3 Výroba
3.1.2 Nerozebíratelné spoje
Tyto spoje smějí provádět pouze kvalifikovaní pracovníci (ČSN EN 287-1,2; ČSN EN 9606-3,4 atd.) podle vhodných pracovních postupů (ČSN EN 288). V NV se zavádí pojem autorizované organizace v oblasti nerozebíratelných spojů. Evropa ovšem používá výraz nezávislá organizace uznaná členským státem v oblasti svařování.
Zdůrazňuji, že u zařízení II.,III. a IV. kategorie musí být pracovní postupy a příslušní pracovníci odsouhlaseny AO. Nelze zaměňovat , že by AO vystavovala osvědčení svářečům, odsouhlasuje jmenovitě pracovníky s odpovídajícím osvědčením  pro daný typ výrobku .

Pravidla ES :

Otázka: Podle bodu 3.1.2 (nerozebíratelné spoje) přílohy I jsou ke schválení pracovních postupů a pracovníků nutné kontroly a zkoušky provedené nezávislou organizací. Jsou představitelé této nezávislé organizace povinni účastnit se celého procesu zhotovování a zkoušení spojů?
Odpověď: Nejsou. Některé úkoly týkající se schvalování pracovních postupů spojování a příslušných pracovníků může provádět kompetentní osoba výrobce v rámci systému jakosti, se souhlasem a pod odpovědností notifikovaného orgánu nebo nezávislé organizace uznané členským státem.
Otázka: Je notifikovaný orgán povinen respektovat postup zhotovování nerozebíratelných spojů schválený jiným notifikovaným orgánem nebo uznávanou nezávislou organizací?
Odpověď: Ano, notifikovaný orgán nesmí odmítnout schválení postupu zhotovování nerozebíratelných spojů, který byl vypracován na základě spolehlivých referencí se stanovením kompetencí v souladu se STZ.
Přesto je jeho povinností v případě potřeby ověřit, zda postup spojování a reference s ohledem na vyráběné zařízení jsou dostatečné.

Otázka : Vztahují se požadavky , které se týkají nerozebíratelných spojů podle přílohy I bodů 3.1.2 a 3.1.3 . také na jiné nerozebíratelné spoje než sváry ,
Odpověď : Ano.
Zdůvodnění : Definice podle čl.1 odst.2.8 (NV § 1 odst.1 písm. h) zahrnuje i jiné nerozebíratelné spoje , jako je pájení natvrdo , válcování, lepení, spojování třením, nýtování apod. Z tohoto důvodů se požadavky bodů 3.1.2 a 3.1.3 vztahují i na tyto druhy spojů.

3.1.3 Nedestruktivní zkoušky
Obdobná situace jako u nerozebíratelných spojů. Zde u výrobků III. a  IV. kategorie musí být příslušní pracovnici též odsouhlasení AO v oblasti defektoskopie. Osvědčení musí mít u všech kategorií .

3.1.4 Identifikovatelnost
Tím se rozumí značení materiálu, přenášení značek , skladování od přejímky přes výrobu po konečnou zkoušku.

3.2 Konečné posouzení
3.2.1 Konečná zkouška
Je  chybou , že se nepodařilo obhájit léta zavedený výraz stavební zkouška . Náplň zkoušky je úplně totožná ČSN 07 0624,ČSN 69 0010 a ČSN 13 0021. ČSN jsou detailnější.

Pravidla ES :
Otázka: Které dokumenty mají být k dispozici ke konečné zkoušce podle přílohy I bodu 3.2.1?
Odpověď: Obecně by podle okolností měly být k dispozici tyto dokumenty:
- důkaz kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky v souladu s příslušnou kategorií zařízení;
- důkaz kvalifikace pracovníků zhotovujících nerozebíratelné spoje v souladu s příslušnou kategorií zařízení;
- údaje o tepelném zpracování (např. diagram teplot);
- dokumenty kontroly základních materiálů a přídavných materiálů pro svařování;
- postupy zabezpečující identifikovatelnost materiálů;
- protokoly o nedestruktivních zkouškách, včetně radiogramů;
- protokoly o destruktivních zkouškách (např. zkušební záznamy);
- protokoly o vadách nebo odchylkách vzniklých při výrobě;
- údaje týkající se výroby součástek konstrukčních částí (např. tváření, srážení hran);
- důkaz správnosti postupů nerozebíratelných spojů..
Tyto dokumenty by měly být k dispozici při konečné zkoušce, ať již ji provádí výrobce, zkušebna uživatelů nebo notifikovaný orgán

3.2.2 Tlaková zkouška
NV je měkčí oproti stávajícím předpisům, které striktně nařizují každé vyhrazené tlakové zařízení podrobit tlakové zkoušce a nařizují i její provádění po každé opravě. V NV může být tlaková zkouška , je-li nevhodná nebo neproveditelná , nahrazena např. nedestruktivními zkouškami. Tato výjimka by neměla být uplatňovaná na tradičních tlakových zařízeních, jako jsou nádoby a kotle. Měla by být uplatňovaná pouze u tlakové výstroje, bezpečnostní výstroje a potrubí, ale zejména po opravách - viz výjimka pro ČEZ, a.s.  pro kotle 1. a 2.třídy.

Pravidla ES :

Otázka: Musí být na sestavě provedena hydraulická tlaková zkouška a měly by být v takovém případě dodrženy hodnoty podle bodu 7.4 přílohy I?
Odpověď: Při použití postupu celkového posouzení shody podle čl. 10 odst. 2 (NV § 5 odst.5) je třeba posoudit každé tlakové zařízení a jejich začlenění do sestavy (příloha I bod 2.8).
Na základě prvního předběžného posouzení se zřetelem k ustanovením přílohy I se určí, zda se požadavky přílohy I vztahují též na sestavy, jestliže u nich existují odpovídající rizika.
Každé tlakové zařízení podle čl. 3 odst.1(NV §3), které tvoří sestavu, musí splňovat ustanovení bodu 3.2.2 přílohy I, přičemž je třeba vhodnými metodami posoudit odolnost spojů vůči vnitřnímu přetlaku (např. tlakovou zkouškou, nedestruktivními zkouškami).

Otázka: U konečného posouzení (příloha I bod 3.2.2) se požaduje, aby se tlakové zařízení podrobilo tlakové zkoušce při tlaku minimálně rovném, pokud to připadá v úvahu, hodnotě stanovené v bodě 7.4. Tento bod se týká pouze tlakových nádob. Znamená to, že bod 7.4 se nevztahuje na potrubí a tlakovou a bezpečnostní výstroj?
Odpověď: Podle bodu 3.2.2 přílohy I musí být tlakové zařízení v průběhu konečného posouzení podrobeno tlakové zkoušce. Zpravidla se předpokládá, že se tato tlaková zkouška provádí formou hydraulické tlakové zkoušky. Tam, kde to není možné nebo nevýhodné, jsou přípustné jiné postupy.
Hodnotu přetlaku pro provedení hydraulické tlakové zkoušky je nutno zvolit tak, aby se zajistilo vyzkoušení odolnosti tlakového zařízení vůči přetlaku s patřičným zřetelem ke stanoveným součinitelům bezpečnosti, aniž by došlo k poškození tlakového zařízení. V bodě 7.4 přílohy I jsou uvedeny doplňkové ukazatele, které mohou být použity pouze při správném respektování výše uvedených obecných kritérií (bod 3.2.2). Ukazatele uvedené v bodě 7.4 přílohy I je třeba brát v úvahu u všech druhů tlakových zařízení, nejen u tlakových nádob.

3.2.3 Kontrola bezpečnostní výstroje
Jsou to protokoly o nastavení pojistných ventilů , atesty průtržných membrán, ale zejména protokoly o nastavení regulace, signalizací , blokád a ochran. Tyto úkony se prováděly , ale byly chápány spíše z hlediska elektrozařízení a zařízení MaR a revizní technici TNS a kotlů se o ně zajímaly pouze okrajově. Nyní to bude u měření , regulace , ochran a blokád, které souvisí s nebezpečím tlaku předmětem konečné zkoušky.

3.3 Označování a opatřováním štítkem
Je podstatně přísnější než současné značení TNS nebo kotlů - viz též NV č.175/1997 Sb. a ČSN EN 286-1,2,3,4..
Značení musí být v češtině.
Dovoluje odchylky vyplývající z rozsahu zařízení , na které se NV vztahuje např. armatury, manometry , teploměry, ostatní tlakové a bezpečnostní výstroj , potrubí a jeho součásti..

3.4 Návody k používání
a) Jsou to do teď používané Návody výrobce  k instalaci ,montáži , údržby a provozu. Musí být v češtině viz zákon č.22/1997 Sb. Musí obsahovat pokyny pro montáž ,uvedení do provozu , provozování a údržbu. Musí obsahovat veškeré úkony, které provozovatel musí provádět, aby byla zachována bezpečnost výrobku. Jsou to úkony ,které vyplývají z předpisů a norem , ale i úkony, které předepíše výrobce.
Jsou to kontroly bezpečnostní výstroje - manometrů, teploměrů, pojistných ventilů, odkalování,odluhování,sledování kvality tekutiny, ale i revize a zkoušky , které se musí provádět během provozu.
b) Dále je to průvodní dokumentace tlakového zařízení. Vezmu-li za vzor dokumentaci dle ČSN EN 286 ,pak pasport TNS dle ČSN 69 0010 je pouze malá část toho , co musí dokumentace dle NV č.175/1997 Sb. a ČSN EN 286 obsahovat. U kotlů je to obdobné, dokumentace dle NV je dokumentací dle ČSN 07 0623 a ne jenom pasport dle ČSN 07 0009.

Související

Související témata Výroba, dovoz, uvádění do provozu