[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Praktické provádění revizí na průmyslových plynovodech a spotřebičích.
Datum: 7.7.2004
Autor: Ing. Petroš Evžen - RTPZ
Mým úkolem a náplní této přednášky je zabývat se konkrétně problematikou průmyslových zařízení: plynovodů a spotřebičů s výkonem nad 50 kW. Protože teoretických požadavků i poznatků je zdá se dost, chtěl bych se dotknout více stránek praktických a provozních.

Zásady provádění revizí, jejich rozdělení, kvalifikace revizních techniků, obsah revizních zpráv je dána řadou vyhlášek a předpisů již od vydání vyhl. ČUBP č. 21/1979 Sb. a 85/1978 Sb. Mým úkolem a náplní této přednášky je zabývat se konkrétně problematikou průmyslových zařízení: plynovodů a spotřebičů s výkonem nad 50 kW. Protože teoretických požadavků i poznatků je zdá se dost, chtěl bych se dotknout více stránek praktických a provozních.

 

Příprava revize - technologické postupy

 

Tato činnost je vyžadována jednak vyhl. ČUBP 85/1978 Sb a stále platnou ČSN 38 6405. Pro kvalitní provedení revizí má tento krok zásadní význam. Samozřejmě je nutno určit, zda bude prováděna revize výchozí nebo provozní, případně revize po rekonstrukci či havárií nebo poruše zařízení. Zde nutná malá poznámka, že vyhl. 110/1975 Sb. O evidenci a registraci úrazů a hlášení havárií, provozních nehod a poruch technického zařízení byla dnem 1. 1. 2002 zrušena.

 

U výchozích revizí se často vyskytuje otázka nebo někdy problém, zda vydat objednateli výchozí revizi s vyjádřením, že zařízení nesplňuje požadavek bezpečného provozu a tedy jej do provozu nelze uvést. Zde je na místě přesvědčit montážní organizaci, aby řádně dokončila dílo a mohla byt vydaná výchozí revize s kladným hodnocením. Je nutno pečlivě vážit, zda uváděné závady a nedostatky brání nebo nebrání v uvedení do provozu. Tyto úvahy by měly být také obsaženy v technologickém postupu výchozí revize.

 

Rozdíly u zařízení - průmyslový plynovod,

spotřebiče

 

Průmyslové plynovody

V dnešní situaci je nutné brát v úvahu platnost ČSN 38 6420, která je poplatná výstavbě a provozu těžkého průmyslu a hutí, dnes již provozovaných v minimálním počtu. Tato ČSN platí od roku 1983 a v dohledné době není naděje na nové evropské úpravy nebo novelizaci. Novým předpisem, kterým se podle odborného stanoviska č. 036/2000 mají řídit jak projektanti, tak montážní organizace a revizní technici, je ČSN EN 1775 a TPG 704 01. Takže u plynovodů v budovách při přetlaku plynu do 5 barů včetně mají být používány obě normy s prioritou ČSN EN 1775 ve spojení s národními předpisy (ČSN 38 6420, TPG 704 01). Oba předpisy neřeší ukládání plynovodu do země a obsahují odkaz na již neplatnou ČSN 38 6413 a ČSN 38 6410, které byly nahrazeny novými ČSN EN. Rozdíl, který vzniká u průmyslových plynovodů je hlavně ve vzdálenostech potrubí od stěn a jiných zařízení, možnost přitížení plynovodu dalším zařízením, přesahem chrániček přes stěny a stropy, umístění uzávěrů a průměr potrubí. Dosti zásadní je vypracování revizní knihy pro plynovod a podkladů pro místní provozní řád a s tím související obsluha plynovodu nebo jen určení zodpovědné osoby. Tyto skutečnosti vyžadují řešení spolu s projektantem ale hlavně s montážní organizaci a budoucím provozovatelem.

Součásti průmyslového plynovodu složitějšího a rozsáhlého uspořádání je často další zařízení související s provozem, např.:

-          regulační zařízení, směšovací zařízení,

-          zařízení pro zvyšování tlaku - kompresory, dmychadla

-          filtrační zařízení, odorizace.

Zde je nutno spolu s projektantem posoudit a určit, zda bude zařízení zařazeno do skupiny „regulační stanice“ nebo „kompresorová stanice“, nebo bude ponecháno zařízení jako součást průmyslového plynovodu.

Toto je důležité jednak kvůli kvalifikaci mont. pracovníků a jednak z důvodu výchozí revize zařízení. Taktéž požadavky na zkoušky zařízení se tím liší a mohou revizi zkomplikovat.

U složitějších plynovodů, jejich uložení na konstrukcích, nosných sloupech různých typů se revizní technik neobejde bez odborného posouzení příslušných odborných pracovníků pro ocelové konstrukce, odborníků protikorozní ochrany apod. Při posuzování dle nových ČSN EN je nutno dát přednost pro uplatnění požadavků na prokazatelné seznámení budoucího provozovatele plynovodu s „Pokyny“ pro bezpečný provoz zařízení plynovodu a řešení havarijních situaci, což v minulosti u montážních firem nebylo vyžadováno.

 

Spotřebiče s výkonem nad 50 kW

U spotřebičů je nutno provést rozdělení na ty druhy, které jsou řešeny normativně. Na obě skupiny ještě nejsou taktéž vydány normy ČSN EN.

ČSN 06 3003 - průmyslové plynové pece - tato norma platí podobně jako ČSN 38 6420 - průmyslové plynovody - od r. 1983. Norma plyn. pece platí pro široké spektrum spotřebičů kromě několika druhů pecí hutní prvovýroby, sklářské tavící pece a chemické technologie.

U všech pecí a spotřebičů je pro revizního technika nutnost seznámení s komplexní technologií, která je podle složitosti zařízení značně různorodá. Spotřebiče mají různé příslušenství, např. rekuperátory pro ohřev vzduchu nebo plynu, chladící zařízení, dopravníky materiálu, vyzdívku pece z různých materiálů, odtahové ventilátory, komín, výrobu ochranné atmosféry, kombinované vytápění. To představuje při přípravě a technolog. postupu revize kvalifikovaný přístup, důkladné seznámení s technologií, dokumentaci a tím také úzkou spolupráci s dalšími odborníky, hlavně když spotřebiče jsou kombinovány s dalšími druhy vyhrazených zařízení.

V praxi se ukazují problémy hlavně při realizaci komplexních zkoušek, kdy některé nemohou být ukončeny v dohledné době, nebo při dovozu zařízení ze zahraničí v úplném nebo dostačujícím překladu písemných materiálů do češtiny. Vezmeme-li v úvahu, že výchozí revize může být vystavena po zkouškách zařízení, musí se po dohodě s projektantem a provozovatelem určit rozsah zkoušek z důvodů zahájení zkušebního provozu, který bez výchozí revize nelze zahájit. Rozvody plynu pro pece jsou rozděleny podle pracovního přetlaku stejně jako u průmyslových plynovodů, požadavky na materiál, armatury jsou podobné nebo stejné. Vzdálenosti potrubí na peci, v kanálech jsou rozdílné oproti průmyslovým plynovodům.

Podobně jako u normy „průmyslových plynovodů“ jsou mnoha ustanovení již překonána nebo popisované zařízení již nenajdeme, (odvodňovače otevřené, polootevřené, explozní klapky, čistící zařízení). Toto zařízení představuje při provozu vždy zvýšené nebezpečí.

ČSN 07 0703 - plynové kotelny - norma, která má nejvíce změn, (k dnešnímu dni 6), čímž je dost nepřehledná a platí nejen pro zařízení kotlů a kotelen, ale také pro regulační a měřící zařízení rozvodů plynu. Pro revizního technika je důležité, že oproti pecím platí pro přívodní potrubí plynu ke kotlům ČSN 38 6420. Zde je nutno poznamenat, že se u kotelen uplatňují změny ve větrání a instalaci některých zařízení podle předpisů novějších a dle dřívějšího názoru nižšího stupně - TPG.

 

Tím jmenovaným předpisem je TPG 908 02 - Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW. V současné době je u kotelen dle vyhl. 91/1993 Sb. vyžadováno zařazení automatického uzávěru plynu na přívodu do kotelny, který samočinně uzavře přívod při překročení limitních parametrů indikovaných detekčním systémem a překročení teploty vzduchu v kotelně. Provoz může být obnoven až po osobním zásahu obsluhy nebo dozoru. Ne všechny projekty tento požadavek obsahují a musí být dodatečně vyžadovány z důvodu zásadního zlepšení bezpečného provozování kotelny. Podobně jako u průmyslových pecí jsou kotelny vybavovány čím dál víc automatickým řízením, zařazením počítačových systémů a obsluhou občasnou. Tato záležitost však není dostatečně řešena v provozních řádech. To klade na revizního technika při přípravě výchozích revizí a jejich provádění nároky na teoret. přípravu a důkladné seznámení s projektovou dokumentaci a skutečným provedením. U kotelen není zvláštnosti, že pro provedení výchozí revize kotelny musí předcházet zkoušky a revize přívodu plynu, žádost o předběžné vpuštění plynu do kotelny pro seřízení hořáků kotlů a po výchozí revizi na kotelně v limitované době, na jejímž základě je ponechán plynoměr a tím dodáván plyn do zařízení za účelem zkušebního provozu. U těchto typů výchozích revizi jsou požadavky na provedení revizí na ostatních zařízeních (tlakové nádoby, elektrozařízení, měření a regulace, odtahy spalin-komíny), zvlášť důležité a bez nich vlastně revizní technik plyn. zařízení, kterému je tato povinnost jako jedinému uložena, výchozí revizi kotelny nemůže dokončit. Je celkem samozřejmé, že musí být provedeny tlakové zkoušky systému vytápění a zásobování vodou celého systému. Také k hořákům kotlů musí být dodány s ostatní dokumentaci „revizní knihy“, které jsou pro všechny spotřebiče nad 50 kW vyhotovovány dle TDG 919 01, platné od 1. 4. 2000.

 

Provádění provozních revizí

 

Pro kvalitní provedení provozních revizí všech typů zařízení je nutná příprava včetně technolog. postupu již dříve jmenovaného. U provozních revizi musíme brát v úvahu, kdy a podle jakých předpisů a norem bylo zařízení vybudováno. Zde uplatňujeme hlavně požadavek většiny předpisů, že změny v provedení nařizuje SOD. Avšak provoz zařízení se řídí dle nově platných norem a předpisů.

Větší pozornost musí rev. technik věnovat:

-          současnému stavu zařízení v provozu,

-          vedení provozní dokumentace, doplňování a úpravy,

-          kvalifikaci obsluhy,

-          zda je k dispozici harmonogram revizi, případně kontrol,

-          jak jsou aplikovány změny vyhlášek, norem a předpisů nově vydaných.

 

Kde se objevují nejčastější chyby při vypracování revizních zpráv?

-          zapomíná se uvádět o jaký druh revize se jedná (výchozí, provozní, opakována, nařízená SOD, po havárií apod.)

-          druh zařízení není uváděn přesně, rozsah revize odkud po co,

-          nejsou uváděny zkoušky nebo ověření funkce zabezpečovacích zařízení, regulátorů, simulované poruchové stavy,

-          které přístroje a typy jsou používány při měření a zkouškách zařízení,

-          zda provozovatel plní povinnosti kontroly detekčního systému, emisi škodl. látek odbornou firmou,

-          jak jsou odstraňovány závady z minulých revizí a kontrol.

 

Z těchto důvodů se někdy revizní technik při revizi neobejde bez spolupráce se servisními techniky nebo odbornými pracovníky různých profesi u revidovaného zařízení.

Provozovatele jsou postavení před problematiku novelizace vyhlášek a předpisů, které při provozu musí uplatňovat.

Revizní technik je jeden z pracovníků, který se musí orientovat v této problematice co nejrychleji, aby tento přehled uplatnil a jeho revizní zprávy, návrhy k řešení nedostatků a odstraňování závad pomohly provozovatelům zařízení provozovat bezpečně a spolehlivě.


 Související

Související témata
Kotle horkovodní
Nízkotlaké kotelny
Potrubí

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 2 (počet známek: 9) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.