1. Doklad o souhlasu zaměstnance s vedením jeho osobních údajů,

protože musíme vést v evidenci i jeho rodné číslo. To je vhodné ošetřit hned při vstupu zaměstnance do práce například v prohlášení o provedeném vstupním školení podle § 35 odst. 2 zákoníku práce, kde doplníme text např. tohoto znění:

Souhlasím se zpracováním osobních údajů a zařazením do databáze zaměstnavatele na dobu neurčitou, ve smyslu zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, k účelu zpracování osobních dat pro potřebu vedení dat ve mzdovém účetnictví, evidence rizikových prací a případného vedení evidence a odškodňování pracovních úrazů. Zaměstnavatel smí tyto údaje použít pouze pro svoji potřebu nebo potřebu státních kontrolních orgánů za účelem zjištění správného vedení účetnictví, odvodu daní a pojištění, sledování zaměstnance pracujícího v riziku práce, a pro účel řádného odškodnění pracovních úrazů.

2. Doklad o počtu směn odpracovaných při rizikové práci

Zde dávám k dispozici námět pro vedení evidence pomocí účetnického software. Každému faktoru se přiřadí číselný kód. Číselný kód se zadá zaměstnanci podle pracoviště, kde působí určitý faktor. Protože účetnickým software sledujeme práci v daném měsíci po jednotlivých směnách, včetně směn neodpracovaných, lze pomocí drobné úpravy software dosáhnout vygenerování evidence u jednotlivého zaměstnance podle počtu odpracovaných směn v jednotlivém měsíci. Přičemž lze poznamenat i zařazení zaměstnance do příslušné kategorie. Výhodou elektronického zpracování je, že můžeme provést stop stav (například při skončení pracovního poměru) kdykoliv a v kterémkoliv dni v daném měsíci. Viz následující příklad elektronického tiskopisu:

Evidence rizikových prací

Evidence o odpracovaných směnách

3. Doklad o provedených lékařských prohlídkách

S ohledem na novelu zákona musíme vést evidenci jen o závěrech preventivní lékařské prohlídky. To znamená mít vždy lékařskou prohlídku doloženou jednoznačným lékařským posudkem ve smyslu § 8 odst. 3 Sm. 49/1967 *):

• schopen k navrhované práci nebo k jiné práci,
• neschopen k navrhované práci nebo k jiné práci,
• schopen k navrhované práci jen za určitých podmínek (úprava pracovní doby, směny, omezení některých činností).

*) Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Mzd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci, registrované ve Sbírce zákonů částka 2 a částka 20/1970, a ve znění vyhlášky MPSV ČR č. 31/1993 Sb.

Žádné jiné údaje, například pro jaké obtíže zaměstnanec nesmí práci konat nesmí lékař zaměstnavateli uvést. Podle mého názoru bude těžké v praxi držet se jen striktně uložené povinnosti zákonem. Přehnaně by se mohlo stát, že budeme zaměstnance posílat tak dlouho na lékařskou prohlídku (vždy s novým návrhem na zařazení na jiné pracoviště) než lékař zaměstnavateli napíše, že je „schopen k navrhované práci“ (tedy že se konečně trefil). Zaměstnavatel bude mít zaměstnance často na cestách za lékařským vyšetřením. Domnívám se, že to zaměstnavatelé raději nebudou řešit a se zaměstnancem se rychle „rozloučí“ ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce - výpovědi - protože zaměstnanec pozbyl, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, způsobilost konat dosavadní práci. Zdá se mi, že ochrana osobních údajů v tomto případě může zaměstnanci uškodit.

4. Doklad o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele

1. výsledky sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek, se podle mého názoru, zaměstnavatel nemůže dovědět, protože mu lékař nesmí podat informaci o zdravotním stavu zaměstnance. Nějaká povrchní informace, že se stav zhoršuje nebo zlepšuje nic nevyřeší. Podstatný bude opět jen závěr posudku, například že se jedná o ohrožení nemocí z povolání (§ 271 zákoníku práce),
2. dopadem o naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů může být například zpráva o výsledcích měření hluku. Toto měření může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením. Je potřeba připomenout, že každý zaměstnavatel při plnění této povinnosti musí vyjít z rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, které orgán vydal k návrhu zařazení prací do kategorií, zpracovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 37 zákonu číslo 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V tomto rozhodnutí orgán potvrzuje nebo upravuje stanovené kategorie, četnost lékařských preventivních prohlídek a jejich náplň, a četnost provádění měření, tedy sledování působení faktorů na pracovištích.

Pro úplnost uvádím novelizované znění § 37 po novele zákonem číslo 274/2003 Sb. 

Kategorie prací

1. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovost pro zdraví se práce zařazuje do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis. Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.
2. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen „zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonavatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písmena c) ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny se považují za práce kategorie první.
3. Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede
   1. označení práce,
   2. název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
   3. jednotlivé dílčí výkony, které jsou v rámci práce prováděny,
   4. délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
   5. postup stanovení celkové expozice rozhodujícím faktorům v charakteristické směně, její výsledné hodnoty a zařazení jednotlivých faktorů do kategorie,
   6. návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
   7. počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
   8. opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci.
4. Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení.
5. V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrh, který má náležitosti uvedené v odstavci 3.
6. Na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu je příslušný orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o
   1. zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první nebo druhé kategorie, do vyšší kategorie,
   2. tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou,
   3. tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již nejsou pracemi této kategorie.

Upravené znění § 40 po novele:

Evidence rizikových prací

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen

• u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci

1. o jménu, příjmení a rodném čísle
2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění,
3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze,
4. údaje o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,

• ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce

1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem,
2. s azbestem,
3. v riziku fibrogenního prachu, a
4. biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky,po dobu 40 let od ukončení expozice,
   evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa činnosti,
   oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa činnosti všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek.

(Poznámka autora: tučnou kurzívou je psáno znění paragrafu po novele. Škrtnutá slova jsou novelou zrušena.)

ZDROJ:Kroupa, Břetislav. K evidenci rizikových prací. Bezpečnost a hygiena práce, č. 1 (2004), s. 19 - 21.