Vědecký výbor OSN zabývající se účinky atomového záření UNSCEAR harmonizuje statistické údaje o vlivu záření na lidské zdraví shromážděné Běloruskem, Ukrajinou a Ruskem, které byly nejvíce postiženy havárií 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl. Cílem je přeskupit údaje tak, aby byla zajištěna jejich vzájemná srovnatelnost a aby vznikl soubor dat o větší statistické síle.

Uvedené země vyhodnocují radiační dávky podle odlišných metodik, takže je obtížné provádět křížová srovnání. Ačkoliv se dozimetrické metody v jednotlivých zemích lišily, dospěly všechny země k přibližně stejným odhadům dávek. Pro získání lepšího statistického souboru spolupracovníci UNSCEAR znovu projdou data všech tří republik, shromážděná různými způsoby, a zpracují je jednotným způsobem, aby mohla být provedena souhrnná analýza, kterou má koordinovat konzultant UNSCEAR profesor G. Howe z Kolumbijské univerzity.

Bude zpracována analýza časových trendů, kvantitativní korelace mezi mírou výskytu rakoviny a dávkou a epidemiologická studie analytického typu. Zpočátku budou sledovány údaje závislé na čase, tj. kolektivní ozáření podle zemí, věku, popř. pohlaví. Studie má být dokončena do konce roku 2006. Tehdy budou k dispozici také údaje ze studií Evropské komise a ministerstva energetiky USA, které budou zkoumat individuální dávky u lidí, u nichž vznikla rakovina. Pro kvantitativní korelaci mezi výskytem rakoviny a velikostí dávky jsou k dispozici informace o dávkách, které obdržely skupiny obyvatel ve specifických geografických oblastech a také likvidátoři havárie. Uvedené informace budou využity k vyhodnocení dodatečného relativního rizika vzniku rakoviny.

Nejvýznamnějším výsledkem bude analytická epidemiologická studie, v níž budou k dispozici individuální radiační dávky. Veškeré údaje budou sledovány v pětiletých intervalech, a to jak před havárií, tak po havárii (roky 1981 až 1985,1986 až 1990,1991 až 1995, 1996 až 2000, popř. i 2001 až 2005). Bude analyzováno 7 až 8 identifikovaných skupin obyvatel a několik druhů rakoviny a díky různým kombinacím údajů bude získáno více než 100 různých srovnávacích tabulek.

Nuclear News, č. 6/2004, s. 47-48

Oblastní soustava zásobování teplem ve Švýcarsku

V dolní části údolí Aare zásobuje společnost Refuna A. G. 11 obcí s asi 20 000 spotřebiteli teplem z jaderné elektrárny Beznau, postavené na ostrově v Rýnu. V roce 2002 se Refuna propojila přes výměník o výkonu 8 MWt s tepelnou sítí společnosti Fernwárme Siggenthal, pro kterou zajišťuje záložní výkon a v případě volné kapacity do ní dodává teplo v běžném provozu. Voda pro tepelnou síť se v jaderné elektrárně ohřívá na max. 120 °C a do sítě přichází s tlakem 13 bar. Většina - 6/7 z celkového množství - tepla dodávaného společností Refuna pochází z elektrárny Beznau, zbývající 1/7 zajišťují malé decentralizované zdroje (teplo pro technologické účely). Podle projektu z roku 1983 se počítalo s minimálním výkonem 65 MWt, s roční dodávkou 140 G Wht z elektrárny as 1 800 odběratelskými přípojkami. Délka páteřního rozvodu měla být 20 km a délka místních rozvodů 45 km. Dnes je celková délka rozvodu včetně místních sítí 130 km, teplo odebírá 2 332 zákazníků (přípojek), roční dodávka je 133,4 GWht a přihlášený odběr 76,382 MWt.

Je zřejmé, že tepelná hustota zásobované oblasti je nízká, jak ukazuje malé měrné tepelné zatížení v MWt/km sítě. To je zřejmě ekonomicky přijatelné v důsledku levného tepla z jaderné elektrárny.

Euro Heatand Power, č. 11/2004, s. 12

Související

Související témata Kotle vysoko a středotlaké