[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Některé aspekty zkoušení tlakových zařízení magnetickou metodou práškovou
Datum: 1.9.2003
Autor: Josef Krejča. ATG s.r.o.
Nezbytnost liberalizace volného obchodu v Evropské unii (EU) klade požadavky i na harmonizaci technické legislativy. V rámci těchto požadavků se postupně harmonizují požadavky na procesy - normy.Národní normy byly často překážkou volného obchodu. Příspěvek uvádí některé aspekty zkoušení tlakových zařízení magnetickou metodou práškovou.

Úvod

V souladu s požadavky Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) byla Evropským parlamentem a Radou vydána dne 29.5.1997 Směrnice o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se tlakových zařízení (Pressure Eguipment Directive-PED). Tato směrnice se vztahuje na návrh, výrobu a posuzování shody tlakových zařízení a sestav s nejvyšším pracovním přetlakem PS větším než 0,5 bar.

Do legislativy ČR je Směrnice začleněna Nařízením vlády č.182/1999 Sb. ve znění NV 290/2000 Sb. s účinností dnem 2.7.2001. Nařízení vlády v § 2 odst.2 odkazuje na soulad s harmonizovanými českými technickými normami nebo se zahraničními technickými normami. Shoda s příslušnými ustanoveními EN je jedním ze způsobů zajištění shody se specifickými základními požadavky příslušné směrnice a přidružených předpisů ESVO.


struktura požadavků na MT

Nedestruktivní zkoušení tlakových zařízení magnetickou práškovou metodou a hodnocení jakosti je v současnosti možné rozdělit do tří metodických variant:

  1. Zkoušení svarů potrubí podle EN 12732 a EN 13480 ke stanovení stupňů jakosti podle EN 25817
  2. Zkoušení svarů tlakových nádob podle EN 13445 a jejich hodnocení přímo podle EN 1291
  3. Zkoušení jednotlivých komponent tlakových zařízení podle NDT specifikací pro výkovky, odlitky , plechy aj.

Účelem příspěvku není kompletní výčet souvisejících norem je však vhodné upozornit, že na obr.1 až 3 je uvedeno deset norem, ke kterým je třeba přičíst např. EN 473, EN ISO 3059 ev. další. Z výčtu tedy vyplývá, že CEN se snaží a že EU konečně bude mít použitelnou soustavu norem, která komplexně (úplně, což nebylo zvykem) řeší danou problematiku - daný proces NDT.

Jinou otázkou je technická úroveň a potřebný obsah. Normy jsou vypracovávány pověřenými institucemi jednotlivých členů EU/CEN. Související normy pak často nemají shodné názvosloví nebo jako zdroj preferují původní národní normy po širší diskusi připomínkovat, např. EN 1291 (svary) z hlediska registrační úrovně indikací. Naopak např. v EN 10228-1 (výkovky) je registrační úroveň indikací použitelně definována.

Nedestruktivní zkoušení magnetickou metodou práškovou stále ještě naráží na problém neuzavřené standardizace zkušebních metodik. Magnetka je v Evropě oproti Usa tak trochu chudinka - dosud nemá ani vlastní EN normu pro názvosloví. Norma EN 1330-7 je zatím na www CEN odkazována na ISO/DIS 12707:2000.

Trochu se blýská na časy standardizací zkušebních prostředků a zařízení. CEN již schválil EN ISO 9934-část 2 a část 3, v ČR však zatím tyto normy vydány nebyly.

Jedním z nedořešených metodických postupů je např. koncentrace prášku v kapalné suspenzi.

EN 9934-2 v návrhu stanovuje, že doporučený obsah prášku v g/l musí být dán dodavatelem. Jakým způsobem koncentraci prověřovat však již norma nestanovuje. Stačil by odkaz nebo alespoň jedna věta o sedimentační zkoušce koncentrace, znečištění a zmagnetování prášku v nádobě dle ASTM D 96.

Chybička se vloudí : ČSN EN 10213-1 Technické dodací podmínky pro ocelové odlitky pro tlakové nádoby - část 1: Všeobecně odkazuje v čl. 8.4.3 na relevantní evropské normy nedestruktivního zkoušení. V textu normy EN 10213-1 se vyskytuje výraz “magnetosktrice” a v odkazu na provedení zkoušky podle prEN 1369 - Zkoušení odlitků magnetickou metodou práškovou. Pravděpodobně se jedná o nesprávnou interpretaci nebo překlad výrazu “magnetická prášková metoda”. Výraz “magnetosktrikce” se mj. používá v souvislosti s ultrazvukovou metodou a v této normě je zavádějící. Oproti stavu v devadesátých letech minulého století lze vysledovat významný pokrok, dokončení systému PED/EN se blíží mílovými/km (pravda) krůčky. Již nyní je možné na základě EN sestavit důvěryhodné zkušební postupy včetně kritérií přípustnosti - viz obr.1 až 3. Drobné nedostatky je možné vyřešit doplněním z jiných standardů, např. odkazem na sedimentační zkoušku podle ASTM/ASME Code.

Závěr

Oba systémy - PED/EN a ASME Code/ASTM - boudou pravděpodobně nadále existovat vedle sebe. Je zajímavé, že strukturou a filosofií jsou si podobné, nikoliv však jednotlivými požadavky. NDT personál proto musí mít takové znalosti, aby dokázal aplikovat vhodnou metodiku eventuelně i kombinací zkušebních technik obou systémů.

Nástavbová kvalifikace NDT personálu PED/EN již běží prakticky v celé \Evropě, v ČR ke kvalifikace řízena APC podle kvalifikačního a certifikačního systému KCS 104. Zavedením směrnic nového přístupu a souvisejících norem, které řeší dílčí otázky zkušebních procesů, byla vytvořena nová legislativní a normalizační struktura. Proto, vzhledem k překotnému rozvoji posledních let, je evidentní, že další kvalifikace NDT personálu pro PED/EN je nezbytná a není omezena pouze na personál, pro který ke kvalifikace povinná.

 


 Související

Související témata
NDT kontrola TZ

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.