Vlastní úkol č. 01.1.28 - Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce technických zařízení se zaměřením na tlaková zařízení plnila odborná skupina 7.34.

V důsledku změn středotlakých kotlů na teplovodní je třeba posuzovat tlaková zařízení a to jak vyhrazená tak nevyhrazená jako celek protože v dnešní době je velký počet kotelen kde jsou provozovány vedle kotlů středotlakých i teplovodní a naopak v teplovodních kotelnách a výměníkových stanicích jsou kromě nevyhrazených tlakových nádob i vyhrazené tlakové nádoby. U každého druhu tohoto zařízení jsou kladeny jiné požadavky na obsluhu, údržbu , provoz a odbornou způsobilost obsluhy při provozu a tím dochází k vzniku nových druhů rizik.

Oproti předepsaným 40 podnikatelským subjektům byla kontrola byla provedena u 54 subjektů, a to bud jako samostatná prověrka se zaměřením pouze dle tohoto úkolu nebo jako součást jiných vlastních úkolů IBP. Prověrky byly provedeny bez výběru subjektů z hlediska druhu podnikání a kontrolovány byly různé druhy tlakových vyhrazených i nevyhrazených zařízení.

Zjištěné skutečnosti

U organizací, především tam kde oblast bezpečnosti práce je zajišťována dodavatelskou firmou, jsou zpracovány seznamy rizik a rizikových činností, které vyžadují přidělení OOPP. U některých subjektů již pak nebylo předloženo provedení vyhledávání rizik možného ohrožení zaměstnanců vhodnou metodou, včetně vyhodnocení rizikových faktorů. V některých případech tato rizika byla vyhodnocena pouze obecně a nebyla již konkretizována na pracovní postupy při obsluze uvedených tlakových zařízení. Tam, kde jsou doklady o vyhledávání vyhodnocení rizik, je však zjišťováno, že zaměstnavatel nezajistil prokazatelné seznámení s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik pro své zaměstnance na konkrétní prováděné činnosti a pracoviště.

Pracovníci pověření řízením a kontrolou nad prováděním prací v rámci podnikatelské činnosti nejsou často vybaveni všemi právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozní dokumentací v rozsahu potřebném pro výkon jejich práce.

Zejména u provozu nevyhrazených tlakových zařízení v soustavách ústředního vytápění a u ohřívačů užitkové vody nejsou předepsané místní provozní předpisy, které by se zřetelem na místní podmínky pomocí schémat zařízení a popisu způsobu zabezpečení jednotlivých zařízení určovaly postup a termíny zkoušení výstroje těchto zařízení. Jednotlivé termíny a podmínky provozu u vyhrazených zařízení jsou uvedeny v příslušných normativech, ale u nevyhrazených zařízení tyto důležité pokyny pro zabezpečení spolehlivosti zabezpečovacího zařízení a tím bezpečnosti provozu celého komplexu zařízení nejsou nikde uvedeny a proto je nutné, aby si je provozovatel stanovil dle svých zkušeností z provozu zařízení a dle rozsahu a druhu provozovaného zařízení. Tyto místní provozní předpisy by měly být pak i předmětem školení obsluh výměníkových stanic a zařízení otopné soustavy, aby mohla být splněna podmínka odborné způsobilosti pro obsluhu.

U vyhrazených technických zařízení jako jsou tlakové nádoby stabilní a nádoby k dopravě plynů obsluha v některých případech nemá předepsaný druh odborné kvalifikace nebo nemá tuto kvalifikace v pravidelných předepsaných termínech obnovovanou.

Provozní dokumentace, a to zejména provozní deníky vyhrazených i nevyhrazených zařízení, nejsou vedeny především v nízkotlakých kotelnách, výměníkových stanicích a úpravnách vody. Závady nejsou většinou vůbec zapisovány, a pokud ano, tak zas nebývá prováděn zápis o jejich odstranění. U kotlů středotlakých byly zjištěny především případy nezapisování některých jednotlivých předepsaných zkoušek pojistných ventilů, tlakoměrů, automatických regulátorů napájení včetně signalizace poruchových stavů. V záznamech o provozu zařízení na úpravu vody se neprovádějí záznamy o dávkování chemikálií a záznamy o údržbě zařízení jako jsou pískové a katexové filtry, termické odplyňovače a dávkovací zařízení, přestože na tato zařízení působí mnohdy vysoké koncentrace chemikálií a pro jejich spolehlivost je nutné jim věnovat větší pozornost při údržbě.

Při provozu tlakových nádob stabilních nejsou buď provozní deníky vedeny vůbec a pokud jsou vedeny, tak se do nich nezaznamenávají údaje o zkoušení přímých vodoznaků, tlakoměrů a tlakových regulátorů. Mezi dokumentaci důležitou z hlediska posouzení možnosti dalšího bezpečného provozu, zejména při zjištění korozí vnitřní revizí, je pasport. Z pevnostního výpočtu uvedeného v příloze pasportu pak revizní technik může určit opatření, za jakých lze nádobu provozovat i v případě koroze, jež přesahuje předepsaný přídavek materiálu na korozi. Přesto velmi často u provozovatelů vyhrazených tlakových zařízení pasport nádoby není k dispozici.

Z dalších častých nedostatků při provozu vyhrazených zařízení, a to jak nádob, tak kotlů, je neprovedení a nedodržení termínu vnitřní revize a zejména tlakových zkoušek. Závady uvedené v revizích nejsou ihned odstraňovány, ale mnohdy přetrvávají po dobu několika dalších revizí.

Ve výměníkových stanicích u ohřívačů otopné byly zjišťovány nedostatky v umístění teploměrů, tlakoměrů, pojistných ventilů, čidel tlaku a teploty mimo pojistné místo, zejména u nových zařízení. V předepsaném místě nejsou umístěny na ohřívačích užitkové vody především teploměry. U tlakových expandérů bez membrány nebo vaku nejsou vodoznakové trubice často chráněny ochranou konstrukcí.

U středotlakých parních a horkovodních kotlů - zde je ze strany vedení firem věnována většinou větší pozornost provozu těchto vyhrazených tlakových zařízení, což se projevuje tím, že revize jsou zde prováděny pravidelně, avšak byly zjištěny i ojedinělé případy nedodržení termínu vnitřní revize a termínu tlakové zkoušky. Ze závad vyskytujících se stále při provozu těchto zařízení je to např. chybějící tlakoměr na napájecím potrubí, nedostatečná úprava napájecí a kotelní vody, nevedení záznamu o prováděných zkouškách výstroje a dávkování chemikálií, nechránění kotle proti korozi při odstavení na delší dobu a pod. U kotlů se zařízením BOsB je důležité, aby byly plněny podmínky dané pro provoz kotle s občasným dozorem, z prověrek vyplývá, že často jsou tyto kotle provozovány v podmínkách dle čl. 72, tedy při provoze za mimořádných podmínek aniž by obsluha po dobu trvání tohoto režimu provozu byla prováděna s trvalým způsobem obsluhy.

U nádob k dopravě plynů byly zjišťovány nedostatky, že nejsou vypracované předpisy pro dopravu, manipulaci, vyprazdňování nádob na plyny a osoby provádějící tuto činnost nejsou prokazatelně školeny.

Provedená opatření: Některé závady byly provozovatelem odstraněny v průběhu dozoru nebo se provozovatel zavázal závady odstranit v dostatečně krátkém termínu, v těchto případech nebylo s organizací zahajováno správní řízení. V dalších případech bylo se subjektem zahájeno správní řízení a vydáno samostatné rozhodnutí o odstranění zjištěných závad.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti

V případech, kde u subjektů je zjišťováno více závad, lze říci, že tyto závady vyplývají z nedostatečné péče vedoucích pracovníků, zejména u menších firem, kde je nadměrná kumulace funkcí u techniků, kteří se starají právě o provoz těchto tlakových zařízení. U zaměstnavatelů, kde jsou prováděny pravidelné revize zařízení, je na počet zařízení podstatně menší výskyt závad a zejména je i menší závažnost těchto závad, což dokazuje nutnost preventivní údržby v součinnosti s údržbou provozní.

Závěr

Ze zjištěných závad vyplývá stálá potřeba tlaku na provozovatele, aby docházelo ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad v oblasti provozu tlakových zařízení. Obecně lze říci, že se s určitou vzrůstající mírou preventivní péče, a v její součinnosti i provozní údržby i odborně prováděné obsluhy, vzniká možnost poklesu určitých obecných a technických rizik při provozu jednotlivých zařízení. Na druhé straně zde dochází i při změně technických zařízení, nebo třeba i změnách v personálním obsazení obsluhy, údržby nebo odpovědného pracovníka, k provozním změnám v této oblasti a vzniku nových okolností a nových rizik. Proto je důležité po každé změně technického zařízení, výměně obsluh a dalších okolností zvážit aktualizaci hodnocení rizik a aktualizaci provozních předpisů na nově vzniklou provozní situaci.

Vlastní úkol č. 01.1.29 se zaměřením na tlaková zařízení dále plnila odborná skupina 7.34. Název úkolu - dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce technických zařízení u parních a horkovodních kotlů otápěných neklasickými palivy. Spalování neklasických paliv a odpadů vyžaduje specifické požadavky na provoz, údržbu a odbornou kvalifikaci vedoucích pracovníků, obsluh a údržby, tak, aby rizika vyplývající z provozu byla eliminována na minimum. Prověrka nebyla zaměřena pouze na samotné kotle, ale i na pomocné zařízení, zejména na zařízení pro přípravu paliva, zásobníky paliva a dopravu paliva. Dále byla kontrola prováděna i na zařízení na úpravu vodu a tlakových nádobách stabilních nutných pro provoz uvedených zařízení.

Kontrola byla provedena u 15 subjektů, přičemž u 5 subjektů se jednalo o dozor, kde bylo posuzováno odstranění závad z minulých prověrek v této organizaci, a ve třech prověrkách byla provedena kontrola opatření vyplývající z předcházejícího kolaudačního rozhodnutí.

Prověrky byly provedeny bez výběru subjektů z hlediska druhu (resortu) podnikání, protože počet organizací s kotli na spalování odpadů nebo využívající odpadní teplo pro ústřední vytápění je poměrně malý počet, který neumožňuje širší výběr.

Při prověrkách dle tohoto úkolu byly kontrolovány různé druhy kotelních zařízení, od nízkotlakých kotelen III. až I. kategorie, středotlaké kotle, až po vysokotlaký kotel 3. třídy. Kromě kotlů speciální konstrukce pro spalování určitého druhu odpadů byly kontrolovány i kotle na tuhá paliva, na kterých se kromě uhlí nebo koksu spalují současně nebo v časových cyklech různé druhy odpadů - zejména dřevních.

Zjištěné skutečnosti

a)

U některých subjektů nebylo předloženo provedení vyhledávání rizik možného ohrožení zaměstnanců vhodnou metodou, včetně vyhodnocení rizikových faktorů. V některých případech tato rizika byla vyhodnocena pouze obecně a nebyla již konkretizována na pracovní postupy při obsluze uvedených kotelních zařízení a zejména při přípravě, skladování a dopravě paliva. Přestože na jednotlivé zařízení je u provozovatele k dispozici předmětný provozní předpis pro provoz kotelny, obsluhu kotlů, zásobníky, zařízení pro úpravu vody, tak ne vždy tyto předpisy obsahují předmětná rizika a nejsou pravidelně s ohledem na změnu rizik aktualizovány.

Obsluha v některých případech nemá předepsaný druh osvědčení pro daný provoz kotlů. Stává se, že teplovodní kotle obsluhuje topič s topičským průkazem, avšak nemá vydané předepsané osvědčení k obsluze nízkotlakých kotlů, tím nemá splněnou odbornou kvalifikaci. Kvalifikace topičů středotlakých kotlů bývá splněna, avšak obsluha nebývá prokazatelně proškolena a seznámena s nově zpracovanou dokumentací zásobníku na sypké hmoty (na palivo - zejména piliny). Stejně tak topič, který provádí obsluhu tlakových nádob stabilních, které přímo jsou součástí zabezpečovacího zařízení kotlů nebo s provozem kotlů souvisí, není prokazatelně přezkoušen jako obsluha tlakových nádob stabilních.

Provozní dokumentace, a to zejména provozní deníky kotlů, nejsou vedeny v některých nízkotlakých kotelnách, přitom častější případy jsou u kotlů malých výkonů, tedy v nízkotlakých kotelnách III. kategorie. U kotlů středotlakých nebyly zjištěny případy nezavedení a nevedení deníků provozu kotlů, avšak vyskytují se případy, kdy nejsou zapisovány předepsané zkoušky (tlakoměrů, pojistných ventilů, zkoušení vodoznaků a signalizace), některé provozní údaje (o odkalování, tepelných měření). Některé závady nejsou zapsány a ani nebývá prováděn zápis o jejich odstranění. V záznamech o vstupu do zásobníku nelze většinou jednoznačně posoudit, zda jsou zaznamenávány všechny případy, kdy byla v zásobníku prováděna daná činnost, avšak lze se domnívat, že ne vždy jsou záznamy prováděny důsledně.

V záznamech o provozu zařízení na úpravu vody se neprovádějí záznamy o dávkování chemikálií a záznamy o údržbě zařízení. Při provozu tlakových nádob stabilních, které přímo jsou součástí zabezpečovacího zařízení kotlů nebo s provozem kotlů souvisí, nejsou buď provozní deníky vedeny vůbec a pokud jsou vedeny, tak se nezaznamenávají údaje o zkoušení vodoznaků a tlakových regulátorů.

b)

Nedostatky v provádění preventivní údržbě se stále vyskytují u všech typů uvedených zařízení. U nízkotlakých kotelen se nejčastěji neprovádějí odborné prohlídky kotelen při uvádění do provozu. Z revizí u středotlakých kotelen se provozní revize provádějí poměrně pravidelně, zato z hlediska provádění revize vnitřní a tlakové zkoušky se často nedodržují předepsané termíny.

U tlakových zkoušek středotlakých kotlů dochází k případům, že pravidelná tlaková zkouška nebyla provedena, protože byl kotel opravován a provedena tlaková zkouška po opravě, aniž by rozsah tlakové zkoušky po opravě (někdy i malé části kotle) byl rozšířen na celý kotel. U tlakových nádob stabilních, které přímo jsou součástí zabezpečovacího zařízení kotlů nebo s provozem kotlů souvisí, z hlediska provádění revizí jsou opět dodržovány termíny provozních revizí, ovšem revizí vnitřních a tlakových zkoušek již ne vždy.

Z hlediska provozní údržby některé závady přetrvávají delší dobu, přestože mají charakter závady, kterou je schopna posoudit i obsluha, avšak ta je nezapisuje do provozního deníku - zejména v nízkotlakých kotelnách.

Mnohdy nejsou odstraněny závady ani z odborných prohlídek či revizí a nebo je zřejmé, že závady byly odstraňovány narychlo z důvodů kontroly IBP a kvalita těchto prací neodpovídá svému účelu. Nedostatečně provedené údržbářské práce, které třeba splňují požadavky pro daný účel, ale ne už požadavky na bezpečnost zařízení nebo provozu, lze vysvětlit i nedostatečnou kontrolou nebo nedostatečnou odbornou znalostí pracovníků, kteří mají odpovědnost ze bezpečný provoz uvedených kotelních zařízení.

c)

Jako doklad nedostatečné nebo neodborně prováděné údržby jsou nevhodné a neprovozuschopné armatury na přívodu páry a vody u přímého vodoznaku, znečištěná skla vodoznaku nízkotlakého parního kotle. Stále se vyskytují, zejména u teplovodních kotlů, případy špatného umístění pojistného zařízení, teploměrů a tlakoměrů a nejsou prováděny prokazatelné kontroly těchto jednotlivých zabezpečovacích zařízení v pravidelných termínech, které by měly být konkrétně stanoveny v provozních předpisech. Jediná automatika u některých typů teplovodních kotlů je regulátor na přívodu spalovacího vzduchu, který u těchto kotlů buď chybí nebo je neprovozuschopný a nebo, byť dočasně, ale pravidelně, je obsluhou vyřazován z funkce.

U teplovodních kotlů nebylo vhodným zařízením umožněno dávkování chemických roztoků do oběhové vody soustavy ústředního vytápění za účelem chemické úpravy oběhové vody a nebylo umožněno odebírání vzorků oběhové vody pro zjišťování kvality vody. Zejména u nízkotlakých kotlů je často zcela opomíjena kontrola kvality oběhové vody a u středotlakých parních kotlů, kde se kvalita napájecí a kotelní vody pravidelně kontroluje, nejsou dodržovány jednotlivé předepsané hodnoty tím, že po zjištění neodpovídající kvality vody nejsou bezprostředně prováděna náležitá opatření, zejména vhodnou korekcí chemické úpravy napájecí vody.

Počet topičů u nízkotlakého parního kotle neodpovídal v jednom případě charakteru provozu a směnnosti, takže přesto, že při kontrole nebylo zjištěno porušení, lze přepokládat pravidelné porušování přepisů při vícesměnném provozu.

V kotelnách, přestože je spalováno palivo s různou strukturou, velikostí a vlhkostí, což má významný vliv na kvalitu spalování, není pravidelně prováděna kontrola přítomnosti oxidu uhelnatého jako důsledku nedokonalého spalování.

Neprovozuschopnost základních zabezpečovacích prvků, jako je např. pojistný ventil, byla zjištěna i u středotlakého parního kotle, kde v souvislostí s tím byly nedostatky v provádění zkoušení výstroje se zápisem do provozního deníku kotle.

U středotlakých kotlů s trvalou obsluhou má významnou roli při zajištění bezpečného a spolehlivého provozu vhodné uspořádání stanoviště topiče, tak, aby z tohoto stanoviště snadno a dobře viděl potřebné technické údaje pro provoz.

Někdy v tomto případě nestačí dobré osvětlení vodoznaků a přístrojů, ale je třeba toto řešit dálkovým přenosem údajů na stanoviště topiče popř.velín nebo přenosem údajů použitím kamery a průmyslové televize.

Plošiny kotlů a zásobníků paliva nejsou vždy vybaveny vhodnými ocelovými žebříky, které by odpovídaly svým provedením předepsaným požadavkům na bezpečnost práce. Stejně tak nejsou prováděny pravidelné kontroly ocelových konstrukcí v kotelně, úpravně vody a na zauhlování.

Provedená opatření

Některé závady byly provozovatelem odstraněny v průběhu dozoru nebo se provozovatel zavázal závady odstranit v dostatečně krátkém termínu. V ojedinělých případech, kdy bylo možno vydat rozhodnutí k odstranění závad, bylo se subjektem zahájeno správní řízení a vydáno samostatné rozhodnutí o odstranění zjištěných závad. Pak byla provedena kontrola plnění uložených opatření následnou kontrolou. Bylo zjištěno, že závady byly odstraněny.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti

S předpokládanou vzrůstající cenou jednotlivých ušlechtilých druhů paliv lze očekávat v dalších letech vznik počtu nových kotelen, které budou vyrábět teplo pro vytápění a technologii z různých druhů odpadů. Svědčí o tom poznatky z činností prováděných v rámci kolaudačních řízení a schvalování technických dokumentací, kdy za poslední dva roky počet kotelen na spalování odpadů, zejména biomasu a dřevní odpady, výrazně stoupá oproti předcházejícím rokům. Tento trend umožňují i nové technologie spalování a čištění spalin, které zaručují nepřekročení emisních limitů ve spalinách. Proto tam, kde se v dnešní době topí dřevním či jiným odpadem, lze předpokládat, že se tento trend udrží a provozované staré kotelní zařízení bude postupně nahrazováno novými zařízeními. Lze říci, že vývoj v této oblasti přispívá ve zvyšování procenta nových moderních technologií ve spalování dřevního odpadu, biomasy a komunálního odpadu. Základní úroveň požadavků na bezpečnost technických zařízení a provoz lze u těchto zařízení v budoucnu řešit v rámci stanovení požadavků při kolaudačním řízení.

Z hlediska jednotlivých kontrol je možno konstatovat, že přes zjištěné nedostatky u jednotlivých subjektů bylo přímo při dozoru ověřeno, že některé zjištěné nedostatky jsou ihned odstraňovány, což samo o sobě plní cíl této prověrky a dokladuje snižování rizik při provozu uvedených technických zařízení.

Návrhy a podněty

Z uvedených druhů závad, zejména u starších kotelních zařízení, která nejsou konstruována výhradně za účelem spalování předmětného konkrétního druhu odpadu, dochází kromě běžných rizik, jež jsou i v jiných obdobných kotelnách, zejména k rizikům vyplývajících z větší reálné možnosti nedokonalého spalování a tedy vzniku oxidu uhelnatého, které v důsledku svých fyzikálně- chemických vlastností a účinků na lidský organismus může vážně ohrozit životy a zdraví nejen obsluhy ale i jiných osob. Pokud vycházíme z toho, že toto ohrožení je důsledku špatného a nedokonalého spalování, tak lze říci že zde dochází v tomto okamžiku i k výraznému zvýšení škodlivých emisí ve spalinách. Proto v budoucnu při možném plánování obdobných VÚ nebo HÚ v této oblasti se nabízí možnost spolupráce (z  hlediska přístupu k informacím a při dozoru) s orgány činnými v oblasti kontroly čistoty ovzduší (ČIŽPO a pod.).

Závěr

Z prověrek vyplývá, že u nových kotelních zařízení, konstruovaných pouze pro spalování daného druhu paliva, je závažnost a četnost závad na stejné úrovni jako u kotlů na klasická paliva. Větší rizikovost se vyskytuje právě u starších zařízení, kdy se spolu s pevnými klasickými palivy spalují odpady různých struktur a u dřevního odpadu především různé vlhkosti. Pak vznikají rizika plynoucí z častějšímu zanášení spalinových tahů, snížení tahu za kotlem, nedokonalým spalováním - tedy ohrožení obsluhy přítomností oxidu uhelnatého v prostoru kotelny. V tomto okamžiku přímý vznik ohrožení zdraví a života obsluhy nebo jiných osob závisí na plnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti práce zejména v oblasti větrání kotelen, kontroly ovzduší v kotelně na přítomnost oxidu uhelnatého, správných postupů při obsluze kotlů, odborné způsobilosti obsluh a plnění povinností

Přestože byly zjištěny nedostatky u kontrolovaných subjektů, bylo přímo při dozoru ověřeno že některé zjištěné nedostatky jsou ihned odstraňovány, což samo o sobě plní cíl prověrky a dokladuje snižování rizik při provozu uvedených technických zařízení.

Související

Související témata Autorizované osoby, ČÚBP, ITI, ČOI, ÚNMZ