I. Koordinační porada pro tlaková zařízení.

Koordinační porada pro tlaková zařízení vznikla v roce 2000 zejména za účelem sjednocování činností a následných postupů zainteresovaných subjektů na posuzování shody tlakových zařízení a jejich výstupů na území České republiky, sjednocování výkladů evropských dokumentů v této oblasti do praktické činnosti, přenášení dotazů nebo názorů či námětů na evropské instituce, ale též jako skupina odborníků schopných v případě potřeby podat odborný kvalifikovaný názor také výrobcům nebo zplnomocněným zástupcům v oblasti tlakových zařízení.

Stálými členy koordinační komise jsou zejména delegovaní zástupci všech českých autorizovaných osob (NB) působících v oblasti posuzování shody tlakových zařízení, dále zástupci ÚNMZ, ČOI, ATZ, ANB, Certifikačního sdružení pro personál apod. K jednání koordinační porady jsou též zváni zástupci výrobců, pokud předložili k jednání koordinační porady žádost nebo námět zasahující do oblasti posuzování shody tlakových zařízení. Koordinační porada je svolávána 2x do roka a v případě potřeby, zejména v případech projednání legislativních změn, zásadních změn nebo přípravy nových technických norem vztahujících se na tlaková zařízení nebo v případě potřeby zaujmout jednotné stanovisko vůči návrhům evropské komise pro tlaková zařízení, je svolávána mimořádně k projednání těchto bodů.

Jak bylo již uvedeno, výstupy koordinační porady jsou potom prakticky aplikovány v činnosti notifikovaných osob, v činnosti orgánu dozoru nad uváděním stanovených výrobků na trh (ČOI), v činnosti zástupců ČR v komisi pro tlaková zařízení v rámci EU, v činnosti pověřených institucí pro posuzování kvalifikační úrovně personálu pro výrobu tlakových zařízení apod.

Fungování koordinační porady jsem se rozhodl ilustrovat Vám na několika konkrétních bodech z jejího jednání v časovém horizontu od 3. 11. 2005 do 2. 12. 2008.

- informace o zasedání notifikovaných orgánů EU v Bruselu, zejména informace o přepracovávání některých pravidel v agendě WGP a informace o zasedání EU-Čína;
- informace o zasedání WGP podaná Ing. Hanou Floriánovou, která se za ČR jednání zúčastnila;

- informace Ing. Hany Floriánové o konferenci EUROPAN FORUM GAS 2005 se zaměřením na bezpečnost a spolehlivost v plynárenství a implementace PED do plynárenství;
- projednání stanoviska TÜV CZ, s.r.o. k pravidlu týkajícího se lahví pro dýchací přístroje;
- stanovení podmínky ze strany notifikované osoby pro provedení následného odzkoušení bezpečnostní výstroje u každého tlakového zařízení, které prošlo postupem posuzování shody G a bylo vyrobeno a posouzeno bez bezpečnostní výstroje;
- informace Ing. Onderka o zasedání notifikovaných osob EU v Bruselu s upozorněním na nově přijatá pravidla WGP;
- informace České svářečské společnosti ANB o vypracování nových formulářů – Protokol o kvalifikaci postupu svařování – zkušební certifikát;
- informace ATG (Advanced Technology Group s.r.o.) o kvalifikaci personálu NDT pro potřeby aplikace PED;
- posuzování solárních panelů provádět podle nařízení vlády č. 26/2003 Sb, v platném znění ve shodě s přijatými pravidly WGP;
- informace Ing. Onderka ze zasedání notifikovaných osob v Bruselu, zejména revizi pravidla WGP č. 4/12 a akceptace nových pravidel;
- odborná diskuse se zástupcem výrobce nádrží na LPG v případě tzv. přestaveb těchto nádrží, sjednocený názor obdrží výrobce formou oficiální odpovědi od ÚNMZ;
- informace Ing. Petra o revizi v sektoru tlakových zařízení a diskuzi na WPG – vyjmutí posuzování lahví pro dýchací přístroje z PED a začlenění do TPED;
- informace Ing. Petra o jednání pracovní sekce koordinační porady pro tlakovou a bezpečnostní výstroj;
- vytvoření databáze odebraných a zamítnutých certifikátů AO v rámci ČR tak, aby mohly být tyto informace poskytovány do jiných zainteresovaných oborů i do členských států EU;
- informace o dalším jednání WPG- projednávání pravidel, včetně informace o rozhodnutí ponechat zatím dýchací přístroje v působnosti PED;

Na několika výše uvedených příkladech jsem se pokusil informovat Vás o poměrně širokém rozsahu činností a úkolů koordinační porady pro tlaková zařízení. Z výše uvedených příkladů je patrné, že v rámci této porady nejsou projednávány pouze úkoly a součinnost českých autorizovaných osob, ale jsou řešeny komplexně otázky související s posuzováním shody tlakových zařízení tak, aby bylo dosaženo shody s požadavky směrnice 97/23/ES, a to v celém komplexu její působnosti.

Na jednom z výše uvedených příkladů je patrné, jak jsem již uvedl, že na jednání koordinační komise mají přístup i výrobci tlakových zařízení, pokud požadují vydání sjednoceného výkladu nebo postupu ke své činnosti nebo mají potřebu si ověřit správnost svých postupů souvisejících s výrobou tlakových zařízení.

Dalším přínosem koordinační porady je pravidelná informovanost o všech změnách, návrzích nebo jiných krocích a opatřeních připravovaných nebo vydávaných Evropskou komisí pro tlaková zařízení nebo naopak možnost urychleně se na tento orgán obracet s případnými dotazy a v neposlední řadě též možnost aktivně se podílet na tvorbě nových pravidel nebo na jejich revizi.

II. Některé poznatky z činnosti notifikované osoby 1015 při posuzování shody tlakových zařízení.

1. Dokumentace návrhu tlakového zařízení a výrobní dokumentace.

V dokumentaci návrhu se někdy stává, že výrobci zaměňují výraz „nejvyšší dovolený tlak (PS)“ s výrazem „výpočtový tlak.“ V technické normě ČSN EN 764-2 jsou tyto definice uvedeny a je potřeba si uvědomit, že může jít o zcela rozdílné hodnoty.

Výraz „nejvyšší dovolený tlak (PS)“ je definován jako nejvyšší tlak, pro který je zařízení konstruováno, jak je specifikován výrobcem. Výraz „výpočtový tlak (PC)“ je definován jako diferenční tlak používaný pro účely konstrukčních výpočtů komponenty. V této souvislosti je potřebné si uvědomit, že v závislosti na komponentě a pracovních podmínkách může být postup konstrukce řízen jedním nebo více soubory výpočtů tlaků a teplot. V této souvislosti je také třeba zdůraznit, že v předmětu normy ČSN EN 764-2 je mimo jiné uvedeno, že tato část evropské normy definuje základní terminologii a značky používané pro tlaková zařízení a soubory, na které se vztahuje evropská směrnice 97/23/EC, týkající se tlaku, teploty, objemu a jmenovité světlosti.

V některých případech se stává, že předkládaná dokumentace návrhu neobsahuje vůbec nebo má neúplně zpracovaný plán inspekcí a kontrol. Tento plán stanovuje zásadní dílčí kroky celé výroby od schválení dokumentace přes výrobu tlakového zařízení, včetně zkoušek během výroby a po jejím skončení a určuje body kontrol a přejímek za účasti výrobce, zákazníka a třetí strany. Jeho nedílnou součástí jsou též stanovené požadavky na nedestruktivní zkoušky jejich rozsah a stupeň hodnocení. V některých případech v těchto plánech chybí odkazy na právní a technické předpisy nebo technické normy, podle kterých jsou požadavky v Plánu inspekcí a kontrol stanovovány.

Součástí ke schválení předkládané dokumentace návrhu by měla být případná dohodnutá národní specifika (doplňující požadavky). Pokud tomu tak není, případné doplňování těchto požadavků během výroby nebo těsně před jejím zahájením může výrobce dostat do technických i ekonomických problémů.

Součástí dokumentace návrhu musí být též výrobcem stanovené požadavky na přepravu, montáž (instalaci) tlakového zařízení, návod k obsluze, včetně výrobcem stanoveného rozsahu kontrol zkoušek a revizí během provozu, návody pro odstavení a uvedení do provozu, včetně nouzového (havarijního) odstavení apod. Také v této části dokumentace se zohledňují případná národní specifika odpovídající zejména národním předpisům pro provoz.

Některé inženýrské organizace, které projektují sestavy tlakových zařízení, které následně uvádějí na trh pod svým jménem v roli tzv. generálního dodavatele, nepovažují svůj návrh za výrobek, jak je stanoveno ustanovením § 2 písm. d) zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších změn. K posouzení tohoto návrhu dochází zpravidla na základě upozornění jednotlivých výrobců, které si tyto inženýrské organizace najímají k výrobě jednotlivých tlakových zařízení tvořících sestavu.

2. Zefektivňování výroby při používání stávajících tlakových zařízení.

Jedná se o případy, kdy v rámci zefektivňování výroby jsou používána stávající tlaková zařízení s tím, že dochází zejména ke změnám hodnot tlaku nebo teploty (charakteristik tlakových zařízení). V tomto případě je potřebné zajistit nové posouzení shody těchto tlakových zařízení.

V souvislosti se zefektivňováním výroby za použití stávajících tlakových zařízení mohu být na nich prováděny další úpravy (hrdel pro vstup a výstup provozních médií, bezpečnostní a tlakové výstroje apod.) V tomto případě musí být provedeno nové posouzení shody zcela jednoznačně.

Pokud v těchto případech dochází ještě k doplňování bezpečnostní a tlakové výstroje stávajících tlakových zařízení, k úpravě stávající bezpečnostní výstroje se zohledněním změn jejich charakteristik, provádí se rovněž nové posouzení sestavy tlakových zařízení.

Nové posouzení tlakových zařízení v těchto případech nebude možné, pokud kromě jejich stávající výrobní dokumentace nebude předložena současně dokumentace o prováděných kontrolách, zkouškách, revizích a měření během jejich provozu.

3. Dokumentace předávaná budoucímu uživateli (průvodní dokumentace).

V souvislosti s prováděným posuzováním shody tlakových zařízení nám jejich výrobci často kladou otázku, v jakém rozsahu mají budoucímu uživateli předat jejich dokumentaci. Rozsah dokumentace předávaný výrobcem tlakového zařízení budoucímu uživateli je obecně vymezen v čl. 3.4 směrnice 97/23/EC. Toto vymezení je dále specifikováno pravidlem 8.3 k této směrnici. V české republice platí navíc nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kde v ustanovení § 2 písm. d) je definováno, co se rozumí pod pojmem „průvodní dokumentace“, kterou je povinen předat dodavatel uživateli (provozovateli). Na základě této dokumentace potom provozovatel (uživatel) zpracovává provozní dokumentaci. V § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. je potom navíc uveden odkaz na vyhlášku č. 18/1979 Sb., v platném znění. Výrobci nebo dodavatelé tlakových zařízení nám mnohdy též kladou otázku vztahující se ke zpracování pasportů tlakových nádob a kotlů a jak mají postupovat, když od výrobce neobdrželi dokumentaci v rozsahu, který je předepsán pro zhotovení pasportu, nebo kdo je povinen pasport zpracovat.

V těchto případech by mělo být postupováno následujícím způsobem:

a) s využitím ustanovení čl. 3.4 přílohy 1 k PED, s využitím ustanovení pravidla 8/3 k PED, s přihlédnutím k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a s přihlédnutím k ČSN 69 0010-7.2 specifikovat požadavky na dodání průvodní dokumentace už v kontraktu.

b) ČSN 69 0010 – 7.2 patří do skupiny norem 69 0010, které se vztahují k výrobě, takže pokud v kontraktu není uvedeno jinak, pasport sestavuje výrobce, respektive předá dokumentaci v rozsahu, který umožňuje sestavení pasportu.

4. Prohlášení o shodě.

V této části svého vystoupení nechci zasahovat do činnosti České obchodní inspekce, která jako orgán dozoru nad uváděním výrobků na trh je kompetentním orgánem ke kontrole vystavování prohlášení o shodě výrobcem a k posuzování jeho obsahu. Chci ve svém vystoupení uvést některé nedostatky, kterých se výrobci při vystavování prohlášení o shodě dopouštějí, a my se s těmito nedostatky setkáváme zejména při posuzování sestav tlakových zařízení.

Pokud budeme vycházet z přílohy č. VI k PED, kde jsou stanoveny požadavky na obsah ES prohlášení o shodě, setkáváme se zejména s následujícími nedostatky:

a) neúplný, někdy i chybějící popis tlakového zařízení, neúplná nebo chybějící technická data uvedená v dokladech o posouzení shody vydaných notifikovanou osobou.
b) neúplně, chybějící nebo chybně uvedené údaje o notifikované osobě, která provádí dohled nebo provedla posouzení shody.
c) neúplné odkazy na výstupní doklady notifikovaných osob, které provedly posouzení shody, zejména v případech posouzení shody, kde bylo použito modulů pro zabezpečování systému jakosti.
d) v odkazech na použité normy v procesu posuzování shody, pokud jsou vůbec uvedeny, se mnohdy setkáme s odkazy na několik let neplatné normy.
e) v odkazech na použitá nařízení vlády jsme se ještě v roce 2008 setkali s odkazem na nařízení vlády č. 182/1999 Sb. u výrobku vyrobeného v roce 2007; odkazy na nařízení vlády z roku 1997 také nejsou výjimkou.
f) u sestav tlakových zařízení je mnohdy ES prohlášení o shodě vystaveno pouze s odkazem na směrnici 97/23/EC, přičemž jsou zcela opomenuty odkazy na další směrnice, které se na vyrobenou sestavu vztahují (elektrická zařízení nízkého napětí, elektromagnetická kompatibilita, zařízení do prostředí s nebezpečím výbuchu, strojní zařízení apod.).