Jednotkou tlaku se stal bar usnesením Měrové konference v Paříži roku 1900 (viz. Nachtikal F.: Technická fysika, 1946). Definován byl jako 1 megadyn na 1cm². Menší jednotkou byl barye (mikrobar) = dyn/cm²

Bar je měrovou jednotkou, vyjadřující tlak (tlakový rozdíl - přetlak, podtlak) rovný 10⁵ Pa = 100 kPa = 0,1 MPa. Velkou oblíbenost si udržuje tím, že vyjádření běžných tlaků do desítek barů je číselně jednoduché a přehledné. Podobá se tedy dříve zaběhnutému vyjádření technických tlaků v atmosférách.

Avšak 1 bar se nerovná žádné atmosféře, které známe dvě : technickou (at) a fyzikální (atm). Vzájemný vztah mezi těmito jednotkami Je

1 bar = 1,0198 at (1 at = 735,52 mm Hg-O⁰ C při působení normálního tíhového zrychlení 9,80665 m/s² )

1 bar = 0,9869 atm (1 atm = 760 mm Hg - za stejné teploty a stejného zrychlení)

Měřeno rtuťovým sloupcem je (p=g.h.p.)

1 bar = 9,80665^*0,75007^*13595,1=1,000.10⁵ Pa

tedy např. barometrem vůči vakuu sloupcem 750,07 rtuti o teplotě 0⁰C při normální tíhovém zrychlení. V aplikacích, kde “mm není žádná míra a cm žádná díra” lze uvedené odchylky zanedbat a údaj v barech je skutečně jednoduchý.

K podobným hybridním (nezákonným, nebo tolerovaným jednotkám) patří hektopascaly a meteorologii, kterými nás krmí denně rosničky v televizích ( na ně přešli z milibarů - jak si starší jistě vzpomenou) a tory (nebo mm rtuťového sloupce) v medicíně.

Použití těchto jednotek odporuje zásadám mezinárodně přijaté soustavy měr :

zlomky a násobky jednotek se vyjadřují v odstupňovaných řádek po 10^±3 v běžné řadě ... mili (m=10^-3) - mikro (m=10^-6) - a kilo (k=10³) - Mega (m=10⁶) - Giga (G=10⁹)

tory jsou mm Hg o teplotě rtuti 0⁰ C a jejich použití v SI soustavě měr vyžaduje převodní koeficienty, což při důsledném použití SI je odstraněno - žádné převody nejsou nutné (viz. Horák Z.: Fysika a Praktická fysika 1953: racionalizace měrové soustavy).

Zákonná jednotka tlaku Pa vychází z představy, že (měrný) tlak je vyvozen silou (v Newtonech), která působí na plochu (m²).

1 Pa = 1 N/m²

kde síla je odvozena z Newtonova principu setrvačnosti, podle kterého je působením síly 1 A tělesu o hmotnosti 1 kg uděleno zrychlení 1 m/s², tedy 1 N = 1 kg.m/s² . Žádné sloupce tekutin (vody nebo rtuti, kterými je možné tlak měřit) se zde nevyskytují.

Podobné zjednodušení přinesla racionalizace ve vyjádření tepelného toku ve W (místo kcal/h), které s ohřevem elektrickým proudem o příkonu ve W nevyžaduje žádný převáděcí koeficient.

Jakmile vybočíme v zařízení do vyšších tlaků, bude nám připadat údaj 900 barů méně vhodný a za přijatelný budeme považovat údaj 90 MPa (v jednotkách, na které jsme si zvykli např. při huštění pneumatik). Také vyjádření v milibarech není dobře srozumitelné a tlaková ztráta filtru nebo výměníku ve vzduchotechnice 0,4 mbar je srozumitelnější, pokud je uvedena hodnota 40 Pa.

Příčinou podsouvání barů do podkladů o výrobcích je zřejmě konzervatizmus některých (vlivných) firem (u nás např. německých - u anglických, japonských nebo amerických se můžeme setkat s jinými kuriózními jednotkami, např. s HP - koňské síly pro chladící výkon strojů - přepočty anglo-amerických jednotek na metrické viz. VVI 2/94 str.10) Jde však o “zaplevelení”, které vede ke komplikacím - minimálně při přepočtech a v definicích.

Racionalizací měrové soustavy se také vymyká používání jednotek s hodinami, např. pro průtoky údaje v kg/h nebo m³/h. Údaj 1h=3600 s zdánlivě “zlidšťuje” údaje, avšak Britové při přechodu na metrickou měrovou soustavu číselné údaje přiblížili zaběhnutým ve zbytku Evropy zavedení litrů (L= malé l se plete s 1-jedničkou), takže údaje objemových průtoků a dávek větracího vzduchu uvedené např. hodnotou

36 m³/h nahradili 10 L/s (místo 0,01 m³/s).

S L/s se setkáváme téměř výhradně také v údajích ze Skandinávie a rovněž v nových knihách amerických např. v ASHRAE Handbook. Přechod na tyto jednotky by mohly u nás podpořit nové číselné údaje, použité ve tvorbě zákonných a podzákonných norem a předpisů.

V éře nebývalého rozšíření okruhu zdrojů informací věřím, že každá racionalizace, která ušetří “čas, který jsou často peníze”, bude praxí akceptována a naopak, vše, co srozumitelnosti brání, bude zavrženo. Uvažme zda, kdy a jak máme sami začít.

Internacionalizace (rozuměj=globalizace-propojení světa) přináší zejména v nově přebíraných mezinárodních normách neobvyklá označení. Jen jsme si zvykli na označení (měrné) entalpie h místo staršího i, již na nás doráží záměna symbolu pro součinitele prostupu tepla U místo k, kde k značí součinitel tepelné vodivosti, dosud běžně označovaný ? a jiné lahůdky.

Nebuďme však jako Čapkův praotec Janeček (který vyčítal snaše lenost při vydělávání kůže popelem - potaší, místo poctivě pazourkem). Dbejme však aby jazyk technických informací zůstal prostředkem k dorozumění a ne matení pojmů.

Související

Související témata Vzdělávání, školení, poradenství