S nástupem chladného ročního období vyvstává potřeba ukončení či naopak zahájení sezónních prací. Dochází k postupnému uzavírání venkovních stavenišť, vrcholí práce na polích, v zahradách a sadech, naopak obchodníci se již začínají připravovat na vánoční nákupní boom. Někteří zaměstnanci tak svůj pracovní poměr končí, pro jiné se zase objevují nové příležitosti sezónního zaměstnání. Se sezónními pracemi je tak neodmyslitelně spjat institut pracovního poměru na dobu určitou.

Tento způsob uzavření pracovního poměru však provází určitá zákonná omezení, zejména jedná-li se o práci sjednanou se stále stejným zaměstnavatelem. Dle současného znění zákoníku práce (s účinností od 1. 1. 2012) nesmí pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru může být opakován nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se přitom pokládá také i jeho prodloužení. Jestliže však mezi předchozím a nově sjednávaným pracovním poměrem na dobu určitou uplynuly alespoň 3 roky, k předchozímu pracovnímu poměru se nepřihlíží a o opakování se nejedná.

Obecnou výjimku pro tato pravidla představují situace, kdy jsou u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci zvláštní povahy vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou.

Výjimkou stanovenou přímo zákoníkem práce je pracovní poměr agenturních zaměstnanců. Další výjimky pak výslovně stanovují zvláštní právní předpisy, např. zákon o zaměstnanosti. Jedná se tak o pracovní poměr cizinců, kteří k výkonu práce potřebují povolení k zaměstnání, zaměstnanců vykonávajících veřejně prospěšné práce, zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí a ředitelů veřejných vysokých škol po konkurzním řízení.

Pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr patří k úsekům, k nimž se ve statistice Státního úřadu inspekce práce (dále „SÚIP“) dlouhodobě vztahují vysoké počty přijatých podnětů (v září 2015 šlo o 164 podnětů). Více podnětů stabilně vykazuje úsek odměňování (254 zářijových podnětů).

V uplynulém měsíci SÚIP zapsal do evidence celkem 944 podnětů ke kontrole. Rozvržení podnětů na tři hlavní oblasti výkonu kontrolní činnosti inspekce práce podává následující tabulka.

Podnět ke kontrole u zaměstnavatele může orgánům inspekce práce podat kdokoli v případě, že má podezření, že u dotyčného zaměstnavatele dochází ve vztahu k zaměstnancům k porušování právních předpisů.

Podstatnou část podnětů přijatých pracovišti SÚIP tvoří podněty anonymní, zaslané e-mailovou poštou, mnohdy s elektronickou adresou pravděpodobně vytvořenou pouze za tímto účelem. SÚIP se zabývá všemi obdrženými podněty. Pokud je z podnětu patrné místo výkonu práce (název zaměstnavatele) či jej na základě dotazu podatel doplní, pak inspektoři místně příslušného oblastního inspektorátu práce provedou kontrolu u tohoto zaměstnavatele.

Z celkového počtu obdržených podnětů jen cca 19 % představují podněty neoprávněné, zhruba 30 % se pak na celkovém počtu podnětů podílí podněty, u nichž se kontrolou porušení právních předpisů nakonec prokázat nepodařilo, zhruba stejný podíl v rozsahu cca 20 – 25 % na celkovém počtu podnětů pak mají podněty částečně oprávněné a podněty oprávněné.

Občané ČR však mají nejen možnost podat orgánům inspekce práce podnět ke kontrole zaměstnavatele, ale v rámci bezplatného základního poradenství v intencích zákona o inspekci práce se mohou na konkrétních pracovištích inspekce práce také poradit, nejsou-li si jisti v oblasti zákonných postupů a zásad pracovního práva, bezpečnosti práce nebo zákona o zaměstnanosti. V září 2015 se na oblastní inspektoráty práce obrátilo celkem 1 455 zájemců o poradenství.

V průběhu uplynulého měsíce SÚIP zaevidoval celkem 2 454 kontrol u zaměstnavatelů a pokuty v celkové výši 14.412.000,- Kč. Rozvržení celkového objemu pokut na tři hlavní oblasti výkonu kontrolní činnosti inspekce práce podává následující tabulka.

Během září 2015 SÚIP zapsal do databáze celkem 3 879 pracovních úrazů. Ve 114 případech šlo o cizí státní příslušníky. Do kategorie smrtelných pracovních úrazů přitom spadalo 12 případů, mezi nimiž nebyl žádný cizinec. Jako závažné pracovní úrazy (s hospitalizací postiženého delší než 5 dnů) bylo klasifikováno 126 případů, z toho 8 cizinců.

Počet pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR v minulém měsíci podává následující tabulka.

Pozn.: Údaje uvedené v této tiskové zprávě jsou platné k 5. 10. 2015.