Recenzent Prof. Ing. František Drkal, CSc.

ÚVOD

K běžnému vybavení kuchyní po řadu let patřil plynový sporák s plynovou, popřípadě elektrickou pečící troubou. To plně korespondovalo s dříve československými nyní českými technickými normami a předpisy.

Z hlediska rozdělení plynových spotřebičů patří plynový sporák mezi spotřebiče typu A (spalovací vzduch je odebírán z místnosti, ve které je sporák instalován a spaliny jsou odváděny zpět do této místnosti). Podle TPG 704 01 může být instalován pouze v místnosti, která má minimálně objem 20 m³, obvyklý příkon těchto sporáků výrobci uvádějí 10 kW. Požadavky na splnění minimálního objemu místnosti (podle TPG 704 01) lze odečíst z tab. 1. TPG současně požaduje i přívod potřebného množství spalovacího vzduchu z venkovního prostředí.

Množství spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče je možno stanovit ze vztahu

kde

Po dosazení obvyklého příkonu plynu pro tyto spotřebiče (tj. 10 kW) do rovnice (1) vyjde hodnota V_s = 19,8 m³/h. To také odpovídá hodnotě, kterou uvádějí výrobci sporáků (např. MORATOP či GORENJE). Pro jednoduchost dále uvažujme hodnotu V_s = 20 m³/h.

ČSN 73 4301 Obytné budovy požaduje minimální světlou výšku kuchyní a obytných místností 2,6 m v bytových domech hromadné výstavby a 2,5 m v rodinných domcích. Z údajů normy také vyplývá požadavek na zajištění přímé větratelnosti kuchyně a na její minimální podlahovou plochu 8 m2 při jednonásobné výměně venkovního vzduchu za hodinu. Pro výpočet objemového průtoku vzduchu infiltrací lze, podle zvyklostí, použít vztah:

Výběr základních hodnot součinitele spárové průvzdušnosti i_L nabízela např. dříve platná ČSN 060210 či TPG 704 01, nebo ČSN 73 0540 (viz tab. 2).

Položíme-li si podmínku, že V_inf ≥ VS a dosadíme-li číselné hodnoty do rovnice (2) pro standardní okna používaná v hromadné bytové výstavbě (tj. tříkřídlá, rozměrově 2,1 × 1,5 m, L = 10,2 m, dřevěná, zdvojená a netěsněná i_L = 1,4 . 10–⁴) vidíme, že je podmínka splněna, a sice:

Budovy stavěné u nás za první republiky a před koncem druhé světové války měly obvykle světlosti místností větší i okna s větší průvzdušností. Často bývalo zařízení kuchyně doplňováno ještě malým průtokovým ohřívačem vody nad dřezem, nebo byly někdy i ve skříních se samostatným přívodem vzduchu instalovány kombinované kotle typu B pro ohřev vody a etážové vytápění. Problémy s plynovými spotřebiči pro nedostatečný přívod spalovacího vzduchu nastaly hlavně po roce 1995, kdy značně vzrostl tlak na úspory energií, začalo se zateplováním budov a původní okna byla nahrazována těsnými tzv. eurookny, jejichž průvzdušnost je o celé řády nižší než byla průvzdušnost oken dřívějších typů.

Pozn: Hodnoty uvedené v tabulce 2 lze použít pouze u staveb kolaudovaných před rokem 1995, u nichž nebyla vyměněna okna za okna nových typů.

ZÁVĚR

Nedostatečné větrání způsobuje i hygienické problémy a tvorbu plísní. Tyto problémy se ještě prohloubily s akcí „ Zelená úsporám“. Řešit tuto situaci bylo nutné nejen u nás, ale i v dalších zemích Evropy s tradicemi podobnými našim. S platností od 1. února 2011 byla vydána proto Změna 1 ČSN EN 15 665 Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov.

Součástí této změny je národní příloha pro ČR, která mj. říká. „Větrání infiltrací pro budovy s novými nebo rekonstruovanými okny nelze použít. Z toho vyplývá, že ani spalovací vzduch ke spotřebičům nelze přivádět infiltrací. Dále pak tato norma ještě uvádí: „Větrání prostor s otevřenými spotřebiči paliv typu B nebo s uzavíratelnými spotřebiči nelze větrat podtlakově“. Toto opatření má zajistit, aby nevhodným technickým zařízením nedošlo u těchto spotřebičů k obrácení komínového tahu a tím k nasávání spalin do obytných prostor.

Nová koncepce používaných oken v souvislosti s těmito normalizačními opatřeními ve svém důsledku znamená tlak na zvýšené používání uzavřených plynových ohřívačů vody a kotlů typu C (pokud možno kondenzačních) na úkor otevřených spotřebičů typu B.

Pro bytové domy a rodinné domy to dále v praxi znamená dávat přednost elektrickým indukčním plotýnkám a elektrickým sporákům s keramickými varnými deskami před sporáky plynovými.

Kontakt na autora: vjirout@tiscali.cz

Použité zdroje:

[1] ČSN EN 15665 Změna Z1 Větrání budov. Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov, 2011
[2] ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění, 1994 (zrušena 2008)
[3] ČSN 73 4301 Obytné budovy, 2004
[4] ČSN 73 0540–3 Tepelná ochrana budov. Část 3: Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování, 2005
[5] ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody. Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, 2010
[6] TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách, 2008