky pohybujícím se pásem. U jiného subjektu bylo zjištěno, že ne všechny dopravníky mají zakryta místa, kde je volný přístup osob ke zdrojům nebezpečí a příhradová konstrukce dopravníků na uhlí neplní funkci zábradlí u přesypového dopravníku, k násypkám jednotlivých kotlů. Pokud jsou ovládací a bezpečnostní prvky a zařízení instalovány, tak se kontroly jejich funkčnosti na nich provádí a nebyl zjištěn případ jejich nefunkčnosti, avšak jak je uvedeno, u dvou subjektů nejsou vždy tyto kontroly funkčnosti zaznamenávány do provozní dokumentace.

Z uvedených prověrek, které byly provedeny v rámci tohoto programu vyplývá, že i u tak malého počtu subjektů , které navíc patří mezi subjekty, které mají tradičně vyšší úroveň obecné prevence a organizace bezpečnosti práce a technických zařízení, technické prevence i úroveň obsluhy a údržby, než v menších kotelnách, byly při zjišťování konkrétního stavu na jednotlivých pracovištích zjištěny závady na zařízení. Tyto závady na daném konkrétním pracovišti můžou vytvářet konkrétní riziko, které za určitých podmínek, může mít vliv na vznik konkrétního pracovního úrazu s vážným ohrožením zdraví popř. i života pracovníků. Z toho vyplývá, že přesouvání většího důrazu na obecnou prevenci při provádění dozoru nemusí vždy konkrétně řešit některé problematické stavy přímo v provozu a že přímá kontrola stavu jednotlivých pracovištích při dozoru je fyzickou kontrolou činností v oblasti plnění povinností v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení, nejen pracovníků zaměstnavatele ale i pracovníků jiných dodavatelských subjektů. Míra působení dodavatelských firem je v současné době stále větší, a to zejména v oblasti nejen montážních činností ale zejména v činnosti technické prevence a při provádění kontrol, prohlídek, revizí a zkoušek a také při odstraňování zjištěných závad při těchto činnostech. Tím, že není reálné, aby činnost všech těchto pracovníků různých podnikatelských subjektů byla vždy zcela bezchybná, vznikají uvedené nedostatky, které při technické prevenci ani pomocí systému obecné prevence nejsou zjištěny, ale jsou zjištěny až při odborném dozoru právě prohlídkou jednotlivých pracovišť, i když mnohdy jen namátkovou. Tím je pak zaměstnavateli dán návod jak zjistit a odstranit obdobné závady na dalších jeho pracovištích, čímž skutečné množství odstraněných nedostatků na základě provedeného dozoru bývá větší.

KONTROLA PROVOZOVANÝCH TLAKOVÝCH NÁDOB

U malých výrobců a drobných podnikatelských subjektů je z důvodů potřeby pro technologii výroby používat různé druhy tlakových nádob stabilních a nádob k dopravě plynů. Tito uživatelé neznají u těchto vyhrazených tlakových zařízení dostatečně problematiku provozu a proto často nedodržují požadavky jednotlivých předpisů, které je nutno plnit tak, aby byl zajištěn bezpečný provoz zařízení za všech okolností po dobu jejich provozu. Prověrky byly provedeny u menších a drobných podnikatelských subjektů, bez výběru z hlediska druhu podnikání a kontrolovány byly různé druhy tlakových vyhrazených i nevyhrazených zařízení.

Zjištěné skutečnosti:

a) I tam, kde u výrobních profesí bylo doloženo vyhledávání rizik možného ohrožení zaměstnanců, včetně vyhodnocení rizikových faktorů, nebylo toto v mnohých případech provedeno na úseku provozu tlakových nádob stabilních a tlakových nádob k dopravě plynů. Dále v některých případech tato rizika byla vyhodnocena pouze obecně a nebyla již konkretizována na pracovní postupy při obsluze uvedených tlakových zařízení. Tam, kde jsou doklady o vyhledávání vyhodnocení rizik je někdy však zjišťováno, že zaměstnavatel nezajistil prokazatelné seznámení s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik pro své zaměstnance na konkrétní prováděné činnosti a pracoviště.

b) U vyhrazených technických zařízení jako jsou tlakové nádoby stabilní a nádoby k dopravě plynů, obsluha v některých případech nemá předepsaný druh odborné kvalifikace nebo nemá tuto kvalifikace v pravidelných předepsaných termínech (1x za 3 roky) obnovovanou. Další nedostatky jsou patrné v zápisech o odborné způsobilosti, z nichž nevyplývá dostatečně předepsaný rozsah školení a průkazné ověřování znalostí, tak aby bylo zřejmé že obsluha má znalosti potřebné k zajištění bezpečné obsluhy těchto zařízení a zdravotní způsobilost. U subjektů s větším počtem tlakových nádob stabilních není doloženo písemné pověření jednotlivých obsluh pro určené konkrétní tlakové nádoby. Nedostatky, že není odborná způsobilost provedena, jsou zjišťovány při manipulaci, dopravě a skladování nádob na plyny, zejména tam, kde tuto činnost neprovádějí svářeči s platným svářečským průkazem.

c) Velká část nádob, která byla kontrolována u těchto malých a drobných podnikatelských subjektů, byly pojízdné vzdušníky, u kterých není povinnost provádět výchozí revizi před uvedením nádoby do provozu. Výchozí revize je zaměřena na umístění nádoby, bezpečnostní výstroje a na technickou dokumentaci. A právě v této oblasti u těchto zařízení byly zjišťovány závady, přesto že měli provedené předepsané první provozní revize. U ostatních tlakových nádob stabilních, kde je povinnost provádět výchozí revize před uvedením nádoby do provozu, nebylo zjišťováno tolik závad.

d) Nejčastějším případem nedodržování stanovených obecných předpisů, provozních pokynů a případně i návodů ze strany obsluhy uvedených vyhrazených tlakových zařízení je především nevedení záznamů o zkoušení bezpečnostní výstroje nádoby a mnohdy bylo u zařízení prokázáno, že některá zařízení nebyla vůbec zkoušena, protože byla v době kontroly neprovozuschopná. Další nedostatky plynou z toho, že obsluha závady, které jsou dle její odborné způsobilosti zjistitelné, nehlásí nadřízenému a neuvádí je do deníku a v deníku není vedena běžná údržba nádob a odstraňování zjištěných závad.

e) Při dozoru byly zjištěny případy, kdy nebyla doložena zdravotní způsobilost obsluhy tlakových nádob.

f) K trvale opakujícím se závadám patří, že provozovatel tlakových nádob stabilních nemá k dispozici pasport nádoby. Tato dokumentace je důležitou z hlediska posouzení možnosti dalšího bezpečného provozu, zejména když se zjistí koroze při vnitřní revizi, při posuzování a provádění údržby, oprav popř. i rekonstrukcí. Z pevnostního výpočtu uvedeného v příloze pasportu pak revizní technik může určit opatření, za jakých lze nádobu provozovat, a to i v případě, že koroze přesahuje předepsaný přídavek materiálu na korozi. Provozní dokumentace, a to zejména provozní deníky tlakových nádob stabilních, nejsou vedeny vůbec, a pokud jsou vedeny, tak se nezaznamenávají údaje o zkoušení přímých vodoznaků, tlakoměrů a tlakových regulátorů, teploměrů. Dokumentace týkající se preventivní údržby, jako je evidence tlakových nádob stabilních a plán revizí a zkoušek, je nedostatečně vedena, není doplňována a aktualizována dle skutečného stavu tlakových nádob v provozu.

g) Z hlediska umístění tlakových nádob stabilních nebyly zjišťovány závady, ty se týkaly spíše umístění nádob k dopravě plynů, jejich nedostatečným zajištěním proti převržení, což bylo převážně okamžitě odstraňováno. U pojistných ventilů tlakových nádob stabilních nebyl správně nastaven otevírací přetlak, nebyl pojistný ventil umístěn ve správném místě a nebyl zajištěn proti nedovolenému přestavění otevíracího přetlaku zaplombováním. Stává se, že zejména u vzdušníků kompresorů se při dozoru zjistí nefunkčnost tlakoměru. U nádob se skleněnou vodoznakovou trubicí nebývá často ochranná konstrukce zabraňující náhodné poškození nebo rozbití trubice za provozu. Některé nádoby nejsou vybaveny předepsanými armaturami na přívodu popř. výstupu tlakového média z nádoby a některé armatury, zejména pro vypouštění kondenzátu, nejsou chráněny proti zamrznutí. Na přírubách tlakových nádob stabilních nejsou osazeny dostatečně dlouhé šrouby. Co se týče stavu nádob, tak při dozoru bylo zjišťováno, že není obnovován včas ochranný nátěr tak, aby se zabránilo korozi nádoby z vnější strany. Byl zjištěn případ provedení opravy sváru na nádobě, ke které není předepsaná technická dokumentace od oprávněné organizace.

h) Z dalších častých nedostatků při provozu vyhrazených tlakových nádob stabilních je neprovedení a nedodržení termínu provozní revize, vnitřní revize a zejména tlakových zkoušek. Toto souvisí zejména s nedostatečně vedenou evidencí a plánem revizí tlakových nádob, která není aktualizována a vedena dle skutečného stavu. Závady uvedené v revizích nejsou ihned odstraňovány, ale mnohdy přetrvávají po dobu několika dalších revizí.

i) Provozní údržba většinou závisí na úrovní odbornosti obsluhy, protože pokud provozní údržbu je schopna provádět obsluha tak do úrovně odbornosti obsluhy, je většinou prováděna. Pokud obsluha údržbu neprovádí , tak jak bylo uvedeno, že vzniklé závady nejsou zapisovány do provozního deníku, tak nejsou ani odstraňovány provozovatelem a nebo jsou provozovatelem prováděny na základě závad uvedených pouze v revizní zprávě. Dále provozovatel odstraňuje ihned nebo v krátkém termínu ty závady, jež byly na zařízení zjištěny během dozoru.

j) Z hlediska poskytování OOPP bylo zjištěno, že u některých subjektů nejsou přidělovány na základě hodnocení rizik a že směrnice, podle kterých jsou OOPP přidělovány, není novelizována podle současně platných předpisů. U organizací, především tam, kde oblast bezpečnosti práce je zajišťována dodavatelskou firmou, jsou zpracovány seznamy rizik a rizikových činností, které vyžadují přidělení OOPP, většinou předepsaným způsobem.

k) Z hlediska vypracování provozních pokynů u tlakových nádob stabilních nejsou časté závady, neboť dosud nevyplývala u běžných tlakových nádob (médium vzduch) s předpisů potřeba vypracovávat provozní pokyny a u nádob, kde je toto určeno, jsou tyto povinnosti většinou splněny. Jiná je situace u tlakových nádob k dopravě plynů, kde je častějším jevem, že nejsou vypracovány provozní pokyny pro manipulaci, skladování a dopravu s lahvemi na plyny a jednom případě bylo zjištěno, že není vypracován pro provoz plnicího zařízení lahví na plyny odpovídající místní provozní řád. Dále bylo zjištěno, že technologický postup pro provádění periodických zkoušek nádob k dopravě plynů není úplný.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti TLAKOVÝCH NÁDOB:

Z jednotlivých protokolů O DOZORU vyplývá, že míra četnosti závad se přesouvá více do administrativní části, což může poukazovat na nedostatečný prostor ve vlastní organizaci v oblasti personální, odborné a organizační, vytvářené vedoucími pracovníky pro provoz a údržbu tlakových nádob stabilních a nádob k dopravě plynů. Podnikatelský subjekt nechává celou agendu na dodavatelské organizace provádějící revize a činnost v oblasti BOZP, s nimiž však tyto administrativní práce nemá smluvně dohodnuty a jen ta předpokládá, že by to měly ony automaticky řešit. To, že je více administrativních závad, může zkreslovat i skutečnost, že zaměření tohoto úkolu předpokládá větší důraz na administrativní část, než na fyzické zjišťování skutečného provozu v terénu, které je někde více rozsáhlé a proto se provádí pouze namátkově.

Kontrolní činnost byla zaměřena na dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v nízkotlakých kotelnách při provozu teplovodních kotlů a nízkotlakých parních kotlů na různé druhy paliv. V uplynulém období se po několika letech staly v našem regionu případy smrtelných úrazů při provozu nízkotlakých kotlů, a proto je tento úkol zaměřen jako preventivní působení na provozovatele tam, kde je možno předpokládat rizika při provozu nízkotlakých kotelen. I proto byla prověrka z velké části mimo topné období, aby byl čas na možnou nápravu a odstranění zjištěných nedostatků.

Zjištěné skutečnosti:

a) Nebylo doloženo vyhledávání rizik možného ohrožení zaměstnanců, včetně vyhodnocení rizikových faktorů, nebylo toto v mnohých případech provedeno i na úseku provozu nízkotlakých kotelen. Dále v některých případech tato rizika byla vyhodnocena pouze obecně a nebyla již konkretizována na pracovní postupy při obsluze uvedených tlakových zařízení. U subjektů, kde je vyhledávání a vyhodnocení rizik prováděno, není doloženo, že zaměstnavatel zajistil prokazatelné seznámení těchto zaměstnanců s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik na konkrétní prováděné činnosti a pracoviště.

b) Při prověřování činnosti obsluh z hlediska dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení bylo zjišťováno zejména, že obsluha nezkouší pravidelně přítomnost oxidu uhelnatého, přitom naopak topič v některých případech sám provádí změnu v přirozeném větrání nevhodným způsobem, aniž by byl pak zabezpečen dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání. Dále nezkouší zabezpečovací výstroj teplovodních kotlů nebo nízkotlakých parních kotlů, nevede předepsané záznamy do provozního deníku. Většina závad zjištěných při dozoru je zjistitelná i topiči těchto kotlů, a jsou některé závady odstranitelné přímo touto obsluhou. Přesto mnohdy závady nahlašovány nejsou, ani nejsou odstraňovány do doby odborné prohlídky a nebo uvedeného dozoru.

c) Pokud se provozní dokumentace vede, tak je většinou přístupná kromě dokumentace od výrobce zejména u kotlů starší výroby a na pevná paliva. Co se týče provozních řádů kotelen, tak u plynových kotelen bývají zpracovány dodavatelsky revizním technikem plynových zařízení a obsahují pouze náležitosti ČSN 386405 a dle požadavků vyhl.č. 91/93 Sb. a ČSN 060830 a neobsahují zejména zkoušení zabezpečovací výstroje a nebo nejsou zpracovány pak vůbec. Údaje do provozního deníku se většinou zapisují, přitom však u kotelen s občasnou obsluhou se píší někdy formálně a nepravidelně.

d) Z hlediska umístění kotelen, zejména ve vztahu k jednotlivým kategoriím, nejsou zjišťovány nedostatky, a to nejen u kotelen na pevná a kapalná paliva, ale ani u plynových kotelen, kde tyto požadavky jsou přísnější. Přívod vzduchu pro větrání a spalování vykazoval nedostatky z hlediska umístění a velikosti otvorů přirozeného větrání zejména u kotelen III. kategorie, kde není nutno projektovou dokumentaci odsouhlasit orgánem dozoru. Ale i tam, kde výpočet větrání vyhovoval, nebyla zjištěna dostatečná účinnost a funkčnost větrání při všech provozních stavech, díky tomu, že přirozené větrání bylo jen po jedné stěně kotelny a nebylo situováno tak, aby provětrávalo kotelnu napříč přes zónu provozovaných kotlů. Větrání místností s provozem související vykazují stále časté nedostatky, přesto, že právě v těchto místnostech vedle kotelny (obslužná místnost, sklad pevného paliva) je riziko smrtelných úrazů mnohdy vyšší, než v samotné kotelně, což dokazují skutečné případy smrtelných pracovních úrazů otravou oxidu uhelnatého.

e) Stále opakující se nedostatky se týkají teploměrů, tlakoměrů, pojistných zařízení v tom smyslu, že buď jsou nesprávně umístěny (nejsou osazeny v pojistném místě) a nebo nejsou udržovány tak, aby byly řádně funkční. Toto se týká i ohřívačů užitkové vody , které jsou často v kotelnách umístěny. Přesto, že soustav s otevřenou expanzní nádobou stále ubývá díky plynofikací a výstavbou nových kotelen u starších zařízení, je stále zjišťováno nedostatečné zabezpečení otevřených expanzních nádob včetně potrubí proti zamrznutí. U kotlů na pevná paliva bývá pravidlem nefunkční samočinný regulátor tahu v závislosti na teplotě vody. U nízkotlakých parních kotlů není, nebo není funkční, signalizace poklesu vody a stoupnutí přetlaku páry mimo přípustnou mez.

f) K uvedenému počtu kontrolovaných subjektů, nelze uvést, že by se neprováděly odborné prohlídky kotelen, ale v některých případech nejsou dodrženy jednotlivé roční termíny a ne všechny závady z prohlídek jsou odstraňovány. Též nejsou dodržovány termíny revizí dalších vyhrazených technických zařízení v kotelně, jako jsou elektrická a plynová zařízení. U většiny kotelen není prováděna předepsaná úprava vody a zkoušky kvality vody, a to i když je toto uvedeno v odborných prohlídkách.

i) Pokud obsluha údržbu neprovádí a vzniklé závady nejsou zapisovány do provozního deníku, tak nejsou ani odstraňovány provozovatelem a nebo jsou provozovatelem prováděny na základě závad uvedených pouze v odborné prohlídce nebo revizní zprávě. Zaměstnavatel, pokud provádí kontrolu v kotelně, tak není tato patrná ze zápisů v provozním deníku kotelny.

j) V oblasti odborné způsobilosti bylo oproti minulým prověrkám zjištěno určité zlepšení a u zdravotní způsobilosti obsluhy byly opět zjištěné závady.

k) Při poskytování OOPP bylo zjištěno, že nejsou přidělovány na základě hodnocení rizik a že směrnice, podle kterých jsou OOPP přidělovány, není novelizována podle současně platných předpisů.

Závady u kotelen na pevná a kapalná paliva mají stále obdobný charakter a specifikaci jako v minulosti. Počet závad ubývá s počtem kotelen v důsledku plynofikace těchto kotelen, neubývá však počet závad v jedné kotelně a nebo jejich závažnost. Závady vznikají i u plynofikovaných kotelen, zejména tam, kde plynofikace proběhla před cca 10 lety. Tam se objevují již provozní závady díky špatné provozní údržbě, která se u plně automatizovaných kotelen někdy ze strany provozovatele pomíjí.

V důsledku změn středotlakých kotlů na teplovodní je třeba posuzovat tlaková zařízení a to jak vyhrazená tak nevyhrazená jako celek protože v dnešní době je velký počet kotelen kde jsou provozovány vedle kotlů středotlakých i teplovodní a naopak v teplovodních kotelnách a výměníkových stanicích jsou kromě nevyhrazených tlakových nádob i vyhrazené tlakové nádoby. U každého druhu tohoto zařízení jsou kladeny jiné požadavky na obsluhu, údržbu , provoz a odbornou způsobilost obsluhy při provozu a tím dochází k vzniku nových druhů rizik.

U organizací, především tam kde oblast bezpečnosti práce je zajišťována dodavatelskou firmou, jsou zpracovány seznamy rizik a rizikových činností, které vyžadují přidělení OOPP. U některých subjektů již pak nebylo předloženo provedení vyhledávání rizik možného ohrožení zaměstnanců vhodnou metodou, včetně vyhodnocení rizikových faktorů. V některých případech tato rizika byla vyhodnocena pouze obecně a nebyla již konkretizována na pracovní postupy při obsluze uvedených tlakových zařízení. Tam, kde jsou doklady o vyhledávání vyhodnocení rizik, je však zjišťováno, že zaměstnavatel nezajistil prokazatelné seznámení s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik pro své zaměstnance na konkrétní prováděné činnosti a pracoviště.

Pracovníci pověření řízením a kontrolou nad prováděním prací v rámci podnikatelské činnosti nejsou často vybaveni všemi právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozní dokumentací v rozsahu potřebném pro výkon jejich práce.

Zejména u provozu nevyhrazených tlakových zařízení v soustavách ústředního vytápění a u ohřívačů užitkové vody nejsou předepsané místní provozní předpisy, které by se zřetelem na místní podmínky pomocí schémat zařízení a popisu způsobu zabezpečení jednotlivých zařízení určovaly postup a termíny zkoušení výstroje těchto zařízení. Jednotlivé termíny a podmínky provozu u vyhrazených zařízení jsou uvedeny v příslušných normativech, ale u nevyhrazených zařízení tyto důležité pokyny pro zabezpečení spolehlivosti zabezpečovacího zařízení a tím bezpečnosti provozu celého komplexu zařízení nejsou nikde uvedeny a proto je nutné, aby si je provozovatel stanovil dle svých zkušeností z provozu zařízení a dle rozsahu a druhu provozovaného zařízení. Tyto místní provozní předpisy by měly být pak i předmětem školení obsluh výměníkových stanic a zařízení otopné soustavy, aby mohla být splněna podmínka odborné způsobilosti pro obsluhu.

Provozní dokumentace, a to zejména provozní deníky vyhrazených i nevyhrazených zařízení, nejsou vedeny především v nízkotlakých kotelnách, výměníkových stanicích a úpravnách vody. Závady nejsou většinou vůbec zapisovány, a pokud ano, tak zas nebývá prováděn zápis o jejich odstranění. U kotlů středotlakých byly zjištěny především případy nezapisování některých jednotlivých předepsaných zkoušek pojistných ventilů, tlakoměrů, automatických regulátorů napájení včetně signalizace poruchových stavů. V záznamech o provozu zařízení na úpravu vody se neprovádějí záznamy o dávkování chemikálií a záznamy o údržbě zařízení jako jsou pískové a katexové filtry, termické odplyňovače a dávkovací zařízení, přestože na tato zařízení působí mnohdy vysoké koncentrace chemikálií a pro jejich spolehlivost je nutné jim věnovat větší pozornost při údržbě.

Při provozu tlakových nádob stabilních nejsou buď provozní deníky vedeny vůbec a pokud jsou vedeny, tak se do nich nezaznamenávají údaje o zkoušení přímých vodoznaků, tlakoměrů a tlakových regulátorů.

Z dalších častých nedostatků při provozu vyhrazených zařízení, a to jak nádob, tak kotlů, je neprovedení a nedodržení termínu vnitřní revize a zejména tlakových zkoušek. Závady uvedené v revizích nejsou ihned odstraňovány, ale mnohdy přetrvávají po dobu několika dalších revizí.

Ve výměníkových stanicích u ohřívačů otopné byly zjišťovány nedostatky v umístění teploměrů, tlakoměrů, pojistných ventilů, čidel tlaku a teploty mimo pojistné místo, zejména u nových zařízení. V předepsaném místě nejsou umístěny na ohřívačích užitkové vody především teploměry. U tlakových expandérů bez membrány nebo vaku nejsou vodoznakové trubice často chráněny ochranou konstrukcí.

U středotlakých parních a horkovodních kotlů - zde je ze strany vedení firem věnována většinou větší pozornost provozu těchto vyhrazených tlakových zařízení, což se projevuje tím, že revize jsou zde prováděny pravidelně, avšak byly zjištěny i ojedinělé případy nedodržení termínu vnitřní revize a termínu tlakové zkoušky. Ze závad vyskytujících se stále při provozu těchto zařízení je to např. chybějící tlakoměr na napájecím potrubí, nedostatečná úprava napájecí a kotelní vody, nevedení záznamu o prováděných zkouškách výstroje a dávkování chemikálií, nechránění kotle proti korozi při odstavení na delší dobu a pod. U kotlů se zařízením BOsB je důležité, aby byly plněny podmínky dané pro provoz kotle s občasným dozorem, z prověrek vyplývá, že často jsou tyto kotle provozovány v podmínkách dle čl. 72, tedy při provoze za mimořádných podmínek aniž by obsluha po dobu trvání tohoto režimu provozu byla prováděna s trvalým způsobem obsluhy.

V případech, kde u subjektů je zjišťováno více závad, lze říci, že tyto závady vyplývají z nedostatečné péče vedoucích pracovníků, zejména u menších firem, kde je nadměrná kumulace funkcí u techniků, kteří se starají právě o provoz těchto tlakových zařízení. U zaměstnavatelů, kde jsou prováděny pravidelné revize zařízení, je na počet zařízení podstatně menší výskyt závad a zejména je i menší závažnost těchto závad, což dokazuje nutnost preventivní údržby v součinnosti s údržbou provozní.

Ze zjištěných závad vyplývá stálá potřeba tlaku na provozovatele, aby docházelo ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad v oblasti provozu tlakových zařízení. Obecně lze říci, že se s určitou vzrůstající mírou preventivní péče, a v její součinnosti i provozní údržby i odborně prováděné obsluhy, vzniká možnost poklesu určitých obecných a technických rizik při provozu jednotlivých zařízení. Na druhé straně zde dochází i při změně technických zařízení, nebo třeba i změnách v personálním obsazení obsluhy, údržby nebo odpovědného pracovníka, k provozním změnám v této oblasti a vzniku nových okolností a nových rizik. Proto je důležité po každé změně technického zařízení, výměně obsluh a dalších okolností zvážit aktualizaci hodnocení rizik a aktualizaci provozních předpisů na nově vzniklou provozní situaci.

Název úkolu - dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce technických zařízení u parních a horkovodních kotlů otápěných neklasickými palivy byl dalším úkolem. Spalování neklasických paliv a odpadů vyžaduje specifické požadavky na provoz, údržbu a odbornou kvalifikaci vedoucích pracovníků, obsluh a údržby, tak, aby rizika vyplývající z provozu byla eliminována na minimum. Prověrka nebyla zaměřena pouze na samotné kotle, ale i na pomocné zařízení, zejména na zařízení pro přípravu paliva, zásobníky paliva a dopravu paliva. Dále byla kontrola prováděna i na zařízení na úpravu vodu a tlakových nádobách stabilních nutných pro provoz uvedených zařízení.

Kontrola byla provedena u 15 subjektů, přičemž u 5 subjektů se jednalo o dozor, kde bylo posuzováno odstranění závad z minulých prověrek v této organizaci, a ve třech prověrkách byla provedena kontrola opatření vyplývající z předcházejícího kolaudačního rozhodnutí.

Prověrky byly provedeny bez výběru subjektů z hlediska druhu (resortu) podnikání, protože počet organizací s kotli na spalování odpadů nebo využívající odpadní teplo pro ústřední vytápění je poměrně malý počet, který neumožňuje širší výběr.

Při prověrkách dle tohoto úkolu byly kontrolovány různé druhy kotelních zařízení, od nízkotlakých kotelen III. až I. kategorie, středotlaké kotle, až po vysokotlaký kotel 3. třídy. Kromě kotlů speciální konstrukce pro spalování určitého druhu odpadů byly kontrolovány i kotle na tuhá paliva, na kterých se kromě uhlí nebo koksu spalují současně nebo v časových cyklech různé druhy odpadů – zejména dřevních.

U některých subjektů nebylo předloženo provedení vyhledávání rizik možného ohrožení zaměstnanců vhodnou metodou, včetně vyhodnocení rizikových faktorů. V některých případech tato rizika byla vyhodnocena pouze obecně a nebyla již konkretizována na pracovní postupy při obsluze uvedených kotelních zařízení a zejména při přípravě, skladování a dopravě paliva. Přestože na jednotlivé zařízení je u provozovatele k dispozici předmětný provozní předpis pro provoz kotelny, obsluhu kotlů, zásobníky, zařízení pro úpravu vody, tak ne vždy tyto předpisy obsahují předmětná rizika a nejsou pravidelně s ohledem na změnu rizik aktualizovány.

Obsluha v některých případech nemá předepsaný druh osvědčení pro daný provoz kotlů. Stává se, že teplovodní kotle obsluhuje topič s topičským průkazem, avšak nemá vydané předepsané osvědčení k obsluze nízkotlakých kotlů, tím nemá splněnou odbornou kvalifikaci. Kvalifikace topičů středotlakých kotlů bývá splněna, avšak obsluha nebývá prokazatelně proškolena a seznámena s nově zpracovanou dokumentací zásobníku na sypké hmoty (na palivo - zejména piliny). Stejně tak topič, který provádí obsluhu tlakových nádob stabilních, které přímo jsou součástí zabezpečovacího zařízení kotlů nebo s provozem kotlů souvisí, není prokazatelně přezkoušen jako obsluha tlakových nádob stabilních.

Provozní dokumentace, a to zejména provozní deníky kotlů, nejsou vedeny v některých nízkotlakých kotelnách, přitom častější případy jsou u kotlů malých výkonů, tedy v nízkotlakých kotelnách III. kategorie. U kotlů středotlakých nebyly zjištěny případy nezavedení a nevedení deníků provozu kotlů, avšak vyskytují se případy, kdy nejsou zapisovány předepsané zkoušky (tlakoměrů, pojistných ventilů, zkoušení vodoznaků a signalizace), některé provozní údaje (o odkalování, tepelných měření). Některé závady nejsou zapsány a ani nebývá prováděn zápis o jejich odstranění. V záznamech o vstupu do zásobníku nelze většinou jednoznačně posoudit, zda jsou zaznamenávány všechny případy, kdy byla v zásobníku prováděna daná činnost, avšak lze se domnívat, že ne vždy jsou záznamy prováděny důsledně.

V záznamech o provozu zařízení na úpravu vody se neprovádějí záznamy o dávkování chemikálií a záznamy o údržbě zařízení. Při provozu tlakových nádob stabilních, které přímo jsou součástí zabezpečovacího zařízení kotlů nebo s provozem kotlů souvisí, nejsou buď provozní deníky vedeny vůbec a pokud jsou vedeny, tak se nezaznamenávají údaje o zkoušení vodoznaků a tlakových regulátorů.

Nedostatky v provádění preventivní údržbě se stále vyskytují u všech typů uvedených zařízení. U nízkotlakých kotelen se nejčastěji neprovádějí odborné prohlídky kotelen při uvádění do provozu. Z revizí u středotlakých kotelen se provozní revize provádějí poměrně pravidelně, zato z hlediska provádění revize vnitřní a tlakové zkoušky se často nedodržují předepsané termíny.

U tlakových zkoušek středotlakých kotlů dochází k případům, že pravidelná tlaková zkouška nebyla provedena, protože byl kotel opravován a provedena tlaková zkouška po opravě, aniž by rozsah tlakové zkoušky po opravě (někdy i malé části kotle) byl rozšířen na celý kotel. U tlakových nádob stabilních, které přímo jsou součástí zabezpečovacího zařízení kotlů nebo s provozem kotlů souvisí, z hlediska provádění revizí jsou opět dodržovány termíny provozních revizí, ovšem revizí vnitřních a tlakových zkoušek již ne vždy. Z hlediska provozní údržby některé závady přetrvávají delší dobu, přestože mají charakter závady, kterou je schopna posoudit i obsluha, avšak ta je nezapisuje do provozního deníku – zejména v nízkotlakých kotelnách.

Mnohdy nejsou odstraněny závady ani z odborných prohlídek či revizí a nebo je zřejmé, že závady byly odstraňovány narychlo z důvodů kontroly IBP nebo OIP a kvalita těchto prací neodpovídá svému účelu. Nedostatečně provedené údržbářské práce, které třeba splňují požadavky pro daný účel, ale ne už požadavky na bezpečnost zařízení nebo provozu, lze vysvětlit i nedostatečnou kontrolou nebo nedostatečnou odbornou znalostí pracovníků, kteří mají odpovědnost ze bezpečný provoz uvedených kotelních zařízení.

Jako doklad nedostatečné nebo neodborně prováděné údržby jsou nevhodné a neprovozuschopné armatury na přívodu páry a vody u přímého vodoznaku, znečištěná skla vodoznaku nízkotlakého parního kotle. Stále se vyskytují, zejména u teplovodních kotlů, případy špatného umístění pojistného zařízení, teploměrů a tlakoměrů a nejsou prováděny prokazatelné kontroly těchto jednotlivých zabezpečovacích zařízení v pravidelných termínech, které by měly být konkrétně stanoveny v provozních předpisech. Jediná automatika u některých typů teplovodních kotlů je regulátor na přívodu spalovacího vzduchu, který u těchto kotlů buď chybí nebo je neprovozuschopný a nebo, byť dočasně, ale pravidelně, je obsluhou vyřazován z funkce.

U teplovodních kotlů nebylo vhodným zařízením umožněno dávkování chemických roztoků do oběhové vody soustavy ústředního vytápění za účelem chemické úpravy oběhové vody a nebylo umožněno odebírání vzorků oběhové vody pro zjišťování kvality vody. Zejména u nízkotlakých kotlů je často zcela opomíjena kontrola kvality oběhové vody a u středotlakých parních kotlů, kde se kvalita napájecí a kotelní vody pravidelně kontroluje, nejsou dodržovány jednotlivé předepsané hodnoty tím, že po zjištění neodpovídající kvality vody nejsou bezprostředně prováděna náležitá opatření, zejména vhodnou korekcí chemické úpravy napájecí vody.

Počet topičů u nízkotlakého parního kotle neodpovídal v jednom případě charakteru provozu a směnnosti, takže přesto, že při kontrole nebylo zjištěno porušení, lze přepokládat pravidelné porušování přepisů při vícesměnném provozu.

V kotelnách, přestože je spalováno palivo s různou strukturou, velikostí a vlhkostí, což má významný vliv na kvalitu spalování, není pravidelně prováděna kontrola přítomnosti oxidu uhelnatého jako důsledku nedokonalého spalování.

Neprovozuschopnost základních zabezpečovacích prvků, jako je např. pojistný ventil, byla zjištěna i u středotlakého parního kotle, kde v souvislostí s tím byly nedostatky v provádění zkoušení výstroje se zápisem do provozního deníku kotle.

U středotlakých kotlů s trvalou obsluhou má významnou roli při zajištění bezpečného a spolehlivého provozu vhodné uspořádání stanoviště topiče, tak, aby z tohoto stanoviště snadno a dobře viděl potřebné technické údaje pro provoz.

Někdy v tomto případě nestačí dobré osvětlení vodoznaků a přístrojů, ale je třeba toto řešit dálkovým přenosem údajů na stanoviště topiče popř.velín nebo přenosem údajů použitím kamery a průmyslové televize.

Plošiny kotlů a zásobníků paliva nejsou vždy vybaveny vhodnými ocelovými žebříky, které by odpovídaly svým provedením předepsaným požadavkům na bezpečnost práce. Stejně tak nejsou prováděny pravidelné kontroly ocelových konstrukcí v kotelně, úpravně vody a na zauhlování.

S předpokládanou vzrůstající cenou jednotlivých ušlechtilých druhů paliv lze očekávat v dalších letech vznik počtu nových kotelen, které budou vyrábět teplo pro vytápění a technologii z různých druhů odpadů. Svědčí o tom poznatky z činností prováděných v rámci kolaudačních řízení a schvalování technických dokumentací, kdy za poslední dva roky počet kotelen na spalování odpadů, zejména biomasu a dřevní odpady, výrazně stoupá oproti předcházejícím rokům. Tento trend umožňují i nové technologie spalování a čištění spalin, které zaručují nepřekročení emisních limitů ve spalinách. Proto tam, kde se v dnešní době topí dřevním či jiným odpadem, lze předpokládat, že se tento trend udrží a provozované staré kotelní zařízení bude postupně nahrazováno novými zařízeními. Lze říci, že vývoj v této oblasti přispívá ve zvyšování procenta nových moderních technologií ve spalování dřevního odpadu, biomasy a komunálního odpadu. Základní úroveň požadavků na bezpečnost technických zařízení a provoz lze u těchto zařízení v budoucnu řešit v rámci stanovení požadavků při kolaudačním řízení.

Z hlediska jednotlivých kontrol je možno konstatovat, že přes zjištěné nedostatky u jednotlivých subjektů bylo přímo při dozoru ověřeno, že některé zjištěné nedostatky jsou ihned odstraňovány, což samo o sobě plní cíl této prověrky a dokladuje snižování rizik při provozu uvedených technických zařízení.

Z uvedených druhů závad, zejména u starších kotelních zařízení, která nejsou konstruována výhradně za účelem spalování předmětného konkrétního druhu odpadu, dochází kromě běžných rizik, jež jsou i v jiných obdobných kotelnách, zejména k rizikům vyplývajících z větší reálné možnosti nedokonalého spalování a tedy vzniku oxidu uhelnatého, které v důsledku svých fyzikálně- chemických vlastností a účinků na lidský organismus může vážně ohrozit životy a zdraví nejen obsluhy ale i jiných osob. Pokud vycházíme z toho, že toto ohrožení je důsledku špatného a nedokonalého spalování, tak lze říci že zde dochází v tomto okamžiku i k výraznému zvýšení škodlivých emisí ve spalinách. Proto v budoucnu při možném plánování obdobných úkolů v této oblasti se nabízí možnost spolupráce (z hlediska přístupu k informacím a při dozoru) s orgány činnými v oblasti kontroly čistoty ovzduší (ČIŽPO a pod.).

Z prověrek vyplývá, že u nových kotelních zařízení, konstruovaných pouze pro spalování daného druhu paliva, je závažnost a četnost závad na stejné úrovni jako u kotlů na klasická paliva. Větší rizikovost se vyskytuje právě u starších zařízení, kdy se spolu s pevnými klasickými palivy spalují odpady různých struktur a u dřevního odpadu především různé vlhkosti. Pak vznikají rizika plynoucí z častějšímu zanášení spalinových tahů, snížení tahu za kotlem, nedokonalým spalováním – tedy ohrožení obsluhy přítomností oxidu uhelnatého v prostoru kotelny. V tomto okamžiku přímý vznik ohrožení zdraví a života obsluhy nebo jiných osob závisí na plnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti práce zejména v oblasti větrání kotelen, kontroly ovzduší v kotelně na přítomnost oxidu uhelnatého, správných postupů při obsluze kotlů, odborné způsobilosti obsluh a plnění povinností Přestože byly zjištěny nedostatky u kontrolovaných subjektů, bylo přímo při dozoru ověřeno že některé zjištěné nedostatky jsou ihned odstraňovány, což samo o sobě plní cíl prověrky a dokladuje snižování rizik při provozu uvedených technických zařízení.

Bezpečnost při provozu zásobníkových ohřívačů užitkové vody, ohřívajících vodu teplem teplonosné látky(středotlakou parou, horkou vodou) a nebo el. proudem byl dalším úkolem vyvolaným společenskou objednávkou na základě velmi vážné havárie tohoto zařízení se smrtelnými úrazy .

Kontrola byla provedena u všech známých subjektů, které provozují zásobníkové ohřívače užitkové vody od výrobce havarovaného ohřívače i od jiných výrobců o objemu 800 l a vyšším, se zaměřením na tento okruh otázek:

1. Systém vyhledávání rizik, seznamování pracovníků s těmito riziky
2. Jak je zajištěna odborná obsluha.
3. Zda je prokazatelně přezkušováno zabezpečovací zařízení ohřívačů užitkové vody.
4. Zda zabezpečovací zařízení je správně osazeno a zda je plně funkční.
5. Zda elektrická zařízení byla před uvedením do provozu odborně prověřena, vyzkoušena a při provozu jsou pravidelně prováděny revize.
6. Zda jsou tlaková zařízení revidována podle předpisů.
7. Zda se elektrická zařízení provozují jen za podmínek pro které byla konstruována a vyrobena.
8. Jak je zajištěna ochrana před nebezpečným dotykovým napětím živých a neživých částí.

Výsledek kontroly za celou ČR byl publikován jak ve Zpravodaji ATZ tak i na stránkách tlakinfo.

Závěrem této kapitoly musím uvést , že v žádném případě není komplexním zevšeobecněním výsledku plánovaných dozorů natož stavu v oblasti tlakových zařízení.Kontroly jsou prováděny monotematicky s určitým programem a nepostihují všechny aspekty provozu zařízení.

Zajímavé poznatky máme i z posuzování projektových dokumentací staveb , z účasti na kolaudačních řízeních a uvádění zařízení staveb do provozu a především z průběhu výstavby dále z poradenské činnosti apod. Z hlediska hloubky informací a komplexnosti posouzení problematiky musím označit vyšetřování příčin pracovních úrazů, provozních havárií a poruch technických zařízení za nejvíce objektivní.Výsledky vyšetřování za r.2005 jednoho závažného úrazu a provozní nehody v souvislosti s provozem tlakového zařízení byly již publikovány na tlakinfu a s dalším případem vás ještě seznámím.

Související

Související témata Autorizované osoby, ČÚBP, ITI, ČOI, ÚNMZ Nehody, úrazy, havárie Obsluha, topiči Revizní technici