[Tisk]| Diskuze ke článku: Použití deskových výměníků na parních aplikacích a odvod kondenzátu | Autor článku: Ing. Martin NEUŽIL, MSc., Spirax Sarco spol. s r. o.
Plné znění článku: Použití deskových výměníků na parních aplikacích a odvod kondenzátu
Anotace článku: V současné době se stále více používají moderní kompaktní výměníky pára - voda, které nahrazují dříve používané ležaté protiproudé výměníky. Velkou výhodou kompaktních výměníků jsou menší rozměry a nižší hmotnost při zachování stejného topného výkonu. Hlavním představitelem kompaktních výměníků jsou deskové výměníky. Tabulka 1 udává srovnání hmotností, rozměrů a vodního objemu (sekundární strana) u deskového a protiproudého výměníku stejného výkonu. Z tabulky je vidět, že klasický protiproudý výměník má šestkrát vyšší hmotnost, sedmkrát větší zastavěný prostor a desetkrát vyšší objem vody na sekundární straně než deskový výměník.
přidat ke článku nový příspěvek |
| | Příspěvky v této diskuzi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TLAKinfo nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. | | Příspěvky | Předmět: Systém zvedače kondenzátu APT14 - zkušenosti
Autor: Ing. Tomáš Daníček
Datum: 15.04.2006 11:14 odpovědět | nahoru |
Chtěl bych se vyjádřit k technickému řešení automatického odvaděče a zvedače kondenzátu APT14.
Jeho instalaci jsme provedli v roce 2003. Jako nápad se nám tento systém líbil, ale tak špatné zkušenosti jsem zatím se žádným dalším výrobkem neměl. Výrobek jsme po roce a půl nahradily klasickým kondenzátním hospodářstvím.
Porovnávám toto zařízení s další alternativou tj. kondenzátní nádrž a vysokotlaké čerpadlo.
Instalace zařízení APT14 vyžaduje velmi přesně definované
prostředí - výška umístění, vzdálenosti, odvodněná hnací pára (ale kam ji mám odvodnit? Do vychlazeného kondenzátu z technologie? Pak ale vznikají tlakové rázy při smíchávání kondenzátů. Je tedy třeba toto místo doplnit o difuzor ....). Celková investice je pak cca. 2x vyšší než klasická kondenzátní nádrž s čerpadly.
Zásadní negativum kromě komplikací s provozenm a nespolehlivosí bylo výrazné zvýšení teploty kondenzátu. Hnací pára, která využívá svou energii k dopravě kondnenzátu zvyšuje teplotu a v našem případě se kondnezát z technologie o teplotě 40°C ohřál průchodem APT14 o cca. 20 - 30°C.
Tento příspěvek je o tom, že to co v termodynamických výpočtech vychází jako zajímavé technické řešení, v praxi není vždy výhodné.
To se týká problematiky použití deskových výměníků v parních předávacích stanicích. To že výměník má nejvyšší účinnost přestupu tepla je pravda. Jeho konstrukce ale vyžaduje co nejpečlivěji upravit podmínky pro tento výměník.
Pájený výměník je náchylný na prasknutí při zatížení tepelnými a tlakovými cykly. V parních systémech je výměník výrazně víc namáhán, než v systémech voda/voda, kde se běžně používá. Deskový výměník s těsněním má omezení z hlediska ceny a životnosti těsnění (160°C)
Robusní celonerezový spirálový trubkový výměník, který sice nemá účinnost deskového výměníku, ale svou konstrukcí je daleko vhodnější. Konstrukce výměníku daleko lépe odolává tlakovým a teplotním změnám. Robusní konstrukce lépe odolává režimu stanice v parním systému a není nutné páru redukovat. Regulační armatury mohou být použity se standardní přestavnou rychlostí pohonů.
Pokud porovnáme celkovou investici je pro páru o teplotách nad 130°C tradiční řešení zpravidla výhodnější.
|
|
přidat ke článku nový příspěvekToto je nemoderovaná diskuze čtenářů portálu TLAKinfo. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat. |
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.
