[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Tlaková zařízení v plynových kotelnách
Datum: 17.12.2001
Autor: Alois Matěják - předseda ATZ
Nejednotný výklad předpisů projektanty, montážními organizacemi, revizními techniky plynový zařízení (PZ) a tlakových zařízení (TZ) a nekorigovaný postup zpracovatelů předpisů a ČSN, způsobuje značnou složitost této problematiky a matení široké veřejnosti. Živnostenské úřady, Stavební úřady a jednotliví provozovatelé, též neznají tuto problematiku v celé její šíři. Zadávají pak rekonstrukce neoprávněným organizacím, po skončení montáže nepožadují zápisy o všech předepsaných prohlídkách, revizích, zkouškách a tím vznikají značné legislativní nedostatky, ale zejména ve spojení s neznalostí příslušných předpisů projektanty a montážními organizacemi, vznikají někdy i svérázné, ale zejména životu nebezpečné otopné soustavy.

 
Někteří revizní technici plynových zařízení mají též oprávnění revizních techniků tlakových zařízení, ať už kotlů nebo tlakových nádob stabilních (dále jen TNS) a pro ně nebude v příspěvku nic nového, kromě upřesněné problematiky nevyhrazeného tlakového zařízení např. ústředního vytápění a nízkotlakých kotelen. Revizní technici plynových zařízení si musí uvědomit provázanost těchto zařízení a že se na ně kromě plynových předpisů, vztahují předpisy pro vyhrazená nebo i nevyhrazená tlaková zařízení.

1) Tepelné zdroje ( kotle ) nutno zásadně rozdělit na zařízení plynová -medium plyn a na
zařízení tlaková ( otopné soustavy) - medium pára , voda.

2) Plynové zařízení se dělí výkonem 50 kW.
Na zařízení do 50 kW se vztahuje ČSN EN 1775 (ČSN 38 6441) - "Zásobování plynem. Plynovody v budovách nejvyšší pracovní přetlak ? 5 bar. Provozní požadavky a TPG 70401 Odběrní plynové zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách". Na zařízení nad 50 kW se vztahuje ČSN 07 0703 - "Plynové kotelny". Pro obě zařízení platí vyhláška ČÚBP č. 21/1979 Sb., č. 85/1978 Sb. a další navazující předpisy a ČSN.

3) Tlakové zařízení (otopné soustavy) se dělí u parních kotlů přetlakem 0,7 (0,5) bar a u kapalinových kotlů teplotou 115o C (110o C ). Na kotle do přetlaku 0,5 bar ( nízkotlaké parní), nebo s teplotou do 110o C (teplovodní) se vztahuje vyhláška ČÚBP č. 91/1993 Sb. ( kotelny se součtovým výkonem kotlů větším než 100 kW, nebo s jmenovitým výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším), ČSN 06 0830 - "Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřev užitkové vody.", ČSN 06 0310 - "Ústřední vytápění. Projektování a montáž.," a další navazující předpisy a ČSN.
Kotle s vyšším konstrukčním přetlakem než 0,7 bar ( parní ), nebo teplotou vody větší než 115oC (horkovodní) jsou vyhrazeným tlakovým zařízením, vztahuje se na ně vyhláška ČÚBP č.18/1979 Sb., ČSN 07 0710 - "Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů", ČSN 07 0620 - "Konstrukce a výstroj parních a horkovodních kotlů", a další navazující předpisy a ČSN.
Vyhláška 18/1979 Sb.se nevztahuje na kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřesahuje10.
Další rozdělení kotlů nízkotlakých parních a teplovodních je dle výkonu jednotlivých kotlů do 50 kW - ČSN 07 0245 a nad 50 kW - ČSN 07 0240.
Samostatnou kapitolou jsou spalinové kotle (ohříváky) umístěné za průmyslovými spotřebiči, ale i za nízkotlakými kotli. Může-li teplota vody překročit teplotu 115o C a nebo pára přetlak 0,07 MPa je toto zařízení též vyhrazeným tlakovým zařízením. Zatím je chápáno jako kotel viz zrušená ON 07 0201- "Kotle na odpadní teplo" a provoz a výstroj by se měly řídit ČSN 07 0710, 07 0620. Dle mého mínění jsou tyto požadavky neuměrné např. požadavek na topičský průkaz, kdy se musí kotel odstavit atd. Lepší řešení by bylo zařazení těchto spalinových ohříváků jako TNS i v případech, kdy nehrozí přehřátí materiálu.

4) Vyhláška č.91/1993 Sb. a ČSN 07 0703 pojednává o "kotelnách " a ostatní předpisy a ČSN pouze o jednotlivých "kotlích".

Plynové kotelny (kotle ) lze tudíž rozdělit takto :
1. Z hlediska tlakového zařízení ( otopné soustavy)
1.1 nízkotlaké kotle parní do 0,5 bar
1.2 parní kotle nad 0,7 bar (středotlaké)
1.3 teplovodní kotle do 110o C
1.4 horkovodní kotle nad 115o C
Poznámka :
Rozdílné hodnoty jsou dány různými hodnotami ve vyhlášce č.91/1993 Sb. a ve vyhlášce č.18/1979 Sb.

2. Z hlediska plynového zařízení
2.1 odběrní plynové zařízení do 50 kW
2.2 plynové kotelny nad 50 kW
Zařízení se tudíž z hlediska plynového zařízení a tlakového zařízení prolínají a mohou vzniknout různé kombinace, přičemž ČSN a předpisy mohou platit pouze pro jednu z šesti uvedených skupin, ale i pro několik skupin.
Pro každý plynový kotel se tudíž musí určit jeho zařazení do některé skupiny z hlediska tlakového zařízení (otopné soustavy) a plynového zařízení, pro něž pak platí příslušné předpisy a ČSN.
Nejednotnost tvorby předpisů a ČSN pak způsobuje, že tyto předpisy a ČSN pro PZ nesouhlasí a předpisy a ČSN pro TZ (OS). Předpisy pro PZ (ČSN 07 0703,ČSN 38 6441) rozdělují jednoznačně zařízení dle výkonů jednotlivých kotlů na zařízení do 50 kW a nad 50 kW. Vyhláška 91/1993 Sb. však hovoří o výkonu alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem výkonů kotlů větším než 100 kW. Složitá situace pak nastává např. v případě instalace 3 ks plynových kotlů s výkonem 34 kW v jedné kotelně. Z hlediska PZ je to odběrní zařízení dle ČSN 38 6441, ale z hlediska součtového výkonu 102 kW se jedná o nízkotlakou kotelnu dle vyhlášky č.91/1993 Sb.
V současné době do 31.12.2002 je tlakové zařízení v přechodném období, kdy lze při výrobě uplatňovat původní národní předpisy a nebo uplatnit evropskou směrnici 97/23/ES, která byla zavedena v Čechách jako NV č.182/1999 Sb. ve znění NV č.290/2000 Sb.

Revize a zkoušky kotlů dle ČSN 07 0710 a vyhlášky ČÚBP č.18/1979 Sb.

1. Provozní revize se provádí po třech měsících provozu a po provozní přestávce delší než 2 měsíce při uvádění do provozu.
Provozní revize se provádí za provozu kotle a ověřuje se při ní :
- celkový stav kotle včetně topeniště, výstroj tlakového celku, pomocná zařízení a
příslušenství kotle.
- funkční schopnost části kontrolního zařízení,
- způsob provozu, zejména zda nejsou překračovány přípustné stavy (tlaky, teploty,
hladina, výkon apod.),
- odborná úroveň obsluhy kotle.
2.Vnitřní revize se provádí vždy po jednom roce provozu a v dalších případech dle čl.98. Revizní technik může u kotlů s bezvadnou úpravou vody a od výkonu 50 t/hod. prodloužit lhůtu o jeden rok.
Předmětem vnitřní revize je především zjištění stavu dostupných stěn tlakového celku a to jejich vnitřního a vnějšího povrchu.
3.Zkouška těsnosti
Zkouškou těsnosti se ověřuje, zda kotel včetně výstroje je při jmenovitém tlaku těsný.
Zkouška těsnosti musí být provedena :
a) po každé vnitřní revizi kotle,
b) po každém otevření a novém uzavření tlakového celku,
c) po drobných opravách tlakového celku kotle provedených v rámci provozní údržby, jež
nevyžadují oprávnění podle ČSN 07 0622
d) před každou kontrolní tlakovou zkouškou,
e) nařídí-li to dozorčí orgán,
4.Tlaková zkouška
Tlaková zkouška se provádí pouze na základě předpisů dozorčích orgánů a to:
a) nejpozději za 9 roků od předchozí zkoušky zkušebním přetlakem,
b) po každém přemístění stabilního kotle na nové pracoviště před opětným zahájením
provozu,
c) po provozní přestávce delší dvou let,
d) nařídili to dozorčí orgány.
e) po opravě a rekonstrukci dle § 6 vyhlášky 18/1979 Sb.
Tlakovou zkouškou se ověřuje, zda kotel včetně výstroje je při zkušebním přetlaku těsný a pevný. Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v revizní knize kotle.

O revizích a zkouškách musí být učiněn zápis revizním technikem do revizního deníku.

Zkoušky bezpečnostní výstroje kotlů

Při provozu kotlů se musí dle ČSN 07 0710 provádět kontroly a zkoušky bezpečnosti výstroje.

Uvádím pouze nejdůležitější:
a) Vodoznaky - U přímých vodoznaků je nutno za provozu zabránit jejich ucpání. U kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa se to děje profukováním a to nejméně jedenkrát za směnu. Profukuje se zvlášť parou při uzavřeném přívodu vody a zvlášť vodou při uzavřeném přívodu páry.
Vodoznaky kotlů s konstrukčním tlakem nad 1,55 MPa se nemusí každou směnu profukovat, jejich průchodnost se však zkouší v každé směně uzavřením páry, což se má projevit náhlým stoupnutím vody v zorném skle. Po opětném otevření přívodu páry má hladina ve skle opět rychle klesnout na původní stav. Zjistí-li se při tom,že vodoznak je neprůchodný,popř.že jeho průchodnost je snížena, musí být profouknut. U kotlů s konstrukčním tlakem nad 7,8 MPa se průchodnost vodoznaku zkouší jednou týdně za podmínky, že se v každé směně provádí porovnání aspoň tří nezávislých vodoznaků a jejich údaje se shodují.
b) Tlakoměry - přesnost údajů provozních tlakoměrů musí být kontrolována kontrolními tlakoměry s odpovídajícím rozsahem stupnice, a to při každém podezření na nesprávnost údajů provozních tlakoměrů, např.nesouhlasí-li údaj tlakoměru s otevíracím tlakem pojistných ventilů apod., avšak nejméně jednou za rok. Nejméně jednou měsíčně se musí provádět nulování tlakoměrů.
c) Pojistné ventily - se musí funkčně přezkušovat, a to u parních kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa jejich odlehčením nejméně jednou za týden, u kotlů s konstrukčním tlakem do 4,5 MPa jejich odlehčením nejméně jednou za měsíc. U parních kotlů s konstrukčním tlakem nad 4,5 MPa a u horkovodních kotlů musí být způsob a lhůty přezkušování uvedeny v místních provozních předpisech, avšak lhůta přezkoušení nesmí být delší než jeden rok.
d) Teploměry - jejich údaje se musí ověřovat porovnáním s údaji kontrolních teploměrů, umístěných v kontrolních jímkách, nebo kontrolou provozních teploměrů s kontrolními etalony v měrových střediscích, a to nejméně jednou za rok. U parních kotlů s jmenovitou teplotou přehřáté, popř. přihřáté páry nad 500o C však po třech měsících provozu , jedná-li se o teploměry, jimiž se měří teploty nad 500 o C.

O všech těchto zkouškách a kontrolách musí být učiněn zápis.

Tlakové nádoby stabilní

Jsou-li součástí plynového zařízení tlakové nádoby stabilní (TNS) dle vyhlášky 18/1979 Sb. jako například Expanzomaty, tlakové expandery, vzdušníky kompresorů, ohříváky TV a TUV ( topené parou s přetlakem větším než 0,7 baru nebo vodou s teplotou větší než 115o C), zásobníky P-B, pak se na ně vztahuje vyhláška ČÚBP 18/1979 Sb., ČSN 69 0012, ČSN 69 0010 a další navazující předpisy a ČSN.
Vyhrazeným tlakovým zařízením jsou tlakové nádoby stabilní (TNS), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa.
TNS nejsou nádoby do 10 litrů (včetně) u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10. Z tohoto vyplývá např. extrém , že nástěnný plynový kotel do 50 kW je odběrním plynovým zařízením dle ČSN 38 6441 umístěný v provozovně není vyhrazeným plynovým zařízením, ale obsahuje-li v sobě expanzní nádobu s membránou o objemu 11 litrů je tato vyhrazením tlakovým zařízením se všemi důsledky z toho vyplývající. TNS však je i pojízdný hasící práškový přístroj P60, nebo výrobník sodové vody, které mohou být umístěny v kotelně, a při odborné prohlídce dle vyhlášky 91/1993 Sb. by mělo být prověřeno, zda i u nich byly provedeny předepsané revize a zkoušky a zda se u nich zkouší a kontroluje bezpečnostní výstroj.
Při montáži,opravách a provozu TNS se musí zejména provádět:
1) Stavební zkouška a první tlaková zkouška TNS ČSN 69 0010 část 7.1
2) Výchozí revize před uvedením do provozu dle čl. 90 ČSN 69 0012
3) Organizace provádějící montáž,opravy a revize musí mít oprávnění od ITI PRAHA
4) TNS musí mít revizní knihu (pasport) dle ČSN 69 0010 část 7.2
5) Obsluha musí mít kvalifikaci dle čl. 6 přílohy ČSN 69 0012
6) Pravidelné revize a zkoušky dle ČSN 69 0012
- výchozí revize
- provozní revize
- vnitřní revize
- zkouška těsnosti
- tlaková zkouška
Bylo-li při výrobě využito NV č.182/1999 Sb., provádí se zkoušky a předává dokumentace podle tohoto NV.
Revize a zkoušky TNS dle ČSN 69 0012 a vyhlášky ČÚBP č.18/1979 Sb.
1) Výchozí revize se provádí u TNS
- nových
- rekonstruovaných a opravených dle čl. 146
- u nichž došlo ke změně použití nebo přemístění s vyjímkou nádob pojízdných,
převozných a přenosných
Výchozí revize se provádí před uvedením do provozu a smí ji provést revizní technik provozovatele .
2) 1. provozní revize se musí provést do 14 dnů od uvedením do provozu .
3) Provozní revize se provádí nejméně jednou ročně a nejméně jednou za 2 roky u
chladících zařízení.
Provozní revizí se prověřuje zejména:
a) celkový stav nádoby, bezpečnostní výstroje, regulačních, uzavíracích a blokovacích,
měřících přístrojů a jejich signalizačního zařízení, topného zařízení u nádob topených
apod.
b) zda zařízení a výstroj podle bodu a) jsou udržovány a kontrolovány a zda se vede předepsaná dokumentace
c) způsob provozu, zejména zda nejsou překročeny přípustné stavy (tlaky, teploty, hladiny, výkony apod).
d) čistota a pořádek v okolí nádoby ,bezpečný a dostatečný přístup k nádobám,
e) zda jsou výrobní štítky čitelné a nepoškozené,
f) zda obsluha splňuje podmínky čl.6 Přílohy
4) Vnitřní revize se provádí ve lhůtě ne delší 5-ti let a v dalších případech dle čl.94.
Vnitřní revize nádoby se provádí po vyčištění celé nádoby, aby bylo možno posoudit stav povrchu vnitřních i vnějších stěn nádoby. Stěny musí být zbaveny usazenin, nánosů a nápeků tak, aby byl povrch čistý.
Při čištění nesmí být povrch stěn poškozen mechanicky ani chemicky. V případech,kdy je nutno posoudit podle provozních pokynů nánosy usazeniny, popřípadě provést jejich rozbor, provede se vnitřní revize nádoby také před vyčištěním.
5) Zkouška těsnosti
Zkouškou těsnosti se prokazuje,zda tlakový celek nádoby včetně výstroje je těsný při pracovním přetlaku. Zkouška těsnosti musí být provedena :
a) po každé vnitřní revizi,
b) je-li potřeba bližšího určení místa a rozsahu netěsnosti ,
c) po výměně zaválcovaných teplosměnných trubek nebo tlakových částí podrobených stavební a tlakové zkoušce již při výrobě (např. výměnné chladicí nebo ohřívací svazky ) a po dodatečném zavaření hrdel nebo návarků o vnějším průměru menším než největší nevyztužený otvor při splnění podmínek čl.146.
6) Tlaková zkouška
Tlakovou zkouškou se prokazuje pevnost a těsnost nádoby při zkušebním přetlaku. Provádí se zpravidla vodou, popřípadě jinou kapalinou nežíravou, nejedovatou a bez nebezpečí výbuchu o teplotě nejvýše 50oC a to :
a) nejpozději jednou za devět let od předcházející tlakové zkoušky,pokud v pokynech pro uvádění nádob do provozu není uvedena kratší lhůta,
b) po každé opravě,úpravě nebo rekonstrukci ve smyslu čl.146,
c) po provozní přestávce delší dvou let, pokud to je na základě vnitřní revize nutné,
d) po přemístění nádoby (netýká se nádob pojízdných, přenosných, převozných a nádob nově dodaných), pokud to je na základě vnitřní revize nutné,
e) po překročení nejvyššího pracovního přetlaku nebo nejvyšší pracovní teploty, při kterých mohlo dojít ke zhoršení jakosti materiálu stěn nádoby.
Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v pasportu (revizní knize) a je zpravidla 1,5 násobek nejvyššího prac. přetlaku.

Výsledky revizí a zkoušek nádob se zapisují do revizního deníku, karet,nebo se vypracuje revizní zpráva.

Zkoušky bezpečnostní výstroje TNS

Při provozu TNS se musí dle ČSN 69 0012 provádět kontroly a zkoušení bezpečnostní výzbroje
1) Stavoznaky - Kontrola zařízení ke sledování stavu hladiny se provádí podle provozních pokynů, nejméně však:
a) u dálkových ukazatelů stavu hladiny, regulátorů a registračních přístrojů stavu hladiny porovnáním s přímým stavoznakem nebo jiným způsobem stanovených provozními pokyny jedenkrát za šest měsíců.
b) u signalizačních zařízení mezních stavů ,při každém zjištění nesprávné funkce přístrojů, nejméně jedenkrát za měsíc
c) u nádob s pracovní tekutinou působící agresivně u tekutiny způsobující nánosy vnitřního povrchu nádob, jedenkrát za týden
d) u přímých stavoznaků, pokud jsou vybaveny příslušnou armaturou, jedenkrát za rok.
U nádoby topených, kde může dojít změnou stavu hladiny tekutiny k podchlazení nebo k přehřátí stěny nádoby, musí být kontrola zařízení provedena jedenkrát za směnu.
2) Tlakoměry - Kontrola správné činnosti tlakoměrů se provádí kontrolou na nulové hodnoty stupnice tlakoměrů nejméně jedenkrát za tři měsíce.
Provozní tlakoměry se musí kontrolovat porovnáním a údaji kontrolního tlakoměru nebo se musí přezkoušet na pístovém tlakoměru nejméně jedenkrát za dva roky a jedenkrát za pět let u tlakoměrů umístěných na nádobě, která je součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve které není v pohotovostním stavu přetlak. Kromě toho se provede porovnání provozních tlakoměrů s kontrolními tlakoměry vždy při zjištění chybné činnosti provozních tlakoměrů.
3) Pojistné ventily - Průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky, se zkouší za provozu nadlehčením kuželky v těchto lhůtách:
a) u nádob s pracovním přetlakem do 4 MPa nebo s teplotou pracovní tekutiny do 300o C nejméně jedenkrát za měsíc,
b) u nádob, které obsahují jedovaté, žíravé nebo jinak nebezpečné tekutiny a u nádob s pracovním přetlakem nad 10 MPa, nejméně jedenkrát za rok ,
c) u ostatních nádob jedenkrát za čtyři měsíce ,
d) u nádob, kde je před pojistným ventilem osazena průtržná membrána (náhradní pojistné zařízení), se zkouší pojistný ventil nejméně jedenkrát za rok a po každém protržení membrány způsobem uvedeným v provozních pokynech.
U nádob, které jsou součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak, musí být pojistný ventil přezkoušen po každém použití přístroje, nejméně však jedenkrát za šest měsíců.
Průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce neumožní nadlehčení kuželky jako např. u plynotěsných pojistných ventilů, se zkouší způsobem a ve lhůtách podle provozních pokynů, nejméně jedenkrát za rok.
3) Teploměry
Údaje provozních teploměrů se musí přezkoušet porovnáním s kontrolními teploměry podle provozních pokynů,nejméně však jedenkrát za dva roky. Nesmí být překročeny povolené odchylky teploměrů.

Otopné soustavy ústředního vytápění
Vážným nedostatkem projektantů a montážních organizací a provozovatelů je opomenutí ČSN, které se týkají otopných soustav ústředního vytápění, zejména ČSN 06 0830 a ČSN 06 0310.
Montážní organizace mající příslušné oprávnění pro montáž PZ provádějí montáž i soustav ústředního vytápění ( na které nemusí být oprávnění), bez znalostí těchto ČSN. Zvláště v případě, kdy tyto organizace provádějí pouze plynovou přípojku a výměnu plynového kotle místo uhelného, neprovádí zkoušky dle ČSN 06 0310, zejména neprověřují, zda zabezpečovací zařízení odpovídá ČSN 06 0830. Toto prověření by však mělo již být součástí projektu výměny kotle, včetně návrhu vynucených úprav,což z 90 % v projektech není.
ČSN 06 0830/1996 platí pro všechny otopné soustavy ústředního vytápění bez omezení výkonem, s výjimkami uvedenými v Úvodu ČSN. Dle čl. 8.2 této normy se musí po skončení montáže provést odzkoušení zabezpečovacího zařízení, o čemž musí být učiněn zápis montážní organizací.

Dle ČSN 06 0310 /1998 musí být smontované ústřední vytápění bez omezení výkonem tzn. každé, podrobeno zkouškám v rozsahu čl.8.
A) ZKOUŠCE TĚSNOSTI čl.8.2
B) ZKOUŠCE PROVOZNÍ , DILATAČNÍ čl.8.3
C) ZKOUŠCE PROVOZNÍ, TOPNÉ čl.8.3.3 -8.3.8

O těchto zkouškách musí být učiněn zápis. Zápis musí obsahovat všechny údaje dle této normy, zejména zda zařízení je těsné a schopné bezpečného provozu.
Zdůrazňuji povinnost montážní organizace provést propláchnutí rozvodů topné vody po skončení montáže, při 24 hodinovém provozu čerpadel. U OS bez čerpadel by rozvody měly být propláchnuty tlakem vodovodního řádu. Poté musí být provedeno vyčištění a vypuštění rozvodů, vyčištění filtrů a odkalovacích nádob atd. - čl.8.1.2 ČSN 06 0310.

Znění čl. 8.3.4. ČSN 06 0310 :
Zařízení ústředního vytápění lze považovat za způsobilé pro spolehlivý , hospodárný a bezpečný provoz a topnou zkoušku za úspěšnou, jestliže :
a) zařízení splňuje požadavky této normy,
b) zařízení splňuje požadavky ČSN 06 0830,
c) výkon otopných těle zajistí výpočtovou vnitřní teplotu,
d) soustava je seřízena podle projektové dokumentace a splňuje ustanovení 6.1.7.
e) v průběhu topné zkoušky byla ověřena funkce automatické regulace, jejíž spolehlivost a regulační schopnost byla ověřena předtím samostatnou zkouškou při simulování všech možných provozních stavů, především havarijních a těch, které nastávají v přechodných měsících při vyšších venkovních teplotách. O průběhu této samostatné zkoušky se sepíše rovněž protokol. V protokolu se musí uvést hodnoty, na které je regulace, signalizace a zejména havarijní zabezpečení zastaveno.
Mnoho pracovníků provozovatelů, ale i Stavebních úřadů při kolaudaci považuje revizní zprávu o plynovém zařízení a protokol o seřízení kotle za dostatečnou dokumentaci a nevyžadují další dokumentaci dle ČSN 06 0830, 06 0310 a vyhláška č.91/1993 Sb.
Zápis o výchozí revizi plynového zařízení dle vyhlášky č.85/1978 Sb. a zápis o odborné prohlídce dle vyhlášky č.91/1993 Sb. může být dle mého mínění společný, musí to však v něm být výslovně uvedeno a revizní technik plynového zařízení musí příslušné předpisy znát. Znamená to provedení kompletní prohlídky kotelny včetně posouzení vodní strany kotle ( otopného systému ), zda odpovídá ČSN 06 0830, 06 0310, vyhlášce č.91/1993 Sb. a č.48/1982 Sb. Zápis o seřízení kotle však nenahrazuje zápis o topné zkoušce, je pouze jeho součástí.

Zkoušky bezpečnostní výstroje před uvedení do provozu se provádí dle čl. 8.2 ČSN 06 0830 a musí být vystaven zápis.



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.