Příloha č.1 NV č.182/1999 Sb. ve znění NV č.290/2000 Sb. - evropská směrnice 97/23/ES příloha I.

Velkým kladem je , že přílohy Evropských směrnic se přejímají do NV doslovným překladem s ponecháním číslování a členění , tak jako EN .
Oproti vlastnímu textu NV a direktivy ES, které mají úplně odlišné členění (vyplývající s legislativních předpisů pro Nařízení vlády) je situace jednoduchá a odvolávky na přílohy budou srozumitelné pro všechny členy ES a i přidružené členy ES.

Za komentářem k jednotlivým bodům Základních požadavků (dále jen ZP) jsou otištěna Pravidla pro provádění směrnice 97/23/ES o tlakových zařízeních (dále jen STZ).
Účelem pravidel, která se v současné době stanovují a schvalují v rámci pracovní skupiny Komise „Pressure“, je zajištění jednotného provádění směrnice o tlakových zařízeních. Pracovní skupina „Pressure“ se skládá ze zástupců členských států, evropských federací, Fora notifikovaných orgánů a CEN a předsedá jí zástupce aparátu Komise.
Vzhledem k tomu, že směrnice o tlakových zařízeních nabyla účinnosti 29. listopadu 1999, je naléhavě třeba, aby o pravidlech, která byla schválena v rámci pracovní skupiny Komise „Pressure“, byli informováni všichni, kterých se směrnice týká.
Pravidla nejsou právně závazným výkladem směrnice. Právně závazným textem zůstává směrnice 97/23/ES. Pravidla však představují podklad pro zajištění jednotného provádění směrnice všemi, kterých se směrnice týká.
Čísla článků jsou dle směrnice 97/23/ES, v závorce je uveden § v NV č.182/1999 Sb., číslování příloh je totožné.
V Čechách v současné době probíhá překlad těchto pravidel.

KOMENTÁŘ K JEDNOTLIVÝM BODŮM PŘÍLOHY č.1

Úvodní ustanovení
1) Text začíná (a je uvedeno i v celé příloze) , že se ZP vztahují na nebezpečí , které může výrobce rozumně předvídat.
2) ZP se vztahují nejen na tlaková zařízení , ale i na sestavy.
3) Návrh a výroba musí brát na zřetel nejen stav techniky v době výroby , ale i vysoký stupeň požadavku na ochranu zdraví a bezpečnost.

Pravidlo ES :

Otázka: Jaký má být rozsah analýzy rizika uvedené ve třetím odstavci úvodních poznámek přílohy I?Jak má být dokumentována?
Odpověď: Analýza nebezpečí má výrobci umožnit, aby identifikoval a stanovil potenciální způsoby poruchy v důsledku zatížení tlakového zařízení, které by se mohly uplatnit, bude-li zařízení instalováno a používáno za rozumně předvídatelných provozních podmínek.
Poté, co výrobce stanoví mezní parametry zařízení, je povinen provést analýzu nebezpečí, která mu umožní určit pro toto zařízení příslušné základní požadavky.
Výsledky této analýzy (příslušné ZP se zřetelem k předvídatelným provozním podmínkám) mají být zahrnuty do technické dokumentace, avšak zahrnutí veškerých podrobností analýzy do této dokumentace STZ nevyžaduje.

1 Všeobecné požadavky
Při výběru řešení se postupuje v tomto pořadí .
a) vyloučit nebo omezit nebezpečí,
b) minimalizovat nebezpečí, které nelze vyloučit
c) popřípadě informovat provozovatele na nebezpečí a stanovit i opatření, které by měl přijímat při instalaci a provozu.Zejména musí být upozorněn na nesprávné používání.

2 Návrh
2.2 Návrh zabezpečující náležitou pevnost:
Musí být vždy brány na zřetel zde uvedené činitele. Upozorňuji na vnější tlak, protože nikde jinde není zmiňován a všichni víme, že je někdy podstatně nebezpečnější než vnitřní tlak. Dále je důležitá hmotnost při zkušebních podmínkách tzn. váha nádoby při tlakové zkoušce vodou a nosnost podlaží.
2.2.2 Návrh zabezpečující náležitou pevnost musí být založen :
a) na výpočtu (možno doplnit experimentální metodou)
b) na experimentální metodě a to pouze u tlakového zařízení - PS.V > 6000bar L
- PS.DN > 3000 bar
Výpočtový tlak nesmí být menší než nejvyšší pracovní přetlak a musí být brán v úvahu i hydrostatický a dynamický tlak tekutiny. Přepážky mezi dvěma prostory s různými tlaky musí být vypočteny na největší rozdíl tlaku mezi nimi.
Při experimentální metodě musí být vypracován program zkoušek , který musí předem schválit AO .
Program v zásadě musí obsahovat :
- tlakovou zkoušku
- při riziku tečení a únavy - zkoušky, které stanoví dobu provozu při předepsané teplotě viz ČSN 07 0010 dovolené úchylky teploty , počet hodin za rok a počet cyklů
- doplňkové zkoušky - na korozi , erozi a další vlivy.

2.3 Ustanovení k zabezpečení bezpečné manipulace a provozu
Výstroj tlakového zařízení musí být přístupná a nesmí ohrožovat obsluhu např. výfuky pojistných ventilů , musí být izolovaná a musí mít zařízení , aby je nebylo možno otevřít ,je-li v nich tlak nebo vakuum ,s důrazem na rychlouzávěry.

2.4 Prostředky přezkoušení
Jedná se o zařízení , které musí umožnit provádění vnitřních revizí. Dovoluje však i jiné způsoby , jako jsou i současně používané náhrady vnitřní revize - tlakové zkoušky, proměření síly stěny, akustické emise, provedení zkoušky těsnosti pracovní tekutinou atd.

2.5 Prostředky odvodnění a odvzdušnění
Řešení je plně v souladu s ČSN 07 0620 , ČSN 69 0010 a ČSN 13 0021.

2.6 Koroze a jiné chemické účinky
Je to v zásadě přídavek /c/ zesílení síly stěny dle ČSN .

2.7 Opotřebení
Má se řešit vhodným způsobem :
a) zesílením stěny, využitím výstelky,přeplátováním ,ale i např. umístěním kolen hadů mimo proud spalin u kotlů
b) snadnou výměnou spotřebovaných částí
c) upozorněním provozovatele v Návodu na použití

2.9 Plnění a vypouštění
Při plnění se musí zabránit přeplnění - vodoznaky, překročení tlaku (tlakoměry) . Při vypouštění např. zdvojené armatury u kotlů.

2.10 Ochrana proti překročení dovolených mezí tlakových zařízení
Ochranné zařízení se má instalovat buď u tlakového zařízení nebo sestavy se zřetelem ke specifickým vlastnostem.
Je to buď bezpečnostní výstroj (přečti definici dle § 3 odst. 1 písm. a) bod 3) dále jsou to bezpečnostní omezující systémy, které zajišťují regulaci , ale i blokování a odstavení !!! Nebo to jsou indikátory nebo výstražná zařízení např. indikace teploty vnější a vnitřní stěny u bubnů kotlů při najíždění , signalizace mezních stavů.

Pravidla ES :

Otázka: Jak budou klasifikovány tlakoměry?
Odpověď: Tlakoměr by mohl být považován za ochranné zařízení ve smyslu bodu 2.10 písm. b přílohy I. Směrnice nebere tyto druhy zařízení v úvahu, pokud nejde o bezpečnostní výstroj ve smyslu čl. 1 odst. 2.1.3 (NV § 1 odst.1 písm. a) bod 3).
Tlakoměry jsou tlakovou výstrojí ve smyslu čl. 1 odst. 2.1.4 (NV § 1 odst.1 písm. a) bod 4), na kterou se mohou vztahovat ustanovení o označení CE pro tlaková zařízení (viz též pravidlo ke článku 3, které se týká vysokotlakého zařízení malého objemu).

2.11 Bezpečnostní výstroj
Jsou to vlastně požadavky na pojistné ventily dle ČSN 69 0010, 07 0620, ČSN 13 4309.
Pojistné ventily musí zajistit nepřekračování PS s dovoleným překročením o 10% . Někteří výrobci si toto chybně vykládají , že je dovoleno nastavit pojistný ventil na otevírací tlak vyšší o 10% než PS. Dovolené překročení o 10% je povolené při zapůsobení pojistných ventilů a je dáno konstrukcí pružinového pojistného ventilu, který může dosahovat plného výkonu až při plném zdvihu. Např. u pojistného ventilu Bopp-Reuter s přídavným zatížením nepřichází toto vůbec v úvahu. Pojistný ventil otevírá naplno okamžitě při dosažení PS a k žádnému překročení PS nesmí dojít, jinak je chybně vypočten výkon pojistného ventilu. Jiná situace je např. u kotlů , kde je výkon rozdělen do několika pojistných ventilů. Pak mohou otevírat i pojistné ventily Bopp-Reuter postupně , tak aby nedošlo překročení tlaku o 6% (ČSN 07 0010).

2.11.3 Zařízení na kontrolu teploty
Musí zajistit vhodnou dobu zpoždění, zejména u blokád , ochran.

3 Výroba
3.1.2 Nerozebíratelné spoje
Tyto spoje smějí provádět pouze kvalifikovaní pracovníci (ČSN EN 287-1,2; ČSN EN 9606-3,4 atd.) podle vhodných pracovních postupů (ČSN EN 288). V NV se zavádí pojem autorizované organizace v oblasti nerozebíratelných spojů. Evropa ovšem používá výraz nezávislá organizace uznaná členským státem v oblasti svařování.
Zdůrazňuji, že u zařízení II.,III. a IV. kategorie musí být pracovní postupy a příslušní pracovníci odsouhlaseny AO. Nelze zaměňovat , že by AO vystavovala osvědčení svářečům, odsouhlasuje jmenovitě pracovníky s odpovídajícím osvědčením pro daný typ výrobku .

Pravidla ES :

Otázka: Podle bodu 3.1.2 (nerozebíratelné spoje) přílohy I jsou ke schválení pracovních postupů a pracovníků nutné kontroly a zkoušky provedené nezávislou organizací. Jsou představitelé této nezávislé organizace povinni účastnit se celého procesu zhotovování a zkoušení spojů?
Odpověď: Nejsou. Některé úkoly týkající se schvalování pracovních postupů spojování a příslušných pracovníků může provádět kompetentní osoba výrobce v rámci systému jakosti, se souhlasem a pod odpovědností notifikovaného orgánu nebo nezávislé organizace uznané členským státem.

Otázka: Je notifikovaný orgán povinen respektovat postup zhotovování nerozebíratelných spojů schválený jiným notifikovaným orgánem nebo uznávanou nezávislou organizací?
Odpověď: Ano, notifikovaný orgán nesmí odmítnout schválení postupu zhotovování nerozebíratelných spojů, který byl vypracován na základě spolehlivých referencí se stanovením kompetencí v souladu se STZ.
Přesto je jeho povinností v případě potřeby ověřit, zda postup spojování a reference s ohledem na vyráběné zařízení jsou dostatečné.

Otázka : Vztahují se požadavky , které se týkají nerozebíratelných spojů podle přílohy I bodů 3.1.2 a 3.1.3 . také na jiné nerozebíratelné spoje než sváry ,
Odpověď : Ano.
Zdůvodnění : Definice podle čl.1 odst.2.8 (NV § 1 odst.1 písm. h) zahrnuje i jiné nerozebíratelné spoje , jako je pájení natvrdo , válcování, lepení, spojování třením, nýtování apod. Z tohoto důvodů se požadavky bodů 3.1.2 a 3.1.3 vztahují i na tyto druhy spojů.

3.1.3 Nedestruktivní zkoušky
Obdobná situace jako u nerozebíratelných spojů. Zde u výrobků III. a IV. kategorie musí být příslušní pracovnici též odsouhlasení AO v oblasti defektoskopie. Osvědčení musí mít u všech kategorií .

3.1.4 Identifikovatelnost
Tím se rozumí značení materiálu, přenášení značek , skladování od přejímky přes výrobu po konečnou zkoušku.

3.2 Konečné posouzení
3.2.1 Konečná zkouška
Je chybou , že se nepodařilo obhájit léta zavedený výraz stavební zkouška . Náplň zkoušky je úplně totožná ČSN 07 0624,ČSN 69 0010 a ČSN 13 0021. ČSN jsou detailnější.

Pravidla ES :

Otázka: Které dokumenty mají být k dispozici ke konečné zkoušce podle přílohy I bodu 3.2.1?
Odpověď: Obecně by podle okolností měly být k dispozici tyto dokumenty:
- důkaz kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky v souladu s příslušnou kategorií zařízení;
- důkaz kvalifikace pracovníků zhotovujících nerozebíratelné spoje v souladu s příslušnou kategorií zařízení;
- údaje o tepelném zpracování (např. diagram teplot);
- dokumenty kontroly základních materiálů a přídavných materiálů pro svařování;
- postupy zabezpečující identifikovatelnost materiálů;
- protokoly o nedestruktivních zkouškách, včetně radiogramů;
- protokoly o destruktivních zkouškách (např. zkušební záznamy);
- protokoly o vadách nebo odchylkách vzniklých při výrobě;
- údaje týkající se výroby součástek konstrukčních částí (např. tváření, srážení hran);
- důkaz správnosti postupů nerozebíratelných spojů..
Tyto dokumenty by měly být k dispozici při konečné zkoušce, ať již ji provádí výrobce, zkušebna uživatelů nebo notifikovaný orgán

3.2.2 Tlaková zkouška
NV je měkčí oproti stávajícím předpisům, které striktně nařizují každé vyhrazené tlakové zařízení podrobit tlakové zkoušce a nařizují i její provádění po každé opravě. V NV může být tlaková zkouška , je-li nevhodná nebo neproveditelná , nahrazena např. nedestruktivními zkouškami. Tato výjimka by neměla být uplatňovaná na tradičních tlakových zařízeních, jako jsou nádoby a kotle. Měla by být uplatňovaná pouze u tlakové výstroje, bezpečnostní výstroje a potrubí, ale zejména po opravách - viz výjimka pro ČEZ, a.s. pro kotle 1. a 2.třídy.

Pravidla ES :

Otázka: Musí být na sestavě provedena hydraulická tlaková zkouška a měly by být v takovém případě dodrženy hodnoty podle bodu 7.4 přílohy I?
Odpověď: Při použití postupu celkového posouzení shody podle čl. 10 odst. 2 (NV § 5 odst.5) je třeba posoudit každé tlakové zařízení a jejich začlenění do sestavy (příloha I bod 2.8).
Na základě prvního předběžného posouzení se zřetelem k ustanovením přílohy I se určí, zda se požadavky přílohy I vztahují též na sestavy, jestliže u nich existují odpovídající rizika.
Každé tlakové zařízení podle čl. 3 odst.1(NV §3), které tvoří sestavu, musí splňovat ustanovení bodu 3.2.2 přílohy I, přičemž je třeba vhodnými metodami posoudit odolnost spojů vůči vnitřnímu přetlaku (např. tlakovou zkouškou, nedestruktivními zkouškami).

Otázka: U konečného posouzení (příloha I bod 3.2.2) se požaduje, aby se tlakové zařízení podrobilo tlakové zkoušce při tlaku minimálně rovném, pokud to připadá v úvahu, hodnotě stanovené v bodě 7.4. Tento bod se týká pouze tlakových nádob. Znamená to, že bod 7.4 se nevztahuje na potrubí a tlakovou a bezpečnostní výstroj?
Odpověď: Podle bodu 3.2.2 přílohy I musí být tlakové zařízení v průběhu konečného posouzení podrobeno tlakové zkoušce. Zpravidla se předpokládá, že se tato tlaková zkouška provádí formou hydraulické tlakové zkoušky. Tam, kde to není možné nebo nevýhodné, jsou přípustné jiné postupy.
Hodnotu přetlaku pro provedení hydraulické tlakové zkoušky je nutno zvolit tak, aby se zajistilo vyzkoušení odolnosti tlakového zařízení vůči přetlaku s patřičným zřetelem ke stanoveným součinitelům bezpečnosti, aniž by došlo k poškození tlakového zařízení. V bodě 7.4 přílohy I jsou uvedeny doplňkové ukazatele, které mohou být použity pouze při správném respektování výše uvedených obecných kritérií (bod 3.2.2). Ukazatele uvedené v bodě 7.4 přílohy I je třeba brát v úvahu u všech druhů tlakových zařízení, nejen u tlakových nádob.

3.2.3 Kontrola bezpečnostní výstroje
Jsou to protokoly o nastavení pojistných ventilů , atesty průtržných membrán, ale zejména protokoly o nastavení regulace, signalizací , blokád a ochran. Tyto úkony se prováděly , ale byly chápány spíše z hlediska elektrozařízení a zařízení MaR a revizní technici TNS a kotlů se o ně zajímaly pouze okrajově. Nyní to bude u měření , regulace , ochran a blokád, které souvisí s nebezpečím tlaku předmětem konečné zkoušky.

3.3 Označování a opatřováním štítkem
Je podstatně přísnější než současné značení TNS nebo kotlů - viz též NV č.175/1997 Sb. a ČSN EN 286-1,2,3,4..
Značení musí být v češtině.
Dovoluje odchylky vyplývající z rozsahu zařízení , na které se NV vztahuje např. armatury, manometry , teploměry, ostatní tlakové a bezpečnostní výstroj , potrubí a jeho součásti..

3.4 Návody k používání
a) Jsou to do teď používané Návody výrobce k instalaci ,montáži , údržby a provozu. Musí být v češtině viz zákon č.22/1997 Sb. Musí obsahovat pokyny pro montáž ,uvedení do provozu , provozování a údržbu. Musí obsahovat veškeré úkony, které provozovatel musí provádět, aby byla zachována bezpečnost výrobku. Jsou to úkony ,které vyplývají z předpisů a norem , ale i úkony, které předepíše výrobce.
Jsou to kontroly bezpečnostní výstroje - manometrů, teploměrů, pojistných ventilů, odkalování,odluhování,sledování kvality tekutiny, ale i revize a zkoušky , které se musí provádět během provozu.
b) Dále je to průvodní dokumentace tlakového zařízení. Vezmu-li za vzor dokumentaci dle ČSN EN 286 ,pak pasport TNS dle ČSN 69 0010 je pouze malá část toho , co musí dokumentace dle NV č.175/1997 Sb. a ČSN EN 286 obsahovat. U kotlů je to obdobné, dokumentace dle NV je dokumentací dle ČSN 07 0623 a ne jenom pasport dle ČSN 07 0009.

4 Materiál

Pravidla ES :

Otázka: Co se rozumí pod pojmem „harmonizovaná norma“ podle přílohy I bodu 4.2
písm. b) ?
Odpověď: Harmonizovanou normou v tomto kontextu může být harmonizovaná výrobní norma pro určité tlakové zařízení nebo sestavu podle čl. 5 odst. 2, tj. zařízení, které může nést označení CE.
Může to být též podpůrná harmonizovaná norma pro materiály, která jasně specifikuje oblast jejich použití.

Otázka: Kdo je „příslušným orgánem“ pro certifikaci systémů (zabezpečení) jakosti výrobců materiálů?
Odpověď: „Příslušným orgánem“ pro certifikaci systémů jakosti výrobců materiálů může být notifikovaný orgán nebo jiná nezávislá organizace ustanovená ve Společenství, která má uznanou způsobilost pro posuzování systémů jakosti výrobců materiálů a pro technologii dotyčných materiálů. Tuto způsobilost lze prokázat například akreditací.

Otázka: Čeho se týká výraz „podrobený zvláštnímu posouzení pro oblast materiálů“ ve třetím odstavci bodu 4.3 přílohy I?
Odpověď: Týká se systému (zabezpečení) jakosti výrobce materiálů, který má být podroben zvláštnímu posouzení pro oblast materiálů (posouzen má být tedy systém, nikoli příslušný orgán).

Otázka: Může být k výrobě tlakového zařízení podle STZ použit materiál vyrobený podle normy nebo jiné veřejně dostupné specifikace, pro který je k dispozici Evropské schválení pro materiály, avšak v dokladu o kontrole je pouze odkaz na normu nebo specifikaci, o kterou se Evropské schválení pro materiál opírá?
Odpověď: Ano, jestliže Evropské schválení pro materiály neobsahuje dodatečnou technickou specifikaci oproti normě nebo specifikaci. Doklad o kontrole musí splňovat požadavky bodu 4.3 přílohy I.

SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ.

5. Tlaková zařízení vystavená působení plamene nebo jinak ohřívaná s nebezpečím přehřátí.
NV rozděluje toto zařízení na :
a) parní a horkovodní kotle , přehříváky, přihříváky , kotle na odpadní teplo, kotle spaloven odpadů, elektrokotle, ale i tlakové hrnce (papiňáky od 2 litrů), včetně jejich výstrojí, popřípadě jejich systémy pro úpravu vody a pro dodávku paliva.
Zařízení pro úpravu vody nelze chápat , že je to celá úpravna vody. Je to úprava vody na vlastním kotli např. odluh,odkal,vzorkování vody a páry atd. To samé je i u jejich systému pro dodávku paliva. Sám jsem však zvědavý , kde bude hranice u uhlí, kde u plynu a kde u olejů, tak aby byly součástí systémů kotle ?

Poznámka autora :
Evropská směrnice a NV řeší problematiku tlakového celku kotle (definice dle ČSN 07 0000) s nebezpečím tlaku. Neřeší však spalování , odvod spalin, ohříváky vzduchu ,přípravu paliva atd. , bez nich však kotel (definice ČSN 07 0000) nemůže existovat . Kdo bude provádět posouzení tohoto celku a podle kterých předpisů a norem. Myslím si , že by se měla provádět výchozí revize kotle a prováděl by jí revizní technik.

Pravidla ES :

Otázka: Jaký je minimální rozsah sestavy „kotel“, která se má podrobovat postupu celkového posouzení shody v souladu s čl. 3 odst. 2.1 (NV § 3 odst.3 písm.e) bod 1) ?
Odpověď: Tato sestava má zahrnovat přinejmenším kotel včetně všech částí vystavených působení přetlaku od přívodu napájecí vody (včetně vstupního ventilu) až po (a včetně) výstup páry a/nebo horké vody (včetně výstupního ventilu, a pokud neexistuje, včetně prvního obvodového sváru nebo příruby na výstupním potrubí ve směru proudění). V tom jsou zahrnuty všechny ekonomizéry, přehříváky a spojovací potrubí, které mohou být vystaveny riziku přehřátí a nemohou být odděleny od hlavního systému vloženými uzavíracími ventily. Dále je zahrnuta příslušná bezpečnostní výstroj a potrubí připojené ke kotli a sloužící k takovým účelům, jako vypouštění, odvzdušňování, chlazení přehřáté páry apod., až po (a včetně) první uzavírací ventil v potrubí za kotlem ve směru proudění.
POZNÁMKA 1: Tato definice se opírá o návrh normy prEN 12952-1:1997 a je v souladu s bodem 5 přílohy I ke směrnici.
POZNÁMKA 2: Toto představuje minimální definici sestavy.
POZNÁMKA 3: Přehříváky, přihříváky, ekonomizéry, včetně jejich spojovacích potrubí, které mohou být odděleny, nejsou součástí této minimální sestavy. Mohou být samostatně opatřeny označením CE nebo integrovány do sestavy, jestliže si to výrobce přeje.
POZNÁMKA 4: Součástí této sestavy nejsou prostředky napájení kotle napájecí vodou ani prostředky přípravy a přívodu paliva do kotle. Mohou být samostatně opatřeny označením CE nebo integrovány do sestavy, jestliže si to výrobce přeje.

b) zařízení pro technologické ohřevy jak jsou ohříváky pro chemické a jiné procesy a zařízení na zpracování potravin.
NV jinými slovy nařizuje vodoznaky , ochrany na odstavení paliva, zařízení k udržení tlaku a teploty a nařizuje sledování chemické kvalita vody. Dále musí být řešeno odvětrání kotle po odstavení a např. vyvětrání kotle při zatápění.

6. Potrubí
Návrh musí zejména řešit nebezpečné uzly jako spoje , dilatace , hadice a musí být řešeno pomocí podpor,výztuh,ukotvení,vyspádování a předpětí závěsů . Dále potrubí musí mít odvodnění a případně zařízení na odstraňování usazenin.
Musí být vzaty v úvahu turbulence,víry ,vibrace. U nebezpečných tekutin určuje možnost odstavení a vyloučení nebezpečí náhodného výtoku např. zdvojenými armaturami.

7 Specifické kvantitativní požadavky na některá tlaková zařízení.

7.2 Součinitel hodnota spoje
Určuje součinitel svarového spoje
- 1 je-li nedestruktivní a destruktivní kontrola
- 0,85 u namátkových nedestruktivních kontrol
- 0,7 bez zkoušek

7.3 Hydraulický zkušební tlak
Nesmí být menší než větší z níže uvedených hodnot
a) se zřetelem na nejvyšší pracovní tlak a teplotu koeficient 1,25
b) se zřetelem na nejvyšší pracovní tlak koeficient 1,43

Na závěr bych se zmínil o vztahu mezi NV č.182/1999 Sb. a vyhláškou č.18/1979 Sb.

Nutno si uvědomit , že nelze zaměňovat definice vyhrazeného tlakového zařízení (dále jen VTZ ) tzn. TNS a kotlů dle vyhlášky ČÚBP č.18/1979 Sb. v platném znění, s definicemi stanoveného tlakového zařízení , zejména nádob a tlakového zařízení vystaveného působení plamene(kotlů) dle NV č.182/1999 Sb. :
a) Tlakové zařízení dle grafu 4,6,7,8,9 není VTZ dle vyhlášky č.18/1979 Sb..
b) Ne každé stanovené tlakové zařízení dle NV není VTZ a ne každé VTZ dle vyhlášky není stanoveným výrobkem. Hranice VTZ dle vyhlášky a hranice stanovených výrobků dle NV , jsou úplně odlišné viz graf č.1.1;2.1;3.1;5.1.
Z grafů vyplývá , že na tlaková zařízení označené číslicí 1) se vztahuje pouze vyhláška č.18/1979 Sb. se všemi z toho vyplývajícími povinnostmi tzn. oprávnění k výrobě, provádění stavební a tlakové zkoušky, vystavování pasportů atd.
c) NV se vůbec nevztahuje na celou skupinu VTZ - na tlakové nádoby k dopravě plynů.
d) Vyhláška se vztahuje pouze na žíravé , jedovaté a výbušné kapaliny.V NV pod nebezpečnými tekutinami (kapalinami) jsou zařazené všechny nebezpečné látky např. hořlavé, toxické, oxidující atd.
e) Vyhláška nerozlišuje plyny na skupinu 1 - nebezpečné a skupinu 2 - ostatní.

Připravovaná nová vyhláška č.18/1979 Sb. , by se měla v zásadě v hranicích shodovat s NV,
kromě kotlů , kde je místo objemu 2 litry , určena hranice 10 litrů.

Související

Související témata Revizní technici