Vytištěno z internetového portálu TLAKinfo (www.tlakinfo.com), dne: 29.03.2024
zdroj: http://www.tlakinfo.com/t.py?t=2&i=740


Technická bezpečnost jednoduchých tlakových nádob.
Datum: 25.10.2004
Autor: Ing. Jiří Lukáš, člen představenstva ATZ
Při tlakové zkoušce po prvních 9 letech provozu u vzdušníku, provozovaném na odsíření jedné z elektráren, došlo v říjnu 2003 k roztržení podélného svaru pláště nádoby. K destrukci došlo při přetlaku 1,3 MPa. Příčinou je špatné nastavení svářecího automatu. Byly zjištěny nepřípustné závady typu neprůvaru kořene, řádek dutin, červovitých dutin a dalších (401, 402, 2011, 2012, 2013 dle ČSN EN 12 517) . Poté byly provedeny kontroly u dalších vzdušníků stejného typu v rámci ČEZ a.s.. Výsledkem je, že z celkového počtu 39 vzdušníků vyhovělo na základě NDT kontroly pouze 7 vzdušníků!!

S uplatňováním zákona č.22/1997 Sb. a následnými Nařízeními vlády byla nastavena jasná pravidla,jakým způsobem musí výrobce stanovené výrobky kontrolovat a současně dokladovat jejich bezpečnost a nezávadnost a minimalizování rizik. Byla určena pravidla dohledu autorizovaných a po vstupu do EU notifikovaných organizací. Bylo by možné říci , že je tak systémově řešen způsob, jak chránit spotřebitele  před nákupem nejen nekvalitních, ale hlavně nebezpečných výrobků..

 Ve svém příspěvku nechci v žádném případě tento způsob napadat. Vše nové může mít své klady a zápory. Ojedinělá chyba jedné firmy nemusí být chybou systémovou. Chci pouze upozornit na potřebu důslednosti notifikovaných osob a možná i na potřebu užší spolupráce se svými protějšky u spotřebitelů , tedy v našem případě u technické kontroly organizací provozujících uvedené výrobky. Takto by vznikla potřebná zpětná vazba, která by přinesla zkušenost notifikované osobě, ale také provozovateli zařízení.

Toto tvrzení bych chtěl podpořit příkladem, který svou závažností může inspirovat další provozovatele k vlně dodatečných kontrol. Vzhledem k tomu, že je tento případ v současné době v reklamačním jednání, nemohu uvádět konkrétní jméno výrobce a dodavatele. Budu tedy konstatovat pouhá fakta.



Příkladem je tak běžné zařízení jako jednoduchá tlaková nádoba - vzdušník o objemu 0,250 m3, PS 1,1 MPa, zkušebním přetlaku 1,65 MPa vyrobený  v EU  v r. 1994 dle směrnice 87/404/EHS. Dle této směrnice již výroba nádoby podléhala dohledu notifikovaných osob, tedy systému dohledu při uvedení na trh později zavedeném i v ČR v roce 1997 zákonem č.22/1997 Sb. a NV č.175/1997 Sb.

Při tlakové zkoušce po 9 letech provozu u vzdušníku výr. č. v.č. 17379101, typ MB 300 393 - 1/250A,  provozovaném na odsíření jedné z elektráren, došlo v říjnu 2003 k roztržení podélného svaru pláště nádoby. K destrukci došlo při přetlaku 1,3 MPa.

Tento případ jen potvrdil oprávněnost provádění tlakových zkoušek. Následky případné destrukce nádoby za provozu tlakem vzduchu by byly jistě katastrofální. Destrukce nádoby při tlakové zkoušce „umyla pouze nohy“ revizního technika, který stál v těsné blízkosti nádoby a sledoval tlakoměr.

Vizuální kontrolou svaru a následnými nedestruktivními zkouškami (UT a MT) byla určena příčina destrukce:

  • Vada podélného svaru - neprůvar cca 2-3 mm v délce 250 mm      ( obr. 2)
  • Vada svaru v napojení podélného svaru a obvodového svaru (obr.3) - příčný neprůvar a vady typu bublin a pórů


Uvedené vady jsou dle ČSN EN 286 - 1 nepřípustné. Již z přiložených fotografií vyplývá, že se jedná o skryté výrobní vady.

Normou ČSN EN 286 - 1 je v současnosti stanoveno, že oprava po tlakové zkoušce výrobce je nepřípustná.  Vzdušník patří do skupiny jednoduchých tlakových nádob a jako takový nesmí být opravován svařováním. Jediným řešením problému je výměna tlakové nádoby a případné reklamační řízení vůči dodavateli zařízení.

 Vzhledem k tomu, že příčina závady byla zjevně způsobena špatným nastavením svářecího utomatu, bylo rozhodnuto o RT kontrole všech  vzdušníků daného typu na odsíření dané elektrárny.

Nepřípustné závady typu neprůvaru kořene, řádek dutin, červovitých dutin a dalších (401, 402, 2011, 2012, 2013 dle ČSN EN 12 517) byly zjištěny na dalších 9 vzdušnících z 12 daného typu !!!

Inspekční orgán ČEZ, a. s.  pro technická zařízení rozhodl o:

         NDT kontrole vzdušníků o objemu  do 0,5 m3 daného výrobce na všech organizačních jednotkách úseku klasických elektráren

         Při zjištění závad vydání protokolů o neshodě

         Vydání podnětu k reklamaci vadných vzdušníků

 Z databází tlakových nádob ČEZ UKE, které Inspekční orgán ČEZ vede, bylo zjištěno, že vzdušníky  tohoto výrobce do objemu 0,5 m3 jsou instalovány ještě v dalších dvou elektrárnách. U všech těchto vzdušníků byla provedena  UT kontrola podélných a obvodových svarů. Výsledkem je, že z celkového počtu 39 vzdušníků vyhovělo pouze  7 vzdušníků!!

Na příslušných elektrárnách byly vydány protokoly o neshodě, kde byla stanovena opatření k nápravě a provoz za mimořádných bezpečnostních opatření.
Bylo rozhodnuto o výměně vadných nádob do konce r. 2004.
Byla stanovena opatření proti ohrožení bezpečnosti osob při případné poruše vzdušníků pro provoz do výměny nebo opravy. Byly stanoveny osoby odpovědné za provedení výměn.

Z hlediska technického jsme udělali pro zajištění technické bezpečnosti maximum.
Po stránce obchodní je případ složitější. Evropská směrnice 87/404/EHS  ( od 1.1.1998 NV č.175/1997 Sb. a od 1.5.03 NV č.20/2003 Sb.) neřeší zcela jasně vymahatelnost záruk na skryté výrobní vady. 

Příloha 1, bod 2, druhý odstavec, 3. odrážka uvádí :„mechanické vlastnosti musí být zachovány po celou dobu životnosti nádob pro daný účel“

 Článek 7 direktivy 87/404/EHS uvádí :

1.      Jestliže členský stát shledá, že nádoby se značkou ES užívané v souladu s jejich určením by mohly ohrozit bezpečnost osob, domácích zvířat nebo majetku, učiní veškerá nutná opatření pro stažení těchto výrobků z trhu nebo pro zákaz či omezení jejich uvádění na trh.

Členský stát bezodkladně informuje Komisí o každém takovém opatření s uvedením důvodů svého rozhodnutí a zejména o tom, zda je nesoulad způsobem :

a) nesplněním základních požadavků podle článku 3, jestliže nádoba neodpovídá technickým normám podle článku 5 odstavce 1; 

 NV č.20/2003 Sb. trochu jinak uvádí v § 9 :

V případě, že bylo uloženo pro nádoby ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu, v oznámení rozhodnutí o uložení ochranného opatření se uvede, zda nesoulad byl způsoben

a)      nesplněním základních požadavků, jestliže nádoba neodpovídá technickým normám podle § 2 odst.4.

 Z uvedených citací vyplývá, že pokud není  dodávka dobře ošetřena smluvně, pak se případný spor již stane pouze tučným soustem pro právníky.

 Daný případ vyvolal několik dalších otázek:

1. Zajímalo by nás stanovisko ČOI (výroba nádoby) a ČÚBP (provoz nádoby po 9  letech) k úloze státu v daných případech.

2. Jsou řešeny nedostatky při výrobě viz texty NV č.20/2003 Sb. (direktiva 87/404/EHS), co však dělat po devíti letech se skrytými výrobními  vadami?.

3. Výrobcem může být i dovozce, distributor a co když po devíti letech už ani jeden neexistuje? 

4. Jaká je udávána životnost u daného výrobku?

 

 Závěr:

Idea současného přístupu k technické bezpečnosti výrobku, kde hlavním garantem  technické bezpečnosti je především výrobce, tímto dostává trhliny a záleží pouze na solidnosti a přístupu dodavatele příp. výrobce.

 

Recenzovali: Ing. Radovan Šťastný, ČEZ - Alois Matěják, předseda ATZ


© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.