Provozní revize (PR) se musí podle čl.91 ČSN 690012 provádět, jak vyplývá z názvu, při provozu nádoby (sestavy). U sestav nově uváděných do provozu, u nichž byla s úspěchem provedena výchozí revize (VýR), by měla být PR provedena do dvou týdnů po zahájení provozu.

Při stanovení lhůty již provozovaných nádob se má přihlédnout k druhu, konstrukci, stavu a stáří nádoby, provozní tekutině a provozním podmínkám. Maximální lhůta může být nejméně jednou ročně, u nádob chladících zařízení a LPG nejméně jednou za dva roky. Konkrétní lhůtu PR sestav konkrétního zařízení by měl provozovateli doporučit revizní technik. Provozovatel zařízení by ji měl stanovit a měla by být uvedena, spolu se lhůtou vnitřní revize a tlakové zkoušky, v průvodní dokumentaci příslušného vyhrazeného tlakového zařízení (VTZ).

Na základě zkušeností z praxe lze konstatovat,že se u obou skupin nádob osvědčilo využívání max. lhůt. Svědčí o tom vcelku bezpečný provoz sestav v republice. Havárii v Mohelnu (blíže Zpravodaj ATZ 2/3 „Muselo se to stát?“), podle toho co je dosud známo (pravděpodobně „zalepený“pojistný ventil), by zkrácení lhůty PR nezabránilo. U sestav, uváděných do provozu po VýR by měl provozovatel reviznímu technikovi oznámit datum uvedení sestavy do provozu, aby on mohl PR provést v normou požadované lhůtě.

Pokud se uvádí do provozu jednoduché zařízení (např. vzduchový kompresor - chladič - odlučovač vody - siligagelový sušič - zásobník vzduchu), lze datum uvedení do provozu stanovit poměrně jednoduše. Uvádí-li se však do provozu komplex chemické výrobny (několik desítek nádob), je fáze „uvádění do provozu“ nepoměrně delší. To je výhodné i pro RT, protože většinou není v jeho možnostech provést VýR během dvou dnů.

Obecně lze říci, že náplň PR je podobná náplni VýR, včetně kontroly průvodní dokumentace pouze s tím rozdílem, že vlastní nádoba je v provozu pod pracovním přetlakem, pracovní teplotou, s danou pracovní tekutinou, obsluhovanou konkrétními osobami, které provádějí stanovené úkony, záznamy atd..Při praktickém provádění PR je zjišťováno více, nebo méně závad. PR bez závad se vyskytuje velmi málo.

Pro přehlednější orientaci v praktickém provádění PR jsou zjišťované nedostatky dále rozděleny do jednotlivých oblastí.

V oblasti legislativy, zejména u provozovatelů s malým počtem nádob je často zjišťováno, že není respektováno ustanovení ČSN 690012 o jmenování pracovníka zodpovědného za provoz nádob.Tuto skutečnost nelze posuzovat jako nedostatek, protože představitel provozovatele nebo majitel, zodpovídají dle obecné legislativy za veškerou činnost jimi řízených organizací.

Zjistí-li však RT podstatné závady, např.neprovádění revizí, zkoušek, zaškolování a přezkušování obsluh,měl by tyto pracovníky na příslušné ustanovení o jmenování upozornit a doporučit jim i vhodné řešení. Měl by majitele, případně provozovatele seznámit s ustanoveními článku 3 Přílohy ČSN 690012, aby zvážili, zda mají volný časový fond k zajišťování uvedených povinností - zajistit provádění údržby, revizí a zkoušek, zajistit dodržování zákonů a předpisů při provozu, vést evidenci nádob a zajišťovat spolehlivou úschovu průvodní dokumentace, stanovit způsob vedení provozních záznamů, zajistit odstraňování zjištěných a nahlášených závad. Tam, kde je zodpovědný pracovník jmenován se velmi často zjišťuje některý dále uvedených nedostatků.

Pracovník má uvedenu zodpovědnost za provoz nádob jako jednu z povinností v popisu své kumulované pracovní funkce, bez specifikace nádob (zodpovídá za provoz všech nádob firmy, ale chybí seznam), mnohdy chybí podřízenost pracovníků pověřených obsluhou nádob, aby mohl vyžadovat plnění pracovních povinností a v neposlední řadě i velký počet a různorodost pracovních funkcí.V mnoha případech není precizován rozsah zodpovědnosti. Pokud se majitel nebo provozovatel rozhodne jmenovat zodpovědného pracovníka, měl by tento akt provést písemnou formou. Dokument by měl mít formu jmenování a měl by obsahovat potřebné nacionále jmenovaného, datum od kterého má jmenování platnost a jako přílohu seznam nádob (nejlépe i s výrobními čísly) za které je zodpovědný. Dále by měl v dokumentu být uveden rozsah zodpovědnosti. Za vyhovující by mělo být považováno, že „rozsah zodpovědnosti je uveden v článcích 3 až 5 Přílohy ČSN 690012“. Dokument by měl mít podpis jmenujícího a podpis jmenovaného s datem, kdy jej převzal. Jmenovaný by se měl před převzetím tohoto jmenování seznámit s celou problematikou a měl by posoudit,zda je z titulu svého pracovního zařazení schopen dané povinnosti plnit.

Občas se zjistí, že provozovatel nemá od obsluhy podepsaný doklad o „zaškolení a praktickém zacvičení v obsluze nádob“, jak je uvedeno v čl.6 odst.c) Přílohy ČSN 690012.Většinou mají od obsluh podepsáno pouze „zaškolení“, v některých případech i problematické.Problém bývá v tom, že obsluha je zaškolena pouze z technologické problematiky a zcela ji chybí znalosti z problematiky vyhrazených tlakových zařízení. Zde se velmi osvědčilo rozdělení zaškolení tak, že část technologickou zaškolí technolog provozovatele a část druhou RT. Praktické zacvičení má pro obsluhu i pro zodpovědné pracovníky velký význam.V případě havárie se může stát, že obsluha na schématu jednoznačně určí správný ventil, s kterým měla provést konkrétní úkon, ale brání se tím, že jí ten ventil přímo na zařízení nikdo neukázal. Pro zodpovědné pracovníky je proto nutné, aby obsluha byla zaškolena a prakticky zacvičena a aby obojí svým podpisem potvrdila. Při eventuelním sporu to pak je možno prokázat.

Dalším zjišťovaným legislativním nedostatkem jsou prošlé termíny revizí a zkoušek. Provozovatel buď neví, nebo nechce vědět, že u provozované nádoby se revize a zkoušky provádět musí. Pro provozovatele může být v případě vyšetřování havárie k tíži, že např. neodstranil závadu, která byla příčinou havárie přesto, že její odstranění bylo ve zprávě o posledně provedené PR do nějakého již uplynulého termínu požadováno. Při zjištění prošlých termínů je třeba si uvědomit, že provoz nádoby s prošlými termíny revize nebo zkoušky ještě nemusí nutně vést k závěru, že je nebezpečná svému okolí.

Při formulování závěru zprávy o provedené PR se doporučuje vycházet z posouzení mnoha skutečností.

Je třeba :

1) posoudit výsledky dříve provedených vnitřních revizí

2) porovnat výsledky dříve provedených proměření tloušťky stěn s výsledky pevnostního výpočtu nádoby a s velikostí korozního přídavku (měl by být uveden na štítku a v průvodní dokumentaci)

3) provést neprodleně kontrolu tloušťky stěn,zejména v místech dříve zjištěných úbytků, nejlépe ultrazvukem; lze ji většinou provést i za provozu nádoby, pokud není nebezpečí výbuchu nebo ji neznemožní vysoká teplota stěny (tloušťku stěn hrdel lze zkontrolovat i rentgenem,ovšem s menší přesností

4) zhodnotit i provozní dobu od posledně provedené vnitřní revize i tlakové zkoušky

5) prověřit, zda se od posledně provedené revize nezměnily parametry pracovní tekutiny - chemické složení, teplota, přetlak, výkon, rychlost proudění,...;RT by měl vyžadovat neměnnost pracovních podmínek od posledně provedené vnitřní revize písemně

6) zhodnotit,pokud to je možné,výsledky revizí a měření stejných nádob,provozovaných za stejných podmínek, alespoň přibližně stejně dlouho,jako posuzovaná nádoba   

    Na základě posouzení dostupných dokladů může RT konstatovat tři stanoviska k dalšímu provozu  konkrétní nádoby :

a) ...že po provedené PR a na základě posouzení dostupných podkladů by provoz nádoby s    prošlým termínem vnitřní revize (tlakové zkoušky) do .....(2,3 měsíce) neměl ohrozit bezpečnost osob ani majetku. Její provoz však není v souladu s příslušnými ustanoveními ČSN  (vnitřní revize) a vyhl.č.18/79 Sb.(tlaková zkouška) v platném znění.

b) ...že po provedené PR a na základě posouzení dostupných podkladů není možné se jednoznačně vyjádřit k dalšímu provozu nádoby s prošlým termínem vnitřní revize (tlakové zkoušky). Její provoz však není v souladu s příslušnými ustanoveními ČSN (vnitřní revize) a vyhl.č.18/79 Sb. v platném znění.

c) ...že po provedené PR a na základě posouzení dostupných podkladů se další provoz nádoby s prošlým termínem vnitřní revize (tlakové zkoušky) nedoporučuje (posledně provedené měření tlouštěk stěn vykazuje téměř odkorodování korozního přídavku,.......). Její provoz není v souladu s příslušnými ustanoveními ČSN (vnitřní revize) a vyhl.č.18/79 Sb.v platném znění.

 Na základě závěru ad a) by provozovatel měl písemně požádat ITI o jednorázové prodloužení termínu vnitřní revize (tlakové zkoušky). ITI je oprávněn žádost posoudit a pokud RT vše zhodnotil správně má provozovatel šanci, že souhlas získá.

Na základě závěru ad b) by si měl RT od provozovatele vyžádat další podklady,které by RT umožnily závěr zprávy jako ad a) - dále pak dtto ad a).Pokud provozovatel nemá žádné další „podpůrné“doklady,může písemně požádat ITI o jednorázové prodloužení termínu vnitřní revize (tlakové zkoušky). ITI žádost posoudí a buď souhlas vydá nebo nevydá.

Na základě závěru ad c) provozovatel může písemně požádat ITI o jednorázové prodloužení termínu vnitřní revize (tlakové zkoušky). ITI žádost posoudí a pokud RT vše zhodnotil správně,neměl by mít provozovatel šanci souhlas získat.

Je praxí prověřeno,že souhlas s jednorázovým prodloužením termínu tlakové zkoušky, ITI většinou uděluje.

                                                  Pokračování  příště.   

Související

Související témata Vzdušníky, kompresory