[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Hasicí pořístroje - kontroly, opravy, plnění
Datum: 19.12.2000
Autor: František Odstrčilík, ITI Praha
V poslední době se u nás vyrobilo a do naší republiky dovezlo značné množství různých druhů hasicích přístrojů. Z tohoto důvodu se na nás obrací jak dovozci, tak i právnické osoby a podnikající fyzické osoby s dotazy, týkající se provádění kontrol a oprav a plnění hasicích přístrojů. Protože těchto hasicích přístrojů je mnoho druhů a typů, nebudeme se přesným dělením z hlediska požární ochrany zabývat. Dělení hasicích přístrojů z hlediska termínů provádění kontrol u jednotlivých typů řeší § 3 vyhl.Ministerstva vnitra č. 21/1996 Sb. Dotazy na nás kladené jsou charakteru konstrukčního a výrobního. Konkrétně, zda jsou hasicí přístroje vyhrazená tlaková zařízení či nikoliv. K těmto dotazům uvádíme, že tento problém podrobně řeší vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č.18/1979 Sb. ve znění vyhl. ČÚBP č.551/1990 Sb. Dále ČSN 69 0010 a ČSN 07 8305.

Pro zjednodušení uvádíme:
1)Tlakové nádoby stabilní jsou dle § 2 odst. 1 písm. b) vyhl.č. 18/1979 Sb. a čl. 1 ČSN 69 0010-1.1 veškeré nádoby, jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,7 bar a objem je větší než 10 litrů. Dále pak, jestliže součin objemu v litrech a přetlaku v barech je větší než 100. V neposlední řadě jsou to nádoby, které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0.7 bar.
Hlavní provozní podmínkou však je, že nádoba je trvale nebo přechodně spojena se zdrojem tlaku. Jako příklad můžeme uvést starý hasicí přístroj VP 200 a nový P 40.

2) Kovové tlakové nádoby jsou dle § 2 odst. 1 písm. c) vyhl.č.18/1979 Sb. a úvodního ustanovení ČSN 07 8305 nádoby s výpočtovým přetlakem větším než 0,7 bar a vnitřním objemu nad 0,22 litrů. Dále pak, jestliže jejich kritická teplota je nižší než + 50 oC nebo plynů, u nichž při teplotě + 50 oC je absolutní tlak par vyšší než 3 bary. Konkrétně jsou to veškeré nádoby (láhve) plněné CO, dusíkem případně vzduchem. Jako příklad uvádíme:
- u starého hasicího přístroje, je to láhev připevněná na VP 200
- u nového je to opět láhev připevněná u P40
- dále to jsou KS 2 BG , KS 5 BG, W 6 PMDS, W 9 PMDS a pod.

Z výše uvedené vyplývá, že u tlakových nádob stabilních i u kovových tlakových nádob mohou periodické zkoušky těsnosti a pevnosti (tlakové zkoušky), které k tomuto účelu mají vydané oprávnění dle § 4 vyhl.č.18/1979 Sb.
Pokud se týká plnění nádob plyny, tak upozorňujeme, že pro to platí vyhláška ČÚBP č. 21/1979 Sb.
Je samozřejmostí, že tím není dotčeno ustan. § 3 odst. 2 vyhlášky Ministerstva vnitra č.21/1996 Sb., které říká, že kontroly, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou provádět právnické osoby a podnikající fyzické osoby jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím oprávněných osob, které se zúčastňují jednou za tři roky školení prováděné výrobcem hasicího přístroje, podrobí se přezkoušení a vlastní doklad, opravňující k uvedeným činnostem.
Závěr z hlediska konstrukčního a provozního je jednoznačný. Pokud zmíněné osoby hodlají provádět jakékoliv zkoušky na vyhrazených tlakových zařízeních, musí mít k tomuto účelu osvědčení a oprávnění vydané ITI Praha.


 Související

Související témata
TNS - hasicí přístroje

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.