Měření tepla obsaženého ve vráceném kondenzátu je nutnou součástí celkového měření dodávek tepla při použití páry jako teplonosného média.

Na teplo v kondenzátu a na vrácený kondenzát se mnohdy pohlíží jako na podřadné záležitosti. Jsou stále lokality, ve kterých se používají předpisy, které byly zrušeny před mnoha lety a jejich uživatelé mnohdy neví z čeho ten jejich způsob stanovení tepla v kondenzátu vznikl a že v současné době je zcela mylný a neplatný. Je zcela nezpochybnitelné, že stanovení tepla v kondenzátu na základě předpokládané, byť dohodnuté teploty (například 40⁰ C) a předpokládané ztráty je roven 1t kondenzátu.

Zdůvodnění výše uvedeného stavu je mnohdy jen výmluvou typu „když dochladí víc má to k dobru, když dochlazuje málo má smůli“ nebo „vždycky jsme tak fakturovaly a když začnu odečítat skutečnou teplotu, přestanou dochlazovat a budu mít velké ztráty“ případně „měření tepla v kondenzátu je moc drahé, jeho nasazení jsou vyhozené peníze a zvýší se tím cena tepla“.

Každý rozumný technik ví, že při použití současných technologií není výjimkou vracený kondenzát 30⁰C, návratnost kondenzátu 100% a že jsou i provozní stavy, při kterých dochlazení kondenzátu prostě není možné

K měření tepla v páře se velice často používá náhradní metoda, která je u dodavatelů velmi oblíbená. Základní podmínkou použití této metody je 100% návratnost kondenzátu, přepočet objemového průtoku na hmotnostní průtok, následný výpočet tepla v páře a ve vráceném kondenzátu. Výsledné celkové dodané teplo je stanoveno jako rozdíl mezi teplem předaným vodní parou a teplem obsaženým ve vraceném kondenzátu. Tento způsob měření ve svých výpočtech plně respektuje skutečnou teplo kondenzátu a neuvažuje s nevráceným kondenzátem, který by zkreslil i celkovou dodávku tepla předaného vodní parou. V tomto případě jsou plně dodržovány požadavky na měření a veškeré případné ztráty kondenzátu jdou v plné výši na vrub dodavatele, včetně příslušného tepla v páře odpovídajícího příslušnému průtoku kondenzátu.

Při použití přímé metody měření tepla předaného vodní parou se v mnohdy používá výpočet tepla v kondenzátu na základě skutečné měřené teploty a výpočtového průtoku kondenzátu odpovídajícímu 100% průtoku páry. Vzhledem k tomu, že přímá metoda měření se často používá pro měření dodávek tepla do rozsáhlých technologii, je ve své podstatě tento způsob měření tepla v kondenzátu velmi nepřesný a případné chyby jsou opět na vrub dodavatele tepla.

Proč jsou dodavatelé tepla v páře v mnohých případech v jednotkách procent velkorysí a desetinách procent tak úzkoprsí si lze jen ztěží logicky vysvětlit.

Současné platné požadavky na měření tepla obsaženého ve vráceném kondenzátu lze shrnout do několika bodů.

Povinností držitele licence na dodávku a rozvod tepla podle zákona 458/2000 Sb. (energetický zákon) § 78, je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřícího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. 

Měřidla musí splňovat požadavky zákona o metrologii číslo 505/90 Sb. v platném znění. K měření musí být použito stanovené měřidlo.

Stanovené měřidlo musí být schváleného typu a platně metrologicky ověřeno. Jednotlivé přípustné metody měření tepla v páře a podmínky pro tyto měřidla definuje metodický pokyn pro metrologii MPM 18-95 „Směrnice pro přípustně metody měření tepla ve vodní páře a v kondenzátu v obchodním styku“.

Tento pokyn definuje celkové předané teplo jako rozdíl tepla předaného vodní parou a tepla obsaženého  ve vráceném kondenzátu. Současně stanovuje i přípustné metody měření tepla.

Metoda stanovení tepla v kondenzátu podle MPM 18-95 využívá měření objemu kondenzátu s následným přepočtem na hmotnost, za pomoci hustoty kondenzátu (vyžaduje měření teploty kondenzátu). Na základě měření teploty kondenzátu je následně stanovena i entalpie kondenzátu.

Měřič je jako celek stanovené měřidlo.

Schéma zapojení měřiče :

obrázek

 Legenda :

1.      Kalorimetrické počítadlo

2.      Průtokoměr

3.      Snímač teploty

4.      Kondenzátní potrubí

Na místech s celkovým malým odběrem dodávek tepla do 2500 Gj/rok je možné zjednodušené měření dodávek tepla podle Stanoviska MPO ČR č.j. 57410/01/5250 ze dne 12.12.2001.

V souladu s tímto stanoviskem se dodávky tepla při dodržení zásad § 78 a § 76 zákona č.458/2000 Sb. provádí podle Metodického pokynu pro metrologii MPM 18-95 !Směrnice pro přípustné metody měření tepla ve vodní páře a v kondenzátu v obchodním styku“ nebo vyhodnocením z naměřeného množství kondenzátu v místě odběru, entaplie páry naměřené v nejbližším referenčním místě a technicky stanovené teploty kondenzátu v místě odběru.

Pro měření tepla předaného vodní parou a obsaženého ve vráceném kondenzátu je k dispozici mnoho měřidel českých i zahraničních výrobců. měření tepla v kondenzátu bylo dosud pouze součástí kalorimetrů měřidel páry, tím i jejich cena byla poměrně vysoká. V současné době jsou k dispozici měřiče tepla v kondenzátu vycházející z využití užitného vzoru číslo zápisu 13991. tato měřidla jsou typově schválena a je možné je v souladu s doplňky rozhodnutí o schválení typu číslo TCM 311/01-3510 a TCM 311/02-3664 používat jako stanovené měřidlo k měření tepla obsaženého v kondenzátu. Součástí náměru těchto měřidel je mimo jiné i naměřený průtok kondenzátu. Tímto řešeném se na náš trh dostává kalorimetrické počítadlo a kompaktní měřič tepla v kondenzátu v cenách odpovídajících měřičům tepla ve vodě.

Technické stanovení teplota kondenzátu je možné provádět registračními teploměry určenými svým rozhodnutím o schválení typu TCM 321/02-3751 ke kontrole teploty TUV a plně vyhovujícími pro jednorázová měření kondenzátu. Pomocí těchto teploměrů je možné měření a následné vyhodnocení maximálně zjednodušit, zrychlit a současně získat i prokazatelný doklad o skutečné teplotě, ze které jste vycházeli pro stanovení „ technicky stanovené teploty“ na dané období.

Ve svém příspěvku jsem si nekladl za cíl přesvědčovat o potřebě měření dodavatele tepla. Chtěl jsem pouze upozornit na některé nešvary při měření kondenzátu. tím, že chyby vzniklé nepřesným stanovením tepla ve vráceném kondenzátu, jsou ve srovnání s celkovým dodávaným teplem téměř zanedbatelné. Dokonce jsem přesvědčen, že v mnohých případech celkové předané teplo je ve skutečnosti vyšší než celkové teplo vypočtené za pomocí pevné teploty a koeficientů návratnosti. Nesmyslný odpor k opuštění starých zvyků především v plošném stanovení teploty vráceného kondenzátu, nechuť skutečně měřit teplo v kondenzátu a mnohdy i samotné vystupování dodavatelů, však ve většině případů zcela neoprávněně, ale spolehlivě řadí všechny dodavatele tepla do pozice ne zcela důvěryhodných partnerů.

Vím, že chybné měření tepla v kondenzátu je spíše ojedinělé. Přesto považuji špatné měření za velkou nezodpovědnost vůči vlastní organizaci i vůči všem dodavatelům tepla. I nižší fakturace tepla by měla být prokazatelně definovaná jako sleva z ceny.

Závěrem bych těl zdůraznit, že dobré účty dělají přátele. Přeji všem dodavatelům i odběratelům tepla, aby nebylo pouze smluvními partnery, ale byli i dobrými přáteli.

Václav Edr - TPM   Znalecká kancelář, Na chmelnici 490, 256 01 Benešov

tel/fax 317 721 172 (603 810 586)  edr@tpm.cz, www.tpm.cz

Související

Související témata Provozní média - chemická úprava