Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních (zákony, nařízení vlády, vyhlášky) a ostatních předpisů (normy, uznaná pravidla vědy a techniky, technická pravidla) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele (místní provozní předpisy), která mají za cíl předcházet rizikům a odstraňovat je, nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.Zmíněné oblasti se týkají přímo či nepřímo paragrafy 132 - 134e Zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZP“).

Zaměstnavateli, tj. právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle živnostenského zákona, i když nikoho nezaměstnává, je zaměstnavatelem a sama též pracuje nebo zaměstnává manžela či děti, ukládá ZP v oblasti prevence rizik řadu povinností. Čas a prostředky vynaložené na plnění těchto povinností se mohou jevit jako zbytečné do okamžiku, kdy dojde k úrazu nebo takové události, která je orgány činnými v trestním řízení vyhodnocena jako obecné ohrožení z nedbalosti. Následky, spolu s uloženou pokutou nebo trestem, mohou pak mnohonásobně převýšit „ušetřenou“ částku.

 Povinnosti, uložené zaměstnavateli zákonem

 V oblasti prevence rizik, s přihlédnutím k probírané oblasti, je zaměstnavatel povinen:

1. Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví (§ 132 odst. 1 ZP), kterážto povinnost se vztahuje i na osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích ( odst. 2).

2. Vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik (§ 132a odst. 1 ZP).

3. Vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. (§ 132a odst. 3 ZP).

4. Vyhodnotit neodstranitelná rizika a přijmout opatření k omezení jejich působení (§ 132a odst. 4 ZP).

5. Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí (§ 132a odst. 5 ZP).

a)      omezování vzniku rizik,

b)      odstraňování rizik u zdroje jejich původu,

c)      omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší přípustné

d)      hodnoty a dalších škodlivých faktorů na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,

g)      plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,

j)        udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

6.      Přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dbát o zlepšování pracovních podmínek.

7.      Provádět úkoly v prevenci rizik a tyto zajišťovat především svým odborně způsobilým zaměstnancem. Nemá-li takového a sám není odborně způsobilý, zajistit jejich provádění prostřednictvím jiné, odborně způsobilé osoby (§ 132b odst. 1 ZP).

Úkol vlády, stanovit nařízením bližší předpoklady získání odborné způsobilosti, nebyl dosud naplněn (§ 132b odst. 4 ZP).

8.      Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování (§ 133 odst. 1 písm. e) ZP)..

9.      Zajistit zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště(§ 133 odst. 1 písm. f) ZP).

10.  O školeních, informacích a pokynech vést dokumentaci (§ 133 odst. 1 ZP).

11.  Stroje, technická zařízení....musí být (§ 134a odst. 1 ZP)..

a)      vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,

b)      vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni zejména...a nežádoucím účinkům hluku a vibrací,

c)      pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí stanovila vláda v nařízení č. 378/2001 Sb., platném od 1.1.2003.

12.  Zajistit, aby technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, obsluhovali jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci (§ 134b odst. 1 ZP)..

Úkol vlády, stanovit nařízením, která technická zařízení a které činnosti to jsou, nebyl dosud naplněn (§ 134b odst. 4 ZP).

13. Pokud se na pracovišti vyskytují rizikové faktory, zjišťovat a kontrolovat měřením jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru...(§ 134c odst. 1 ZP).

Trocha teorie nikoho nezabije

V oblasti nám blízké se otázkou rizik vyplývajících z provozu některých tlakových zařízení zabývá ČSN EN 764-7 (69 0004) Tlaková zařízení - Část 7: Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení. Tato norma definuje riziko jako kombinací pravděpodobnosti výskytu a závažnosti újmy (fyzické zranění, poškození zdraví, majetku nebo prostředí). Stejnou míru rizika tedy představuje závada s velkou pravděpodobností výskytu avšak nebezpečím malé újmy a závada s malou pravděpodobností výskytu, ale nebezpečím závažné újmy. Riziko je možno vyjádřit číselnou hodnotou pouze hypoteticky jako pravděpodobný počet výskytu události vztažený na dobu provozu nebo počet provozních cyklů. Hodnotu újmy na majetku je možno vyjádřit finančně podle předpokládané výše škody, újmu na zdraví snad jen v obecných pojmech. U pravděpodobnosti lze rovněž uvažovat v kategoriích „vždy, často, občas, málokdy, nikdy“ a újmu hodnotit podle předpokládané závažnosti možného poškození zdraví ve stupních „bez nebezpečí újmy, bez nebezpečí při krátkodobém vlivu, nebezpečné při dlouhodobém vlivu, nebezpečí lehkého úrazu nebo malé škody na majetku, nebezpečí těžkého úrazu nebo větší škody na majetku, nebezpečí usmrcení, hromadného ohrožení nebo velké škody na majetku“.

Při analýze rizika používáme všechny dostupné informace a vlastní zkušenosti pro rozeznání pravděpodobného druhu hrozícího nebezpečí (určení nebezpečí)a pro odhadnutí rizika výše uvedené kombinace pravděpodobnosti jeho výskytu a závažnosti možné újmy. Takto definované riziko je nutno zhodnotit z hlediska dosažené míry jeho přijatelnosti a posoudit je ve všech souvislostech.

Následuje rozhodnutí, zda je míra rizika přijatelná, či nikoliv. V prvém případě je výstupem posouzení informace o zbytkových rizicích a opatřeních k jejich udržení případně zmenšení, ve druhém se celý proces vrací na začátek.

Určení nebezpečí

            Na tlaková zařízení působí velký počet vlivů, z nichž takřka každý může být zdrojem nebezpečí. Nebezpečné stavy mohou být vyvolány:

1.      Samotným provozem při nedodržení technologického postupu nebo v důsledku chyb obsluhy, které mají za následek nebezpečné stavy zatěžování.

2.      Nespolehlivou funkcí zařízení v důsledku jeho nevhodné konstrukce.

3.      Zanedbáním nebo nesprávným prováděním údržby

4.      Fyzikálními vlastnostmi pracovní tekutiny

a)      překračováním jejího nejvyššího dovoleného tlaku,

b)      překračováním její nejvyšší dovolené teploty,

c)      překračováním nejvyššího dovoleného průtoku

d)      překračováním nebo nedodržováním úrovně hladiny

e)      změnami skupenství (srážení, krystalizace, zamrzání atd.)

f)        přilnavostí (např. úsady zabraňující přenosu tepla),

g)      otěrem (kotlíky tryskačů, tlakové zásobníky sypkých hmot atd.)

5.   Chemickými vlastnostmi tekutiny

a)      korozní agresivitou,

b)      jedovatostí,

c)      hořlavostí,

d)      stabilitou (nebezpečí samovolného rozkladu)

e)      znečišťováním

6.   Provozními podmínkami

a)      vibracemi (nebezpečí vzniku trhlin u svarů)

b)      teplotou (působení atmosférické teploty, zejména pod bodem mrazu)

c)      opotřebením,

d)      korozí vnějšího povrchu,

e)      vnějším požárem.

Odhad rizika

            Zdrojem informací pro odhad rizika jsou provozní záznamy zařízení, revizní zprávy a inspekční protokoly, návody k obsluze a údržbě, obecně závazné i ostatní předpisy, normy, technická pravidla, poznatky vědy a techniky a v neposlední řadě osobní zkušenosti pracovníka provádějícího odhad. Vzhledem k tomu, že vláda dosud svým nařízením nestanovila bližší předpoklady pro získání odborné způsobilosti k této činnosti (§ 132b odst. 4 ZP), lze se právem domnívat, že v současnosti je nejvhodnější kvalifikací k plnění těchto úkolů osvědčení revizního technika R-N, neboť tento je starší 18 let a má odborné vzdělání i praxi (§ 132b odst. 2 ZP).V případě tlakových zařízení si lze jen ztěží představit plnění této povinnosti univerzálním odborníkem na analýzu rizik nebo i bezpečnostním technikem.

Ústava ČR (zákon č. 1/1993 Sb.) v Čl. 2 odst. 4 zaručuje, že „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno...“. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem není posouzení rizika revizním technikem v rozporu se žádným dosud platným zákonem.

Zdroje informací

Nová zařízení

            Pro rozlišení můžeme za nová tlaková zařízení považovat:

1.      Jednoduché tlakové nádoby, které byly uvedeny na trh v době platnosti nařízení vlády 175/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a od 1.5.2004 nařízení vlády č. 20/2003 Sb.

2.      Tlaková zařízení (tlakové nádoby a jejich sestavy, potrubí, bezpečnostní a tlaková výstroj) která byla uvedena na trh v době platnosti nařízení vlády 182/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů a od 1.5.2004 nařízení vlády č. 26/2003 Sb.

3.   Tlakové nádoby stabilní na které se, vzhledem k jejich parametrům, nevztahují výše uvedené předpisy, avšak jsou vyhrazeným tlakovým zařízením podle vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb. (Podrobnosti viz Zpravodaj ATZ 1/2001).

            Podle § 12 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů se za stanovené výrobky podle 1. a 2. považují i výrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované.

Ad 1.   Citované předpisy neuvádějí žádnou povinnost vybavit nádobu jakoukoliv dokumentací, takže v tomto případě je nutno aplikovat § 9 a 10 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů. Podle nich je „prodávající povinen řádně informovat spotřebitele o...způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby...zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

            Písemné informace musí být v českém nebo slovenském jazyce (§ 11).

Ad 2.   Podle čl. 3.4 Přílohy 1 obou nařízení vlády musí být k zařízení, pokud to připadá v úvahu, pro uživatele připojen návod obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se instalace včetně montáže jednotlivých částí, uvádění do provozu, použití, údržby včetně kontrol a zkoušek prováděných uživatelem, popřípadě musí upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití. Návod musí být provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu.

Ad 3.   Dnem 31.12.1992 nabyl účinnosti zákon 634/1992 Sb., citovaný v Ad 1. Vzhledem k tomu, že se jedná o předpis vyšší právní úrovně než je česká technická norma, která je od 1.8.1997 podle § 4 odst. 2. zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky nezávazná, výrobce nebo distributor splní požadavky zákona, dodá-li s tlakovou nádobou všechny údaje požadované zákonem č. 634/1992 Sb. Nemá tedy za povinnost vyhotovit pasport podle ČSN 69 0010-7, což ovšem nebrání tomu, aby bylo jeho dodání dohodnuto ve smlouvě. Dlužno však poznamenat, že pasport podle této normy neobsahuje všechny potřebné informace, zejména pak instrukce o způsobu použití a údržbě, jakož i o nebezpečích vyplývajících z nesprávného použití nebo údržby a není tedy úplným návodem, který musí být podle zákona s výrobkem dodán.

Stará zařízení

            Za tato lze považovat tlakové nádoby stabilní spadající do kategorie vyhrazených tlakových zařízení podle vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., uvedené na trh před nabytím účinnosti výše citovaných nařízení vlády. Pro všechny platí to, co je uvedeno pod Ad 3.

            Skutečnost, že s těmito nádobami ve většině případů nebyly, a to ani po nabytí účinnosti zákona č. 634/1992 Sb., dodávány informace tímto požadované, nezbavuje zaměstnavatele, který je provozuje, povinnosti přijmout všechna opatření vyplývající z prevence rizik. Informace pro zhodnocení rizika je v tom případě nutno čerpat, jak již bylo uvedeno, především z provozních záznamů, návodů k obsluze stejných nebo obdobných zařízení, revizních zpráv a inspekčních protokolů, jakož i osobní zkušeností všech zúčastněných, tj. obsluh, pracovníka zodpovědného za provoz nádob a revizního technika.

Příklad

            Pro přiblížení této problematiky byl zpracován příklad dokumentace o prevenci rizik u fiktivní tlakové nádoby stabilní vyrobené podle nařízení vlády 182/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť jakkoliv se jedná o jednoduchou netopenou tlakovou nádobu na vzduch, nařízení vlády 175/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů by se na ni nevztahovalo, neboť bezpečnostní součin ve výši 45.000 barL je větší než 10.000.

Související

Související témata Vzdělávání, školení, poradenství