V jednom z čísel Zpravodaje ATZ byl zveřejněn příspěvek ing. Františka Raka „Bezobslužnost kotelen - nový fenomén doby „. Jak bylo v dovětku uvedeno , názor Asociace bude zveřejněn v dalším čísle Zpravodaje a proto se k uvedenému článku vracíme.
Název článku je zavádějící . Žádná kotelna a to nejenom plynová ,jak je v článku uvedeno, ale i kotelna na další paliva spalovaná ve vznosu není bezobslužná. Jedná se o občasnou obsluhu kotle a ne celé kotelny. V kotelně je mnoho dalších zařízení souvisejících s provozem kotle a záleží na velikosti kotelny,druhu paliva a stupni automatizace a z toho vyplývající počet obsluhujícího personálu v kotelně. . Jedná se o plynové zařízení, úpravnu vody, potrubí, čerpadla i výměníkovou stanici atd. Každé zařízení musí být posuzováno z hlediska obsluhy samostatně.
Nevhodně používaný termín bezobslužný provoz způsobil již dosti zlé krve a v konečném názoru opravdu snižuje zmíněnou hodnotu profese topiče. Domníváme se však , že úroveň techniky je na dostatečně vysoké úrovni, aby byl provoz s občasnou obsluhou umožněn. O tom se lze přesvědčit i v jiných oblastech průmyslu a hospodářství , u jiných technických zařízení, někdy i podstatně složitějších. Jak je všeobecně známo, nejvíce chybujícím elementem je člověk. Mnoho jiných a složitějších provozů a zařízení je řízeno a kontrolováno různě složitými technickými zařízeními a obsluha pouze kontroluje a řídí toto řídící a kontrolní zařízení. Veškeré zásahy , které obsluha provede jsou napřed řídícím zařízením zkontrolována , zda nejsou chybné a teprve potom je dovolí realizovat.
Souhlasíme s názorem , že legislativně není tento stav u nás dostatečně pokryt. Např. v Rakousku je takový provoz řešen zákonným opatřením vlády, v SRN předpisy TDR. Aby i u nás byl umožněn provoz kotlů s občasnou obsluhou byl přijat byl přijat postup poskytování vyjímek z normy ČSN 07 0710 čl. 141/d/ o provozu a obsluze kotlů. Musí být v každém případě určena činnost kontroly např. 1x za 24 hod., 1x za směnu atd. Topič by měl být v doslechu signalizace nebo signalizace svedena do místa s trvalým pobytem např. dispečink, vrátnice, kde pracovník přivolá topiče nebo sám provede zásah , má-li k tomu příslušnou kvalifikaci.
V závěru článku porovnává autor finanční náklady na technické vybavení s náklady na několik topičů a současně i hospodárnost zařízení.Nesouhlasíme s názorem , že člověk a to sebelépe připravený bude ekonomičtěji řídit provoz zařízení, než správně volená a seřízená automatika. Souhlasíme , že jsou velké investiční náklady při pořízení automatiky, ale provozní náklady se podstatně sníží. Musíme si zvyknout , že lidská práce je a bude nejdražší a bude snaha stále ji nahrazovat technikou.
Celý článek je podle našeho názoru koncipován pro velké firmy, kde je v provozu kotlů a kotelny zastoupeno mnoho odborných profesí. Malé podniky, kde není možno mít obsazení všech potřebných technických profesí s požadovanou kvalifikací a kde jsou tyto potřeby řešeny dodavatelsky je takový provoz velmi výhodný a ekonomicky únosný.
V jednom z čísel Zpravodaje ATZ byl zveřejněn příspěvek ing. Františka Raka „Bezobslužnost kotelen - nový fenomén doby „. Jak bylo v dovětku uvedeno , názor Asociace bude zveřejněn v dalším čísle Zpravodaje a proto se k uvedenému článku vracíme.
Název článku je zavádějící . Žádná kotelna a to nejenom plynová ,jak je v článku uvedeno, ale i kotelna na další paliva spalovaná ve vznosu není bezobslužná. Jedná se o občasnou obsluhu kotle a ne celé kotelny. V kotelně je mnoho dalších zařízení souvisejících s provozem kotle a záleží na velikosti kotelny,druhu paliva a stupni automatizace a z toho vyplývající počet obsluhujícího personálu v kotelně. . Jedná se o plynové zařízení, úpravnu vody, potrubí, čerpadla i výměníkovou stanici atd. Každé zařízení musí být posuzováno z hlediska obsluhy samostatně.
Nevhodně používaný termín bezobslužný provoz způsobil již dosti zlé krve a v konečném názoru opravdu snižuje zmíněnou hodnotu profese topiče. Domníváme se však , že úroveň techniky je na dostatečně vysoké úrovni, aby byl provoz s občasnou obsluhou umožněn. O tom se lze přesvědčit i v jiných oblastech průmyslu a hospodářství , u jiných technických zařízení, někdy i podstatně složitějších. Jak je všeobecně známo, nejvíce chybujícím elementem je člověk. Mnoho jiných a složitějších provozů a zařízení je řízeno a kontrolováno různě složitými technickými zařízeními a obsluha pouze kontroluje a řídí toto řídící a kontrolní zařízení. Veškeré zásahy , které obsluha provede jsou napřed řídícím zařízením zkontrolována , zda nejsou chybné a teprve potom je dovolí realizovat.
Souhlasíme s názorem , že legislativně není tento stav u nás dostatečně pokryt. Např. v Rakousku je takový provoz řešen zákonným opatřením vlády, v SRN předpisy TDR. Aby i u nás byl umožněn provoz kotlů s občasnou obsluhou byl přijat byl přijat postup poskytování vyjímek z normy ČSN 07 0710 čl. 141/d/ o provozu a obsluze kotlů. Musí být v každém případě určena činnost kontroly např. 1x za 24 hod., 1x za směnu atd. Topič by měl být v doslechu signalizace nebo signalizace svedena do místa s trvalým pobytem např. dispečink, vrátnice, kde pracovník přivolá topiče nebo sám provede zásah , má-li k tomu příslušnou kvalifikaci.
V závěru článku porovnává autor finanční náklady na technické vybavení s náklady na několik topičů a současně i hospodárnost zařízení.Nesouhlasíme s názorem , že člověk a to sebelépe připravený bude ekonomičtěji řídit provoz zařízení, než správně volená a seřízená automatika. Souhlasíme , že jsou velké investiční náklady při pořízení automatiky, ale provozní náklady se podstatně sníží. Musíme si zvyknout , že lidská práce je a bude nejdražší a bude snaha stále ji nahrazovat technikou.
Celý článek je podle našeho názoru koncipován pro velké firmy, kde je v provozu kotlů a kotelny zastoupeno mnoho odborných profesí. Malé podniky, kde není možno mít obsazení všech potřebných technických profesí s požadovanou kvalifikací a kde jsou tyto potřeby řešeny dodavatelsky je takový provoz velmi výhodný a ekonomicky únosný.
