Českou vědu je třeba ještě víc popularizovat, kupříkladu veřejným oceňováním vědců, usoudili před třemi lety dva podnikaví nadšenci.Vyhlásili podmínky, sehnali sponzora (jak snadno se napíše!) a už v listopadu 2002 našly své laureáty první Česká hlava za vynikající výkony ve vědě a technice. Od té doby to funguje pořád líp, což dokazuje jak výše příslušných finančních prémií (za tři ročníky se částky zečtyřnásobily), tak stoupající společenský význam cen (hlavní z nich předá premiér). Letos připadly skutečným legendám české vědy a techniky. Záznam slavnostního předání byl uváděn dne 27.11.04 Českou televizí.

Specialista proti průšvihům

Národní cenu Česká hlava 2004 (a prémii 400 000 korun) získal Jaroslav Němec (*1921 v Horažďovicích v Pošumaví), dlouholetý  pedagog ČVUT a ředitel Ústavu Akademie věd, průkopník oboru materiálového inženýrství (a také výtečný malíř).

V 60. letech dostala plzeňská Škodovka za úkol vyrobit tlakovou nádobu pro Jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích. Válec uzavírající jaderný reaktor, vysoký přes dvacet metrů, s pěti metry v průměru a tloušťkou stěn přes dvacet centimetrů, měl desítky let vydržet teplotu 400 stupňů a tlak 75 atmosfér, navíc pod silným neutronovým zářením, které způsobuje křehnutí materiálu. Reaktor navrhli čeští konstruktéři  pod vedením experta z Leningradu (dnešní Petrohrad). „Když jsem uviděl výkresy té nádoby, zhrozil jsem se, „ vzpomíná pan profesor. „Byla totiž navržena jako obyčejný, klasický kotel!“

Jaroslav Němec tedy společně se škodováky postavil největší trhačku na světě, která silou 8000 tun rvala metr široké a dvacet centimetrů tlusté svařované desky jako papír.

   Po experimentech i ve světě bezkonkurenčních Němec zdokonalil konstrukci, výrobu i kontrolu nádoby, a možná tak předešel malému českému Černobylu.

   Další případ,  ,,snad nejsložitější v celé mé kariéře“, názorně ilustruje znalosti, pohotovost a sebedůvěru, které Jaroslavu Němcovi vynesly obdivnou přezdívku ,,průšvihový profesor“.

   Počátkem 70. let byly v rourách již položeného a zasypaného tranzitního plynovodu z Ruska do západní Evropy zjištěny nebezpečné trhliny. Vykopávat a vyměňovat všechny obrovské dodatečné náklady, ale i příšernou mezinárodní ostudu. A tak Němec, samozřejmě po nezbytných měřeních, výpočtech a zkouškách, provedl gigantickou ,,léčbu šokem“: rozdělil plynovod na úseky a každý natlakoval vodou na sto atmosfér, tedy na tlak jen o něco nižší destrukční. Napětí v materiálu způsobilo malé plastické deformace, kterými se trhliny ,,zatáhly“. Plynovod slouží dodnes.

Mistr chemie ve velkém

    Cenu Sazky za mimořádný výkon v oblasti aplikovaného výzkumu (a 300 000 korun) dostal Josef Pašek (* 1930 v Mrtníku na Plzeňsku), profesor organické technologie na Pražské VŠCHT. Na území bývalého Československa běží jen několik chemických procesů s větší než průměrnou světovou výrobní kapacitou, které stojí na výsledcích domácího výzkumu.

Josef Pašek je hlavním autorem hned tří z nich , největší „jeho“ linka už skoro dvacet let pracuje v Ostravě a svou promyšleností k prostředí takřka nemá ve světě konkurenci. Produkuje 100 000 tun anilinu ročně, to je vlak cisteren denně! (Z anilinu se dnes vyrábějí především polyuretany pro automobilový průmysl, ale také třeba léčiva sulfonamidy).

Výrobu nedávno koupili Japonci, a až ji zavedou, bude desetina světového anilinu pocházet tak říkajíc z Paškovy hlavy.

Profesor Pašek je jedním z mála lidí u nás i ve světě, který zásadním způsobem ovlivnil jak výuku, tak průmyslovou praxi. I když vystudoval ještě ve starém stylu, kde prim hrála zkušenost a podobnost, svým žákům začal vštěpovat i význam chemické teorie a výpočetních metod, koneckonců jeho kniha o tom vyšla i v anglickém a francouzském překladu.

„Své“ výroby pak s přilbou na hlavě a plány v ruce osobně v továrnách zaváděl a piloval. O rozsahu této jeho práce svědčí fakt, že těsně před rozpadem Československa dosáhl objem výrob, na kterých se podepsal, přes 2 miliardy tehdejších korun.

Od té doby až dodnes realizuje nejméně jeden nový provoz ročně.

Související

Související témata Vzdělávání, školení, poradenství