Proč školení obsluh tlakových nádob stabilních.
Mnozí zaměstnavatelé, ať již v důsledku neznalosti zákona nebo ve snaze ušetřit na čem se dá, otázku pravidelného školení a přezkušování zaměstnanců v oblasti předpisů na ochranu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podceňují. Přes to, že se jedná o nejlevnější způsob ochrany před následkem neplnění požadavků zákona, kterým je v lepším případě pokuta uložená Inspektorátem bezpečnosti práce při výkonu preventivního dozoru, v tom horším důsledky, které vyvodí IBP nebo soud při řešení následků pracovního úrazu. Ty jsou ve všech případech vyšší než náklady na školení obsluh a vedoucích pracovníků provedené revizním technikem nebo školicím střediskem.
Po vyhlášení Ústavy České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) a usnesení České národní rady č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku se všeobecně ujal názor, že tyto předpisy nejvyšší právní úrovně ruší závaznost všech předpisů nižší úrovně než je zákon, neboť "Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá." (Ústava čl. 2 odst. 4.; usn. vl. čl. 2 odst. 3) a "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích..." (usn.vl. č. 2).
Pokud se týče norem, byl tento názor ještě utvrzen po novelizaci zákona č. 22/1997 Sb. zákonem č. 71/2000 Sb., kterým byla do odst. 2 § 4 doplněna věta "Česká technická norma není obecně závazná".
Jako většinou, tak ani v tomto případě není vše tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá a opomíjení požadavků norem může mít pro toho, jehož se týkají, velmi závažné důsledky. Proto bych chtěl v dalším poukázat na souvislosti mezi tím co bylo uvedeno a jediným článkem 6. přílohy ČSN 69 0012 TLAKOVÉ NÁDOBY STABILNÍ - Provozní požadavky, jenž zní :
6. Nádoby na něž se vztahují ustanovení této normy smí samostatně obsluhovat pouze
pracovník, který splňuje tyto požadavky :
a) je starší 18 let,
b) je svým duševním a fyzickým stavem způsobilý pro tuto práci,
c) byl s ustanoveními předpisů a příslušných pokynů k provozu nádob řádně obeznámen, prakticky zacvičen v obsluze nádob a prokazatelně přezkoušen. O zacvičení a prověření znalostí musí být učiněn zápis podepsaný zkušebním orgánem provozovatele (zpravidla osoba odpovědná za provoz nádob nebo revizní technik) a pracovníkem pověřeným obsluhou nádob.
(Pozn. aut. - Nepochybným důkazem o přezkoušení a jeho výsledku není pouhý zápis o provedeném přezkoušení s poznámkou "přezkoušen", ale seznam otázek nebo test a vyhodnocení jednotlivých odpovědí přezkušovaného. Tento doklad je velmi důležitý zejména při projednávání pracovních úrazů nebo odpovědnosti za škodu způsobenou obsluhou při poruše nebo havárii zařízení.)
Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, v našem případě mezi provozovatelem a obsluhou nádoby, upravuje zák. č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti zaměstnavatele stanoví obecně § 133, z něhož pro potřeby tohoto článku vyjímám z odst. 1 pouze písmena, jejichž obsah je relevantní k čl. 6 ČSN 69 0012.
(1) Zaměstnavatel je povinen :
a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho
schopnostem a zdravotní způsobilosti,
e) zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a
požadavky pro výkon práce, které se týkají jejich práce a pracoviště; pravidelně
ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,
O školeních, informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci.
Požadavky na zvláštní odbornou způsobilost jsou uvedeny v § 134b zákoníku práce :
(1) Technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, mohou obsluhovat jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.
(2) Činnosti, které představují zvýšenou míru ...atd.
(3) Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců podle odstavců 1 a 2, .....je
a) dosažení věkové hranice stanovené zvláštními právními předpisy,
b) získání odborného vzdělání a doby odborné praxe.
(4) Vláda stanoví nařízením, která technická zařízení a které činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví a stanoví bližší předpoklady zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců podle odstavců 1 až 3.
Pokud se týče posledního odstavce,toto ustanovení zákona nebylo dosud naplněno a příslušná vládní nařízení chybí. Do jejich vydání tedy platí požadavky dosud nezrušené vyhl. č. 18/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů a ostatních předpisů. S dosavadním i očekávaným vývojem legislativy v oblasti zajištění bezpečnosti provozovaných technických zařízení byli podrobně seznámeni účastníci aktivu ATZ TLAK2001, konaného minulý rok na Kladně.
Zákoník práce stanoví povinnosti nejenom zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům a to zejména v § 135, kde se, kromě jiného, uvádí
(4) ......Znalost předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je zejména povinen
(a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a podrobit se ověřování jejich znalostí,
(b) podrobit se lékařským prohlídkám......
(c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen.....
Výklad často se vyskytujícího slovního spojení "právní a ostatní předpisy" uvádí zákoník práce v § 273, kde je, kromě jiného, řečeno :
(1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou....předpisy o bezpečnosti technických zařízení a normy, ...pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
(2) Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci jeho nadřízenými.
Vrátíme-li se zpět k ČSN 69 0012, která je ve světle výše uvedeného nepochybně právě často uváděným "ostatním předpisem", pak tato uvádí v povinnostech provozovatele (čl. 3 Přílohy) :
c) ustanovit jednoho případně více pracovníků, zodpovědných za provoz nádob, přičemž rozsah povinností zodpovědných pracovníků určí provozovatel vlastním organizačním statutem,
Tato povinnost uvedená v normě nemá takto přesně odpovídající ustanovení v zákoníku práce a řeší spíše otázku organizační než "otázku týkající se ochrany života a zdraví", jak požaduje pro závaznost "ostatního předpisu" zákon. Provozovatel tedy neporušuje žádnou povinnost danou zákonem, neustanoví-li pracovníka zodpovědného za provoz nádob. Jedno ze základních ustanovení § 132 zákoníku práce však zní :
(4) Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí.
Jakkoliv tedy nebude vedoucí zaměstnanec nadřízený obsluze nádoby nebo v rámci svého organizačního zařazení odpovídající za provoz nádoby ustanoven zaměstnavatelem do funkce osoby zodpovědné za provoz nádob ve smyslu normy, odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při jejich provozu v rámci své funkce ze zákona.
Odborné znalosti těchto vedoucích zaměstnanců, jejichž příkazy je obsluha povinna se řídit, by měly být nepochybně nejméně na stejné úrovni jako znalosti obsluhy. I když ČSN
69 0012 neuvádí požadavek "řádného obeznámení, praktického zacvičení a prokazatelného přezkoušení" i pro vedoucí zaměstnance a osoby zodpovědné za provoz nádob, zákoník práce obecně i tomuto okruhu zaměstnanců ukládá za povinnost znalost předpisů, účast na školeních a podrobení se přezkoušení.
