Analýza rizik u tlakových zařízení

1) Názvosloví používané v souvislosti s prevencí rizik

Názvosloví vychází z terminologie používané v ČSN IEC 300-3-9:1997 - Management spolehlivosti Část 3: Návod pro použití. Oddíl 9: Analýza rizika technologických systémů. Nebezpečí (hazard) - zdroj potencionálního poškození nebo situace s potencionální možností poškození nebo újmy (podstatná, ale skrytá vlastnost nebo schopnost něčeho, co může zapříčinit vznik škody) Ohrožení (hazardous situation) - aktivní vlastnost objektu způsobit poškození nebo újmu na zdraví, majetku nebo životním prostředí (možnost aktivování nebezpečí v konkrétním prostoru a čase - na rozhraní stroj - člověk - prostředí)

Riziko (risk) - kombinace četnosti a pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejich následků (vyjádření pravděpodobnosti, že vznikne negativní jev a zároveň důsledky tohoto jevu. Má vždy dva prvky - četnost nebo pravděpodobnost a následky nebezpečné události) Analýza rizika (risk analysis) - systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí a k odhadu rizika.

Posuzování rizik (risk assessment) - soustavný proces analýzy a hodnocení rizika Hodnocení rizika (risk evaluation) - proces, při kterém se utváří úsudek o přijatelnosti rizika na základě analýzy rizik a při kterém se berou v úvahu faktory, jako jsou sociálně ekonomická hlediska vlivu na životní prostředí atd.) Mimo to je třeba znát i význam ostatních termínů, např. zbytkové riziko, nebo přijatelná úroveň rizika, při vědomí toho, že:

• neexistuje nulové riziko, neexistuje absolutně bezpečný stroj, absolutní bezpečnost,
• bezpečnost je vlastně akceptování určitého stupně rizika,
• hranice akceptovatelnosti není pevná, mění se podle stupně technické a kulturní úrovně a podle možností a poznatků vědy a techniky (vždy je co zlepšovat)

2) Prevence rizik

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních (zákony, nařízení vlády, vyhlášky) a ostatních předpisů (normy, uznaná pravidla vědy a techniky, technická pravidla) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele (místní provozní předpisy, analýzy rizik), která mají za cíl předcházet rizikům a odstraňovat je, nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.Zmíněné oblasti se týkají přímo či nepřímo paragrafy 132 - 134e Zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů)

3) Všeobecně

Ustanovení zákoníku práce ukládá zaměstnavatelům povinnost zjišťovat ohrožení (rizika), eliminovat je a plnit další stanovené úkoly, tj.přijímat opatření k prevenci rizik. Tato povinnost znamená v širších souvislostech nový aktivní přístup k ochraně zaměstnanců při práci.

Vychází se přitom z principu, že pro dosažení dobré úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nestačí dodržovat bezpečností předpisy, ale je nutné posoudit, zda pracovní činností nejsou ohroženy bezpečnost a zdraví zaměstnanců i nad rámec přijatelného rizika, reprezentovaného požadavky bezpečnostních předpisů. Je proto nutné, aby zaměstnavatel aktivně, podle specifických podmínek daného pracoviště, hledal a eliminoval to, co může způsobit možné ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Jinými slovy aby vyhledával rizika v celé jejich šíři, zjišťoval jejich příčiny zdroje a přijímal opatření k jejich odstranění.

Pro metodu posuzování rizik nejsou pevně stanovena pravidla. Každá použitá metoda má být popsána. Často se používá proces posuzování rizik vycházející z ČSN EN 1050:1998 Bezpečnost strojních zařízení - Zásady pro stanovení rizikovosti. Souhrnný přehled a popis jednotlivých metod lze nalézt v ČSN IEC 300-3-9:1997 - Management spolehlivosti Část 3: Návod pro použití. Oddíl 9: Analýza rizika technologických systémů.Každý zaměstnavatel si však může zvolit vlastní postup a posloupnost jeho kroků tak, aby odhalil možná rizika vyplývající z provozu strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí, případně z používaných látek a vlivů působících na pracovní prostředí. Nalezená rizika by pak měl odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v organizaci práce. Tam, kde toto není možno uvedenými prostředky dosáhnout, měl by pak poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.

Posuzování rizik staví do nové pozice nejen zaměstnavatele, ale i ostatní činitele,kteří posuzují danou oblast.. Dosud bylo klasickou úlohou ověřit, zda zaměstnavatelé dodržují ustanovení právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jestliže dosud stačilo porovnání skutečného stavu s požadavky bezpečnostních předpisů a tento zdokumentovat, dnes se vyžaduje jeho aktivní, analytický přístup. Ten spočívá v posouzení, zda zaměstnavatel odpovědně prověřil to, co může zvýšit úroveň rizika nad přijatelnou mez, jinými slovy zda rizika správně vyhodnotil, přijal odpovídající opatření a zda poskytnul zaměstnancům o těchto rizicích a opatřeních k jejich eliminaci přiměřené informace. Přitom se daný subjekt již nemůže opírat jen o předpisy. Posuzování rizik vyžaduje nový přístup k výkonu hodnocení , představující nové požadavky na schopnosti, znalosti, dovednosti, invenci a zkušenosti hodnotitelů. Vlastní činnost pak má nové nároky na komunikativnost a schopnost vyjednávání a přesvědčování.

Musíme mít na zřeteli, že posuzování rizik není proces jednoúčelový, ale že rozdílný přístup je v posuzování rizik pro účely:

• konstrukce a výroby strojů a výrobků,
• vývoje, výroby a distribuce nových látek,
• navrhování nových technologií a pracovních postupů, projektování nových děl,
• posouzení, zda provozem strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí, případně používanými látkami a vlivy působícími v prostoru pracovní činnosti, případně samotnou pracovní činností není ohrožena bezpečnost a ochrany zdraví zaměstnanců,
• prevence závažných (průmyslových) havárií.

Dodržování povinností zaměstnavatelů v oblasti přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik (§ 132a odst. 5 zákoníku práce) je -či spíše by měla být - součástí každého pracovního postupu ,pracovní činnosti a provozu strojů a technologických systémů apod. Novým je pouze přístup k posouzení šíře rizik, tj. nad rámec reprezentovaný požadavky bezpečnostních předpisů, neboť úroveň přijatelného rizika je a vždy bude individuální podle konkrétních podmínek.

4) Povinnosti, uložené zaměstnavateli zákonem v prevenci rizik

V oblasti prevence rizik, s přihlédnutím k oblasti tlakových zařízení, je zaměstnavatel povinen:

1. Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví (§ 132 odst. 1 ZP), kterážto povinnost se vztahuje i na osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích ( odst. 2).
2. Vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik(§132a odst. 1 ZP).
3. Vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. (§ 132a odst. 3 ZP).
4. Vyhodnotit neodstranitelná rizika a přijmout opatření k omezení jejich působení (§ 132a odst. 4 ZP).
5. Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí (§ 132a odst. 5 ZP).
   1. omezování vzniku rizik,
   2. odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
6. omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší přípustné hodnoty a dalších škodlivých faktorů na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
7. plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
8. udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
9. Přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dbát o zlepšování pracovních podmínek.
10. 6. Provádět úkoly v prevenci rizik a tyto zajišťovat především svým odborně způsobilým zaměstnancem. Nemá-li takového a sám není odborně způsobilý, zajistit jejich provádění prostřednictvím jiné, odborně způsobilé osoby (§ 132b odst. 1 ZP). Úkol vlády, stanovit nařízením bližší předpoklady získání odborné způsobilosti, nebyl dosud naplněn (§ 132b odst. 4 ZP).
11. Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování (§133odst.1 písm.e) ZP).
12. Zajistit zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště(§ 133 odst. 1 písm. f) ZP).
13. O školeních, informacích a pokynech vést dokumentaci (§ 133 odst. 1 ZP).
14. Stroje, technická zařízení....musí být (§ 134a odst. 1 ZP)..
    1. vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
    2. vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni zejména a nežádoucím účinkům hluku a vibrací,
    3. pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí stanovila vláda v nařízení č. 378/2001 Sb., platném od 1.1.2003.
15. Zajistit, aby technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, obsluhovali jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci (§ 134b odst. 1 ZP). Úkol vlády, stanovit nařízením, která technická zařízení a které činnosti to jsou, nebyl dosud naplněn (§ 134b odst. 4 ZP).
16. Pokud se na pracovišti vyskytují rizikové faktory, zjišťovat a kontrolovat měřením jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru...(§ 134c odst. 1 ZP).

5) ZAKONÍK PRÁCE - § 132b požadavky na kvalifikaci

1. Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v prevenci rizik. V případě, ze není pro tuto činnost odborně způsobilý, provádí úkoly v teto oblasti odborně způsobilý zaměstnanec.

2. Předpokladem odborné způsobilosti je

• a) dosazeni veku 18 let,
• b) získaní odborného vzdělání a doby odborné praxe.

3. Zaměstnavatel je povinen poskytnout odborně způsobilému zaměstnanci k plnění jeho úkolů k provádění prevence rizik potřebnou součinnost, prostředky a informace.

4. Vláda stanoví nařízením bližší předpoklady získaní odborné způsobilosti podle odst. 2.
Zdrojem informací pro odhad rizika jsou provozní záznamy zařízení, revizní zprávy a inspekční protokoly, návody k obsluze a údržbě, obecně závazné i ostatní předpisy, normy, technická pravidla, poznatky vědy a techniky a v neposlední řadě osobní zkušenosti pracovníka provádějícího odhad. Vzhledem k tomu, že vláda dosud svým nařízením nestanovila bližší předpoklady pro získání odborné způsobilosti k této činnosti (§ 132b odst. 4 ZP), lze se právem domnívat, že v současnosti je nejvhodnější kvalifikací k plnění těchto úkolů v oboru tlakových nádob osvědčení revizního technika R-N( u kotlů R-K ), neboť tento je starší 18 let a má odborné vzdělání i praxi (§ 132b odst. 2 ZP).V případě tlakových zařízení si lze jen stěží představit plnění této povinnosti univerzálním odborníkem na analýzu rizik nebo i bezpečnostním technikem.

6) Hodnocení plnění zákonných požadavků

Prověření v této oblasti, zaměřené na zjištění, zda zaměstnavatel splnil zákonné povinnosti, je podmíněno získáním přehledu o postupech zaměstnavatele v posuzování rizik, o práci s informacemi o rizicích a o účinnosti nápravných opatření přijatých k jejich eliminaci.

K tomu, aby takováto kontrola mohla být i provedena,jsou potřebné základní informace. Mohou být jak písemné, tak ústní, a zahrnují:

1. popis systému posuzování rizik kterým zaměstnavatel odhaloval a prověřoval, co může způsobit úraz nebo jinou nežádoucí událost,
2. určení ohrožené skupiny zaměstnanců, pro kterou bylo posouzení rizik prováděno,
3. přehled konkrétních nebezpečí a rizik vztahujících se ke každé pracovní činnosti, k používaným technickým a technologickým zařízením, k dopravním prostředkům, přístrojům a nářadí, k pracovním prostorům apod., vždy ke konkrétní skupině zaměstnanců, včetně nebezpečí, o kterých informuje výrobce,
4. vyhodnocení zjištěných rizik a opatření přijatých zaměstnavatelem k eliminaci, případně minimalizaci rizik a opatření přijatých v rámci prevence vzniku rizik,
5. dokumentaci o školeních, informacích o rizicích (nebezpečích a ohroženích) a o pokynech zaměstnancům, jak se mají před nimi chránit (osnovy a podklady pro školení, záznamy ze školení apod.
6. vlastní seznam osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnavatele, vypracovaný na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

Na základě těchto informací bude hodnotitel u zaměstnavatele ověřovat:

1. zda správně identifikoval nebezpečí vyplývající pro zaměstnance z prováděných činností (k naplnění požadavku §133 odst. 1 písm. f) zákoníku práce),
2. zda písemně zpracoval vyhodnocení rizik (§ 132 odst. 1, s přihlédnutím ke znění § 133 odst. 1 písm.f) a poslední větě pod písm.j zákoníku práce) a stanovil odpovídající opatření na ochranu před působením těchto rizik (s přihlédnutím k § 132a odst. 3 zákoníku práce). Pokud nemá vyhodnocení rizik v písemné podobě, nebo je má, ale toto neodpovídá z hlediska míry ohrožení, které rizika ve firmě představují, případně nezahrnuje všechna rizika vyplývající z činností prováděných v dané firmě, hodnotitel na základě výsledku ověření podle bodu 3. a výsledku hodnocení provedeném ve firmě posoudí, zda informace poskytnuté ústně zaměstnavatelem jeho zaměstnancům odpovídají / nebo neodpovídají situaci v dané organizaci ,zda zajistil zaměstnancům, případně jejich zástupcům, dostatečné a přiměřené informace o nebezpečích vyplývajících z jimi prováděných činností a o vyhodnocení rizik včetně opatření přijatých na ochranu před působením těchto rizik (§ 133 odst. 1 písm.f) zákoníku práce).
3. zda má přehled o zbytkových rizicích, o kterých informují výrobci a dodavatelé strojů a strojních zařízení, používaných látek atd. v průvodní dokumentaci (§ 8 odst. 7 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zda přijal opatření na ochranu zaměstnanců před působením těchto rizik, použije se ustanovení § 132 odst.1 a § 132a odst. 1 zákoníku práce).
4. zda zaměstnavatel:
   1. zpracoval vlastní seznam osobních ochranných prostředků (§ 133a odst. 1 zákoníku práce, zda v něm vyjmenované OOPP zaměstnancům poskytl, zda zaměstnance seznámil s nebezpečími, před kterými je používání OOPP chrání a zda jim podal informace o správném používání těchto prostředků,
   2. v rámci přijímání a provádění opatření k prevenci rizik vychází ze všeobecných preventivních zásad (§132a odst. 5 písm.j) zákoníku práce),
5. zda písemně informoval zaměstnavatele ostatních zaměstnanců, kteří pracují na jednom (stejném) pracovišti o rizicích a zda byla učiněna všechna stanovená opatření (§ 132 odst. 4 zákoníku práce),
6. zda provádí systematické posuzování rizik s ohledem na měnící se skutečnosti a situaci ve firmě tak, aby vyhověl požadavku § 132a odst. 3 a 7 zákoníku práce,
7. zda má přehled o používání nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, technologií a zařízení, které mohou způsobit ohrožení většího rozsahu nejen zaměstnancům, ale i jiných osob a okolí a zda je provedena analýza těchto opatření a jsou provedena potřebná opatření na omezení ohrožení pro případ vzniku mimořádné události - havarijní plány a evakuační plány a zda je zajištěno poskytování první pomoci (§ 132a odst. 6 zákoníku práce).

Vyhodnocení výsledků posuzování rizik provedených a/nebo zajištěných zaměstnavatelem a jejich porovnání se skutečným stavem

Úlohou je ověřit:

1. zda posouzení rizik provedené nebo zajištěné zaměstnavatelem odpovídá aktuálnímu stavu zjištěnému u zaměstnavatele , tj. zda zahrnuje prováděné pracovní činnosti, používané dopravní prostředky, přístroje, nářadí, pracovní prostory technická a technologická zařízení atd. (přitom se zaměří především na pracovní činnosti, technická zařízení atd., která představují zvýšenou míru ohrožení života nebo zdraví osob např. tlaková zařízení),
2. zda opatření přijatá zaměstnavatelem k odstranění rizik, případně jejich minimalizaci, odpovídají závažnosti zjištěných rizik a zda tato opatření rizika skutečně odstranila nebo je snížila na přijatelnou úroveň,
3. zda opatření přijatá zaměstnavatelem v rámci prevence vzniku podobných rizik odpovídají s ohledem na výsledek identifikace nebezpečí a hodnocení rizik.

Cílem podle starého přístupu bylo porovnání skutečného stavu u zaměstnavatele s konkrétním předpisem; cílem prověrky podle nového přístupu je navíc vyhodnocení opatření zaměstnavatele v oblasti prevence rizik.

8) ČSN EN 764-7 (69 0004) Tlaková zařízení - Část 7: Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení.

V oblasti nám blízké se otázkou rizik vyplývajících z provozu některých tlakových zařízení zabývá ČSN EN 764-7 (69 0004) Tlaková zařízení - Část 7: Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení. Tato norma definuje riziko jako kombinací pravděpodobnosti výskytu a závažnosti újmy (fyzické zranění, poškození zdraví, majetku nebo prostředí). Stejnou míru rizika tedy představuje závada s velkou pravděpodobností výskytu avšak nebezpečím malé újmy a závada s malou pravděpodobností výskytu, ale nebezpečím závažné újmy. Riziko je možno vyjádřit číselnou hodnotou pouze hypoteticky jako pravděpodobný počet výskytu události vztažený na dobu provozu nebo počet provozních cyklů. Hodnotu újmy na majetku je možno vyjádřit finančně podle předpokládané výše škody, újmu na zdraví snad jen v obecných pojmech. U pravděpodobnosti lze rovněž uvažovat v kategoriích „vždy, často, občas, málokdy, nikdy“ a újmu hodnotit podle předpokládané závažnosti možného poškození zdraví ve stupních „bez nebezpečí újmy, bez nebezpečí při krátkodobém vlivu, nebezpečné při dlouhodobém vlivu, nebezpečí lehkého úrazu nebo malé škody na majetku, nebezpečí těžkého úrazu nebo větší škody na majetku, nebezpečí usmrcení, hromadného ohrožení nebo velké škody na majetku“.

Při analýze rizika používáme všechny dostupné informace a vlastní zkušenosti pro rozeznání pravděpodobného druhu hrozícího nebezpečí (určení nebezpečí)a pro odhadnutí rizika výše uvedené kombinace pravděpodobnosti jeho výskytu a závažnosti možné újmy. Takto definované riziko je nutno zhodnotit z hlediska dosažené míry jeho přijatelnosti a posoudit je ve všech souvislostech.

Následuje rozhodnutí, zda je míra rizika přijatelná, či nikoliv. V prvém případě je výstupem posouzení informace o zbytkových rizicích a opatřeních k jejich udržení případně zmenšení, ve druhém se celý proces vrací na začátek. V postupovém diagramu lze tento proces zobrazit takto:

9) Určení nebezpečí - tlaková zařízení

Na tlaková zařízení působí velký počet vlivů, z nichž takřka každý může být zdrojem nebezpečí. Nebezpečné stavy mohou být vyvolány:

1. Samotným provozem při nedodržení technologického postupu nebo v důsledku chyb obsluhy, které mají za následek nebezpečné stavy zatěžování.
2. Nespolehlivou funkcí zařízení v důsledku jeho nevhodné konstrukce.
3. Zanedbáním nebo nesprávným prováděním údržby
4. Fyzikálními vlastnostmi pracovní tekutiny
   1. překračováním jejího nejvyššího dovoleného tlaku,
   2. překračováním její nejvyšší dovolené teploty,
   3. překračováním nejvyššího dovoleného průtoku
   4. překračováním nebo nedodržováním úrovně hladiny
   5. změnami skupenství (srážení, krystalizace, zamrzání atd.)
   6. přilnavostí (např. úsady zabraňující přenosu tepla),
   7. otěrem (kotlíky tryskačů, tlakové zásobníky sypkých hmot atd.)
5. Chemickými vlastnostmi tekutiny
1. korozní agresivitou,
2. jedovatostí,
3. hořlavostí,
4. stabilitou (nebezpečí samovolného rozkladu)
5. znečišťováním
6. Provozními podmínkami
1. vibracemi (nebezpečí vzniku trhlin u svarů)
2. teplotou (působení atmosférické teploty, zejména pod bodem mrazu)
3. opotřebením,
4. korozí vnějšího povrchu,
5. vnějším požárem.

10) Přímé a související nebezpečí u vyhrazených tlakových zařízení

Při provozu a užívání vyhrazených tlakových zařízení se vyskytují obvyklá i specifická nebezpečí při pracovní činnosti. Jedná se o nebezpečí s následujícími rizikovými faktory:

1. fyzikální
2. chemické
3. ergonomické a psychologické
4. kombinované



Související

Související témata Výstroj tlakového zařízení Vzdělávání, školení, poradenství