Revizní technik - osoba odborně způsobilá v prevenci rizik

Novelizace zákona č. 65/1965 Sb., v platném znění (dále jen „zákoník práce“), k níž došlo zákonem č. 155/2000 Sb., zavedla do páté hlavy zákoníku práce - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI nový pojem - riziko. Novelizace byla vyvolána nutností implementovat do našeho právního řádu Směrnici ES č. 89/391/EEC o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která klade hlavní důraz právě na prevenci rizik

Podle §§ 132 až 132b zákoníku práce je prvence rizik jednou z hlavních povinností zaměstnavatele při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Není-li v této problematice sám odborně způsobilý, plní úkoly v prevenci rizik především prostřednictvím svých zaměstnanců nebo prostřednictvím jiné, odborně způsobilé osoby. Dlužno poznamenat, že jakkoliv se mluví o povinnostech zaměstnavatele, ustanovení páté hlavy druhé části zákoníku práce se, podle § 137, vztahují i na podnikající fyzickou osobu která nikoho nezaměstnává, avšak provozuje technická zařízení.

Vycházíme-li při určení zařazení revizního technika z hierarchie právních předpisů, pak lze tedy říci, že tato odbornost spadá právě pod § 132b odst. 1 zákoníku práce, neboť je nepochybně osobou odborně způsobilou provádět úkoly v prevenci rizik vyplývajících z provozu technických zařízení která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců.

Jakkoliv vláda dosud nestanovila svým nařízením bližší předpoklady pro získání odborné způsobilosti zaměstnanců provádějících úkoly v prevenci rizik, jak jí bylo uloženo v odst. 4 paragrafu 132b zákoníku práce, je nepochybné, že revizní technik splňuje obecné předpoklady pro plnění těchto úkolů (§ 132b odst. 2 zákoníku práce). Podle § 8 čl. 2 vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb. v platném znění, je totiž vždy starší 18 let, musí mít úplné střední odborné vzdělání a nejméně pětiletou odbornou praxi, což plně vyhovuje požadavkům citovaného paragrafu.

Zákoník práce ani zmíněná Směrnice ES riziko nedefinují. Odborná literatura je charakterizuje jako kombinaci četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu a následků určité nebezpečné události. Prevencí rizik se pak rozumí komplex činností začínajících zjišťováním existujících nebezpečí a definováním jejich charakteristik, jejich hodnocením, spočívajícím v určení jejich velikosti, pravděpodobnosti výskytu a závažnosti a jejich omezováním, tj. úplným vyloučením nebo snížením na minimum. Takto obecně lze pojmenovat například tvorbu místního provozního bezpečnostního předpisu (povinnost zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí). Jeho vytvořením jsou sice rizika pojmenována, vyhodnocena a odstraněna nebo minimalizována, ale tím jejich prevence nekončí. Celý proces pokračuje plánováním činností směřujících k ověřování účinnosti přijatých opatření - v oblasti tlakových zařízení plánováním revizí a zkoušek, jejich prováděním a přijímáním opatření na základě jejich výsledků.

Podle nařízení vlády (§ 4 n.v.č. 378/2001 Sb.) je každý provozovatel technických zařízení povinen tato podrobovat kontrolám nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.V případě tlakových nádob, spadajících svými parametry mezi vyhrazená technická zařízení, jsou to jednoznačně vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb. v platném znění a ČSN 69 0012 (§ 273 zákoníku práce).

Podle velikosti organizace, v případě tlakových zařízení především pak podle jejich počtu a pracovních parametrů, tvoří revizní technik, skupina revizních techniků nebo revizní oddělení nutnou část celkového systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který je nedílnou součástí celkového systému managementu organizace.

Prevence rizik je nekončící cyklus, začínající, po zjištění a vyhodnocení rizik, přijetím opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci, pokračující zavedením opatření do praxe, plánováním ověřování jejich účinnosti, jejich vyhodnocováním a návratem k jejich doplnění nebo změně. Celý systém prevence rizik by měl vycházet nejenom z požadavků obecně závazných právních předpisů platných pro pracovněprávní vztahy, ale měl by mít na zřeteli i hlediska etická. Prostředky, vynaložené na zavedení účinného systému prevence rizik, jakkoliv se často mohou zdát nepřiměřeně vysoké, by měly být posuzovány z hlediska úspor vzniklých omezením pracovních úrazů, leckdy majících za následek i smrt, ztrát ve výrobě způsobených nehodami, ztrát způsobených destrukcí zařízení a budov a v neposlední řadě i ztrát způsobených postihy za porušení právních předpisů, které mohou dosahovat i částek v řádu statisíců.

Sebedokonalejší systém je tak spolehlivý, jak spolehlivý je jeho nejslabší článek. Je-li jím lidský faktor, pak záleží jednak na jeho odborné úrovni, jednak na jeho zodpovědnosti v přístupu k plnění úkolů, které mu v systému přísluší plnit. Cílem přednášky je osvětlit odpovědnému lidskému faktoru - reviznímu technikovi, jaké následky může mít přístup nezodpovědný.

Právní vztah mezi provozovatelem a revizním technikem

Stav, kdy je zaměstnavatel sám odborně způsobilý plnit úkoly v prevenci rizik, v dalším - revize a zkoušky, je nepochybně výjimečný. Mnohem častěji zaměstnává odborně způsobilého zaměstnance nebo zajišťuje provádění revizí a zkoušek prostřednictvím jiné, odborně způsobilé osoby. Protože zákoník práce nepředepisuje právní statut této osoby, může jí být podnikající fyzická osoba, fyzická zaměstnávající jiné fyzické osoby nebo právnická.

Podle pracovněprávních nebo jiných vztahů je tedy revizní technik, vůči provozovateli zařízení nebo svému zaměstnavateli:

1.        zaměstnancem provozovatele v hlavním nebo vedlejším pracovním poměru nebo plní úkoly jako vedlejší činnost,

2.        zaměstnancem organizace provádějící revize dodavatelským způsobem, u které je v hlavním nebo vedlejším pracovním poměru nebo u ní plní úkoly jako vedlejší činnost,

3.        osobou samostatně podnikající na základě Oprávnění a živnostenského listu,

4.        osobou provádějící revize na základě dohody mimo pracovní poměr na základě dohody o provedení práce - § 36 zákoníku práce,

5.        osobou provádějící revize na základě dohody mimo pracovní poměr na základě dohody o pracovní činnosti - 237 zákoníku práce,

Ad 1.      Revizní technik jako zaměstnanec provozovatele

Pracovně právní vztah na který se ve všech případech vztahuje zákoník práce. Podle jeho § 73 odst. 1 je zaměstnanec povinen:

a)     pracovat svědomitě a řádně podle svých znalostí a schopností a plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy,

b)       plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly,

c)       dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané.

Revizní technik, jakožto zaměstnanec, je podle § 171 zákoníku práce „povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku...“. Hrozí-li škoda, je povinen na ní upozornit vedoucí zaměstnance.“               

Sankcí za neplnění těchto povinností může být pouhá domluva nebo písemné upozornění v souvislosti s neuspokojivými pracovními výsledky. Byl-li však zaměstnanec v době 12 měsíců vyzván písemně k odstranění nedostatků ve své práci a tyto v přiměřené lhůtě tak neučinil, jedná se o kvalifikovaný důvod k výpovědi ze strany zaměstnavatele podle § 46 písm. e) zákoníku práce.

V zájmu odstranění nejasností, které právní předpisy je revizní technik při výkonu své činnosti povinen dodržovat, lze jen doporučit, aby v jeho pracovní smlouvě nebo v charakteristice pracovního místa byly tyto obecně závazné právní předpisy (zákony, vyhlášky, nařízení vlády) jakož i ostatní předpisy(EN, ČSN EN, ČSN, TPG, směrnice) vyjmenovány. Nicméně i zde platí, že neznalost zákonů neomlouvá.

Není na škodu, jsou-li rovněž uvedena zařízení, u kterých je revizní technik povinen provádět revize a zkoušky (druh, tovární čísla, objekty apod.).

Způsobí-li revizní technik zaviněným neplněním svých povinností zaměstnavateli škodu, má tento právo požadovat na něm její náhradu až do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, která měla za následek vznik škody (§ 179 odst. 2 zákoníku práce). Toto omezení však neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti kterou si sám přivodil nebo pod vlivem jiné návykové látky.

Škoda může vzniknout např. nekvalitním provedením vnitřní revize, při níž nebyla zjištěna zjevná závada na vnitřním povrchu tlakového zařízení, která měla za následek nehodu, úraz, odstávku se ztrátou ve výrobě nebo poškození zařízení. Do škody se započítávají i všechny náklady vyvolané, např. výdaje za znalecké posudky, náhrady za pracovní úraz, soudní výlohy, náklady na odklízení, pokuta od orgánu dozoru. Za škodu způsobenou provozovateli nelze považovat zničení nádoby při tlakové zkoušce v důsledku extrémního zeslabení stěny nebo vadných svarů, nebo vyřazení nádoby z kvalifikovaných důvodů (např. značné opotřebení nebo změna pracovních parametrů). Škoda však byla způsobena zaviněně, dojde-li k poškození nádoby v důsledku překročení zkušebního tlaku, pokud provedení tlakové zkoušky revizní technik řídil, nebo ji sám prováděl.

Ad 2.      Revizní technik jako zaměstnanec dodavatelské organizace

Jelikož se jedná o vztah zaměstnanecký, platí o něm vše, co bylo uvedeno výše, s tím rozdílem, že neplnění povinností vzniká u organizace zaměstnávající revizního technika, zatímco ke škodám dochází obvykle u objednatele revizí nebo zkoušek. Jejich náhradu neuplatňuje tedy poškozená strana u revizního technika, ale u organizace která jej zaměstnává. Obecně podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, v platném znění, nebo podle § 373 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění, jedná-li se o vztah mezi podnikatelskými subjekty. Pokud se prokáže, že škoda vznikla v souvislosti se špatným výkonem činnosti revizního technika, náhradu škody, která vznikla jeho zaměstnavateli, uplatňuje tento vůči svému zaměstnanci stejně, jak bylo uvedeno a bodu 1.

Ten, kdo poruší svou povinnost plynoucí ze smluvního vztahu je, podle § 373 obchodního zákona, povinen druhé straně způsobenou škodu nahradit, neprokáže-li, že porušení jeho povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Jedná se o překážky, které nastaly nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění povinností, přičemž je zřejmé, že tato nemohla překážku nebo její následky odvrátit, překonat nebo předvídat. Jedná se například o nezaviněný výpadek proudu, neočekávanou změnu počasí nebo jiný zásah vyšší moci.

Ad 3.      Revizní technik jako fyzická, samostatně podnikající osoba

Provádí revize a zkoušky na základě objednávky nebo smlouvy s provozovatelem. Stejně jako u pracovní smlouvy, vymezující rozsah činnosti revizního technika u zaměstnavatele podle odst. 1, nelze než doporučit, aby vedle ceny a lhůty obsahovala objednávka či smlouva i výčet a charakteristiku zařízení a seznam předpisů a normativních nebo jiných dokumentů, podle kterých budou revize nebo zkoušky provedeny. Tím se i norma stává pro dodavatele revize závaznou. Případné odchylky od smlouvy nebo objednávky by měly být dohodnuty předem a písemně zformulovány jako číslovaný dodatek, podepsaný oběma stranami.

Neplnění požadavků uvedených ve smlouvě, objednávce nebo stanovených obecně závazným právním předpisem může být důvodem k odstoupení od smlouvy nebo snížení dohodnuté ceny. Odchylky mohou být např. v rozsahu provedených prací, nikoliv v nesplnění požadavků které by mohlo ohrozit bezpečnost zaměstnanců nebo zařízení.

Vznikne-li objednateli škoda v důsledku neodborně, rozuměj jakkoliv nekvalitně, provedené revize či zkoušky, může uplatňovat nárok na její náhradu v plném rozsahu, stejně jako vůči organizaci podle bodu 2.

Ad 4.      Revizní technik provádějící revize na základě dohody o provedení práce

Ve zvláštních případech, např. při malém rozsahu prací (do 100 hodin za rok) na které nemá vlastního zaměstnance (autodílna s jedním pojízdným kompresorem), může zaměstnavatel zajistit provedení revizí a zkoušek na základě dohody o provedení práce, kterou uzavře s fyzickou osobou - revizním technikem s platným osvědčením, který neprovádí revize dodavatelským způsobem (bod 3). Jakkoliv zákoník práce připouští i ústní uzavření dohody, je nepochybně vhodnější písemná forma, obsahující všechny náležitosti požadované v § 236 zákoníku práce.

Pracovněprávní vztah mezi provozovatelem - objednatelem revizí a revizním technikem je jako mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Vzájemné vztahy, zejména pak povinnosti, se tedy řídí paragrafem 233 zákoníku práce, obdobně jako v bodu 1.

Je-li však zaviněně způsobena revizním technikem škoda, nesmí v tomto případě výše její náhrady přesáhnout třetinu skutečné škody a nesmí být rovněž vyšší než třetina odměny sjednané za provedení revizí nebo zkoušek (§ 234 odst. 1 zákoníku práce), s výjimkou schodku na svěřených hodnotách (§ 176 zákoníku práce) nebo ztráty svěřených předmětů (§ 178 zákoníku práce).

Ad 5.      Revizní technik provádějící revize na základě dohody o pracovní činnosti

Tento případ, spíše teoretický než běžný, by nastal v případě, že by revizní technik s platným osvědčením, vykonávající u svého zaměstnavatele - provozovatele jinou činnost než revizní, pro téhož prováděl, na základě dohody, revize v rozsahu menším než 100 hodin za rok.

Pracovněprávní vztahy i odpovědnost za škody jsou stejné jako v bodu 4.

Pokuta od IBP jako další možný postih

Ve všech případech, kdy je zjištěno zaviněné porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení nebo povinností vyplývajících z nich, může, podle § 6 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb. v platném znění, oblastně příslušný inspektorát bezpečnosti vydat ve správním řízení (zákon č. 71/1967 Sb., správní řád v platném znění, od 1.1.2006 zákon č. 500/2004 Sb.) rozhodnutí o pokutě. V případě, že se jedná o zaměstnance, až do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, jedná-li se o organizaci nebo podnikající fyzickou osobu, až do výše 500.000,- Kč.

V případě, že je u revizního technika zjištěno zvlášť závažné nebo opakované porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce, může inspektorát, podle § 4 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., rozhodnout o omezení nebo odnětí osvědčení k revizím a zkouškám.

Jelikož je inspektorát orgánem státní správy, je oprávněn, v případě zaviněného jednání které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích, v platném znění, označeno jako přestupek, ukládat blokové pokuty. Podle druhu přestupku (§ 21 odst. 1 písm. b),c),e),g) zákona č. 200/1990 Sb.) se výše pokuty pohybuje od jednoho do pěti tisíc. Proti pokutě uložené v blokovém řízení se nelze odvolat.

Trestní postih

Dojde-li ke zjištění, že bylo z  nedbalosti pouze způsobeno nebo zvýšeno obecné nebezpečí, aniž by toto jednání mělo nějaké skutečné následky, do děje vstoupí orgány činné v trestním řízení a pachatel může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok, nebo zákazem činnosti ( § 180 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění, dále jen „trestní zákon“). Je-li však tento trestný čin spáchán v důsledku nesplnění důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání nebo funkce, je výše trestu až tři léta nebo zákaz činnosti. Výše trestu je jeden až pět let, nebo peněžitý trest, má-li takový čin za následek těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo způsobí značnou škodu. Tři léta až deset let v případě, že byla činem způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt více osob.

K naplnění skutkové podstaty uvedeného trestného činu dochází například už tím, že je „provedena-neprovedena“ revize nebo zkouška tzv. „tužkou u stolu“. Často se tak děje i se souhlasem provozovatele, neboť takto uspoří náklady spojené s přípravou zařízení a provedením revizí a zkoušek, zbaví se nutnosti odstavit je na delší dobu z provozu a získá „papír“. V případě nehody pak všechnu vinu, a nutno dodat, že právem, svalí na revizního technika.

Jedná-li takto z vědomé nedbalosti (§ 5 písm. a)trestního zákona) zaměstnanec provozovatele, který smluvně převzal povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek,  leckdy i za podíl na odměně pro revizního technika, dopouští se, podle § 255a trestního zákona, trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Způsobí-li tím svému zaměstnavateli značnou škodu (větší než 500.000,- Kč), bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. Spáchá-li však trestný čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, v našem případě tedy osoba odpovědná za provoz tlakových zařízení, nebo způsobí-li takovým jednáním škodu velkého rozsahu (přes 5 milionů Kč), bude potrestán odnětím svobody až na tři roky.

Nejedná-li se o obecné ohrožení, ale o případ, kdy porušením důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo zákona dojde z nedbalosti k ublížení na zdraví, bude pachatel potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti (§ 223 trestního zákona). V případě těžké újmy na zdraví nebo smrti jako následku nedbalosti, je výše trestu dvě léta nebo zákaz činnosti (odst. 1 § 224 trestního zákona ).

Vedle tzv. nedbalostních trestních činů se však v oblasti revizí a zkoušek můžeme setkat dokonce i s trestnými činy kvalifikovanými jako podvod. Toho se podle § 250 trestního zákona dopouští „Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ( tedy větší než 5.000,- Kč).“ Takový čin je pak trestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Hranici pěti tisíc korun lze snadno překročit například provedením revizí a zkoušek nebo vypracováním dokumentace u zařízení u kterého to není požadováno žádným obecně závazným právním předpisem. Do stejné kategorie spadá i účtování revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení o nichž byla vystavena revizní zpráva, ačkoliv nebyly ve skutečnosti vůbec provedeny. Provozovatel zařízení je tak nepochybně uveden v omyl, neboť provozuje zařízení v dobré víře, že je v bezpečném stavu.

Je-li podvodným jednáním způsobena škoda nikoliv malá (větší než 25.000,- Kč), je trest odnětí svobody šest měsíců až tři léta. Na dvě léta až osm let bude pachatel podle § 250 trestního zákona potrestán, spáchá-li čin jako člen organizované skupiny (např. podílejí-li se na podvodu vědomě, opakovaně a s podílem na neoprávněném obohacení i zaměstnanci provozovatele nebo dodavatele služeb) nebo způsobí-li takovým činem značnou škodu (větší než 500.000,- Kč). Odnětím svobody na pět až dvanáct let pak bude pachatel potrestán, způsobí-li škodu velkého rozsahu (přes 5 milionů).

Z dikce zákona vyplývá, že uvedené hranice způsobené škody se nevztahují pouze na částku o níž se pachatel nebo pachatelé neoprávněně obohatili, ale o způsobenou škodu. Pokud tedy při provádění zbytečných revizí a zkoušek vynaloží provozovatel náklady na materiál, energie a mzdy pracovníků, započítává se jejich výše do způsobené škody. Podvedený provozovatel může tedy požadovat, kromě vrácení neoprávněně vyplacené odměny, i náhradu těchto, zbytečně vynaložených, nákladů.

Je-li podvodem způsobena škoda menší než 5.000,- Kč, jedná se o přestupek proti majetku podvodem podle § 50 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích v platném znění. V tomto případě může být uložena pokuta až do

15.000,- Kč.

Promlčecí doba

Její délka je dána výší trestu a to tak (§ 67 trestního zákona), že je:

dvanáct let    - činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,

pět let             - činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,

tři léta             - u ostatních trestů

Tyto doby se mohou prodloužit o dobu:

·   po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku,

·   po kterou se pachatel zdržoval v cizině,

·   podmíněného zastavení trestního stíhání.

Promlčení trestního stíhání se přerušuje.

·   sdělením obvinění pro trestný čin, o jehož promlčení jde a po něm následující úkony orgánů činných v trestním řízení směřující k trestnímu stíhání pachatele,

·   spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.

·   Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.

Promlčecí doby jsou dost dlouhé na to, aby nedostatky v práci revizního technika odhalil orgán dozoru nebo jiný revizní technik při následující revizi a provozovatel z nich vyvodil důsledky. Profesionální soudržnost v tomto případě nejenom není na místě, protože lajdáčtí revizní technici ujídají chléb těm dobrým, ale může způsobit, že vstřícný kolega, který úmyslně přehlédl chyby jiných, bude za ně pykat sám.

Závěr

Cílem přednášky bylo vyplnění mezery, označované jako neznalost zákona. Revizní technik by měl nejenom ovládat obecně závazné a ostatní předpisy, jejichž znalost, spolu s praxí, tvoří podstatu jeho odbornosti, ale měl by si být vědom i toho, že jeho činnosti a jejích výsledků se může, v některých případech, týkat i řada dalších předpisů, leckdy s fatálními následky.

Formální, nedbalé nebo neúplné, souhrnně řečeno neodborné, provádění revizí a zkoušek na zařízeních, která v sobě často akumulují energii představující tuny výbušnin, je nepochybně trestuhodné. Jak bylo výše ukázáno, i v případech kdy nemá za následek konkrétní škodu, ale pouze způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí. Nejlepší obranou proti postihu ze strany orgánů dozoru nebo orgánů činných v trestním řízením je proto odborný a svědomitý výkon práce. I když i v tomto zaměstnání jde o peníze samozřejmě až na prvním místě, a často se nabízejí různé snadné cesty k jejich získání, každý revizní technik by si měl být vědom, že odměňován je za svou zodpovědnost, zatímco za svou nezodpovědnost může být hnán k odpovědnosti.

Literatura

1.     Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

2.     Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

3.        Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

4.        Zákon č. 71/1967 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů

6.        Zákon č. 174/1968 Sb., zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce,ve znění pozdějších předpisů

6.     Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

7.     Zákon č. 513/1991 S., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

8.        Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů

9.        Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

10.     ČSN 69 0012

Související

Související témata Revizní technici