V důsledku optimalizace počtu pracovníků firem, kterou provozovatelé provedli, přišli pracovníci pověření obsluhou nádob v mnoha případech, tak částečně nebo zcela, o “technické a odborné zázemí” (o techniky údržby, problematiky znalé údržbáře, technology provozu atd.) a proto dnes sami musí řešit určité provozní situace, které dříve řešili citovaní pracovníci, i zajišťovat, koordinovat, případně i určitým způsobem za provozovatele zajišťovat a “přejímat” některé údržbářské práce.

U těch provozovatelů, kde nádoby nejsou hlavním výrobním prostředkem, se tak obsluhy staly pracovníky, kteří by měli být nejvíce seznámeni legislativní, normativní, technickou i technologickou problematikou těchto vyhrazených tlakových zařízení.V praxi tomu však tak není. U provozovatelů, kde nádoby jsou hlavním výrobním prostředkem (velké chemické nebo rafinérské firmy), je situace úroveň znalostí obsluhy, zejména legislativních a technických přibližně stejná.V technologické problematice je situace o něco lepší, protože tam obsluhy ještě potřebné zázemí mají a obsluha se tak může věnovat pouze potřebným provozním úkonům.Pokud obsluha zjistí během provozu nějaký problém, ohlásí jej nadřízenému pracovníkovi. Ten pracovník má za povinnost problém zhodnotit a po zhodnocení vyřešit, což výrazně usnadňuje činnost obsluhy.

Z výše uvedeného lze odvodit, že u malých provozovatelů to obsluhy dle získaných informací mají nepoměrně složitější. Je to dáno tím,že nadřízení pracovníci obsluh jsou v mnoha případech odborníci na problematiku výroby konkrétního výrobku, který fa vyrábí a těžko se orientují v problematice,související s provozem a údržbou nádob. V důsledku příchodu zahraničních provozovatelů a technologií se objevily nové pracovní tekutiny,postupy a zvyklosti.

Související

Související témata Obsluha, topiči Revizní technici