Velkou prioritou jsou novely Směrnic EU: Opožděné platby a Energetická náročnost budov. Mezi další důležitá témata řadí například dlouhodobý boj za snižování administrativní zátěže, podporu podnikání v regionech, lepší dostupnost finančních zdrojů, flexibilnější zákoník práce, podporu řemesel a učňovského školství, zavedení eura či v neposlední řadě připomínkování současných a nových právních předpisů, které vytvářejí legislativní rámec pro podnikání. V oblasti snižování administrativní zátěže vidí komora stále velký prostor pro další odbourávání vyhlášek a nařízení, které podnikatelům podnikání stěžují a prodražují namísto usnadňování. V současné době se snažíme vylepšit podmínky pro větší využití finančních prostředků z projektu Zelená úsporám. Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení usiluje o co největší pozornost řešení nárůstu OSVČ v posledních měsících, který nastal v důsledku krize a počet v ČR vyšplhal k jednomu miliónu. Španělsko jako předsedající země má jako prioritu řešení OSVČ .

Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení na Mezinárodní konferenci TZ Praha 2009 projednával následující tři body a dovolte mi abych Vás seznámil s Deklarací z uvedené konference.

D E K L A R A C E přijatá účastníky IX. Mezinárodní konference „TZ PRAHA 2009“

Praha, 22. - 23. listopadu 2009

Zástupci svazů podnikatelů z oborů stavebnictví a technických zařízení z České republiky, Slovenska, Ukrajiny, Polska a EU si vyměnili zkušenosti a informace k těmto tématům :

1/ Směrnice EU o opožděných platbách.

2/ Směrnice EU o energetické náročnosti budov.

3/ Evropský průkaz BOZP.

Účastníci konference se shodli na následujících závěrech, doporučeních a návrzích :

1. Účastníci konference se shodují v tom, že novela směrnice o opožděných platbách by se měla změnit v Nařízení Evropské komise, a to z důvodu, že je velmi důležitá pro OSVČ a MSP. Tato novela je jedním ze čtyř legislativních návrhů, které jsou součástí Aktu pro malé a střední podniky (Small Bussiness Act – SBA). Pro OSVČ a MSP, na rozdíl od velkých společností, mohou mít opožděné platby fatální důsledky. Vítáme to, že EU oficiálně připustila, že opožděné platby představují problém, i když za určité omezení považujeme to, že novela pokrývá pouze veřejné instituce (směrnice orgány veřejné správy vyzývá, aby své dluhy vyrovnávaly do 30 dnů). Za vymáhání jak veřejných tak soukromých pohledávek podnikatelé v celé Evropě ročně utratí zhruba 25 miliard eur. Tyto náklady pociťují nejbolestivěji právě OSVČ a malé a středně velké podniky.

2. V České republice a mnohých dalších členských zemích EU je největším dlužníkem stát a veřejný sektor. Stále častěji se stává, že kvůli opožděným platbám krachují i podniky, které jsou jinak zdravé. Problém se zhoršuje. Účastníci konference proto vyzývají státní a veřejné instituce, aby šly příkladem, protože, když nedodržuje zákony stát, nedodržuje je nikdo. Vyzýváme státní a veřejné instituce, aby své závazky splácely včas, tj. ve lhůtě ne delší 30 dnů a ve výjimečných případech 60 dnů, neboť opožděné platby způsobují podnikům dodatečné náklady a dostávají je do druhotné platební neschopnosti. Každá čtvrtá firma zkrachuje v důsledku opožděných plateb. Platby, které dlužníci neplatí včas, způsobují ztrátu podniků ve výši 270 mld. euro nebo-li 2,4% HDP EU v porovnání s objemem Evropského plánu na obnovu hospodářství odpovídajícímu 1,5% HDP EU a ztrátou 450 tisíc pracovních míst. Proto musí být respektována 30 denní lhůta a stanoveny lhůty pro výjmečné případy na max. 60 dní, striktnější pravidla pro veřejné orgány a zajištěn automatický nárok na úrok a náhradu interních výdajů. Včasné platby umožní efektivní fungování vnitřního trhu. Nejedná se totiž o problém národní, ale intrakomunitární, zvláště pokud hovoříme o zakázkách institucí EU.

3. Účastníci konference se shodují v tom, že novela směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive -EPBD) je nezbytná a přínosná. Nová směrnice bude mít, mimo jiné, přínos pro OSVČ a MSP ve stavebnictví. Vytvoří tisíce nových pracovních příležitostí v perspektivním oboru energetických úspor v budovách. Možnosti opatření, která snižují energetickou náročnost budov, jsou obrovské. Evropská komise na konci roku 2008 navrhla důležitou novelu směrnice, kterou podnikatelé v oboru TZB prosazují už několik let.

Novela především rozšíří platnost hlavních opatření směrnice na všechny budovy (dosud se vztahovaly pouze na velké budovy s podlahovou plochou nad 1000 m2). Návrh má naši podporu.

4. Novela směrnice o energetické náročnosti budov neřeší, jak zajistit finance na zlepšování energetické účinnosti budov. Bez rozsáhlých investic ovšem nelze počítat s potřebným zlepšením současného stavu. Proto doporučujeme do směrnice přidat článek, který bude po členských státech požadovat přípravu programu finančních a daňových pobídek pro majitele budov za účelem podpory investic do zlepšování energetické účinnosti budov.Evropský plán hospodářské obnovy, který Komise schválila v listopadu 2008, počítá s daňovými úlevami (na dani z nemovitosti nebo z příjmu), snížením DPH pro vybrané výrobky, nízko úročenými půjčkami i přímými dotacemi. Komise rovněž v tomto dokumentu uvádí, že členské státy by měly změnit programy čerpání peněz ze strukturálních fondů tak, aby se zvýšil podíl prostředků investovaných do zlepšování energetické účinnosti. V tomto smyslu Komise navrhuje i změnu pravidel pro čerpání peněz ze strukturálních fondů.

5. Účastníci konference vítají a oceňují program Zelená úsporám zaměřený na zlepšování energetické účinnosti bytových a rodinných domů. Doporučují přizpůsobit tento program v tom směru, aby motivoval více majitele starších bytových a rodinných domů. Platí pravidlo, že čím je dům starší, tím je zpravidla větší jeho potenciál pro zlepšení energetické účinnosti. Je třeba aktivně vystupovat proti názorům, že „lepší je starý dům zbourat a postavit nový“. Tento postup vede většinou k neodůvodněnému a zbytečnému plýtvání s materiálovými a energetickými zdroji. Domníváme se, že v budoucím období bude klesat výstavba nových budov a na významu bude nabývat právě regenerace starších budov.

6. Účastníci konference se shodují v tom, že současná bezpečnost a ochrana zdraví při práci jsou u MSP a OSVČ na nižší úrovni než u zaměstnanců velkých společností. Jako řešení navrhují vytváření obslužných středisek pro OSVČ a malé podniky, které by pro ně tyto úkoly a úkony zajišťovaly. Příslušné státní orgány (např. Živnostenské úřady a Oblastní inspektoráty práce) by měly mít povinnost provádět jednoduché namátkové kontroly v terénu s cílem upozornit na nedostatky a poradit s jejich řešením.

7. Účastníci konference podporují další rozvoj profesního vzdělávání v souladu se Zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Usilovat o možnost získání kompetencí v rámci celoživotního vzdělávání na srovnatelné úrovni jako je tomu v rámci systému prvotního vzdělávání.

Účastníci Mezinárodní konference “TZ PRAHA 2009” se zavázali, že s touto deklarací seznámí všechny relevantní politické orgány a další instituce a organizace ve svých zemích. Dále rozhodli, že p. František Holec, p.Frank Baumeister a p.Ladislav Kroček zajistí, aby s Deklarací byli seznámeni členové Hospodářské komory ČR, CEETB, E.B.C. a UEAPME.

V Praze 23.11.2009

K uvedeným návrhům směrnic EU Vás seznámím s výňatky přednášky generálního tajemníka CEETB, p. Frank Baumeistera na Mezinárodní konferenci TZ Praha 2009.

I. Energetická náročnost budov

Jak většina z vás ví, odpovídají budovy za 40 % naší spotřeby energie a za více než 40 % našich emisí CO₂. Nejrůznější studie došly opakovaně ke stejnému závěru, že největší a nákladově nejefektivnější potenciál pro snižování spotřeby energie a emisí CO2 je právě v sektoru stavebnictví, a to na základě modernizace systémů vytápění / chlazení / větrání, elektrických zařízení a tepelné izolace.

Přesto však pokračuje implementace stávající směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) ze strany členských států EU jen velmi pomalu, přičemž některé národní trhy budov za ambiciózními cíli dalece zaostávají. Je však povzbuzující, že i uprostřed celosvětové hospodářské krize se přední činitelé ze všech členských zemí EU nyní rozhodli svůj závazek obnovit a snahy směřující ke zlepšování celkové energetické účinnosti budov dále posilovat:

-CEETB vítá rozhodnutí Evropského parlamentu zrušit v současnosti platnou hranici 1000 m2 (přičemž na nové budovy a významné renovace pod touto hranicí se stávající legislativa nevztahuje). Jsme přesvědčeni, že by mělo být povoleno jen velmi málo výjimek – a doufáme, že Rada EU snad pod čerstvým dojmem z prosincového summitu o klimatických změnách v Kodani dojde ke stejnému rozhodnutí.

-CEETB je taktéž přesvědčena, že při přepracovávání EPBD by nejvyšší prioritou měla být opatření ve vztahu ke stávajícím budovám, neboť roční podíl nových budov na trhu EU je menší než 1 % a energetická náročnost nových budov je obecně považována za mnohem lepší, než je tomu u budov stávajících.

-Technická zařízení budov v souvislosti s energetickou účinností tvoří obvykle inteligentní systém moderních technologií, spíše než jednotlivé součásti. Právě z tohoto důvodu by služby, opravy, výstavbu a renovaci těchto zařízení měli vždy provádět kvalifikovaní pracovníci, kteří disponují dovednostmi v oblasti integrování systémů. Kdykoli to bude možné, měly by být součástí posuzování energetické účinnosti také nezbytné kontroly bezpečnosti.

-Je třeba, aby metodika pro výpočet energetické náročnosti budov byla jasná, srozumitelná, snadno pochopitelná a v rámci všech regionů vnitřního trhu EU koherentní. Nemůžeme tolerovat postup, který povede k situaci, kdy si budou členské státy vytvářet svoji vlastní metodiku a určovat minimální energetické požadavky platné pouze na jejich národním území.

-Vůbec poprvé je v čl. 2 odst. 10 návrhu směrnice definována tzv. „nákladově optimální úroveň“, a to jako „nejnižší úroveň investic a energetických nákladů po celou dobu životnosti budovy“. Hledisko „účinků životnosti“ vítá CEETB s nadšením, avšak trvá na komparativních metodikách, které by umožňovaly technickou, environmentální a rozměrovou diferenciaci v otázkách používání.

-CEETB si je taktéž velmi dobře vědoma skutečnosti, že součástí veškerých zlepšení ve vztahu k energetické účinnosti budov jsou (finanční) investice. Nyní, po projednání parlamentem v Bruselu EPBD vyžaduje, aby členské státy vypracovaly do roku 2011 národní akční plány, jejichž součástí mají být:

• stávající a nové finanční a daňové nástroje,
• zřízení Fondu pro energetickou účinnost (Energy Efficiency Fund) a
• snížení sazby DPH uplatňované na služby a produkty v souvislosti s energetickou účinností.

Je to dobrý začátek. Přesto však CEETB stále postrádá jasný podnět, jak překonat všem dobře známé principiální váhání vlastníků budov, pokud se týká přímých investic do energeticky efektivních technologií, které se projevuje nejen v době hospodářské krize. Příliš často se totiž stává, že hledisko životnosti není dobře známo a výpočty ekologických a finančních přínosů se vůbec neprovádějí. CEETB bude přední činitele EU i nadále žádat, aby se součástí směrnice stala také povinnost pro členské státy vytvářet více daňových, finančních a dalších pobídek, které by vlastníky budov přiměly k realizaci udržitelných a dlouhodobě orientovaných renovací, spíše než jen zběžných oprav svých často příliš málo účinných zařízení.

Nadešel čas, aby se národní hráči – jako jste také vy – projevili a motor této kampaně nastartovali již dnes!

Závěrem bych rád řekl, že s ohledem na výše uvedená kritéria, která jsem vám dnes představil, a s ohledem na některé další konkrétní informace bude CEETB i nadále přední činitele EU vyzývat, aby této významné příležitosti využili a budovy, které nyní energií plýtvají, proměnili na budovy energeticky úsporné. Jsem si naprosto jistý, že čeští instalatéři přispějí k dosažení tohoto ambiciózního národního i evropského cíle velmi aktivně.

Než přejdu k dalšímu bodu dnešního programu jednání, kterým jsou pozdní platby, dovolte mi stručně zmínit časový harmonogram nezbytných legislativních kroků, které by měly být v souvislosti s EPBD učiněny v Bruselu. Švédské prezidentství je odhodláno dosáhnout obecné shody ve vztahu k hlavním záležitostem EPBD ještě předtím, než jeho funkční období skončí. V rámci procesu spolurozhodování to znamená, že ke „všeobecnému kompromisu“ mezi Evropským parlamentem a Radou EU ve věci hlavních zásad EPBD je třeba dospět ještě do konce roku 2009. Vzhledem k tomu, že s tímto obecným záměrem koliduje konání světového summitu o klimatických změnách v Kodani, uskuteční se hlavní komunikace o EPBD pravděpodobně v prosinci – přičemž tlak, abychom tuto šanci nepropásli, je velký. Na prosinec je přitom naplánováno také setkání Rady ministrů EU pro energetiku.

II. Pozdní platby

Nyní se dostávám k druhému bodu dnešního programu jednání, kterým jsou pozdní platby. Než však budu pokračovat, dovolte mi, abych nejprve poděkoval svým váženým přátelům – panu Františku Holcovi a panu Ladislavu Kroczekovi za to, že tuto významnou konferenci uspořádali. Jak všichni víme, jsou pozdní platby pro svobodné podnikání jednou z nejvážnějších hrozeb, a to nejen v sektoru stavebnictví, přičemž mne velmi vážně znepokojuje další skutečnost: je překvapující, že k subjektům s nejhorší platební morálkou v Evropě patří vždy orgány veřejné správy – nikoli spotřebitelé nebo partneři z řad obchodních společností.

Uvedené zjištění je skandální – a tuto skutečnost není možné tolerovat.

Kromě toho: bez ohledu na všechny legislativní snahy o zlepšení situace všichni víme, že obrovské množství případů pozdních plateb zůstává neodhaleno, neboť se podnikatelé obávají o svůj budoucí obchodní vztah se svým „starým zákazníkem“, a váhají proto podniknout kroky nezbytné k tomu, aby svoje těžce vydělané peníze získali. Nevědí snad, že se jedná „pouze“ o odměnu za předem zaplacený materiál a provedenou práci? Neplacení je ze strany zákazníků očividně neférové jednání!

Jsem si jistý, že všichni víte, jak je vymáhání pohledávek časově náročné, nákladné, představuje pro vaše podnikání administrativní zátěž a – kdo by nevěděl – že může přivodit také bezesné noci.

CEETB se domnívá, že by naše členské společnosti neměly být v této situaci ponechány bez pomoci či tyto záležitosti pouze předávat k soudnímu řízení – tento způsob řešení je samozřejmě možný, avšak často velmi dlouho trvá, výsledek řízení je obtížně předvídatelný a celý proces je někdy z hlediska administrativního naprosto vyčerpávající.

Proto jsme také navrhli, abyste svůj zájem soustředili na postup, který se nazývá profesionální řízení úvěrů (Credit Management).

Proces řízení úvěrů lze přirovnat k nepřetržitému posuzování životnosti vztahu se zákazníkem. Od počátku jakéhokoli vztahu je zákazník monitorován, komunikace se zákazníkem je neustále řízena, platební schopnost zákazníka je kontrolována a po uskutečnění prodeje je vztah intenzivně, avšak vždy férovým způsobem ošetřen.

Přestože nástroje profesionálního zařízení úvěrů nemohou nahradit soudní řízení ve věci pozdních plateb, mohou se velmi dobře stát katalyzátorem lepšího podnikání v sektoru dodavatelů technických zařízení – a to vše s jasnou vyhlídkou na úspěch a úlevu!

Jsme přesvědčeni, že by naši dobře vyškolení pracovníci měli své profesionální úsilí soustředit na integrovaná řešení, s jejichž pomocí dosáhneme zvýšení energetické účinnosti budov v Evropě, spíše než aby do pozdních hodin vysedávali ve svých kancelářích a řešili případy pozdních plateb – což je činnost, k níž až na několik málo výjimek nejsou ani vyškoleni. Přepychový pocit důvěry v dalším podnikání pomohou dodavateli technických zařízení pochopitelně vytvořit dobře vypočtené ceny a dobře fungující komerční zázemí. Nicméně s profesionální pomocí lze v každém takovém podniku řídit hotovostní tok, úvěry i dluhy efektivněji.

Ještě dnes si zde vyslechneme několik příkladů nejlepších postupů, pokud jde o to,

- jak může podnikatelům pomoci legislativa o pozdních platbách a

- co dokáže profesionální řízení úvěrů včetně vymáhání pohledávek.

A právě to je cílem naší asociace:

-lépe sloužit vašim podnikatelským potřebám a

- pozvednout náš hlas na obranu vašich zájmů.

Vzhledem k tomu, že se nyní dostáváme k návrhu směrnice o pozdních platbách, uvolním řečnický pult a předám slovo ohlášeným přednášejícím, paní Janě Srbové a paní Aleně Vláčilové, které budou po obědě hovořit o všech jeho podrobnostech.

Dovolte mi zmínit již jen jedinou věc:

CEETB kritizovala skutečnost, že se celý nový předpis týká pouze vztahů mezi obchodními společnostmi (B2B) a vztahů mezi obchodními společnostmi a orgány veřejné správy (B2PA) – zatímco vztahy mezi obchodními společnostmi a zákazníky z řad soukromých spotřebitelů (B2C) se předpis nezabývá. Nevidíme žádný důvod, proč by předpis neměl řešit záležitosti pozdních plateb také ve vztahu k soukromým spotřebitelům či jiným soukromým osobám. Proto budeme v Bruselu i nadále lobovat za to, abychom i pro tuto poměrně značnou část problému s pozdními platbami nalezli řešení. S vaší pomocí bychom rádi vytvořili několik „úspěšných příkladů“ o tom, jak situaci se zpožděnými platbami dlouhodobě zlepšovat, aniž by přitom docházelo k přerušení vztahů s váženými „starými zákazníky“. Jako váš evropský partner bychom velmi ocenili, kdybyste nás s takovými „úspěšnými příklady“ seznámili, abychom tuto zprávu mohli komunikovat našim dalším evropským členům a umožnit také jim stejné postupy uplatňovat a sdílet jejich přínosy. V tomto směru se členové SPTZ a AMF mohou stát „evropskými průkopníky“, kteří budou ostatním s pomocí kvalitnější kampaně ukazovat cestu ven z hospodářské krize.

Generální sekretář CEETB ve své přednášce jasně nastínil co náš obor v následujících letech čeká. Dojde k velké změně v našem oboru a budeme muset připravit vzdělávací programy pro naše řemeslníky aby se seznámili s technologiemi pro pasivní domy, ve kterých bude spotřeba energie 10KW na m2. Na příklad: kontroly kotlů, kontroly otopných systému, rekuperace( v Evropě již v provozu podokení rekuperace nahrazují WAW), solární zařízení a hlavně celková regulace spotřeby energie, umět zákazníkovi nabídnout co nejlepší řešení při rekonstrukci stávajícího vytápění ale i klimatizace.

Náš obor má před sebou několik úkolů viz Deklarace z Mezinárodní konference TZ Praha 2009.

Další úkoly, které se nabalily:

• Ve spolupráci s ČVUT připravit osnovy pro středoškolské vzdělávání k již rozběhlému vysokoškolskému projektu tří fa\kult - strojní,stavební a elektro – inteligentní budovy. Jednání už bylo zahájeno.
• Zadat vývojový úkol -vyřešení solárních kolektorů pro zateplené ploché střechy -natočená zrcadla aby kolektor mohl být ve vodorovné poloze umístněn na střeše.
• Úkol největší - přijetí Zákona o provozu technických zařízení v co nejkratší době.

Závěrem si Vás dovoluji požádat o co nejvíce návrhů na řešení předložených úkolů a také o Vaši pomoc při jejich řešení.