[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Provoz a údržba pojistných ventilů na tlakových nádobách
Datum: 8.7.2002
Autor: Tlak 2001
Pojistné ventily jako nejdůležitější část bezpečnostní výstroje tlakových nádob musí splňovat řadu požadavků norem, zejména ČSN 13 4309 a ČSN 69 0010-5.2. Správně fungující pojistný ventil musí zabránit havárií tlakové nádoby či kotle, pokud dojde k selhání některé jiné části bezpečnostní výstroje. Revizní technik tlakových nádob by proto měl při provádění revizí věnovat stavu a funkcí provozovaných ventilů náležitou pozornost, důležitá je spolupráce s odborným servisem. Ze svých zkušeností z revizní činnosti, oprav a seřizování těchto armatur, doporučuji soustředit pozornost na následující kapitoly.
  1. Označení armatury
  2. Ventil má výrobní štítek s údaji : název výrobce-typ-výrobní číslo DN (jmenovitá světlost)- PN(jmenovitý tlak)-hodnota otevíracího přetlaku (MPa, bar). Na odfukové přírubě je vyraženo výrobní číslo, které je shodné s číslem na štítku a hodnota otevíracího přetlaku (MPa, bar). Od výrobce je štítek většinou situován k odfukové přírubě, pro snadnou kontrolu je výhodně celý vršek ventilu otočit 0 1800C. Je-li štítek poškozený, nečitelný nebo dokonce chybí, je třeba instalovat nový s označením původních údajů. Vždy musí být uveden výrobce ventilu (setkal jsem se s případy, kdy si prodejce nechal vyrobit štítky s názvem své firmy), náhradní štítky poskytuje výrobce pouze smluvním servisům. Při provádění výchozí revize nebo přejímky zařízení od dodavatele je třeba věnovat pozornost výrobnímu číslu, kde obvykle první dvojčíslí označuje rok výroby, druhé dvojčíslí měsíc výroby. Není-li tomu tak, jedná se zřejmě o ventily vyrobené před dvaceti lety.

  3. Dokumentace
  4. Výrobce dodává pojistný ventil s protokolem o zkouškách a osvědčením, ve kterém jsou uvedeny všechny potřebné hodnoty. Mezi nejdůležitější patří zejména těsnost ventilu (je nižší cca o 15% než hodnota otevíracího přetlaku), výška regulačního šroubu nad tělesem ventilu v mm, označení pružiny a její rozměry, možnost rozsahu nastavení otevíracího přetlaku a další. Bez osvědčení by ventil neměl být provozován. Náhradní osvědčení může vystavit odborný servis po kontrole ventilu a seřízení otevíracího přetlaku. Pro každý používaný typ by měl mít provozovatel i montážní a provozní předpis.

  5. Typ ventilu
  6. Rozhodující hodnotu pro volbu typu je zaručená propustnost při daných parametrech, uvedená v osvědčení. Nízkozdvižné ventily mají zdvih kuželky 1-3mm, plného výkonu dosahují při vzrůstu přetlaku o 10% nad otevírací přetlak. Plnozdvižné ventily mají propustnost přibližně dvojnásobnou, otevírají nárazově, s celým zdvihem, při poklesu na nominální hodnotu uzavírají naráz. Při výměně ventilu za jiný typ o stejném DN je nutné kontrola propustnosti. Maximální pracovní přetlak musí být nižší než je hodnota jmenovitého tlaku (PN), stejně tak i pracovní teplota. Vzhledem k životnosti pracovních sedel se osvědčuje volit vyšší hodnotu PN než je vyhovující (například místo PN 16 voli PN 40). Důležitá je i kontrola hodnoty DN - u závitových ventilů mívá přípojka větší DN než je skutečná světlost ventilu. Volba otevřeného nebo plynotěsného ventilu závisí na používaném pracovním prostředí.

  7. Instalace
  8. Pojistný ventil musí být dobře přístupný pro obsluhu, zkoušení a provádění oprav. Zpravidla se umisťuje přímo na nádobu, obvykle na nejvyšší místo, ale u vysokotlakých nádob je výhodnější provést shybku potrubí a ventil umístit do obslužné výšky. Lépe se provádějí kontroly a revize. Při montáži pojistných ventilů k přírubám musí rozměry použitého těsnění přesně odpovídat světlým průměrům přírub, musí být dbáno na to, aby nejmenší část světlého průřezu vstupní a výstupní příruby pojistného ventilu nebyla těsněním blokována. Při odstraňování použitého těsnění je třeba postupovat opatrně, zbytky těsnění zapadlé do potrubí většinou končí mezi sedly ventilů za provozu. Převážná většina ventilů je určena k montáži v poloze svislé se svislou osou pružiny a se vstupní přírubou dole, podle šipky na tělese. Přípustná odchylka od svislice je ± 1,5o . Instalace v jiné poloze musí být povolena výrobcem a uvedené v montážním návodu. Šrouby by měly mít potřebnou délku, dřík šroubu má přesahovat matici o její výšky, v přírubách musí být plný počet šroubů, dotažení matic nejlépe momentovým klíčem. Materiál těsnění mezi přírubami by měl vyhovovat provoznímu přetlaku a teplotě.

  9. Zkoušení
  10. Funkci pojistného ventilu v provozu je nutné pravidelně přezkušovat nuceným otevřením ventilu pomocí zvedací páky v termínech udaných normou (ČSN 07 0710 a ČSN 69 0012). Plnění této povinnosti by měl kontrolovat zejména pracovník odpovědný za provoz tlakových nádob, provedení zkoušky zapisuje obsluha do provozního deníku tlakové nádoby. Kontrolu funkce nuceným otevřením je možno provádět pouze tehdy, je-li ventil při plném pracovním přetlaku zařízení, který se rovná minimálně 80% otevíracího přetlaku, v tomto případě pro zkoušku stačí původní délka zkušební páky. Při použití nástavců na páku může dojít k poškození tlačné tyče, nebo zdvihací páky. Ventil musí být po provedené zkoušce těsný, jinak je třeba odfouknutí opakovat, aby se odstranily nečistoty mezi pracovními sedly. Podle ČSN 69 0012 článek 56 lze považovat za přezkoušení otevření pojistného ventilu vzrůstem přetlaku v nádobě, pokud je proveden záznam. U chladícího zařízení se neprovádí zkoušení odfouknutím, ale 1x ročně se po uzavření předřazených uzavíracích ventilů (v otevřené poloze jsou za provozu spolehlivě zajištěny například předřazených uzavíracích ventilů (v otevřené poloze jsou za provozu spolehlivě zajištěny například uzamčením) demontují a kontrolu funkce s případným seřízením se provede na zkušební stolici.

  11. Odfukové potrubí
  12. Nesprávné provedení odfukového potrubí velmi zhoršuje správnou funkci ventilu při odfuku. Především je třeba zajistit správné odvodnění potrubí, zejména tam, kde je pracovním médiem pára. Odvodňovací trubka je vždy na nejnižším místě rovného úseku potrubí, hned za odfukovou přírubou. Nesmí přesahovat do vnitřku odfukové trubky! V okamžiku odfuku nesmí být žádná kapalina v potrubí, ani v tělese ventilu. Plozdvižné ventily mívají v tělese otvor se závitem, kde se odvodnění připojí. Konec odvodňovací trubky musí být dobře viditelný, pokud za provozu odkapává kapalina, je ventil netěsný a je nutné ventil opravit. Po provedení odfuku musí z trubky vytékat kondenzát, pokud ne, je trubka ucpaná a je jí třeba pročistit. Často bývá spojeno více odvodňovacích trubek, čímž se ztrácí přehled o těsnosti jednotlivých armatur za provozu. Odfukové potrubí by mělo být provedeno tak, aby svou hmotností nezatěžovala těleso ventilu. Důležité je jeho upevnění a co nejmenší počet kolen. Reakce z výfukového potrubí nesmějí být na ventil přenášeny. Nelze-li provést potrubí co nejkratší, nebo je-li společné pro více ventilů, je třeba posoudit jeho dostatečnou světlost. Konec odvodňovacího potrubí musí být dobře viditelný a proveden tak, aby nemohlo dojít k ohrožení osob unikající pracovní látkou.

  13. Funkce ventilu
  14. Vnitřní síla pojistného ventilu vzniká účinkem přetlaku pracovní látky na spodní plochu kuželky. Vnější síla ventilu je opačného smyslu než vnitřní síla a u přímočinných pojistných ventilů je obvykle vyvozena pružinou nebo závažím a hmotností pohyblivých součástí. Na souhře vnějších a vnitřních sil závisí správná funkce ventilu. Provozní přetlak se má pohybovat pod hranicí otevíracího přetlaku, neměl by ji ani krátkodobě překračovat. Opětovná těsnost ventilu po odfuku nastane až po poklesu o cca 15% - tato hodnota je uvedena v osvědčení ventilu. Pojistný ventil musí být za provozu těsný, je proto třeba zajistit, aby nedocházelo k jeho častému otevírání. Na opotřebování pracovních sedel mají vliv nečistoty unášené pracovní látkou při odfuku korozních produktů, okují, nečistot aj, Netěsnost ventilů bývá velmi častá zejména u ohřívačů vody, kde jsou pojistné ventily většinou nastaveny na otevírací přetlak 0,63 MPa, v nočních hodinách se zvýší vstupní tlak studené vody a při jejím ohřevu je tato hodnota překonána. pojistný ventil pak podchází dlouhou dobu, dojde k znečištění sedel a ventil je pak netěsný trvale. Pomáhá osazení redukčního ventilu na vstupu studené vody, lepším řešením je ale instalace expanzní nádoby HYPRESS vhodné velikosti. Odfuková trubka pojistného ventilu i ohřívače vody by opět měla být na konci viditelná, trvalé zavedení do odpadu znemožní kontrolu funkce pojistného ventilu.

  15. Seřizování a opravy

Seřizování otevíracího přetlaku, jeho změnu a opravy ventilů smí provádět pouze oprávněná osoba. Oprávnění lze získat pouze od výrobce ventilů po absolvování kurzu a složení zkoušky. Platnost oprávnění bývá časově omezena. Bez poskytnutí speciální dokumentace od výrobce nelze servis ventilů zodpovědně provádět. Pokud na ventilu byly prováděny změny nebo oprava, měl by revizní technik vždy požadovat doložení oprávnění k této činnosti. Veškeré změny musí být uvedeny v osvědčeních armatury, nebo se osvědčení vystaví nové. Při provádění výchozích revizí jsem několikrát odmítl převzít pojistné ventily, které byly vyrobeny například před třiceti lety. K těmto armaturám se již většinou nedají zajistit náhradní díly pro opravy a přestavení otevíracího přetlaku - .............


 Související

Související témata
Vzdušníky, kompresory
Výstroj tlakového zařízení

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 2 (počet známek: 5) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.