[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Úloha ČOI po vstupu do EU. Datum: 6.5.2004Autor: Ing. Milan Pražák - Česká obchodní inspekce Na semináři TLAK 2004 přednášel Ing. Milan Pražák o úloze ČOI po vstupu do EU. Volný pohyb zboží spolu s ochranou spotřebitele jsou základním kamenem jednotného trhu. Mechanismy k dosažení tohoto cíle jsou založeny na předcházení technickým překážkám obchodu, na vzájemném uznávání a na technické harmonizaci. Právní úpravy týkající se ochrany spotřebitele a oprávněných zájmů se v ČR rychle transponují a upřesňují i ve smyslu změn, které probíhají v ES. Působnost České obchodní inspekce je ve své podstatě vymezena právními úpravami, a to zejména zák. č. 64/1986 Sb., o ČOI, v platném znění, zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění a zák. č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a konečně zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Nedílnou součástí těchto právních úprav je i protokol P-ECA o vzájemném uznávání výsledků posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků na úseku volného pohybu zboží mezi ČR a ES a připravovaná dohoda o Postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti (viz. také nařízení vlády č. 339/2002Sb.) Tyto úpravy pokrývají jakost v regulované i neregulované sféře t.j. tam, kde je vymezen národní a evropský veřejný zájem chránit spotřebitele a zajistit ochranu oprávněného zájmu ( ohrožení zdraví, bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí) po celou dobu životnosti výrobku. Kompetence ČOI také souvisí i s další problematikou a následnou dozorovou činností orgánů činných v regulované oblasti tedy tam, kde stanovené výrobky jsou zároveň i vyhrazenými resp. určenými technickými zařízeními pod kuratelou zákonů č.174/1968 Sb. (nařízení vlády č. 378/2001 Sb.), nebo č. 266/1994 Sb. (vyhl. č. 100/1995 Sb.) t.j. tam, kde zbytková rizika výrobků nebo technických zařízení vyžadují kontroly u uživatelů (provozovatelů). Tuto dozorovou činnost v ČR zabezpečují např. orgány ČÚBP, ČBÚ, DÚ. II. Kontrolní činnost ČOI vzhledem k technickým požadavkům na výrobek Dozor nad trhem - legálně uváděné výrobky na trh výrobcem nebo dovozcem Pokud se při dozoru zjistí odstranitelné nedostatky, umožní orgán dozoru jejich odstranění v jím stanovené lhůtě. Dozor s ohledem na: 1. Povinnou účast při posuzování shody NB 2. Posouzení shody si výrobce zajišťuje sám Základní teze vycházející z ust. § 18 a § 13 zákona o technických požadavcích na výrobky jsou:
Pozn: Pojem výrobce nebude vztažen k právnické či fyzické osobě se sídlem či bydlištěm v ČR, ale k výrobci kdekoliv na světě bez ohledu na stát, v němž je usazen. Uvedení na trh bude znamenat uvedení na trh v kterémkoli členském státě EU a pojem dovoz bude znamenat to, že jde o dovoz z jiného státu než členského EU. Prohlášení o shodě Prohlášení o shodě nezbavuje výrobce/ dovozce odpovědnosti za vady výrobků ani za škody jimi způsobené. Kontroluje se použití postupů posuzování shody a doklad z posouzení- stejný jako v zemích ES.Metody zkoušení, certifikace, inspekce slouží jako důkaz, že vlastnosti výrobků odpovídají základním požadavkům, stejně jako uvedení technických předpisů a technických specifikací (nejčastěji na úrovni harmonizovaných norem) vůči kterým se shoda prohlašuje. Kontrola technické dokumentace a značení Orgán dozoru je oprávněn k tomu, aby mu byly předloženy údaje související s posuzováním shody, včetně certifikátů nebo protokolů o zkouškách. To vše v případě, že má dostatečné důvody k podezření, že výrobek nesplňuje základní požadavky uvedené v nařízeních vlády. Jinak postačuje např. pouze seznam techn. dokumentace (dále viz. § 13 odst.8 zákona č. 22/1997 Sb.). Součástí kontroly dokumentace je zejména návod na použití (užití, údržba, likvidace výrobku) popř. montážní návod (viz. ČSN EN 62 079 : 2001 , Zhotovování návodů - Strukturování, obsah a prezentace). Zákon č.102/2001Sb. definuje rovněž průvodní dokumentaci, která je uvedena v ustanovení § 4 . Upozorňujeme na novelu tohoto zákona, která je provedena zák. č. 277/2003 Sb., kde je věc lépe postižena. Pozn: Podobně viz. ust. § 2 písm.f nařízení vlády č. 378//2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (dozorový orgán ČUBP). Metody dozoru:
III. Spolupráce s dalšími dozorovými orgány
ČOI má uzavřeny dohody o spolupráci s některými dalšími dozorovými orgány např. ČÚBP, ČBÚ, ČTÚ (DÚ v jednání). Tyto dozorové orgány provádějí inspekční činnost i u některých provozovaných technických zařízení, které ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. jsou stanovenými výrobky. Dozorové orgány typu ČOI jsou v zemích ES velmi různě konstituovány. Neexistuje jednotné dělení mezi orgány, které jsou svou činností vymezeny jen pro ochranu spotřebitele (pro výrobky určené spotřebiteli - viz. čl. 100a Římské smlouvy) a jen pro dozor u provozovatelů technických zařízení - čl. 118a Římské smlouvy. Rovněž tak resortní příslušnost je různá. Z tohoto pohledu je ČOI poměrně velmi integrovaným orgánem se širokou působností a kompetencemi. Tento názor se opírá i o údaje z databáze PROSAFE, kde evropské orgány jsou mapovány a uvedeny i s rozsahem kompetencí. ČOI má přístup do této databáze od července r. 2003 a může ji užívat. Další systémy a databáze, které sledují nebezpečné výrobky resp. výrobky, které ohrožují oprávněný zájem a evidují ochranné doložky na úrovni zákazů uvádění na trh nebo dokonce odvolání od spotřebitelů či stažení z trhu jsou RAPEX, IC SMS, CIRCA. Česká obchodní inspekce má vytvořeny jěště vlastní databáze NOTIF a SYSKONW. Velmi významná je spolupráce s ÚNMZ, kde jsou soustředěny technické informace ze stálých výborů EK a odborní pracovníci ČOI se zúčastňují koordinačních porad AO a NB. Na mezinárodním poli se ČOI, v případě potřeby, zúčastňuje zasedání AdCo skupin (Administrative Cooperation Group), kde jsou řešeny přístupy ke kontrolní činnosti dozorových orgánů. Tyto skupiny jsou aktivní hlavně na poli TOYS, LVD, ATEX, LIFTS,EMC, MACHINERY, PPE a rozjíždí se práce i v PED. ADCO skupiny garantuje za ČR MPO. V. Poznatky z praktické dozorové činnosti v oblasti bezpečnosti / nebezpečnosti výrobku Vzhledem k tomu, že základem pro stanovení bezpečnosti a ochrany oprávněných zájmů je analýza rizik, jsou i harmonizované normy nebo resp.normy typu “C” použitelné pro splnění základních požadavků na výrobky. Proto i orgán dozoru musí znát metody a hodnocení rizik pro případné uložení sankce, zákazu uvádění na trh či dokonce stažení výrobků z trhu nebo od spotřebitelů. Zde je nutné uvést, že neplněním harmonizované normy ( v případě zák. č.102/ 2001 Sb. národní normy) není vždy důkazem o nebezpečnosti výrobku ( resp.výrobku, který není bezpečný). Ale opačně je možné vyjádřit postulát: Jestliže splníme harmonizovanou normu (nebo v případě zák. č.102/2001 Sb. národní normu), tak výrobek je bezpečný! Z předchozího vyplývá, že tedy i ČOI musí přistoupit na aplikaci metod analýzy rizik u výrobků a technologických systémů daných normami typu “A” ČSN EN 1050 a ČSN IEC 300-3-9. Tyto metody jsou v podstatě založeny na třech otázkách a odpovědích:
Správná inspekční praxe má obsahovat alespoň tyto otázky:
Závěr: Předmět dozoru je tedy vymezen tak, že orgán dozoru je oprávněn zjišťovat, zda stanovené výrobky nejsou uváděny na trh neprávem tedy: Je oprávněn zjišťovat, zda vlastnosti stanovených výrobků uváděných na trh odpovídají stanovených technickým požadavkům. U výrobců resp. dovozců (třetí země) je dozor směrován na výsledek posuzování shody tj.“ doklad z posuzování shody” a kontrolu technické dokumentace, popřípadě na odběr vzorku a posouzení jeho vlastností včetně zkoušení. Nedílnou součástí dozoru je také ověření, zda je výrobek správně značen. Po přistoupení ČR k ES bude dozor více zaměřen na prosazování komunitárního práva na území ČR při ochraně spotřebitele a ochraně oprávněného zájmu. Pro náběh “evropské cesty” zajišťující volný pohyb výrobků jsou využitelné níže uvedené metodické materiály. Jedná se o “Sborníky technické harmonizace” vydávané ÚNMZ se svolením British Standard. Tyto sborníky lze, tak jak nabíhá “evropská cesta”, z 90 % využít: Příručka pro zavádění směrnic Nového a Globálního přístupu Komentář ke směrnici o strojním zařízení Příručka pro uplatňování LVD a EMC Příručka pro tlak. zařízení a JTN Metodická příručka pro ATEX Užitečné inf. ke směrnici o OOP Příručka k provádění směrnice o spotřebičích plynných paliv Příručka k provádění směrnice na “hluk” Příručka ke směrnici o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízení
Rovněž tak je nezbytné mít přístup k těmto materiálům: 1. Zák. č. 22/1997 Sb. ve znění a doplňků zák. č. 71/2000Sb., č. 102/2001 Sb., 205/2002 Sb., 226/2003 Sb. - vydal ČSNI. 2. Novela zák. č. 22/1997 Sb.- úplné znění zákona s vysvětlivkami, vydal ČSNI (změna zák. č. 71/2000Sb.) 3. Zák. č. 277/2003 Sb.- změna zák. o obecné bezpečnosti výrobků. Tato právní úprava bezchybně a přehledně vysvětluje vztah zákona 102 k zákonu 22 a již nyní, přestože úprava je platná, ale ne účinná. 4. Komentář k Protokolu P-ECA - vydal opět ČSNI. 5. Zvlášní věstníky ÚNMZ ZV1 a ZV2, kde jsou uvedeny NB a HN. 6. Databáze ISAP- spravuje vláda ČR a je tam celé aquis (alespoň tam má být ke dni přistoupení a to tak, jak vyjde v českém vydání OJEC). Z principu subsidiarity je pak možné se obracet - tam, kde by se objevila nekompatibilita - přímo na OJEC. PS: zjednodušené vysvětlení, ale ústava ČR to umožňuje.
|