[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
KONTROLA POJISTNÉHO VENTILU CHRÁNĚNÉHO PRŮTRŽNOU MEMBRÁNOU
Datum: 1.1.1999
Autor: Zdeněk Navrátil -člen představenstva ATZ

Při neformálních diskusích v rámci seminářů, pořádaných pro revizní techniky občas zjišťujeme, že si někteří z účastníků nedovedou představit kontrolu protržení průtržné membrány, která chrání pojistný ventil, za provozu nádoby. Jedná se o splnění ustanovení článku 54 odst. d), ČSN 69 0012.
„Čl. 54 d) u nádob, kde je před pojistným ventilem osazena průtržná membrána (náhradní pojistné zařízení), se zkouší pojistný ventil nejméně jedenkrát za rok a po každém protržení membrány způsobem uvedením v provozních pokynech.“
Pochybnosti o proveditelnosti kontroly membrány za provozu nádoby mohou být zapříčiněny nesprávným uspořádáním průtržné membrány a pojistného ventilu, i když by toto uspořádání mělo být zaznamenáno v pasportu nádoby a kontrolováno při každé provozní revizi.
Pokud se pro ochranu pojistného ventilu před zalepením (zanesením) použije průtržná membrána, měly by být použité součásti ve směru od nádoby uspořádány takto - viz náčrtky
A - když lze nádobu pro kontrolu nebo výměnu membrány odtlakovat,
B - pro nádobu, u které lze kontrolu i výměnu provádět bez odtlakování nádoby a nehrozí nebezpečí zvětšení pracovního přetlaku,
C - pro nádobu, kde je nutno spolehlivě zajistit při kontrole i výměně membrány nepřekročení max. pracovního přetlaku.

1) hrdlo nádoby
2) uzavírací nebo trojcestná armatura
3) držák membrány s označenou membránou; průtržný přetlak membrány smí být nejvýše totožný s odpouštěcím přetlakem příslušného pojistného ventilu
4) přírubový mezikus s hrdlem, opatřeným trojcestným kohoutem nebo ventilem; mezikus je za provozu nádoby při neporušené membráně bez tlaku, musí ale být konstruován na odpouštěcí přetlak příslušného pojistného ventilu
5) trojcestný tlakoměrový kohout nebo ventil; za provozu by měl být uzavřen, aby při prasknutí membrány nedošlo k poškození tlakoměru - otevře se pouze při kontrole neporušenosti membrány
6) pojistný ventil
7) tlakoměr s příslušným rozsahem stupnice jako informační měřidlo

Pokud jsou pojistný ventil a membrána uspořádány podle některého náčrtku, je způsob kontroly neporušenosti membrány zřejmý. Vždy v dané lhůtě se otevře armatura pod tlakoměrem na mezikusu a pokud tlakoměr neukáže tlak, je membrána v pořádku. Jen je nutno správně stanovit lhůtu její kontroly.
Pokud je reálná možnost, že se pracovní látka může nalepit na membránu, může to zvětšit průtržný přetlak membrány. Proto je nutné lhůtu kontroly membrány řádně uvážit, případně odzkoušet.
Je-li reálná možnost, že se může pracovní látka na membráně usazovat, doporučuje se ihned po uvedení nádoby do provozu kontrolovat ulpěné množství pracovní látky na membráně ve velmi krátkých intervalech a teprve na základě výsledků těchto kontrol stanovit a uvést optimální lhůtu do provozních pokynů.
Je také třeba si uvědomit, že pracovní látka může na membránu působit korozivně, což může zapříčinit její prasknutí při nižším než průtržném přetlaku. V tomto případě by měla být lhůta velmi krátká.
Pro uspořádání průtržné membrány jako ochrany pojistného ventilu dle náčrtků B a C, musí být souhlas ITI.
Pro vyčerpávající informaci je nutno také uvést, že výraz v článku v závorce „ náhradní pojistné zařízení“, nemá v článku být, protože se nejedná o náhradní pojistné zařízení. Jakmile bude přikročeno k novelizaci této normy, bude ATZ požadovat odstranění závorky.


 Související

Související témata
Výstroj tlakového zařízení

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.