1. před deskovým ohřívákem ,ale i před ohříváky např. typu JAD, vlásenkových apod. a to z obou stran ,to znamená na primeru i na sekundéru,
2. před čerpadly,
3. před rotačními měřiči tepla a průtokoměry,
4. před automatickými armaturami vypouštění,
5. na zpátečkách z objektů,
6. před kotli,

K bodu a) filtr by měl být na ohříváku za armaturami těsně před ohříváky,aby bylo možno provádět odstavení filtru uzavřením armatur na vstupu a výstupu ohříváku.

K bodu b) v zásadě platí , že před čerpadlem musí být filtr. Není-li, je to chyba projektanta a měl by nést i finanční zodpovědnost za poškození čerpadla.

Toto bezpodmínečně platí , je-li čerpadlo na nejnižším místě , např. na vratném potrubí a potrubí ze sběrače je vyvedeno zespodu tzn. před čerpadlem není žádné zařízení , kde by se nečistoty mohly usadit. V některých případech , například je-li čerpadlo na výstupu z kotle (výměníku),rozdělovač je těsně za kotlem a čerpadlo je na větvi,která je z rozdělovače vyvedena nahoru , pak “nečistoty” pochytá kotel (výměník) a rozdělovač a pravděpodobnost poškození čerpadla je velmi malá. Filtrem by však měl být chráněn v tomto případě kotel.

K bodu c) situace na začátku 90 let , kdy se kde kdo se cítil povolán , aby instaloval měřiče tepla na základě tehdy platné vyhlášky se snad nebude opakovat. Chtěl bych mít peníze , které stálo to , že tito povolaní zapomněli před průtokové měřiče tepla osadit filtry.

K bodu d) jsou to např. solenoidové ventily na odpouštění tlaku (expanzní zařízení), které otevírají těsně před otevřením pojistných ventilů armatury a jsou velmi citlivé na nečistoty. Jsou před ně osazeny i ruční armatury , aby bylo možno uzavřít průtok při podcházení. Filtr by měl být osazen za touto ruční armaturou.

K bodu e) filtr by měl být dle mého mínění osazen na každém vratném potrubí zejména u rozsáhlých, větších otopných soustav. Filtr má význam nejen při najíždění otopných soustav, ale i při trvalém provozu. Považuji to za ochranu v případě , že provozovatelem výměníku , kotelny je jedna firma a rozvody v obytných domech patří nebo je spravují různé firmy a organizace , kterých může být i několik.Různé rekonstrukce a opravy mohou pak provádět různé firmy s různou kvalitou prováděné práce. Trubky jsou plné nečistot (zeminy, písku), sváry neprovádějí svářeči, ale “lepiči” a zanesení výměníku nebo kotelny je hotové. Nevyloučil bych,ani úmyslné znečištění rozvodů.Jeden filtr na potrubí ze sběrače je nedostatečný a měli by být na každé vratné větvi .

K bodu f) filtr je zde nutný v případě větší vzdálenosti mezi sběračem (kde jsou filtry) a kotlem. Nečistoty jsou z kotle prakticky neodstranitelné, protože armatura vypouštění bývá většina DN 1” nebo 3” a neumožní odstranění nečistot.

Všeobecně :

1. Umístění a provedení filtru musí umožňovat co nejsnadnější vyčištění síta tzn. osazovat je tam , kde jsou co nejblíže u sebe armatury mezi ně, aby se nemusely osazovat speciální armatury na odstavení a vyčištění filtru.
2. Je vhodné osazovat kulové kohouty, které mají v sobě zabudovaný filtr a pouhým pootočením o 90⁰ a povolením zátky lze provést vyjmutí sítka a jeho vyčištění.
3. Filtr umisťovat tak, aby současně i několik zařízení za sebou.
4. Úplně se zapomnělo na osazování nádob tzv. “bahníků” . Jejich osazování je v některých případech velmi vhodné, protože zachycovaly veškeré nečistoty a ne jenom pevné částí, které zachycuje filtr.

Na to mám odpověď : “Kde je zdravý technický rozum projektanta”. Být montážní firmou a dojde-li při propláchnutí rozvodů dle ČSN 06 0310 k poškození čerpadla , požadoval bych na projektantovi náhrady škody, protože navrhl špatný výrobek bez filtrů.

Je chybou , že tato povinnost většinou nebývá uvedena v projektu. Na dotaz revizního technika v montážní firmě , se všichni dušují, že proplach udělaly, ale pouhým pohledem na šrouby filtrů je jasné, že klíč neviděly ani náhodou.