Tlakové expanzní nádoby s membránou jsou progresivním prvkem topenářské techniky. Pracují na termostatickém principu a slouží jako expanzní zařízení, umožňující zvětšování objemu vody vlivem teploty v uzavřené topné soustavě.
VÝHODY POUŽITÍ
Použitím tlakové expanzní nádoby s membránou se stává topná soustava soustavou uzavřenou. Z toho vyplývají následující výhody:
- koroze otopného systému se podstatně snižuje, protože uzavřená topná soustava zamezuje obohacování oběhové vody kyslíkem ze vzduchu,životnost otopné soustavy se prodlužuje.
- odpadají ztráty topné vody odpařováním.
- zrušením expanzní nádoby do volna, umístěné zpravidla v nevytápěných prostorech ( na půdě ), se vyloučila možnost selhání bezpečnostní výstroje zamrznutím expanzní nádoby.
POPIS FUNKCE
Tlakové expanzní nádoby jsou ocelové, válcové nádoby, rozdělené pryžovou membránou na dva oddělené prostory. Jeden prostor je určen pro vodu topné soustavy a je s topnou soustavou propojen krátkým expanzním potrubím. Druhý, plynový prostor, je naplněn stlačeným vzduchem (dusíkem) s přetlakem, který odpovídá hydrostatickému tlaku otopné soustavy. Tento pružný plynový polštář umožňuje změny objemu vody v topné soustavě.
Nejvyšší pracovní přetlak nádoby se pohybuje v rozmezí 300 kPa (3 bary) do 600 kPa (6 barů). Plnící přetlak plynu je buď 150 kPa nebo 250 kPa.
Podle hydrostatické výšky nutno volit i typ expanzní nádoby. Hydrostatická výška nesmí být větší než nejvyšší pracovní přetlak nádoby tzn. že nádoba s prac. přetlakem 300 kPa (3 bary) nesmí být použita pro větší hydrostatickou výšku než 29 m.
FUNKCE EXPANZNÍ NÁDOBY PŘI PROVOZU
S narůstajícím objemem vody v topné soustavě vlivem zvyšování její teploty se zmenšuje vzduchový prostor v expanzní nádobě a v topné soustavě vzrůstá přetlak.Aby kolísání tlaku nepřekročilo bezpečné hranice,musí být expanzní tlaková nádoba správně dimenzována.
POUŽITÍ TLAKOVÝCH EXPANZNÍCH NÁDOB
Použití tlakových expanzních nádob je určeno normou ČSN 06 0830 -„Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody“.VE VŠECH PŘÍPADECH JE PODMÍNKOU:
1. maximální hydrostatický přetlak by neměl být větší než 150 kPa nebo 250 kPa (p1),podle plnícího tlaku vzduchu (dusíku) Pro vyšší hydrostatický tlak nutno použít expanzní nádobu s vakem.
2. zdroj tepla je rychle regulovatelný,
3. nejvyšší přípustný pracovní přetlak (pdov) , dle pracovního přetlaku kotle nebo expanzní nádoby , které jsou zpravidla tlakově nejslabší částí otopné soustavy,
4. voda v soustavě je určena pouze pro vytápění,
5. zabezpečovací zařízení otopné soustavy musí být provedeno dle ČSN 06 0830.
5.1. pojistný ventil musí být připojen v pojistném místě zdroje - čl.6.2.1.
5.2 v pojistném místě musí být dále osazen teploměr , tlakoměr, snímače tlaku a teploty a případně i snímače nedostatku vody - čl.6.2.1.
6. zdroj je opatřen ochranou proti překročení teploty ll5oC dle čl.6.6.2 ČSN 06 0840 .
7. zdroj umístěný nad otopnou soustavou a každý zdroj s výkonem větším než 50 kW musí být opatřen ochranou proti nedostatku vody, která při poklesu tlaku popř. hladiny či průtoku odstaví kotel nebo uzavře přívod primérní energie do předávací stanice.
8. u kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním musí být alespoň osazena signalizace překročení teploty 115oC a nedostatku vody do místa trvalého pobytu.
9. nádoba musí mít zkrácený pasport dle ČSN 69 0010 část 7.2.
Doporučujeme nádobu umisťovat pokud možno do kotelny (výměníku) , aby byla chráněna před zámrazem vody a připojovat co neblíže zdroji.
Expanzní nádoba je EXPANZNÍM ZAŘÍZENÍM viz čl.3.20 ČSN 06 0830 a může však být připojena kdekoliv v otopné soustavě i mimo pojistný úsek viz čl.3.14 ČSN 06 0830. Expanzní nádoba není pojistným zařízením viz čl.3.15 ČSN 06 0830. Tím je pojistný ventil umístěný v pojistném místě dle čl. 3.13 ČSN 06 0830.
VÝPOČET VELIKOSTI NÁDOBY (ČSN 06 0830)
1) Expanzní objem se stanoví jako 1,3 násobek ze zvětšení objemu vody v soustavě při jeho ohřátí z 10o C na střední návrhovou teplotu vody v otopné soustavě tm .
Vc = V . ? v . 1,3
Vc - expanzní objem
V - objem vody v otopné soustavě
?v - poměrné zvětšení objemu vody při ohřátí z 10o C na teplotu tm (viz obr.3 )
Vypočtený expanzní objem je objem nejmenší. S tímto expanzním objemem je nutno uvažovat při stanovení velikosti expanzního zařízení.
2) Průměr expanzních potrubí se stanoví podle vztahu :
dv = 10 + 0,6 . Qp 0,5
dv - vnitřní průměr pojistného potrubí s průtokem vody
Qp - pojistný výkon
Průměr expanzního potrubí je daný DN připojovacího šroubení v expanzní nádobě a v případě menšího průřezu na nádobě nutno volit 2 ks expanzní nádoby.
3) Skutečná velikost expanzní nádoby s membránou /O/ je pak nejblíže vyšší typová velikost expanzní nádoby.
V technicky odůvodněných případech lze vypočtený objem rozdělit do více (nejlépe stejných) expanzních nádob s membránou tak,aby součtový objem těchto nádob byl větší nebo roven objemu vypočtenému podle vzorce.
4) Při výpočtu objemu tlakové expanzní se musí brát ohled na konstrukční zvláštnosti použitých zařízení.Může být použit i jiný způsob výpočtu velikosti expanzní nádoby s membránou za předpokladu,že takto stanovený objem /Vc/ nebude menší než podle vzorce .
Poznámka:
Při navrhování a výpočtu expanzní nádoby se dopouštějí naši odběratelé některých chyb, které se projevují v následném provozu otopné soustavy. Jde zejména o následující chyby:
l) Do výpočtu je dosazen nesprávný údaj hmotnosti vody v otopné soustavě. Vodní objem soustavy je nesprávně vypočítán, nebo není vypočítán vůbec a je pouze odhadnut. Zpravidla bývá odhadnut menší než je skutečnost. Vodní objemy trubek jsou uvedeny v tabulce č. 2.
2) Uživatel volí nesprávně expanzní nádobu o stupeň nižší než je vypočtená.
Výše uvedené chyby mají za následek, že expanzní tlaková nádoba je pro příslušný systém nedostatečně dimenzovaná. Tepelné dilatace vodního obsahu soustavy jsou pak vyrovnávány za cenu podstatně vyšších tlakových rozdílů v celé soustavě, než by tomu bylo při nádobách správně dimenzovaných.
Nesprávně volená velikost nádoby má pak za důsledek časté odpouštění vody pojistným ventilem (PV).
K zapůsobení PV má docházet pouze v havarijních stavech a dochází-li k zapůsobení i během normálního provozu nutno zvětšit expanzní prostor a to buď výměnou expanzní nádoby za větší nebo doplněním další nádoby.
Vyšší tlakové rozdíly se nepříznivě projevují na provozu soustavy,zejména v případech, kde jsou použity kotle svařované z ocelových plechů.
Doporučujeme proto:
Hodnotu nejmenšího přípustného objemu získanou výpočtem dle ČSN 06 0830 ještě
zvětšit o 25 % a z důvodů vyšší bezpečnosti volit vždy nádobu o stupeň vyšší.
Doporučený způsob připojení expanzní nádoby (objem 30 litrů a větší) :
1. zdroj (kotel,výměník)
2. armatura výstupu
3. pojistný ventil
4. teploměr
5. tlakoměr
6. armatura vratné vody 7. uzavírací armatura 8. armatura vypouštění 9. tlakoměr 10.expanzní nádoba
11.vzduchový ventilek 12.expanzní potrubí
OBR. 4
Doporučený způsob připojení expanzní nádoby (do 35 litrů):
1. zdroj (kotel,výměník)
2. armatura výstupu
3. pojistný ventil
4. teploměr
5. tlakoměr
6. armatura vratné vody 7. uzavírací armatura 10.expanzní nádoba
11.vzduchový ventilek 12.expanzní potrubí
OBR. 5
POKYNY PRO MONTÁŽ A UVEDENÍ DO PROVOZU
Montáž expanzní nádoby musí být provedena v souladu s normou ČSN 06 0830, ČSN 06 03l0, ČSN 69 00l0, ČSN 69 00l2.
l. Expanzní potrubí k expanzní nádobě má být co nejkratší. U expanzní nádoby se umisťuje uzavírací armatura , armatura vypouštění a manometr viz obr.4. U expanzních nádob do objemu 35 litrů není nutno manometr a vypouštěcí armaturu osazovat viz obr.5. Uzavírací armatura slouží ke kontrole tlaku vzduchu (dusíku) při uvádění do provozu a během provozu.
Armatura na potrubí se uzavře, potrubí se vypustí a poté se pneuměřičem změří tlak vzduchu . Poté se uzavře armatura vypouštění,potrubí se naplní opět vodou.
Expanzní potrubí má mít možnost odvzdušnění ,zpravidla se provádí spádem min. 3 %0 tak, aby se potrubí samovolně odvzdušňovalo od expanzní nádoby do systému.
2. Každá otopná soustava musí být opatřena spolehlivým pojistným ventilem. Pojistný ventil musí odpovídat ČSN l3 4309, 06 0830,69 0010.
Musí být umístěn v pojistném místě zdroje tzn. přímo na nejvyšším místě zdroje nebo na výstupním potrubí max.ve vzdálenosti 20 D potrubí, před uzavírací armaturou. Světlost (průtočné množství)musí být vypočtena dle ČSN l3 4309 a ČSN 06 0830.Výkon má být rozdělen maximálně na tři pojistné ventily.Pojistné potrubí musí mít stejný DN jako pojistný ventil.
Poznámka :
Na expanzní potrubí před nádobou není třeba umísťovat pojistný ventil. Nádoba je jištěna dle ČSN 69 0010 část 5.2 na zdroji tzn. na kotli nebo ohříváku.
Otevírací přetlak pojistných ventilů musí být volen podle nejvyššího pracovního přetlaku toho členu otopné soustavy,který má pracovní přetlak nejnižší, většinou to bývá kotel nebo expanzní nádoba. Pojistné ventily musí být dobře přístupné a nesmí při zapůsobení ohrožovat obsluhu..
ORIENTAČNÍ DN POJISTNÉHO VENTILU V ZÁVISLOSTI NA KW KOTLE
Výpočet musí být proveden dle ČSN 06 0830.
tabulka č. l
DN pojistného ventilu Jmenovitý výkon dle
(ohříváku) v kW
20 20
25 63
32 185
40 290
50 465
80 ll50
3. Tlakoměr na zdroji se umisťuje na pojistném místě před uzavírací armaturu tak,aby byl dobře viditelný. Před manometrem musí být trojcestná armatura. Manometr má mít ? pouzdra l00 (l60)mm. Manometr musí mít třídu přesnosti 2,5%.Rozsah musí být takový,aby hodnoty min.a max. tlaku se nacházely v prostřední třetině rozsahu stupnice. Zpravidla se osazují manometry s rozsahem 0 - 400 kPa (0-600).Tlakoměr na expanzním potrubí slouží ke kontrole zde byl zrušen tlak vody . Musí splňovat stejné požadavky jako tlakoměr na zdroji.
4. Teploměr musí být osazen na pojistném místě.
5. Aby nebyla překročena nejvyšší pracovní teplota vody musí být :
a) U výměníků ústředního vytápění nepřímo vytápěných párou o přetlaku vyšším než 70 kPa nebo horkou vodou a u redukčních a směšovacích stanic instalováno automatické omezovací zařízení (kromě regulace teploty), které prostřednictvím uzávěru na přívodním potrubí uzavře při dosažení nejvyšší pracovní teploty další přívod tepla. Zařízení musí být navrženo tak, aby při výpadku elektrické energie uzavřelo, nebo musí mít náhradní zdroj energie. Uzávěr může být společný pro celou předávací stanici.
Na vratné potrubí primérní vody se musí osadit zpětná armatura.
b) U teplovodních kotlů na pevná paliva podle 3.23 ČSN 06 0830 instalováno automatické omezovací zařízení ,které při dosažení nejvyšší provozní teploty uzavře přívod spalovacího vzduchu a u kotlů teplovodních a horkovodních na pevná paliva podle 3.24 a 3.25 ČSN 06 0830 samočinně vypne pohon roštů a vzduchových a spalinových ventilátorů.
c) U kotlů na kapalná a plynná paliva a elektrokotlů instalováno automatické omezovací zařízení , které při dosažení nejvyšší provozní teploty přeruší přívod paliva nebo elektrické energie.
Čidla regulátoru teploty a pojistného omezovače teploty musí být na sobě nezávislá. Další provoz zařízení odstavení kotle, výměníku při dosažení teploty 115oC a při nedostatku vody (poklesu tlaku) může být možný teprve po ručním vědomém zásahu.
Nastavení nejvyšší pracovní teploty musí být snadno kontrolovatelné a musí být zajištěno proti snadnému přestavění.
Kromě automatického omezovacího zařízení jsou uvedené zdroje tepla vybaveny i signalizačním zařízením,které se uvede do činnosti před odstavením zdrojů.
6. Kotle na tuhá paliva s ručním ovládáním ohniště (kromě kotlů automatických ) musí být vybaveny:
a) dusivkou napojenou na regulátor tahu nebo zařízením, které je schopno chladit kotel odparem vody do páry po dobu alespoň 3 hodin. Je.li obsluha v kotelně přítomna trvale , postačí chlazení kotle po dobu 0,5 hodiny.
b) signalizací překročení teploty vody 95oC, minimálního tlaku (nedostatku vody) a výpadku elektrického proudu do místnosti s trvalým dozorem ( např. vrátnice).
7. Zdroje tepla o jmenovitém výkonu nad 50 kW s kotli podle 3.24 a 3.25 ČSN 06 0830 , elektrokotli a výměníky,zejména však zdroje umístěné nad otopnou soustavou, musí být vybaveny pojistným zařízením proti nedostatku vody v otopné soustavě. Toto automatické zařízení signalizuje pokles tlaku popř. hladiny či průtoku pod stanovenou mez do místa trvalé obsluhy nebo dohledu a odstaví kotle z provozu nebo uzavře přívod primární energie do předávací stanice. Obnovení provozu musí být možné až po ručním zásahu.
8. Doplňování vody (udržování tlaku) v OS by mělo být u výměníků automatické, přepouštěním z primeru a pokud možno by mělo být automatické i u kotlů. Automatické doplňování u kotlů nesmí být možné při poklesu tlaku pod pl. Automatické doplňování může být možné pouze v rozsahu p2 až p3.
9. Expanzní nádoba musí být chráněna proti zamrznutí vody v nádobě.
10. Nádoby ERE 6 až 24 litrů lze umístit přímo na potrubí teplé vody bez uchycení. U větších objemu tzn. do 50 litrů nutno nádobu řádně uchytit.
Nádoby ERE 80 až 300 litrů a ERE 400 až 600 litrů nutno řádně ukotvit k podlaze.
Nádoby ERE 6 až 24 litrů je možno na potrubí umístit jak nad potrubí (vzduchový ventilek nahoře) nebo na potrubí zavěsit (vzduchový ventilek dolů) viz obr.5 .
OZNAČENÍ ÚDAJŮ NA MANOMETRU, NASTAVENÍ MEMBRÁNOVÝCH EXPANZNÍCH NÁDOB
Doporučený způsob nastavení expanzních nádob, který vychází z těchto stavů:
stav stř. teplota přetlak přetlak objem
vody (oC) vody (kPa) vzd.(kPa) vody (m3)
l počáteční l5 P1 Po...P1 V1 = O
(hydrostatický)
2 nejnižší provozní l5 P2 P2 V2
3 nejvyšší provozní 8O P3 P3 V3
Potřebné přetlaky lze stanovit ze vztahů
p1 = l0.h1 , p2 = l0.h2 , p2 = p1 + pc ,
10 m výšky vody = l00 kPa ( l bar)
kde po přetlak vzduchu v expanzní nádobě (nastaven ve výrobě) kPa,
pdov dovolený přetlak OS a otevírací přetlak pojist. ventilu kPa,
PC tlakový přínos oběhového čerpadla kPa,
h1 hydrostatická výška OS m,
h2 výška zdánlivé hladiny m.
Základní předpoklady: po > p1 (po musí být větší než p1),pdov > p3.
Hydrostatická výška h1 nesmí být větší než 15 m (p1 150 kPa),pl= 5O kPa
- při plnícím tlaku vzduchu 150 kPa , u plnícího tlaku 250 kPa se hodnoty příslušně posouvají.
Během provozu se přetlak v OS mění od hodnoty p2 do p3.
POSTUP NASTAVENÍ JEDNOTLIVÝCH STAVŮ: ( obr. 6 )
l. Armatura č.6 je otevřena. Kohoutem (l) napouštět vodu do OS při otevřeném odvzdušňovacím ventilu(2) hladina dosáhne výšky h1. Uzavřít ventil (2).
a) Na manometru se odečte hodnota tlaku.
b) Uzavře se armatura č.6 ,otevře armatura 5 ( na manometru se provede kontrola na O). Poté se pneuměřičem a odpouštěním vzduchu se seřídí tlak vzduchu na odečtenou hodnotu hydrostatického tlaku.
Při hl menší než 5 m a při situování zdroje a expanzní nádoby na střeše se pl seřídí na 5O kPa, před osazením nádoby do otopné soustavy.
Při vyšší hydrostatické výšce než 15 m se volí expanzní nádoba s plnicím přetlakem 250 kPa.
2. Dopouštět vodu do OS, až bude dosažen přetlak p2, předepsaný projektem nebo vypočítaný podle předešlých vztahů ( vyznačit p2 zeleně).
3. Zatopit v OS na jmenovitou střední teplotu topné vody ( nejčastěji 8OoC).Přetlak v OS stoupne na hodnotu p3(vyznačit p3 hnědě a pdov otevírací přetlak PV červeně).
Poznámky:
U samotížných OS (bez oběhových čerpadel) se doporučuje uvažovat h2 podle diag.l. (přibližně h2= h1+ l0 kPa). Zdánlivou hladinou se rozumí hladina, na kterou by při přetlaku p2 vystoupila voda v trubičce (4) napojené na OS a na atmosféru. Dojde-li ve stavu bodu 3 k otevření pojistného ventilu, je expanzní nádoba pro danou OS malá. Během provozu se přetlak v OS mění v rozsahu p2až p3. Při poklesu přetlaku pod hodnotu p2 je nutno OS doplnit vodou.
PŘÍKLAD:
Zadání: do OS o výšce h1= 7 m je osazeno oběhové čerpadlo o pc=30 kPa
a expanzomat s po= l50 kPa. Tlakovou odolností kotle (otvírací přetlak
PV) je dán pdov= l80 kPa.
Řešení: p1= l0.7 = 70 kPa, p2=70 + 30 = l00 kPa.
Mimo jiné se odpustí vzduch z expanzomatu na přetlak p1= 7O kPa a na manometr se zaznamená přetlak p3 = l40 kPa, dosažený při jmenovité teplotě vody v OS, p2 = l00 kPa a pdov =l80 kPa
Diagram č.l: závislost p2 na h1 ( bez čerpadel)
Pokud není upraven plnicí přetlak vzduchu v expanzní nádobě podle předcházejícího návodu,dochází ke stejným závadám jako u nedostatečně dimenzované expanzní nádoby tj. k velkým změnám tlaku v průběhu provozu.Hodnoty min.a max.tlaku nutno označit na stupnici manometru /výškoměru/ a ne na sklo.
UPOZORNĚNÍ:
TLAKOVĚ NEJSLABŠÍ ČLEN OTOPNÉ TEPLOVODNÍ SOUSTAVY JE ZPRAVIDLA KOTEL !
Velmi důležitý je otevírací tlak pojistného ventilu ,může být maximálně rovný nejvyšší pracovnímu přetlaku nádoby.Nutno však přihlížet k pracovnímu přetlaku kotle, který může být i 200 kPa zejména u kotlů pro rodinné domky. V tomto případě osazuje se proto zpravidla pojistný ventil s Po 180 kPa (pdov).
Nutno prověřit zda PV osazený na kotli má otevírací přetlak menší nebo rovný nejvyšší prac.přetlak expanzní nádoby, zejména u nádob s menším pracovním přetlakem 300 (400) kPa.
REVIZE A ZKOUŠKY PŘED UVEDENÍM DO PROVOZU
Na zařízení otopné soustavy musí být provedeny zkoušky dle ČSN 06 03l0, ČSN 69 00l0,ČSN 69 00l2 a vyhlášky ČÚBP č. 9l/l993 Sb. a u plynové zařízení dle vyhlášky ČÚBP č. 85/l978 Sb.
Je-li expanzní nádoba s membránou vyhrazeným tlakovým zařízením dle vyhlášky ČÚBP č.18/l979 Sb.,tzn. má-li větší objem než l0 litrů a součin objemu v litrech a tlaku v MPa je větší než l0, musí se provést výchozí revize revizním technikem tlakových nádob před uvedením do provozu v rozsahu čl. 90 ČSN 69 0012. Do výchozí zprávy se uvede hodnota,na který byl seřízen tlak vzduchu v expanzní nádobě. Doporučujeme uvést tuto hodnotu vhodným způsobem na plášti nádoby např. nastříkáním barvou,nalepením štítku a podobně.
Vyhrazeným tlakovým zařízení dle vyhlášky 18/1979 Sb. jsou nádoby CIMM od objemu 12 l (ERE 12).
ČSN 06 0830 platí pro všechny otopné soustavy ústředního vytápění bez omezení výkonem, s vyjímkami uvedenými v úvodu ČSN.Dle čl.8.2 této normy se musí po skončení montáže provést odzkoušení zabezpečovacího zařízení ,o čemž se musí být učiněn zápis.
Dle ČSN 06 0310 musí být smontované ústředního vytápění bez omezení výkonem,tzn. k a ž d é , podrobeno zkouškám v rozsahu čl. 8.1 - 8.3.8 :
a/ zkoušce těsnosti čl.8.2
b/ zkoušce provozní,dilatační čl.8.3.2
c/ zkoušce provozní,topné čl.8.3.3 - 8.3.8
O těchto zkouškách musí být učiněn zápis.Zápis musí obsahovat všechny údaje dle této normy,zejména zda zařízení je těsné ,bezpečné a schopné provozu.
Článek 8.3.4 ČSN 06 0310 :
Zařízení ústředního vytápění lze považovat za způsobilé pro spolehlivý, hospodárný a bezpečný provoz a topnou zkoušku za úspěšnou , jestliže :
a) zařízení splňuje požadavky této normy,
b) zařízení splňuje požadavky ČSN 06 0830,
c) výkon otopných těles zajistí výpočtovou vnitřní teplotu,
d) soustava je seřízena podle projektové dokumentace a splňuje ustanovení 6.1.7,ČSN 06 0310.
e) v průběhu topné zkoušky byla ověřena funkce automatické regulace ,jejíž spolehlivost a regulační schopnost byla ověřena předtím samostatnou zkouškou při simulování všech možných provozních stavů, především havarijních a těch,které nastávají v přechodných měsících při vyšších venkovních teplotách. O průběhu této samostatné zkoušky se sepíše rovněž protokol. V protokolu se musí uvést hodnoty,na které je regulace,signalizace a zejména havarijní zabezpečení nastaveno.
Je-li ohřívák otopné vody vyhrazeným tlakovým zařízením musí před uvedením do provozu provést revizní technik výchozí revizi TNS dle čl.90 ČSN 06 0830.
U kotlů s výkonem větším než 50 kW,nebo které mají součtový výkon větší než l00 kW musí být provedena před uvedením do provozu odborná prohlídka kotelny dle vyhlášky ČÚBP č. 9l/l993 Sb. Obsluha musí mít osvědčení dle této vyhlášky.
Je-li součásti kotelny nebo výměníku plynové zařízení a zdvihací zařízení musí být provedeny revize a zkoušky těchto zařízení dle vyhlášky ČUBP 19/1979 Sb. a 85/1978 Sb.
Na elektrickém zařízení se musí provést výchozí revize ( včetně měření a regulace ) a výchozí revize hromosvodů . Výchozí revizi elektrického zařízení měření a regulace se nesmí zaměňovat se zprávou dle čl.8.3.4 ČSN 06 0310.
PRVNÍ ZATÁPĚNÍ :
Po dobu 4 hodin udržujte v otopném systému nejvyšší pracovní teplo- tu media (tj. u kotlů na kapalná a plynná paliva a ohříváků max. ll0o, u kotlů na tuhá paliva 95oC). V průběhu provozu je nutné systém opatrně odvzdušnit, aby byl tento spolehlivě zbaven i zbytků vzduchu po předchozím odvzdušnění za studeného stavu.
Po vychladnutí systému doplňte systém vodou a proveďte opětovné zvýšení teploty na maximální hodnotu na dobu 20 min.
Čerpadla jsou po celou dobu v provozu a po 24 hodinách jejich provozu se provede vyčištění filtrů a odkalovacích nádob.
ÚDRŽBA A PŘEZKUŠOVÁNÍ
Provoz těchto expanzních nádob s membránou se řídí u právnických a podnikajících osob ustanoveními ČSN 69 00l2, pokud součin jejich nejvyššího pracovního přetlaku v MPa ( dáno nastavením otevíracího přetlaku pojistného ventilu) a objemu v litrech je větší než l0.
l. Periodické kontroly a zkoušky se provádí dle ČSN 69 00l2.
l. l. U každé expanzní nádoby musí být prováděno:
lx za rok - provozní revize dle ČSN 69 00l2 spojená s kontrolou plnicího tlaku vzduchového prostoru.
lx za 5 let- se provede :
buď zkouška těsnosti při zvýšení tlaku tekutiny na nejvyšší pracovní přetlak ( pdov) - otevírací přetlak PV (čl. l2l /j/ ČSN 69 00l2),
nebo zkouška těsnosti při pracovním přetlaku ( v rozmezí p2 až p3) a kontrola prověření síly stěny na minimálně pěti místech vodního prostoru ultrazvukem.
Tyto revize a zkoušky smí provádět pouze revizní technik s příslušným osvědčením.
U fyzických osob se provádění revizí doporučujeme provádět též.
1.2. Pojistný ventil se zkouší min. l x za měsíc.
1.3. Manometr a teploměr se kontrolují l x za 2 roky dle ČSN 69 00l2.
2. Přezkoušení expanzní nádoby a odstranění závad.
2.l. Tlak plynu se kontroluje zkušebním tlakoměrem ( měřič tlaku pneumatik). Tryská-li z ventilku pro plyn voda, je membrána vadná a nádoba musí být odbornou firmou vyměněna.
2.2. Poklesl-li tlak plynu v expanzní nádobě, lze ho doplnit.
Uzavře se uzavírací armatura na expanzním potrubí a vypustí se tlak vody. Potom se pneuměřičem provede kontrola tlaku. Je-li tlak shodný s hydrostatickým, uzavře se armatura na vypouštění a otevře se zvolna uzavírací armatura. Zjistí-li se tlak nižší, doplní se tlak vzduchu kompresorem nebo hustilkou na požadovanou hodnotu.
2.3. Přezkušování a montáž expanzních nádob je nutno zajistit u odborné organizace s oprávněním k montáži uzavřených otopných systémů podle montážního a provozního předpisu výrobce a v souladu s normou ČSN 06 0830.
2.4. Jakékoliv opravy pláště expanzní nádoby svařováním, plátováním apod. jsou nepřípustné.
2.5. Obsluha musí mít kvalifikaci dle ČSN 69 00l2.V soukromém sektoru musí být předán spolu s expanzní nádobou návod na obsluhu.
DOKUMENTACE A OZNAČENÍ NÁDOBY
l. l S každou expanzní nádobou od objemu 12 litrů (ERE 12) musí být dodán zkrácený pasport dle ČSN 69 00l0 část 7.2.
l.2 Každá nádoba je označena nalepeným továrním štítkem s udáním výrobce, výrobního čísla, roku výroby, objemu, nejvyššího prac.přetlaku a nejvyšší prac. teploty a plnicím tlakem vzduchu.
1.3 Pro nádoby ERE 6-10 litrů se dodává osvědčení s uvedením údajů dle bodu 1.2.
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A ČSN
1. Vyhláška ČÚBP č.48/l982 Sb. - základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce
a technických zařízeních
- ve znění pozdějších změn.
2. Vyhláška ČÚBP č.9l/l993 Sb. - k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých
kotelnách.
3. Vyhláška ČÚBP č.l8/l979 Sb. - kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
- ve znění pozdějších změn.
4. Vyhláška ČÚBP č.85/l978 Sb. - o kontrolách, revizích a zkouškách plynových
zařízení.
5. Vyhláška ČÚBP.č.21/1979 Sb. - kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a
stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti - ve znění pozdějších změn.
6. Zákon 22/1997 Sb. - o technických požadavcích na výrobek
7. ČSN 06 0009 - Výměníky tepla pro ústřední vytápění. Technické požadavky.
8. ČSN 69 00l0 - Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla část 1.1 - 1.12.
9. ČSN 69 00l2 - Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky.
10. ČSN 06 03l0 - Ústřední vytápění. Projektování a montáž.(1997)
11. ČSN 06 0320 - Ohřívání užitkové vody. Navrhování.(1997)
12. ČSN 06 0830 - Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřev užitkové
vody.(1996)
l3. ČSN 07 0240 - Nízkotlaké kotle.
14. ČSN 07 0245 - Teplovodní a nízkotlaké parní kotle. Teplovodní kotle do výkonu
50 kW. Technické požadavky. Zkoušení.
15. ČSN 07 0246 - Teplovodní a nízkotlaké kotle.Průtočné teplovodní kotle
l6. ČSN 07 0703 - Plynové kotelny.
l8. ČSN 07 740l - Voda a pára pro energetická zařízení.
l9. ČSN 38 6405 - Plynové zařízení. Zásady provozu.
20. ČSN 38 644l - Odběrní plynová zařízení na svítiplyn a zemní plyn v budovách.
21. ČSN 73 4201 - Navrhování komínů a kouřovodů.
22. ČSN 73 4210 - Provádění komínů a kouřovodů a připojování spotřebičů paliv.
