1.3 ČSN  07 8404  Kovové tlakové  nádoby k  dopravě plynů. Provozní pravidla.

plnírna: objekt  určený pro plnění nádob na  plyny; zahrnuje zpravidla plnicí místnost  (halu), manipulační sklad prázdných a plných nádob, plnicí zařízení  potřebné pro  plnění nádob,  kompresorovou nebo  čerpací stanici, atd.

Průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky se zkouší nejméně jedenkrát za měsíc.

Průchodnost  pojistných   ventilů,  jejichž   konstrukce  neumožní nadlehčení kuželky, jako např. u plynotěsných pojistných ventilů, se zkouší podle místního provozního řádu nejméně však jedenkrát za rok.

O výsledku zkoušek pojistných ventilů musí být proveden záznam.

  

1.4ČSN  38  6405  Směrnice  pro  zpracování  předpisů pro údržbu a obsluhu odběrních plynových zařízení v průmyslových závodech.

 

Tato norma rovněž podobně jako vyhláška ČUBP č.85/1978Sb o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení neuvádí pevné termíny pro zkoušky pojistných ventilů a ani způsob jak se to má provádět ; podrobnosti by měl v tomto směru stanovit Místní provozní řád a technologický postup revize plynového zařízení zpracovaný revizním technikem vyhrazených plynových zařízení.     

 

 

1.5 ČSN  38  6462  Rozvod  a  použití  propan-butanu v průmyslových závodech a sídlištích;

 Tato norma rovněž neuvádí pevné termíny pro zkoušky pojistných ventilů a ani způsob jak se to má provádět ; podrobnosti by měl v tomto směru stanovit Místní provozní řád a technologický postup revize plynového zařízení zpracovaný revizním technikem vyhrazených plynových zařízení.  Pokud se týká pojistných ventilů na zásobnících LPG odvolává se na ČSN 690012.

 

 1.6.  VYHLÁŠKA 85/1978 Sb.   Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 26. června 1978 o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení       Změna: 352/2000

                    

      Za zařízení se pro  účely této vyhlášky považují zařízení podléhající  státnímu  odbornému  dozoru  nad  bezpečností  práce, vykonávanému  Českým  úřadem   bezpečnosti  práce  a  Inspektoráty bezpečnosti práce, a to zařízení pro

a) výrobu a úpravu plynu,

b) skladování a přepravu plynu,

c) plnění nádob plyny včetně tlakových stanic,

d) zkapalňování a odpařování plynů,

e) zvyšování a snižování tlaku plynů,

f) rozvod plynů,

g) spotřebu plynů spalováním.

   Kontrola zařízení § 3

 Kontrolou zařízení  je posouzení, zda  stav provozovaného zařízení  odpovídá  požadavkům  bezpečnosti  práce  a  technických zařízení a požadavkům požární ochrany. Kontrolou  zařízení pověří  organizace pracovníka,  který prokazatelně    ovládá   bezpečnostní    předpisy   pro    obsluhu kontrolovaného   zařízení,   bezpečnostní   předpisy  související, požární řád  a poplachové směrnice  a který je  zaškolen v obsluze

zařízení. O kontrole zařízení provede  pověřený pracovník záznam do provozního deníku, který obsahuje:

a) jméno a příjmení pracovníka, který kontrolu provedl,

b) datum kontroly,

c) rozsah kontroly,

d) zjištěné závady a návrhy na jejich odstranění,

e) podpis pracovníka, který kontrolu provedl.

Kontrola zařízení se uskuteční  jednou za rok; v případě, že  technický  stav  zařízení  nebo  provozní  zkušenosti vyžadují častější  kontroly, nařídí  vedoucí organizace  jejich provádění v kratších termínech.

 Revize zařízení § 4

 Revize  zařízení jsou  výchozí (§  6) a  provozní (§  8); rozumí  se   jimi  celkové  posouzení  zařízení,   při  kterém  se prohlídkou,  vyzkoušením,  popřípadě  i  měřením zjišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo  jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy.

 Jestliže  je  součástí  zařízení  i  zařízení elektrické, tlakové,  zdvihací  nebo  jiné,   prověří  se  při  revizi  celého zařízení,  zda  u  těchto  zařízení  byla  provedena  revize podle zvláštních předpisů.5) Ve zprávě o  revizi zařízení se o tom učiní záznam.

 Pro  provádění  revizí   je  organizace,  která  zařízení provozuje,  povinna  vypracovat   harmonogram  revizí  nejméně  na tříleté  období  a  upravovat  je  podle  provozních  zkušeností a technického stavu zařízení.

 

Tato   vyhláška  se   nevztahuje  na   výrobky  stanovené k posuzování shody podle zvláštního  zákona a nařízení vlády před jejich uvedením na trh.

V   odůvodněných  případech   může  stanovit  inspektorát provedení mimořádné revize.

 Výchozí revize § 6

      Na každém  zařízení zajistí dodavatelská  organizace před uvedením zařízení  do provozu výchozí  revizi a vyhotovení  zprávy o revizi, která je součástí dodávky zařízení.

Zařízení  nesmí  být  uvedeno  do  provozu,  pokud nejsou odstraněny závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, které jsou uvedeny ve zprávě o revizi.

 Při výchozí revizi se prověří zejména:

a) úplnost a správnost technické dokumentace zařízení,

b) zda byly na zařízení  provedeny předepsané zkoušky, a správnost a úplnost dokladů o zkouškách,

c) zda zařízení odpovídá předpisům  a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,

d) zda je  zařízení vybaveno předepsanými  měřicími, kontrolními a  bezpečnostními zařízeními,

e) kvalita  montážních  prací  (výsledky  nedestruktivních zkoušek  svarů apod.),

f) zda  byly  montážní  práce  provedeny  pracovníky s předepsanou odbornou způsobilostí,

g) kvalita   vedení   montáží   dokumentace   (doklady  o  kvalitě  materiálu, armatur, svarů apod.),

h) zda  byla  uskutečněna  revize  i  na  zařízeních elektrických, tlakových,   zdvihacích  nebo   jiných,  pokud   jsou  součástí revidovaného zařízení,

i) jiné okolnosti důležité z  hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

      Provozní revize        § 7

na  zařízeních,  která  jsou  v  provozu, jsou organizace povinny zajistit provádění provozních revizí. Provozní   revize  se   provádějí  zejména   po  skončení zkušebního provozu,  po generální opravě, po  zásazích, které mají vliv na  bezpečnost a spolehlivost  provozu, po nuceném  odstavení

zařízení z provozu, po odstavení  zařízení z provozu na dobu delší než  6 měsíců  a v  případech stanovených  zvláštními předpisy8) v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.

 

Při provozní revizi se  podle charakteru zařízení prověří zejména:

a) změny  stavu zařízení  od  poslední  revize, zda  bylo zařízení odstaveno  z  provozu  déle  než  6  měsíců  a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky,

b) dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení,

c) úplnost a správnost provozní technické dokumentace,

d) funkce  zabezpečovacích,  kontrolních,  měřicích  a  ovládacích  zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů,

e) funkce odtahových  systémů, větrání, odsávání  a celková funkce zařízení,

f) těsnost zařízení,

g) vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými   pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou,

h) stav pracoviště, vybavení  pracoviště bezpečnostními značkami a  tabulkami,  výskyt  vlivů,  které  ztěžují  obsluhu a způsobují    nadměrné přetížení zařízení,

i) zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti,

j) úplnost a správnost provozního řádu a návodů k obsluze,

k) jiné okolnosti důležité z  hlediska bezpečnosti a spolehlivosti  provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

  

 1.7. ČSN EN 12583 (38 6481) Zásobování plynem - Kompresní stanice - Funkční požadavky

 Kompresorová soustrojí

 U kompresorového soustrojí musí být prováděny pravidelné kontroly zaměřené na:

 -         přezkoušení funkce zabezpečovacích zařízení;

-         dodržování předpisů v oblasti ochrany životního prostředí;

 Dále se mají provádět pravidelné kontroly zaměřené na:

-         přezkoušení výkonu a spotřeby paliva;

-         zajištěn spolehlivosti;

-         prevenci poruch, zejména větších, které mohou mít za následek vysoké náklady a dlouhodobé přerušení provozu.

Plynové potrubí

 Plynové potrubí a jeho součásti musí být podrobováno pravidelným kontrolám a údržbě.

 Vedení dokumentace o údržbě

 Provozovatel musí stanovit organizaci údržby a tím zajistit:

 

a)	vedení záznamů o provedené údržbě a školeních;
b)	vedení záznamů o použitých náhradních dílech a nářadí;
c)	shromažďovat a aktualizovat údaje nezbytné ke zpracování předpisů;
d)	provádět na základě získaných zkušeností občasnou aktualizaci předpisů;
e)	uchovávat záznamy po dobu stanovenou provozovatelem nebo právními předpisy.

 

 Školení zaměstnanců

 Provozovatel musí zpracovat osnovy školení, jejichž cílem je umožnit personálu provádějícímu údržbu získání kvalifikace požadované pro výkon jejich povolání. Osnovy mají být zpracovány pro skutečně používané zařízení a na základě zvážení všech důležitých údajů potřebných k bezpečnému provádění údržby. Osnovy mají obsahovat předpisy pro provádění údržby, bezpečné pracovní metody a používaný materiál, nářadí a zařízení.

 Zvláštní pozornost má být věnována bezpečnostním opatřením vztahujícím se k možnému ohrožení plynem.

 Nářadí a zařízení pro provádění údržby

 Pro provádění údržby musí být používáno vhodné nářadí  a zařízení.

 Bezpečnost

 Všechny údržbářské práce smějí být prováděny až po předchozím souhlasu provozovatele.Provozovatel musí poskytnout souhlas s provedením prací pouze v případě, kdy je přesvědčen, že je lze provést bezpečně. Z důvodu zajištění maximální bezpečnosti má povolení k provedení práce vystavovat pověřená osoba.Personál provádějící údržbu musí mít stanovenou odpovědnost za splnění bezpečnostních opatření před zahájením práce a za jejich dodržování po celou dobu provádění těchto prací.

  Bezpečnostní opatření

 V průběhu údržbářských prací se musí dodržovat následující opatření:

 

a)	zabránit vhodným způsobem vniknutí plynu do uzavřeného zařízení, např. dvěma uzávěry s odvětraným mezikusem nebo brýlovým uzávěrem (záslepkou);
b)	zabránit v případě společného odfukového potrubí na výtlaku zpětnému proudění do kompresorového soustrojí; v případě, kdy součástí uzavřeného zařízení jsou pojišťovací ventily, může být shledána nezbytou realizace zvláštních opatření;
c)	zabránit spuštění pohonné jednotky v průběhu provádění údržbářských prací;
d)	přerušit dodávku elektrické energie do všech elektrických zařízení; Zařízení musí být uvedeno do opětovného provozu postupně a bezpečným způsobem. Pokud nebylo vystaveno povolení k provedení práce nebo není prováděna kontrola ovzduší, platí pro provádění prací v nebezpečných prostorech následující požadavky:
e)	je zakázáno používání nářadí, způsobujícího jiskření;
f)	je zakázáno používání přenosných svítidel a světlometů, prodlužovacích šňůr a elektrického nářadí nebo zařízení, která nejsou v provedení do nebezpečných prostorů;
g)	v nebezpečných prostorech je zakázán provoz motorů s vnitřním spalováním, používaných k pohonu nákladních a osobních automobilů, vzduchových kompresorů, čerpadel, generátorů a ostatního údržbářského vybavení, s výjimkou motorů se speciálním vybavením pro tyto prostory;
h)	jsou zakázány svářečské práce a jiné práce, při nichž dochází k tvorbě jisker.

 Ve všech výše uvedených případech mají být k dispozici hasicí přístroje.

 Zabezpečovací zařízení

 Přístroje a zařízení určená k zajištění bezpečného provozu kompresní stanice, musí být podrobováno pravidelnému přezkušování a údržbě; mají být rovněž podrobována periodickým zkouškám za účelem ověření, zda:

a)	jsou provozuschopné;
b)	fungují správně při požadovaných hodnotách;
c)	jsou chráněny proti vnějším vlivům, které by mohly bránit jejich řádnému provozu.

  

Mezi uvedené přístroje a zařízení patří například:

 

-        zařízení pro detekci úniku plynu a protipožárního zařízení;

-        zabezpečení proti nadměrnému tlaku a teplotě;

-        dálkově ovládaná uzavírací zařízení;

-        zařízení pro havarijní odstavení.

  

1.8. ČSN EN 378-2 Chladící zařízení a tepelná čerpadla - Bezpečnostní a environmentální požadavky-Část 2  : Konstrukce,výroba,zkoušení,značení a dokumentace

 Instrukční příručka

 

Dodavatel (chladicího zařízení) musí poskytnout provozní instrukce, ve kterých musí být uvedeny směrnice pro provozování chladicího zařízení včetně bezpečnostních opatření, která musí být dodržena v případě poruchy nebo netěsnosti chladicího zařízení.

 

Výrobce, nebo firma, která provedla instalaci chladicího zařízení musí dodat patřičný počet instrukčních příruček nebo návodů k používání a musí rovněž dodat bezpečnostní instrukce. Pro chladicí zařízení, která se používají k účelům přepravy v různých zemích, musí být takové instrukční příručky poskytnuty v příslušném úředním jazyku a mohou být zopakovány v jedné, nebo ve více dalších jazykových verzích.

Instrukční příručka musí obsahovat alespoň tyto informace, pokud se vztahují na daný případ:

a) účel chladicího zařízení;

b) popis strojního zařízení a příslušenství;

c) popis a podrobné údaje o kompletní soustavě chladicího zařízení (včetně komponent), schémata okruhů potrubí a přístrojů, a schémata elektrických obvodů;

d) instrukce vztahující se na spouštění, zastavování, a stav nečinnosti chladicího zařízení a jeho částí;

e) instrukce vztahující se na likvidaci provozní tekutiny a zařízení;

f) příčiny nejobvyklejších poruch a opatření, která je nutno provést pro jejich odstranění, např. instrukce

vztahující se na zjišťování netěsností oprávněnou osobou a potřebu kontaktovat techniky odborně způsobilé pro údržbu v případě netěsností nebo poruchy;

g) preventivní opatření, která mají být provedena k zabránění zamrzání vody v kondenzátorech, chladičích, atd., při nízkých teplotách okolí, nebo normálním snížením tlaku/teploty v zařízení;

h) preventivní opatření, která mají být provedena při zdvihání, nebo při přepravě (chladicích) zařízení

nebo jejich částí;

i) úplné a kompletní informace uvedené na štítku stroje (viz 11.3), pokud jsou nutné;

j) odkazy na ochranná opatření, prostředky pro poskytnutí první pomoci a pracovní postupy, které musí být dodržovány v případě nouzových situací, jako je např. netěsnost, požár, výbuch;

k) instrukce pro údržbu celého chladicího zařízení a program preventivní údržby se zaměřením na úniky způsobené netěsnostmi, viz informativní přílohu C;

l) instrukce vztahující se na plnění, vypouštění a náhradu chladiva;

m) instrukce vztahující se na manipulaci s chladivem a na nebezpečí s tím spojená;

n) potřeba periodické kontroly nouzového osvětlení, včetně přenosného osvětlení;

o) instrukce vztahující se na funkci a údržbu bezpečnostních a ochranných zařízení, prostředků první pomoci, poplašných zařízení a návěstních žárovek;                 .

p) návod na vedení provozního deníku

q)požadované certifikáty.

Zainteresovaná strana musí sestavit hlavní zásady činností při nouzové situaci, např. pro případ poruchy ,nehody,havárie, apod

 

Příloha C -ČSN EN 378-2

 

Provozní kontrolní prohlídka

  V průběhu provozního života chladicího zařízení se kontrolní prohlídky a zkoušení provádí podle národních předpisů.Informace o provozní kontrolní prohlídce, které jsou uvedeny v této příloze mohou být použity tam, kde žádná obdobná kritéria v národních předpisech neexistují.

C.1 Provozní kontrolní prohlídka-Tabulka

C.2 Provozní kontrolní prohlídka se uskutečňuje po práci, která pravděpodobně mohla ovlivnit pevnost, nebo když se vyskytla změna používání, nebo při změně na jiné chladivo při vyšším přetlaku, nebo po době nečinnosti chladicího zařízení trvající déle než dva roky. Komponenty, které nesplňují požadavky je nutno vyměnit. Nepoužívají se vyšší zkušební přetlaky, než odpovídá výpočtovým přetlakům komponent

C.3 Provozní kontrolní prohlídka se uskutečňuje po opravě nebo významných změnách nebo rozšířeních chladicích zařízení nebo jejich komponent.

Zkoušení by mělo být omezeno na ovlivněné částí.

C.4 Provozní kontrolní prohlídka se uskutečňuje po nové instalaci chladicího zařízení na jiném místě.

C.5 Unikání chladiva. Frekvence zjišťování úniku chladiva jsou různé; od jednou za rok pro chladicí zařízení s intenzitou unikání menší než 1 % za rok, až po denně pro chladicí zařízení s intenzitou unikání chladiva 35 % nebo více za rok. Frekvence zjišťování úniku je úměrná intenzitě úniku chladiva.Velké intenzity unikání jsou nepřijatelné. Měla by být uskutečněna činnost k odstranění každého zjištěného unikání chladiva.Pevně instalované detektory chladiva se nepovažují za detektory unikání chladiva. protože neurčují místo unikání chladiva.

C.6 Bezpečnostní zařízení se kontrolují v místě instalování chladicího zařízení a to jedenkrát za rok bezpečnostní spínací zařízení k omezování tlaku (viz 9.5.4.3), signalizace nouzových situací a poplašná zařízení; jednou za pět let vnější pojistná zařízení proti překročení tlaku.

C.7 Pojistné ventily, průtržné membrány a tavné zátky se kontrolují vizuálně podle 9.5.4.1, 9.5.4.4, 9.5.4.5 a 9.5.4.6 ČSN EN 378-2, a jejich těsnost se zkouší jedenkrát za rok.

C.8 Provozní kontrolní prohlídka blokových chladicích jednotek a sestavných chladicích jednotek, které obsahují ne více než 10 kg chladiva skupiny L 1, ne vice než 2,5 kg chladiva skupiny L2, nebo ne více než 1,0 kg chladiva skupiny L3, se uskutečňuje po provedených opravách. Pokud je zřejmý únik chladiva, musí se provést zkouška těsnosti celého chladicího zařízení.

 

 1.9. ČSN EN 378-4 Chladící zařízení a tepelná čerpadla -Bezpečnostní a environmentální požadavky-Část 4  : Provoz,údržba,oprava a rekuperace

 

Musí se dbát na zajištění toho, aby osoby, jejichž úkolem je zabezpečovat provoz, dozor a údržbu chladicího zařízení, byly patřičně instruovány a odborně způsobilé ve vztahu ke svým úkolům. Pozornost nutnosti patřičného instruování osob, které zabezpečují provoz a dozor nad chladicím zařízením, musí věnovat ten, kdo instaluje chladicí zařízení

Před uvedením nového chladicího zařízení do provozu musí zainteresovaná osoba zajistit, aby osoby zabezpečující provoz byly instruovány na základě instrukční příručky ohledně konstrukce ,výroby, dozoru, provozu a údržby chladicího zařízení, ohledně bezpečnostních opatření, která musí být dodržována, a také ohledně vlastností použitého chladiva a manipulace s tímto chladivem.

Doporučuje se aby osoby, které zabezpečují provoz, byly přítomny v průběhu vyprazdňování/odsávání chladiva, plnění chladivem a nastavování chladicího zařízení, a také, pokud to je možné, během montáže (chladicího zařízení) na instalačním místě.

Každé chladicí zařízení musí být podrobeno preventivní údržbě v souladu s instrukční příručkou, viz EN 378-2.

Nicméně frekvence provádění takové údržby závisí na typu, velikosti, jakosti, stáří, používání, atd. daného chladicího zařízení. V souladu se zákonnými požadavky se v mnoha případech vyžaduje více než jeden údržbový servis v průběhu jednoho roku.Pokud se jedná o osobní ochranné prostředky proti chladivům viz EN 378-3.

Strany zainteresované na daném chladicím zařízení musí zajistit, aby chladicí zařízení bylo prohlíženo, pravidelně kontrolováno a řádným způsobem udržováno.

Strany zainteresované na daném chladicím zařízení musí být zodpovědné také v případě, když je chladicí zařízení používáno jinou osobou, pokud nebylo dohodnuto jiné rozdělení zodpovědností.

Pravidelnou údržbu, která nezahrnuje zasahování do chladicího zařízení, ani jeho nastavování, a která nevyžaduje žádné specializované znalosti chladírenského strojírenství, může provádět osoba patřičně odborně způsobilá, kterou zaměstnává zodpovědná osoba.

Údržba musí být uskutečňována takovým způsobem, aby:

a) byly minimalizovány nehody osob;

b) bylo zabráněno poškození zboží;

c) komponenty chladicího zařízení zůstávaly v dobrém pracovním stavu;

d) byl zachován účel a dostupnost chladicího zařízení;

e) bylo zjištěno a odstraněno unikání chladiva nebo oleje;

f) bylo minimalizováno plýtvání energií.

 Rozsah a časový rozvrh údržby musí být kompletně popsán v instrukční příručce, viz EN 378-2.

 Pokud je použito nepřímé (sekundární) chladicí nebo vytápěcí zařízení, teplonosná látka musí být pravidelně kontrolována z hlediska složení a přítomnosti chladiva.

 Musí se pravidelně uskutečňovat zkoušky těsnosti (chladicího zařízení), prohlídky a kontroly bezpečnostního zařízení; tak, jak to je specifikováno v EN 378-2.

 Pokud je z chladicího zařízení vypouštěn olej, musí to být prováděno bezpečně. Pokud se jedná o chladicí zařízení obsahující čpavek, viz normativní přílohu A ČSN EN 378-4..

 Problematika zkoušení a celkové péče u pojistných ventilů je v předmětných ČSN EN 378 popsána jako součást pravidelné údržby ,kontrol a oprav v instrukční příručce viz ČSN EN 378-4 bez pravidelných konkrétních termínů. Je třeba mít na paměti ,že při zkouškách pojistných ventilů nadzvednutím kuželky hrozí nebezpečí úniku chladiva ze systému chlazení a tím ke ztrátě funkce zařízení a v horším případě i k nebezpečí ohrožení okolí ,zdraví osob apod.Z těchto důvodů se tyto zkoušky provádí pouze při odstávkách zařízení do opravy a vlastní kontrola za provozu se omezuje na vizuelní kontrolu popř. na kontrolu těsnosti.

Funkční zkoušky pojistných ventilů se provádí až po provedené údržbě a opravě.

Oprava

Činnosti při opravách komponent obsahujících chladivo musí být uskutečňovány v následujícím pořadí, pokud to je pro daný případ vhodné

a) instruktáž osob opravářské/údržbářské pracovní skupiny;

b) rozpojení a bezpečnostní zajištění komponent, které mají být opraveny (např. pohonná jednotka, tlaková nádoba, potrubí);

c) vyprázdnění a odsátí, viz EN 378-2;

d) vyčištění a/nebo vyfoukání (např. dusíkem);

e) získání povolení k opravě;Pro svařováni nebo použiti přístrojů, které vytvářejí elektrický oblouk nebo plamen, mohou být vyžadována zvláštní pracovní povoleni.

f) uskutečnění opravy

g) zkoušení a kontrola opravené komponenty (přetlaková zkouška, zkouška těsnosti, funkční zkouška),viz EN 378-2;

h) zpětné namontování komponenty, odsátí a opětné naplnění chladivem.

Úniky chladiva musí být identifikovány a opraveny odborně způsobilou osobou ihned, jak to je prakticky možné a opětné uvedení zařízení do provozu musí být až po odstranění veškerých netěsností.

 V průběhu každé periodické údržby a následně po každé opravě, pokud to je v daném případě vhodné, musí být provedeny alespoň následující činnosti:

a) veškeré bezpečnostní zařízení, řídicí přístroje a měřicí zařízení, a také soustavy poplašných zařízení musí být zkontrolovány k ověření jejich správné činnosti a perfektního pracovního stavu;

b) v příslušné části chladicího zařízení musí být uskutečněny zkoušky těsnosti;

c) odsátí, viz EN 378-2;

d) nastavení množství náplně chladiva;

e) funkční zkouška bezpečnostních zařízení.

 Pokud pojistný ventil netěsní poté, co odpustil (odfoukl) chladivo do atmosféry, musí být vyměněn.

 

1.10 ČSN EN 13458-3 Kryogenické nádoby -Stabilní vakuově izolované nádoby část 3: Provozní požadavky

 Periodické kontroly jsou upraveny v čl. 7.2

  Periodická kontrola musí sestávat:

- z vnější vizuální kontroly nádoby a příslušenství pro ověření, že je udrženo vakuum mezi vnitřní nádobou a vnějším pláštěm a jsou stále splněny podmínky kapitoly 6 normy EN 13458-1 :2002;

- z prověření funkce armatur; ze zkoušek těsnosti při provozních podmínkách;

- z posouzení jakýchkoliv změn provozních podmínek, instalace a okolí. Kontrola musí být provedena kompetentní osobou.

 Intervaly kontroly musí být stanoveny kompetentní osobou po zvážení provozních podmínek a doporučení výrobce,neměly by však normálně přesáhnout dva roky u nádob pro hořlavé plyny a tři roky pro ostatní nádoby.

O kontrole musí být proveden záznam.

 Kontrola pojistných ventilů a pojistných membrán řešena čl.7.3

 Intervaly zkoušek a kontrol musí být stanoveny kompetentní osobou podle provozních podmínek se zřetelem na doporučení výrobce. Intervaly kontrol jsou doporučeny v níže uvedené tabulce 1.

 Materiálové vlastnosti, koroze způsobená mediem nebo na vnějšku a případné ucpávání musí být rovněž brány v úvahu. Alternativou ke zkoušce výkonnosti pojistných ventilů je jejich výměna. Kontrola musí být provedena kompetentní osobou.

 Pojistná zařízení pro oxidující tekutiny musí být prosta oleje a tuků (viz rovněž EN 12300). Podle požadavků EN 12300 musí být vhodně certifikována, značena, balena a skladována.

 

 V případě nadpočetnosti mohou být intervaly kontrol po dohodě s kompetentní osobou prodlouženy.Certifikace a značení  se kontrolují podle ustanovení čl.7.3.2

 Certifikace/značení musí být kontrolováno kompetentní osobou nebo prohlášením/údaji výrobce:

- shoda s výkresy, specifikacemi, schválením typu;

- identifikace, schválení typu/značeni;

- vhodnost (pracovní látka, rozměr, teplota, tlak, nastavení).

 Vizuální kontrola  se provádí podle čl.7.3.3

Při vizuální kontrole by mělo být prověřeno následující:

- všeobecný stav;

- instalace/orientace;

- těsnost;

- místo odvětrávání;

- průchodnost vypouštěcího potrubí.

Provozní zkouška  pojistných ventilů se provádí podle čl.7.3.4

 Při provozní zkoušce by měly být prověřeny následující parametry:

- nastavovací tlak;

- zdvih;

- těsnost.

Kontrola může být provedena na ventilu zabudovaném nebo na zkušební stolici. Výsledky zkoušek musí

být zaznamenány a uchovány alespoň do následující kontroly.

 

Výměnné pojistné membrány (vnitřní nádoba) viz čl.7.3.5 Podle kterého by pojistné membrány měly být vyměněny.

 

1.11 ČSN EN 13530-3 Kryogenické nádoby -Velké přepravní vakuově izolované nádoby část 3: Provozní požadavky

jedná se o nádoby s objemem větším než 1000litrů

Periodické-kontroly

Kontrola musí být prováděna kompetentním kontrolním orgánem v intervalech stanovených příslušnými předpisy pro dopravu po veřejných komunikacích, po železnici, po vodě a ve vzduchu.

Musí být provedeny následující úkony:

- překontrolování zařízení a bezpečnostní výstroje. Pojistné ventily musí být přezkoušeny nadzvednutím kuželky na místě nebo mimo nádobu. Pokud jsou použity pojistné membrány, musí být překontrolováno jejich správné nainstalování a dimenzování. Jestliže jsou vyhovující není nutná jejich výměna;

- vizuální vnitřní kontrola. Vizuální vnitřní kontrola není požadována. Celistvost nádoby může být kontrolována těsnostní zkouškou a měřením vakua;

- vizuální vnější kontrola. Kontrola známek poškození nebo koroze, které by mohly ovlivnit celistvost.

    Kontrola obsahu a čitelnosti štítku (viz čl.4.1) a ostatního značení;

- těsnostní zkouška. Těsnostní zkouška s použitím inertního plynu nebo pracovního media při dovoleném pracovním tlaku;

- tlaková zkouška. Tlaková zkouška nádoby může být nahrazena těsnostní zkouškou a měřením vakua;

- u ostatního vybavení musí být kontrolována vyhovující funkčnost. Musí být potvrzen vyhovující výsledek kontroly (viz EN 13530-1)

 

1.12 ČSN EN 1251-1 Kryogenické nádoby -Přepravní vakuově izolované nádoby s objemem do 1000 litrů včetně část 1: Základní požadavky

Na vnějším plášti musí být :

Údaje vyznačené na vnitřní nádobě se musí opakovat na štítku připevněném na vnějším plášti.

1) "EN 1251" dokazující, že přepravní kryogenická nádoba je v souladu s touto evropskou normou

a číslo schválení, pokud byla typová konstrukce nádoby schválená

2) jméno a adresa výrobce stabilní kryogenické nádoby nebo jiný způsob jeho identifikace

3) výrobní číslo přepravní kryogenické nádoby

4) nejvyšší pracovní přetlak (Ps v bar) přepravní kryogenické nádoby

5) zkušební přetlak přepravní kryogenické nádoby

6) objem vnitřní nádoby (v litrech)

7) hmotnost nádoby ("tare mass") v kg

8) datum konečné přejímky (měsíc, rok)

9) značku úspěšné konečné přejímky

10) datum příští periodické kontroly (rok)

11) datum poslední periodické kontroly (měsíc, rok)

12) značku poslední periodické kontroly

13) odkaz na provozní instrukce

14) instrukce pro přepravování přepravní kryogenické nádoby (zvedání, vázání) (volitelné značení).

 Před naplněním:

1) technologické schéma a provozní instrukce

2) nezkrácené označení tekutiny, která je přepravovaná v souladu s předpisy pro přepravu a přepravovanou látku a její čistou hmotnost v souladu s dokumentací

3) výstražné nálepky v souladu s přepravními předpisy

4) rizikové a bezpečnostní výrazy spojené s obsaženým plynem

5) jméno a adresa výrobce nebo dodavatele tekutiny.

Postup použitý pro značení a jeho připojování nesmí nepříznivě ovlivnit celistvost přepravní kryogenické nádoby.

Periodické kontroly    viz čl.15

Přepravní kryogenické nádoby musí být pravidelně kontrolovány. Úspěšné provedení periodické kontroly potvrdí kontrolující připojením své značky a datem kontroly na štítku.

Periodická kontrola musí být provedena v souladu s EN 1251-3.

 

1.13 ČSN EN 1251-3 Kryogenické nádoby -Přepravní vakuově izolované nádoby s objemem do 1000 litrů včetně

část 3: Provozní požadavky

Údržba a opravy

Údržbou je nutno ověřovat, že zařízení zůstává v bezpečném stavu. Odpovědnost za údržbu a opravy musí být dohodnuta mezi kontrahujícími partnery (např. vlastník, uživatel, plnič). Po provedení údržby musí nádoba vyhovovat platné schválené dokumentaci.

Údržba všeobecně zahrnuje:

- kontrolu stavu nádoby, potrubí a příslušenství;

- kontrolu ovladatelnosti armatur;

- malé opravy, např. výměnu těsnění;

- čištění vnějších povrchů.

Údržbářské úkony smí provádět pouze osoby vyškolené pro tuto činnost. Příslušenství nesmí být demontováno pokud přetlak nebyl docela zrušen.

Jakákoliv netěsnost musí být okamžitě bezpečným způsobem odstraněna. Používány smí být pouze originální náhradní díly. Pokud nejsou k dispozici, náhradní díly musí být schváleny příslušným odborníkem.

Změny konstrukce, materiálu a příslušenství nebo opravy musí být schváleny odborným pracovníkem a dokumentace musí být příslušně aktualizována (viz rovněž EN 1251-2).

Práce za tepla (svařování, pájení, tepelné zpracování atd.) musí být prováděny stejným způsobem jako při prvovýrobě (výroba, kvalifikace pracovníků, zkoušení, dokumentování atd).

Nádoba musí být uvnitř čistá, suchá a bez pevných částic a nečistot; nádoba pro oxidující tekutiny musí být zbavena oleje a tuků (viz EN 12300)

Periodické kontroly

Kontrola musí být prováděna kompetentním kontrolním orgánem v intervalech nepřesahujících 10 let.

a) Kontrola příslušenství a bezpečnostního zařízení

Pojistné ventily musí být přezkoušeny nadzvednutím kuželky buď na nádobě nebo mimo ni.Kde jsou použity průtržné membrány, musí být zkontrolováno jejich správné nainstalování a dimenzování. U ostatního příslušenství musí být zkontrolována jeho vyhovující funkčnost.

b) Vnější vizuální prohlídka Překontrolují se příznaky poškození.

Zkontroluje se obsah a čitelnost štítku (viz 4.1) a ostatní značení.

c) Zkouška těsnosti Zkouška inertním plynem nebo pracovní látkou při 90 % nejvyššího pracovního přetlaku

d) V případě pochybnosti o celistvosti vakuového mezi prostoru by měla být provedena zkouška odpařováním nebo změřením vakua.

e) Mimo to v intervalech nepřevyšujících 5 let:

1)     musí být přezkoušeny pojistné ventily nadzvednutím kuželky;

2) průtržné membrány musí být vizuálně zkontrolovány.

Úspěšné zkoušky musí odpovídat EN 1251-1.

Periodické kontroly (viz rovněž kapitola 15) u hořlavých plynů

Pojistné ventily musí být kontrolovány nadzvednutím kuželky v intervalech nepřesahujících 3 roky.

 

1.14 ČSN EN  ISO 4126-2 Bezpečnostní pojistná zařízení proti nadměrnému tlaku Část 2 Bezpečnostní zařízení s průtržnou membránou

 Instrukce pro montáž, instalaci, použití a údržbu bezpečnostního zařízení s průtržnou membránou musí být zajištěny výrobcem.

Zde rovněž není pevně stanoven  způsob a termíny zkoušek pojistných průtržných membrán za provozu

Požadavky na montáž bezpečnostního zařízení s průtržnou membránou jsou závislé na tom, zda:

a) sestava průtržné membrány je ustavena v držáku průtržné membrány takovým způsobem, že sestava průtržné membrány může být snadno vyměněna (viz 11.2 ČSN EN  ISO 4126-2); nebo

b) sestava průtržné membrány je trvale ustavena v držáku průtržné membrány jako nedílná sestava (viz 11.3 ČSN EN  ISO 4126-2).

 

1.15 ČSN EN  ISO 4126-2 Bezpečnostní zařízení s průtržnou membránou s výměnnými sestavami průtržných membrán

Bezpečnostní zařízení s průtržnou membránou musí být takové, že tuto výchozí sestavu průtržné membrány v držáku průtržné membrány je možno následně snadno demontovat, nahradit vhodnou sestavou průtržné membrány a potom znovu sestavit.

Součásti bezpečnostního zařízení s průtržnou membránou smí být sestavovány buď výrobcem nebo kupujícím.

Držáky průtržných membrán a sestavy průtržných membrán musí být podrobeny zkoušení před montáží v souladu s kapitolou 14.

Před montáží musí být kontrolován výrobní model/typ odkazující na držák průtržné membrány, označený na sestavě průtržné membrány pro zjištění, že se shoduje se značením na držáku průtržné membrány (viz kapitolu 17).

Provedení bezpečnostního zařízení s průtržnou membránou je stanoveno v souladu se vzájemným působením součástí a montáž musí být provedena v souladu s výrobními instrukcemi.

 

1.16 ČSN EN  ISO 4126-2 Bezpečnostní zařízení s průtržnou membránou bez výměnných sestav průtržných membrán

Součásti bezpečnostního zařízení s průtržnou membránou musí být sestaveny výrobcem.

Musí být dohromady trvale spojeny použitím svařování, lemování, adheze nebo jiným trvalým spojovacím postupem. Spojovací materiály jako svařovací materiály, materiály pro tvrdé pájení, měkké pájení. adheziva a cementy musí být kompatibilní s materiály, které budou spojovat a musí být funkčně vhodné. Spojení musí být provedeno odpovídajícím zkušeným kvalifikovaným zaměstnancem použitím schválených písemných postupů. Úplné spoje musí být tvarovány tak, aby účinně těsnily a chránily před působícím tlakem.

Bezpečnostní zařízení s průtržnou membránou bez výměnných sestav průtržných membrán musí být vyrobena jako výrobní dávka průtržných membrán, které budou vyrobeny z téže položky materiálu.