V poslední době se intenzivně pracuje na optimalizací inspekcí a optimalizací údržby energetických a chemických zařízení na bázi rizik (Risk Based Inspection, Risk Based Maintenance, např./2/) . Velikost rizika se určuje na základě provozních zkušeností a statistiky poruch obdobných zařízení. Další možný postup je výpočet rizika (pravděpodobnosti) vzniku poruchy na základě znalostí provozních podmínek, poškozujících mechanizmů a užitných vlastností materiálu /1/.

Optimalizace rozsahu kontrol a prodloužení periody kontroly.

Kontroly lze optimalizovat z hlediska rozsahu. Není nezbytné realizovat kontrolu všech prvků (ohybů) parovodů, a to zejména při 1.kontrole. Postačí kontrolovat exponované chyby, které v dané provozní době vykazují riziko vzniku trhlin na dostatečné vysoké hladině.

Součástí kontroly je rovněž diagnostická kontrola matriálu, měření tlouštěk stěn a ovality ohybů. Tyto údaje zpřesní vstupní podklady pro výpočet, sníží rozptyl užitných vlastností materiálu a umožní zavést do výpočtu skutečnou geometrii ohybů. Konečným důsledkem je prodloužení provozní doby do následné kontroly a snížení počtu kontrol. Uvedenou situaci dokumentuje obr.3 pro případ vysokotlakého parovodu kotle s teplotou páry 540⁰ C a tlakem 11,8 MPa. Defektoskopickou kontrolou po 125 000 hodinách provozu nebyly detekovány trhliny ve svarových spojích a diagnostická kontrola poskytla dostatečné podklady ke stanovení užitných vlastnosti materiálu. Výpočtem aposteriorních rizik byla stanovena doba následné kontroly po dosažení 155 000 hodin provozu. Aposteriorní riziko vzniku trhlin, stanovené pro zjištěný stav materiálu a geometrii ohybů, dosáhne hodnoty 2% po 180 000 hodinách provozu.

Závěr:

Pravděpodobnostní metody v prvé řadě realističtěji začleňují výpočtové veličiny do výpočtů, a to jak z hlediska jejich rozptylu, tak i možnosti (pravděpodobnosti) jejich výskytu. Druhým jejich positivem je, že umožňují charakterisovat riziko poruchy potrubního systému i s ohledem na jeho velikost (počet prvků), což v případě deterministického výpočtu není naprosto možné.

Na základě analýzy lze optimalizovat periody i rozsah defektoskopických a diagnostických kontrol pro zajištění rizika (spolehlivosti) parovodu na technicky přijatelné úrovni.

Zásadní předností je však to, že umožňují významné prodloužení životností aplikací aposteriorních pravděpodobností spolu s provozními defektoskopickými a diagnostickými kontrolami.

Pravděpodobnostní metodika, včetně prodloužení životnosti na cca dvojnásobek životnosti stanovené deterministickým postupem, byla již prověřena na řadě případů /1/.

Související

Související témata NDT kontrola TZ