Vytištěno z internetového portálu TLAKinfo (www.tlakinfo.com), dne: 16.04.2024
zdroj: http://www.tlakinfo.com/t.py?t=2&i=1682


Zajímavé dotazy
Datum: 2.12.2009
Autor: vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout
Zdroj: Topin 8/2008 str.18
Zaujali nás dvě odpovědi v časopisu TOPIN, které přetiskujeme na vědomí odborné veřejnosti. První řeší pojistné ventily na výstupu z dílčích solárních kolektorových polí, druhá řeší umísťování plynové kotelny ve výškových budovách.

Otázka:

Je možné osadit pojistné ventily na výstupu z dílčích solárních kolektorových polí umístěných na šikmé střeše pětipodlažního objektu, přičemž strojovna je v 1. podzemním podlaží?

Odpověď:

V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit několik věcí:

  • Pojistný ventil musí chránit proti překročení povoleného tlaku primární okruh solárního zařízení a především zdroj tepla - sluneční kolektor.
  • Sluneční kolektory jsou stanoveným výrobkem tj. tlakovým zařízením dle PEO - Evropské směrnice k tlakovým zařízením. Na solární panely se vztahuje NV Č. 26/2003 Sb., kterým byla zavedena směrnice 97/23/ES
  • PEO. Solární panel je tedy nutné pokládat za výměník tepla obsahující horkou vodu.
  • Pojistný ventil musí být instalován v nejteplejším místě. Pokud není instalován přímo na kolektorech, ale na výstupním potrubí z nich, vzdálenost od výstupního hrdla z kolektorů může být nejvýše dvaceti násobek ON potrubí.
  • Mezi zdrojem tepla (kolektorem) a pojistným ventilem nesmí být uzavírací armatury.

Sluneční kolektor může být poškozen i v případě, že ve vzdálené strojovně je pojistný ventil umístěn tak, že mezi slunečním kolektorem a pojistným ventilem nejsou uzavírací armatury, ale vzdálenost pojistného ventilu od kolektoru překračuje povolenou mez. Otevírací tlak pojistných ventilů v solárních systémech bývá nastaven na 6 bar. Při tomto tlaku je bod varu teplonosné kapalinyokolo 160°C, Není-li z jakéhokoli důvodu odběr tepla (porucha regulace, oběhového čerpadla, ventilů se servopohonem, výpadek proudu), teplota v kolektorech této hodnoty dosáhne. Při otevření pojistného ventilu a poklesu tlaku se teplonosná kapalína okamžitě mění v páru. Sloupec teplonosné kapaliny v potrubí od kolektorů k pojistnému ventilu neumožní okamžitý pokles tlaku. Vznikají rázy a kolektor může být poškozen.

Z výše uvedených zásad je zřejmé, že dílčí uzavíratelné sekce solárních kolektorů musí být opatřeny samostatnými pojistnými ventily.

Otevírací tlak pojistných ventilů musí být nastaven podle tlakové odolnosti prvků s nejnižší tlakovou odolností. Zpravidla bývá nastaven podle tlakové odolnosti oběhového čerpadla. Při větším výškovém rozdílu mezi umístěním pojistného ventilu a oběhového čerpadla musí být otevírací tlak pojistného ventilu snížen o hydrostatický tlak teplonosné kapaliny v potrubí.

Pojistný ventil by měl odolávat teplotám nad 200°C a teplo nosným kapalinám vyrobeným na bázi propylenglykolu.

Pojistný ventil musí být přístupný pro pravidelnou revizi.

Přepadové potrubí od pojistných ventilů by mělo být svedeno do strojovny, případně do zásobní nádoby v půdním prostoru.

Odpovídal: Ing. Jiří Matějček, CSc., autorizovaný inženýr pro techniku prostředí, certifikovaný soudní znalec v oboru energetika, Energetická zařízení s.no., Praha

Otázka:

Architekt mne upozornil, že ve výškových budovách je nutné plynové kotelny umisťovat do nejvyššího podlaží. Uvedenou věc jsem slyšel poprvé a navíc mi nebyli schopni konkrétně říci, který předpis to požaduje. Jsem projektant a mám navrhnout plynovou kotelnu III kategorie. Mohli byste uvést, zda takový předpis vůbec existuje a případně ojakou vyhlášku či normu se jedná a od kolika podlaží či výšky budovy platí?

Odpověď:

Váš kolega architekt měl pravdu. Jedná se o zcela novou věc. Ve sbírce zákonů v částce 10, rozeslané dne 8. února 2008 byla zveřejněna Vyhláška Ministerstva vnitra ČR Č. 23/2008 Sb. O technických podmínkách požární ochrany staveb, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2008. Ta v paragrafu 8 Technická zařízení v odstavci (3) stanoví (citace):

Ve stavbě s výškou 45 m a větší musí být nízkotlaká plynová kotelna umístěna na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží a s plynovými rozvody vně konstrukce. Odbočka plynového potrubí vedoucí k nízkotlaké kotelně musí mít co nejkratší možnou délku. Nízkotlaká kotelna umístěná na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží musí být vybavena dálkově ovládaným uzávěrem plynu s možností jeho ovládání z úrovně terénu.

Pro jistotu opakuji známou věc, že nízkotlaká plynová kotelna je taková kotelna,

  • a) v níž alespoň jeden kotel nebo přímotopný ohřívač má jmenovitý výkon roven 50 kW nebo výkon větší,
  • b) je-li v kotelně více kotlů či přímotopných ohřívačů s menším výkonem než 50 kW,ale součet jejich jmenovitých výkonů je roven nebo větší než 100 kW

V dotazu nebyla uvedena celková výška stavby ani počet podlaží, ale z vyhlášky jednoznačně vyplývá, že rozhodující z hlediska zákonodárce pro umístění kotelny je celková výška stavby 45 m. Pokud je výška stavby menší, nejste vyhláškou omezen. Pokud je stavba vyšší než 45 m, jsou požadavky vyhlášky naprosto jednoznačné.

Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace


© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.