Přímým módem se rozumí měření času mezi vyslaným a odraženým impulsem od hladiny. Protože se tyto impulsy nad hladinou šíří rychlostí světla, umí elektronika ze změřeného zpoždění jednoduše vypočítat vzdálenost hladiny od příruby. U radarů jak klasických, tak i reflexních pracujících v mikrovlnném pásmu závisí množství odražené energie od hladiny na poměrné permivitě ε_r (dielektrické konstantě). Obecně platí, že čím vyšší je ε_r, tím více energie se odrazí zpět. S klesající hodnotou poměrné permitivy klesá však pouze však pouze amplituda odraženého signálu, nikoliv časové zpoždění mezi vysláním a přijetím odraženého signálu. U materiálu s permitivou menší než 2 je již množství odražené energie tak malé, že ji elektronika není schopna vyhodnotit. Hodnota poměrné permitivy popílků se pohybuje v rozsahu 1,4 - 4 a je tedy zřejmé, že ve všech případech s přímým měřícím módem nevystačíme a musíme elektroniku přepnou.do nepřímého módu. U tohoto módu se z energie vyslaného impulsu menší část odrazí od hladiny (nevyhodnocuje se), větší část prochází médiem a odrazí se až od konce antény a vrací se zpět do elektroniky radaru. Při průchodu impulsu médiem je rychlost šíření rovna rychlosti světla a odmocniny z poměrné permitivity. Ze známé délky antény (tzn. i známého zpoždění mezi vyslaným a přijatým impulsem u prázdné nádrže), ε_r a skutečného zpoždění u neprázdné nádrže lze snadno vyhodnotit měřenou hladinu.

Na rozdíl od standardních typů radarů s anténami trychtýřového tvaru využívají reflexní radary k šíření elektromagnetického impulsu senzoru, který je ve styku s měřeným médiem. Senzor může být buď tyčový, lanový, nebo koaxiální. Pro měření hladiny v silech s popílkem se používají s ohledem na velké rozsahy měření jednoduché a mechanicky velmi odolné lanové senzory, které je vhodné kotvit a kotvící bod uzemnit. Protože se impulsy šíří po vedení, nejsou tlumeny prostředím, a proto na přesnost měření nemá vliv prach, teplota, tlak ani změny fyzikálních vlastností měřeného média. Měření proto spolehlivě pracuje i při pnění sil.

Pomocí reflexního radaru BM 1004 je možno měřit hladiny až do rozsahu 60 m, pokud dielektrická konstanta  média ε_r, je větší než 1,05.Měření je možné při teplotách od -50 do +200⁰C a tlaku od -0,1 do 10 MPa. K nejběžnějším aplikacím patří měření v silech s práškovými a zrnitými materiály jako vynikající a bezproblémová náhrada dříve používaných elektromechanických silopilotů, dále jako náhrada méně spolehlivých a teplotně závislých kapacitních stavoznaků, pro měření hladin rozpouštědel, nehrůznějších chemikálií a měření rozhraní. Hladinoměry BM 1004 je možno používat i v prostředí s nebezpečím výbuchu. Díky srovnatelné ceně a větším aplikačním možnostem úspěšně konkurují ultrazvukovým hladinoměrům. K přednostem tohoto přístroje patří dále vysoká spolehlivost a opakovatelnost měření a jednoduchá komunikace PC.

Pro teplárenské provozy firma KROHNE dále nabízí vírové, indukční, plováčkové a nové, cenově velmi příznivé, tříkanálové ultrazvukové průtokoměry.

Ing. Miroslav Kmoch, mkmoch@krohne.cz

KROHNE CZ, spol. s r.o. pracoviště Praha

Žateckých 22 140 00Praha 4

Související

Související témata Kotle vysoko a středotlaké Provozní média - chemická úprava