[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Kontroly manometrů, teploměrů, signalizací a blokád u kotlů I.třídy v 21. století Datum: 1.9.2004Autor: Alois a Petr Matějákovi Dávám k zamyšlení několik námětů. Jejich prosazení nelze očekávat okamžitě, ale dle mého názoru, je na čase začít o dané problematice diskutovat. Proč provádět kontroly přímých manometrů a teploměrů u kotlů 1. třídy? Zvyšuje se tím v dnešní době počítačových řídících systémů bezpečnost kotlů? Přínos je minimální, nebo nulový, jedná se spíše o historicky zavedenou činnost, založenou na požadavku norem.Tyto činnosti, zejména pak kontroly a kalibrace jsou však pro provozovatele velice nákladné, u některých v řádech milionů. Nevyplatí se investovat spíše za funkční kontroly a kalibrace dálkového měření, jednotlivých bezpečnostních systémů a okruhů mezních hodnot? Není důležitější sledovat a kontrolovat zásahy do počítačového řídícího systému, prostřednictvím, kterého se kotel obsluhuje a který zajišťuje, že nehavaruje zařízení za miliardy a provoz bude i bezpečný, spolehlivý a hospodárný? Historie 1) Kontroly manometrů a teploměrů jsou otázkou 60 let minulého století, kdy topič : a) Sledoval tyto přístroje, měl je jako základní měřící přístroje a podle nich „topil“ b) Regulaci prováděl ručně dálkově z panelu (spalování, KV, VV). c) V automatice bylo pouze u větších kotlů napájení. Současnost Byly osazeny počítačové řídící systémy, vše je řízeno automaticky. Topič pouze dozírá na správnou funkci počítače. V současnosti probíhá u provozovatelů souběh kontrolních činností, jak na přímém měření tak na dálkovém, i na řídících systémech vyžadovaný zákony a předpisy např. ochrana ovzduší, životního prostředí, hygiena. Pokud bude zavedena a schválena kontrola řídících systémů (která se již mnohdy v neúplné formě děje), pak se dostaneme k činnostem, které se provádějí úplně zbytečně. Zkoušky a kontrolování manometrů a teploměrů jako vrchol kontroly u kotlů 1. třídy, řízených počítačem v roce 2004 je nesmysl.
Budoucnost (doufám, že blízká budoucnost)
· nezávislost ● pravděpodobnost bezpečného provozu · funkční zkouška ● blokování · bezpečnost při poruše ● zkouška dílů · samokontrola ● řídící přístroje · zálohovost ● omezovače atd., atd.
a) kontrola funkčnosti provádět 1x za 6 měsíců b) kalibraci systému/čidel provádět při BO, GO (dle metrologických předpisů).
· řídící, regulační přístroje/systémy · monitorovací, kontrolní systémy/přístroje · bezpečnostní výstroj, bezpečnostní systémy (mohou to být systémy dle 1. a 2. odrážky s bezpečnostní funkcí) · omezovače.
· kontrola - za provozu /např. nulování manometrů/ · funkční kontrola - za provozu - při odstávce · kalibrace /porovnání s kontrolním/ · servis
Nutno u nich určit : · způsob, rozsah · četnost · kvalifikaci údržbářů (servisních pracovníků).
a) nutno zajistit omezený zásah obsluhy do limitních hodnot v softwaru a vyřazování bezpečnostních systémů a mezích hodnot. b) zásahy do nastavených parametrů software by měl provádět pouze systémový administrátor. Zasahovat pouze na základě písemného požadavku osob zodpovědných, směnového inženýra a písemně odsouhlasené, c) každý zásah a přesné určení kdo a co provedl musí být v paměti. d) software musí být zajištěn (zaheslován).
To vše lze dle mého názoru přiměřeně uplatnit i u kotlů nižších tříd, u dálkově řízených nádob např. v chemickém průmyslu, ne však např. u vzdušníků, ohříváků otopných soustav, kde kontrola manometrů a teploměrů 1x za 2 roky je přiměřená. Revizní technik, by při provozní revizi kontroloval rozsah vedené dokumentace a dodržování lhůt funkčních zkoušek kontrol a kalibrace.
Alois Matěják - revizní technik kotlů a TNS Petr Matěják- - revizní technik kotlů a TNS www.tlakinfo.cz
|