A. Tlakové zásobníky na P-B

Problém se týká jak zásobníků umístěných v čerpacích stanicích propan-butan pro motorová vozidla (G 304 01) ,tak tlakových zásobníků pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (G 402 01 část 1), tak také zásobníků dle ČSN 38 6462,

Problém je ve dvou rovinách:

a) Kdo plní jednotlivé povinnosti výrobce a provozovatele

b) Jaké revize ,zkoušky a úkony se musí v souvislosti s výrobou, montáží a provozem
provádět.

1) Zásobník je vyhrazeným tlakovým zařízením dle vyhlášky ČÚBP č.18/1979 Sb. ve znění pozdějších změn, § 2 odstavec 1 písm./b/ - TLAKOVOU NÁDOBOU STABILNÍ (dále jen TNS).

2) Zásobník je vyhrazeným plynovým zařízením dle vyhlášky ČÚBP č.21/1979 Sb. ve znění pozdějších změn ,§ 2 odst.1 písm./c/ - TLAKOVOU STANICI (dále jen stanice).

3) Rozdíl mezi TNS a stanicí je pouze v tom že stanice má regulační ventil. Hranice kde končí tlaková stanice a kde začíná rozvod, zatím není jasná a bude daná TPG 402 01 "Tlakové stanice, rozvod a doprava LPG",která je v závěru zpracování.

4) Zkoušky vyrobených nebo opravených TNS musí provádět revizní technik TNS s osvědčením Z-N.
Revize a zkoušky provozovaných TNS musí provádět revizní technik TNS s osvědčením R -N.
Revize a zkoušky tlakové stanice musí provádět revizní technik plynových zařízení s osvědčením R- PZ-C.
Revize a zkouška rozvodů plynů musí provádět revizní technik plynového zařízení s
osvědčením R-PZ-F.
5) Zásobník a regulátor může být majetkem dodavatele plynu a rozvod a spotřebiče patří vždy majiteli objektu.

Revize, zkoušky a úkony ,které se musí provádět dle ČSN a technických předpisů

             Revize a zkoušky, které provádí                                                         Revize a zkoušky, které provádí

                    revizní technik TNS                                                                 revizní technik plynových zařízení

Jak je z tabulky vidět duplicita prováděných revizí , zkoušek je značná.
V tabulce jsou vedeny činnosti přesně podle příslušných vyhlášek a ČSN . Na některé činnosti mají někteří distributoři plynu výjimky. V dokumentaci však text nebo číslo výjimky neuvádějí , uvádějí např. pouze ,že zkoušky pojistných ventilů se provádí 1x za 5 let !! Vzniká tím dojem,že nejsou dodržovány předpisy a normy.

Účast zástupců ITI PRAHA .

U tlakových stanic u čerpacích stanic do činností dle tabulky vstupuje ještě povinná účast zástupce ITI Praha dle Pokynu 7/97 předsedy ČÚBP:
"Řízení a vyhodnocování výsledků zkoušek , prohlídky VTZ :
1. ITI Praha řídí a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených plynových zařízení v případě
ukončení montáže vyhrazeného plynového zařízení i v případě dovozu:
a) pro plnění tlakových nádob plynem,
b) kompresní a regulační stanice s vysokým a velmi vysokým tlakem,
c) pro rozvod plynů s vysokým a velmi vysokým tlakem
d) pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem nad 3,5 MW
e) na výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem nad 5 m3 /hod.
f) na výrobu kyslíku s jednotlivým výkonem nad 1500 m3 /h,
(§ 3 odst.8 až 10 vyhlášky č.21/1979 Sb. ve znění vyhl.č.554/1990 Sb.)

Zástupce ITI Praha musí být tudíž přítomen při uvádění do provozu čerpacích stanic P-B :
- pro plnění tlakových nádob plynem. Jedná o tlakové nádoby zabudované v autech a ne tlakové nádoby stabilní ve smyslu Vyhlášky 18/1979 Sb.
- pro rozvod plynu s vysokým a s velmi vysokým tlakem .V případě P-B je to od přetlaku 10 kPa viz čl.151 ČSN 38 6462
- pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem hořáku nad 3,5 MW. U P-B asi těžko připadá v úvahu tak velký výkon.

Dovoz nádrží

Problém je i u nádob dovážených ze zahraničí. Nedá se nic namítat proti novým nádobám . Organizace dozoru, by ale měla být opatrná v případě dovozu ,již používaných nádob.
Měl by být uveden důvod vyřazení. V nejednom případě se dováží zařízení ,které bylo organizací dozoru země, ze které se dováží vyřazeno nebo nesmělo být vůbec uvedeno do provozu , protože nesplňovalo některé bezpečnostní požadavky.
Nádoba by měla splňovat minimálně tyto podmínky :
1) Konstrukce by měla být schválena ITI Praha.
2) TNS musí mít dokumentaci dle ČSN 69 0010 část 7.2 - Pasport.Potvrzení stavební a tlakové zkoušky smí provést pouze RT TNS s oprávněním "Z".
3) Musí být dodány atesty bezpečnostní výstroje - pojistných ventilů,manometrů,uzavíracích ventilů ,plnících ventilů,stavoznaků atd.
Výstroj musí odpovídat ČSN 69 0010 část 5.2.
4) Konstrukce pojistného ventilu musí být schválena ITI Praha - viz ČSN 69 0010 část 5.2. článek 4.1.6.
5) Musí být provedena vnitřní revize !! a zkouška těsnosti.Je-li to na základě vnitřní revize nutné nebo uplyne-li od poslední zkoušky 9 let ,musí se provést tlaková zkouška.
6) Nádoba musí mít tovární štítek dle ČSN 69 0010 část 5.3.
7) Před uvedením do provozu musí být provedena výchozí revize dle ČSN 69 0012 čl.90 revizním technikem TNS s oprávněním "R".
Je na revizním technikovi plynových zařízení , aby na chybějící doklady o revizích a zkouškách TNS upozornil při výchozí revizi viz text Vyhlášky č.85/1978 Sb. §4 odst.2 :
Jestliže je součástí zařízení i zařízení elektrické ,tlakové ,zdvihací nebo jiné , prověří se při revizi celého zařízení , zda u těchto zařízení byla provedena revize podle zvláštních předpisů. Ve zprávě o revizi zařízení se o tom učiní záznam .
Chybí-li tyto doklady revizní zpráva o výchozí revizi plynového zařízení pak nemůže být kladná.

Je velkým nedostatkem , že se někteří revizní technici TNS a plynových zařízení propůjčují k nekalému konání a vystavují dokumentaci i na nádoby , s kterými nebyla dodána žádná dokumentace a nemají tovární štítek (nebo neúplný) a vystavují kladné revizní zprávy. Provozovatelé jsou pak těmito kladnými revizemi uváděny v omyl,že je vše v pořádku a republika je "zaplevelována" zařízením,které bylo v zemi ,ze které bylo dovezeno,vyřazeno nebo nemohlo být vůbec uvedeno do provozu,protože nesplňovalo některé bezpečnostní předpisy.
Postup IBP při zjištění takovéhoto konání revizním technikem , by měl být nekompromisní.

ČÚBP vydal v srpnu 1998 k dovozu toto odborné stanovisko:

odborné stanovisko ČÚBP (2/1998)

A. Realizace dovozu zásobníků na zkapalněné uhlovodíkové plyny dříve vyrobených nebo dříve používaných mimo území ČR (dále jen "zásobníků").

1. Při posuzování předmětných zásobníků se využívají obecně závazné předpisy a České technické normy. Normy EN, které dosud nebyly převzaty do soustavy českých technických norem je možné využít jako podpůrné dokumenty k vydání odborného a závazného stanoviska nebo k navrhování potřebných technických či jiných opatření.

2. Posuzování zásobníků je typové nebo individuální.
2.1 Typovým posouzením zásobníku se rozumí posouzení zásobníku,který doposud nebyl uveden do provozu,přičemž byl vyroben max. 5 let před zamýšleným dovozem do ČR.
2.2 Individuálně se posuzují zásobníky,které již byly provozovány mimo území ČR , nebo zásobníky dosud neuvedené do provozu , přičemž byly vyrobeny max. 10 let před zamýšleným dovozem do ČR.
3. Technická dokumentace zásobníků obsahuje :
- technický výkres ,
- údaje o použitém materiálu,
- pevnostní výpočet
U pevnostního výpočtu části namáhaných přetlakem plynu se uvedou předpisy pro jejich pevnostní charakteristiky v souladu s ČSN 69 0010 nebo dle jiného uznaného evropského standardu.
3.1 Součástí dokumentace jsou dále.
- doklad o stavební a 1. tlakové zkoušce potvrzený orgánem technického dozoru země
výrobce (či jiným nezávislým dozorčím orgánem - inspekční autoritou)
- vydaná rozhodnutí ,osvědčení, výjimky udělené v zemi výrobce , výjimky ze závazných
ČSN , pokud byly žadateli uděleny
Upozornění : nelze dokládat výjimkami udělenými tuzemskému výrobci zásobníků.

B. Uvádění do provozu a provoz zásobníků.

1. Pro uvádění do provozu a provoz zásobníků platí ČSN 69 0012 a další související předpisy.
2. Pro zásobníky musí mít jejich provozovatel předepsanou provozní technickou dokumentaci (provozní pokyny) - viz ČSN 69 0012. Pasport zásobníku se zpracovává podle ČSN 69 0010-7.2 v rozsahu příloh A1,A2,A3,A4,A5,A6,A7,A8,A10,A11,A12,A14. Do pasportu se zapíší všechny provedené zkoušky na zařízení.

3. Inspektorát bezpečnosti práce nařídí s přihlédnutím k ČSN 69 0012 vyřazení zásobníků z provozu ohrožují-li životy a zdraví pracovníků zejména tím , že .
a) provozovatel nemůže prokazatelně doložit provedení předepsané stavební a první tlakové zkoušky a revizí zásobníku s úspěšným výsledkem,
b) jejich výstroj a příslušenství nejsou v souladu s platnými předpisy,
c) byla zjištěna netěsnost zásobníků , je nefunkční bezpečnostní výstroj,
d) zásobník není identifikovatelný,
e) jsou negativní výsledky provozních a vnitřních revizí.

4. V příloze jsou uvedeny základní právní předpisy , technické normy a TPG, využitelné pro výkon dozoru.

5. Toto odborné stanovisko platí do doby nabytí účinnosti nařízení vlády ČR vydaném podle zákona č.22/1997 Sb. , kterým se zavede do právního řádu ČR Směrnice Evropského parlamentu a rady ze dne 29.května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkající se tlakových zařízení 97/23/EHS.

Průlezy TNS

Dalším nedostatkem ,s kterým se setkáváme je otázka průlezů nebo otvorů do TNS.
Uskladňovací nádrž na propan-butan je ve smyslu ČSN 69 0010 tlaková nádoba a podle části 5.1 ČSN 69 0010 , článku 5.1 musí být nádoby opatřeny mimo jiné pracovními otvory nebo průlezy v místech dostupných obsluze,zabezpečující prohlídku, čištění,montáž a demontáž rozebíratelných vnitřních ústrojí,opravy a kontrolu nádob.
Toto ustanovení je závazné a je možné jeho nesplnění pouze po vyžádání výjimky od ČÚBP. Žádost o výjimku však za ATZ nedoporučujeme dávat ,neboť se k převzetí do soustavy českých technických norem připravuje evropská norma , která má stejné požadavky na průlezy a otvory jako ČSN 69 0010 část 5.1 čl.5.

Některé české firmy začaly vyrábět nádoby i bez pracovních otvorů !! Porušují tím však ČSN 69 0010.Jejich tvrzení , že mají výjimku od ČÚBP na průlezy a že kontrolním otvorem je jakýkoliv otvor do nádoby pro osazení výstroje, nesplňuje požadavek čl.5.3.
Nerozlišují výrazy pracovní otvory a kontrolní otvory.
Dle ČSN 69 0010 část 5.1 článek 5.3 musí mít TNS dva pracovní otvory s průměrem min. 80 mm.
Dle ČSN 69 0010 část 5.1 článek 5.8 smějí mít kontrolní otvory pouze nádoby určené pro práci s vysoce jedovatými látkami nezpůsobující korozi a nevytvářející kotelní kámen.
P-B však není vysoce jedovatou látkou.

Nové předpisy

1) V současné době se zpracovávají EN 12 819 až 12 820 a vyjdou-li jako ČSN tak si můžeme vedle dvou sloupců v tabulce udělat třetí sloupek a situace bude hraničit totální nepřehledností. EN zavádí úplně jiné úkony a s úplně jinými termíny a osvědčeními pracovníků ,kteří je provádí.
1. Běžná kontrola (provádí se při plnění , min. 1x za rok)
2. Pravidelná kontrola (provádí se 1x za rok)
3. Přezkušování (provádí se1x za 12 let) jedním způsobem :
- hydraulickou zkouškou
- vnitřní vizuální zkouškou
- akustickou metodou
- ultrazvukem kontrolou tloušťky
- nedestruktivní kontrolou
4. Úplně odlišně je určeno zkoušení výstroje a bezpečnostní výstroje než je určeno v ČSN 69 0012.

5. Kvalifikace pracovníků provádějící úkony je daná úplně odlišně oproti zvyklostem v Čechách.V Čechách je oprávněná osoba pouze revizní technik . Běžnou kontrolu má provádět pracovník pověřený dodavatelem plynu! i u zásobníku ,které je ve vlastnictví, provozovatele !!!
Nevadí bude-li v nové ČSN uvedeno ,že na zařízení se nevztahuje např. 69 0010, 69 0012 a 38 6462, 38 6460. Musí však respektovat revize a zkoušky a osvědčení pracovníků dle stávajících předpisům a ČSN . Zavádí však výrazy a úkony které nejsou v ČR obvyklé a budou prováděny i pracovníky kteří nemají odpovídající kvalifikaci.

Tato norma nemůže vyjít !!! Je v hrubém rozporu s technickými předpisy a ČSN např. s
Vyhláškou 18/1979 Sb., 21/1979 Sb., 48/1982 Sb., s ČSN 69 0010, 69 0012, 38 6405,
38 6462.

2) Také navrhovaná změna ČSN 69 0012 je příliš poplatná dodavatelům plynu,zavádí též nestandardní úkony a jinou terminologii do tlakových zařízení. Zavádí plynařské názvy do tlakového zařízení např. výraz "kontrola".
Neřeší však problém ,je-li vlastníkem nádrže dodavatel plynu a vlastník objektu je pouze uživatel.
POVINNOSTI PROVOZOVATELE MUSÍ PLNIT TEN, KTERÝ JE MAJITELEM NÁDOBY (TLAKOVÉ STANICE).
UŽIVATEL POUZE V PŘÍPADĚ , ŽE SI TO SÁM VĚDOMĚ VYMÍNÍ VE SMLOUVĚ O PRONÁJMU.
Bude-li dána volně možnost, že povinnosti provozovatele může na základě smlouvy plnit uživatel, povede to v praxi k tomu,že to budou na sebe uživatelé přebírat (bude levnější nájem o provádění revizí ), aniž si uvědomí jakou zodpovědnost přebírá , buď z důvodů věku nebo technické neznalosti problému.
Mělo by být naopak ve smlouvě , že dodavatel plynu (majitel nádrže) bude provádět za úplatu i revize a zkoušky zařízení ,které jsou majetkem vlastníka objektu,které přímo souvisejí s provozem tlakové stanice (TNS) tzn. - rozvody P-B,spotřebiče.

Místní provozní předpis

Otřesnou kapitolou je kvalita Místních provozních předpisů nebo Provozně montážních předpisů,které distributoři předávají majiteli objektu.

1. Uvádí např. zrušené předpisy např.Plynárenský zákon 67/1960 Sb.,ČSN 69 0009. Na druhou stranu nejsou uváděny technické předpisy ,které se zařízení týkají např. Vyhlášky 18/1979 Sb., 21/1991 Sb.
2. Mluví všeobecně,např. uvádí že regulace je buď I0 nebo IIo , bez uvedení skutečnosti a bez uvedení typu.
3. Jsou zde uváděny různé povinnosti ,ale není uvedeno, kdo je provádí při pronájmu nádoby zda distributor plynu a majitel zásobníku nebo majitel objektu.
4. Smlouva zní na pronájem "zásobníku" a měla by znít na pronájem " tlakové stanice", protože je pronajímán i regulátor tlaku.
5. Není přesně určeno dělící místo . Pronajímá se zpravidla TNS včetně redukčního ventilu (tlaková stanice), ale potrubí od zásobníku ke spotřebiči a plynové spotřebiče jsou majetkem vlastníka (majitele) objektu a tento musí plnit povinnosti provozovatel. Tato skutečnost však není nikde zhotovitelem (distributorem nebo montážní organizací) uvedena. Mělo by být v předané dokumentaci uvedeno,že povinnosti provozovatele i na těchto zařízení provádí vlastník TNS (dodavatel plynu) na základě smlouvy. Musí však být přesně určeno ve smlouvě, které povinnosti ,např. nemůže asi zajišťovat např. obsluhu spotřebičů zejména u spotřebičů nad 50 kW (vyhláška 91/1993 Sb.)
6. Není též jasné, jak se budou provádět prakticky některé nařízené úkony např. odvzdušnění a odplynění pomocí CO2 a N2 nebo tlakovým vzduchem ,není-li možno je připojit a není-li na potrubí odvzdušnění.
Nebo jak se bude dělat zkouška průchodnosti pojistného ventilu nelze-li jej zkoušet !?
7. Je otřesné ,není-li v MPŘ uvedeno,že propan je těžší než vzduch a že je nedýchatelný !!!a o kvalitě stati první pomoci nemluvě.
8. Není přesně uvedeno co smí provádět a co musí provádět uživatel.

Uvádím jako "perly" texty jednoho místního provozního předpisu :

- připojení zásobníku k zařízení na odběr propanu musí provést pouze firma ,která má příslušné oprávnění podle zákona č.360/1992 Sb. ve znění zákona 164/1992 Sb. a zákona č. 25/1994 Sb.,vyhl.ČÚBP a ČBÚ č.21/1979 Sb. ve znění vyhl.ČÚBP a ČBÚ č.554/1990 Sb. Tato odborná montážní organizace uvede též zásobník jakožto součást celkového zařízení na odběr propanu do provozu včetně všech předepsaných kontrol a zkoušek podle ČSN 69 0012 a v souladu s vyhl.č.553/1990 Sb. a ČSN 33 1500.
Tudíž :
1. Připojení smí provádět projektant (Zákon 360/92 Sb.)?! - nesmysl
2. Zapomněli na vyhlášku 20/1979 Sb. před 553/1990 Sb.
3. Vůbec není uvedena vyhláška 18/1979 Sb.

- Pro provoz ,obsluhu , údržbu a provádění revizí a zkoušek tlakového zásobníku platí ČSN 69 0012 ,kromě článku 93 až 121, jejichž naplnění řeší tyto předpisy článkem 7 a které jsou v souladu s normou EN 12818.
Tudíž :
1. Rozhodují ,které články ČSN platí a které ne !!!
2. Odvolávají se na v Čechách neexistující předpis EN 12818 ,která bude platit až od r.1999.

- Opakované revize stavu zásobníku může provádět pouze organizace nebo osoba .která má příslušné pověření. Opakované revize je třeba provádět nejpozději jednou za devět let a to jednou z následujících metod :
a) tlakovou zkouškou hydraulickou podle ČSN 69 0012
b) metodou akustické emise podle normy EN 12 817
Změnu o výsledku revize s datem provedení je třeba zaznamenat do Pasportu zásobníku a označit na štítku zásobníku.
Tudíž :
1. Rozhodují ,že pracovník nemusí být revizní technik s osvědčením a firma s oprávněním od ITI Praha !!! ,ale pouze osoba pověřená.
2. Zrušily provozní revize ,vnitřní revize a zkoušky těsnosti dle ČSN 69 0012.
3. Zavádějí náhradu tlakové zkoušky akustickou metodou!! Přísluší pouze ČÚBP.
4. Text posledního odstavce - není jasné co tím autor chtěl říci.

JE OTŘESNÉ , ŽE TAKOVÝTO MATERIÁL JE POTVRZENÝ PODPISEM A RAZÍTKEM ITI PRAHA !!!

Myslím si ,že taková nízká úroveň a neodbornost zpracování dokumentace ,předávaná uživateli,může být důvodem vážné havárie,protože uživatel je uváděn v omyl,že se mu dodavatel plynu stará o celé zařízení. Není-li s výrobkem dodán kvalitní návod na instalaci , údržbu a užití, nemůže se dle § 8 Zákona 22/97 Sb. jednat o bezpečný výrobek.
Dle mínění ATZ by měl plnit veškeré povinnosti dodavatel plynu (majitel zásobníku),některé na základě obchodní smlouvy za úhradu . Nemůže přeci dodávat plyn ze svých zásobníků do rozvodů a do spotřebičů,na kterých nebyly provedeny příslušné zkoušky,kontroly a revize , ať už např. z hlediska tlakového , plynového ,elektrického ale i např. kominického.

Umisťování zásobníků.

Upozorňuji i na nedodržování vzdálenosti umístění zásobníku LPG v čerpacích stanicích od silnic. Není zvláštností umístění ve vzdálenosti 2 m od silnice I.třídy a při havárii vozidla může dojít k vážné havárii zásobníku.

ČÚBP vydal v srpnu 1998 k umístění zásobníků s odběrem kapalné fáze toto stanovisko :

odborné stanovisko ČÚBP (3/1998)
ze dne 7.8.98


1. Pro umísťování zásobníků na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) , propan,butan a jejich
směsi s objemem do 5 m3 s odběrem kapalné fáze platí ČSN 38 6462, v případě ,kdy se jedná o čerpací stanici LPG pak TPG 30401.

2. Při posouzení tlakových zásobníků vybavených technologií výparníků s tím , že na výstupu technologické sestavy se realizuje dodávka LPG v plynné fázi,je nutné aplikovat ustanovení nezávazné ČSN 38 6462,přičemž řešení musí naplňovat minimální bezpečnostní požadavky stanové touto normou.

3. V případech , kdy není postupováno podle ČSN 38 6462 při umísťování předmětných zásobníků je považováno za dostatečné splnění minimálních požadavků této normy. Řešení se splněním následujících požadavků u právnických a podnikajících fyzických osob:
a) výparníková stanice je součástí technologie tlakové zásobníkové stanice a jako taková musí být umístěna uvnitř ochranného prostoru tlakových zásobníků,
b) technologie tlakové zásobníkové stanice,včetně výparníků,musí být oplocena kromě případu,kdy je tato technologie umístěna uvnitř oploceného pozemku a je zabráněno přístupu nepovolaných osob,
c) pro elektrická zařízení umístěná v ochranném prostoru zásobníku platí ČSN 33 2320 a ČSN EN 60079-10.,
d) v případě ,kdy se jedná o umístění zásobníků do 5 m3 v tlakové stanici s výparníkem je maximální počet zásobníků ve skupině 4,
e) u objektů nemajících charakter obytných budov je OP tvořeno obalovou křivkou ve vzdálenosti 1,5 m od pláště zásobníků a 3m na straně armatur zásobníků,
f) u objektů majících charakter obytných budov se OP zvětšuje na dvojnásobek oproti bodu e),
g) u kombinovaných objektů s obytnou i provozní části musí být dodržena od půdorysu obytné části objektu vzdálenost podle bodu f),
h) ochranná pásma se měří od vnějšího povrchu zásobníků,
i) projektem musí být doloženo ustanovení příslušných norem požární bezpečnosti staveb, zejména ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804,
j) ochranný prostor kolem výparníků je 3m , v ochranném prostoru výparníků mohou být umístěny zásobníky,ze kterých sestává zásobníková stanice,
k) zařízení musí být obsluhováno odborně způsobilou osobou ve smyslu ustanovení vyhl.ČÚBP a ČBÚ č.21/1979 Sb. ve znění vyhl. č. 554/1990 Sb. a ČSN 69 0012.

V příloze zasílám Seznam souvisejících předpisů a informativní materiál (Řešení problematiky zařízení na LPG v zahraničních předpisech).

Seznam souvisejících předpisů:

ČSN 38 6462 - Rozvod a použití propan-butanu v průmyslových závodech a sídlištích.
TPG 304 01 - Čerpací stanice propan-butan pro motorová vozidla.
TPG 402 01 - Tlakové zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do 5 m3 s odběrem
část 1 plynné fáze.
TRB 610 - Tlakové zásobníky. Umísťování tlakových zásobníků pro skladování plynů.
TRB 801 - Tlakové zásobníky pro skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů.
ČSN 33 2320 - Elektrické předpisy.Předpisy pro elektrická zařízení v místech s
nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par.
ČSN EN 60079-10 - Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru. Část 10 :
(33 2320) Určování nebezpečných prostorů.
ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty.
ČSN 73 0804 - Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty.



Příloha 1 :
Řešení problematiky zařízení na LPG v zahraničních předpisech

1. Předpis SRN TRB 610 a TRB 801

Pro uvedené případy lze aplikovat bezpečnostně-technické požadavky vyplývající zejména z předpisů ,které toto zařízení řeší v zahraničí, např. ustanovení TRB 610 a TRB 801. V TRB 801 jsou rozdělena zařízení do následujících skupin a stanoveny následující bezpečnostní vzdálenosti (odstupy) od obytných budov nebo provozních budov a zařízení.

Tabulka 1 - Rozdělení zásobníků  

Tabulka 2 - Bezpečnostní vzdálenost zásobníků podle jednotlivých kategorií

Bezpečnostní vzdálenost zásobníků podle tabulky 2 jsou uvedeny jako maximální pro jednotlivé kategorie. Při realizaci dalších bezpečnostně-technických požadavků lze vzdálenost zkrátit až na 50 % vzdálenosti uvedené v tabulce 2.

2. Předpis SNR TRF 1996

a) Ochrana zásobníku proti požáru a výbuchu. Požadavky opatření na ochranu proti požáru
a výbuchu jsou splněny když :
- je omezena možnost vytváření nebezpečné výbušné atmosféry (primární ochrana proti
výbuchu):
- je zabráněno zapálení nebezpečné výbušné atmosféry.
Na základě uspořádání armatur na zásobníku a provedení přípojek (šroubení NPT),je bezpečně zabráněno samozapálení.

b) Výbuchem ohrožená pásma :
Požadavkem na zabránění zapálení nebezpečné výbušné atmosféry je splněn ,když
kolem možných míst úniku plynu jsou stanovena dostatečně dimenzovaná výbuchem ohrožena pásma a v těch jsou vyloučeny zdroje zapálení (u nadzemního zásobníku je to vzdálenost 1 m od vyústění pojistného ventilu ve všech směrech).

Doklady potřebné pro provedení výchozí revize plynového zařízení.

- projekt - upravený dle skutečnosti
- odsouhlasení projektu plynárnou
- stavební povolení
- vyjádření orgánů státní zprávy , IBP, ITI , Požárníci , hygiena atd.
- živnostenský list montážní firmy
- oprávnění o odborné způsobilosti montážní firmy ( ITI PRAHA )
- osvědčení montážních pracovníků (ITI PRAHA ,vyhláška 175/1975 sb.)
- svářečské osvědčení ( ČSN EN 287) svářečů
- výchozí revize elektro
- revize hromosvodů a uzemnění plynového zařízení
- odborná prohlídka dle vyhlášky 91/93 Sb.
- Pasport středotlakého kotle
- výchozí revize tlakových nádob stabilních (TNS)
- Pasport TNS
- zkoušky otopné soustavy ČSN 06 0310 -
zkoušky těsnosti
topná zkouška
dilatační zkouška
protokol o seřízení a aktivaci signalizací a blokád otopné soustavy
- osvědčení o stavu komínu
- detekční přístroj - atest
- detekční přístroj - protokol o uvedení do provozu (kalibrace)
- atesty elektrod , svářecích drátů
- atesty armatur
- hutní osvědčení potrubí ,kolen ,přírub atd.
- atesty manometrů , trojcestných armatur,
- prohlášení dle Zákona 22/1997 Sb. § 8 - bezpečný výrobek
- prohlášení o shodách u stanovených výrobků dle NV
- návody na obsluhu buď celku nebo na jednotlivé prvky - kotle, spotřebiče,hořáky ,
regulátory, TNS , atd. dle Zákona 22/1997 Sb.
- tlaková zkouška PZ
- zápis o vpuštění plynu
- zpráva o uvedení plynových středotlakých kotlů do provozu
- praktické zaučení obsluhy
- technologický postup zkoušek plynového zařízení
- protokol o provedených zkouškách plynového zařízení
- návrh na místní provozní předpis

Související

Související témata Nádoby P-B, LPG, ...