A. revizní technik.
1) Dle požadavků ITI Praha musí být revizní technik provádějící výchozí revize zaměstnancem montážní organizace dle zákoníku práce a nemůže být uzavřena smlouva dle obchodního zákona.
Jako důvod je uváděno ,aby nebyl tak zvaný Švarc-systém.Další důvod je uvádění, že by nebylo jasné, kdo odpovídá za výrobek ,zda montážní organizace nebo firma provádějící výchozí revizi.
Dle mého názoru je více důvodů ,proč by toto nemělo být vyžadováno :
a) která malá firma (fyzická osoba) si může dovolit zaměstnávat RT.Je to tudiž diskriminační požadavek pro firmy, kdy firmou je jedna fyzicky podnikající osoba.
b) provádí-li výchozí revizi revizní technik ve vedlejším pracovním poměru musí mít souhlas svého zaměstnavatele.
c) provádí-li výchozí revizi podnikající revizní technik je právně čisté ,je-li u jiné firmy zaměstnán ve vedlejším pracovním poměru ?
d) bude-li zaměstnancem, bude to i u středně velké firmy kumulovaná funkce a jaká pak bude odborná způsobilost takového revizního technika ,který bude občas provádět revize.
e) proč je v pracovním poměru vyžadován pouze RT a ne např. svařečský dozor, který musí provádět soustavný dozor a je tím pádem důležitější než RT, který provádí výchozí revizi.
f) zákon 22/19798 Sb. jednoznačně určuje, že za výrobek odpovídá výrobce a ne např.revizní technik ,který je sice na konci výrobního řetězce a potvrzuje ,že výrobek je bezpečný, ale je to stejné jako u pracovníka defektoskopie , který též potvrzuje kvalitu svárů ,ale za sváry neodpovídá.
g) nestrannost a nezávislost revizního technika na zaměstnateli je též podmínkou kvalitní revize.V revizní činnosti by mělo být uplatňována filozofie znění ČSN EN 45 004(01 5260)- "Všeobecná kritérie pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci", tzn.nezávislost na zainteresovaných stranách.
Je-li revizní technik v pracovním poměru mělo by pak být uplatňována filozofie znění čl.8.6.citované normy - "Odměňování osob zabývajících se inspekčními činnostmi, nesmí přímo záviset na počtu provedených inspekcí a v žádném případě na výsledcích těchto inspekcí ".
Vyhláška 85/1978 Sb. §2 odst.2 přitom říká,že organizace může zajistit provádění revizi a zkoušek prostřednictvím jiné organizace , která k tomu má oprávnění.
2) Měl by být činěn i rozdíl mezi revizním technikem montážní organizace,který provádí výchozí revize a zkoušky a revizním technikem provozovatele,který provozní revize,tak jako je to u revizních techniků tlakových zařízení. Rozdílnost je daná rozdílným zněním § 6 vyhlášky 85/1978 Sb., co se prověřuje při výchozí revizi a zněním § 7 co se prověřuje při provozní revizi. Obdivuji revizního technika montážní organizace, který provede i provozní revizi po skončení zkušebního provozu a nezná vůbec organizační vztahy organizace,místní provozní předpis a další předpisy a doklady provozovatele nutné k provedení revize.
Provozní revizi by měl provádět RT ,který je provozovatelem "pověřen" k provádění revizí a to buď na základě toho , že je v trvalém pracovním poměru,nebo že má smlouvu o provádění revizi a jeho činnost je soustavná.Při provádění revizi dodavatelským způsobem by výpovědní lhůta měla být co nejdelší , aby byly zajištěny i činnosti související s revizemi např. vyškolení obsluhy , změny MPP. Jsou organizace , které na základě nejlevnější nabídky zajišťují revize dodavatelsky smlouvou s RT na jednotlivé zařízení, s dalším RT pro schválení MPP a s dalším RT vyškolení obsluhy atd. Organizace by měla pověřit pouze jednoho revizního technika prováděním revizní činosti a v případě nespokojenosti,tohoto vyměnit a ne zajištovat jednotlivé revize pokaždé od jiného RT. Revize se pak dělají jenom proto, aby byl doklad o provedení revize a ne ,aby zařízení bylo bezpečné na základě soustavné činnosti revizního technika.
B. Výchozí revize
1) Nemůže být provedena před uvedením do provozu, ale během uvádění do provozu. Měla by začít prověřením veškeré dokumentace a fyzickou kontrolou zařízení. Fakticky začíná
vpuštěním plynu. Vpuštění plynu dle ČSN provádí montážní organizace,ale bylo by vhodné,aby byl přítomen RT a zápis o vpuštění potvrdit, spolu s pracovníkem montážní firmy tím, pověřeným.
2) Dalším úkonem výchozí revize jsou funkční zkoušky zařízení, které mohou proběhnout až při uvádění do zkušebního provozu. Technologický postup nemůže zpracovat "pouze" RT jak určuje vyhláška ,ale musí vycházet z návrhu na zkoušky ,který vypracuje servisní technik např. hořáku ,/ při prototypech /, nebo najížděcí technik strojních částí ,ale zejména najíždějící technik měření a regulace,automatiky.
Technologický postup musí být výsledkem spolupráce všech těchto zodpovědných pracovníků, podílejících se na uvedení plynového zařízení do provozu a zodpovídat za zpracování technologického postupu by měla montážní organizace. Nezbytná je i spolupráce s příslušným zodpovědným pracovníkem, budoucího provozovatele např. při osazení nového plynového hořáku na kotel, aby byl zajištěn bezpečný provoz kotle a splněny požadavky na bezpečný provoz všech souvisejících zařízení.
2) Tlakové zkoušky. Dle ČSN se provádí pouze tlaková zkouška rozvodů a ale u potrubí odvzdušnění a havarijních výfukových potrubí není tlaková zkouška předepsaná. Stačí přitom pouze utěsnit zátkou vyustění výfukového potrubí a provést zkoušku těsnosti např. na 10 kPa dle ČSN 38 6420 po dobu 1 hodiny. Vyloučí se tím,že při netěsnosti potrubí odvzdušnění by plyn při odplynění unikal do prostoru kotelny.
3) Osvědčení pracovníků. Dle výkladu ITI může mít oprávněná organizace pouze jednoho pracovníka s osvědčením od ITI Praha. Nemusí mít tudíž každý svářeč ,který svařuje plynovod osvědčení. Musí však být zajištěno , aby každá montáž, oprava PZ byla prováděna za soustavného řízení pracovníka, který má osvědčení. Není tudiž možno, aby pod dohledem jednoho pracovníka s oprávněním bylo současně prováděno více prací. RT dle § 6 odst.3 písmeno /f,g/ vyhlášky 85/1978 Sb. musí při výchozí revizi prověřit v montážní dokumentaci zda jsou tyto podmínky plněny.Není zvláštností, že osvědčení má pouze majitel firmy a práce provádí pracovníci bez osvědčení za "občasného"(jest-li vůbec nějakého) dohledu pracovníka s osvědčením.
Pracovník, který se pouze papírově nechává uvést jako " montážní pracovník" s osvědčením do revizní zprávy ,by si měl uvědomit právní odpovědnost za kvalitu prací a zejména by si to měl uvědomit revizní technik, který prováděl výchozí revizi.
Myslím si ,že rozhodnutí ITI(IBP) není šťastné a osvědčení by měl mít "každý" pracovník, který provádí montáž, opravy PZ.
4) § 6 odst 3 písm. /h/ - prověřit - "zda byla provedena revize i na zařízeních elektrických , tlakových zdvihacích nebo jiných ,pokud jsou součástí revidovaného zařízení".
Je chybou ,že to není povinností u provozní revize a doporučuji , aby toto prověření revizní technici prováděli i při provozních revizi.
Je to specifickým požadavkem pouze u plynových zařízení a vyžaduje to vysokou všeobecnou znalost předpisů revizního technika plynových zařízení.
a)Vždyť v současné době se i kominíci nazývají revizními techniky a vystavují " revizní zprávy".
b)Musí být i revizní zpráva hromosvodů a uzemnění. Revizní technik PZ by si měl minimálně přečíst ČSN 34 1390 aby zjistil , že vějířové podložky musí být u všech šroubů u příruby.
c)Musí být i např.provedena odborná prohlídka nízkotlaké kotelny v RS plyn dle vyhlášky ČÚBP 91/1993 Sb. a výchozí revize TNS (expanzní nádoby ) dle ČSN 69 0012. Je smutné , že jediným argumentem výrobce a montážní firmy tohoto zařízení je,že to nikdy nikdo nevyžadoval a já jsem první !
d)Jsou to i zkoušky dle ČSN 06 0310 u rozvodů ústředního vytápění nebo ČSN 73 6660 u ohřevu užitkové vody.
e)Je to i kontrola požárního zařízení a provedení příslušných zkoušek dle zákona 91/1995 Sb. (plné znění) Zákona o požární ochraně a vyhlášky MV 21/1996 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně.
c)Z hlediska bezpečnosti zařízení je však nejdůležitější Zákon
22/1997 o technických požadavcích na výrobky a Nařízení vlády 168 až 179/1997 Sb., které začaly platit 1.9.1997.
Doporučuji všem revizním technikům účast na seminářích , které se týkají tohoto zákonu a nařízení vlády.
Tyto technické předpisy jsou ty zásadní předpisy,které měly platit v ČR před zrušením závaznosti norem, které vzneslo
do technické veřejnosti strašně mylný dojem , že když jsou ČSN nezávazné,je dovoleno vše.
Každý revizní technik by měl v praxi používat zejména § 8
odst.2 a odst.5. Z jejich textu vyplývá , že bezpečný výrobek musí odpovídat nejen ČSN , ale i "stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh".Bezpečný výrobek musí tudiž odpovídat i předpisům cechů např. COPZ.
Zákon zavádí zvyklosti EHS ,že omezit práva a určit povinnost smí pouze zákon a je úplně nepodstatné zda nižší předpisy nebo normy jsou závazné,jestliže zákon říká,že výrobek nebo činnost jim musí odpovídat.
Zákon 22/97 Sb. definuje některé nové pojmy jako např. "oprávněný zájem "(§1 písm./a/),"výrobek" (§ 2 písm./a/), "okamžik uvedení na trh " § 2 písm./b/ atd. , ale zejména "technický předpis"(§3),"normy" (§4),"bezpečný výrobek"(§8) a "posuzování shody výrobku" (§ 12) atd.
Dle zákona stanoví vláda výrobky ,které představují zvýšenou mírou ohrožení oprávněného zájmu o kterých musí být posuzována shoda.
Vyšla zatím tato Nařízení vlády :
168/1997 Sb. - Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
169/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility .
170/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
171/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické požadavky na hračky.
172/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.
173/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody.
174/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické poža- davky na střelné zbraně a střeliva .
175/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické poža- davky na jednoduché tlakové nádoby.
176/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické poža- davky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
177/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické poža- davky na spotřebiče plynných paliv.
178/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví technické poža- davky na stavební výrobky.
179/1997 Sb. - Nařízení vlády,kterým se stanoví grafická podoba české značky shody,její provedení a umístění na výrobku.
Revizní technik plynových zařízení musí prostudovat nejenom Nařízení vlády 177/97 Sb., ale i 170/97 Sb. - strojní výrobky, 173/97 Sb. - vybrané výrobky, 175/97 Sb.- jednoduché tlakové nádoby, 176/97 SB. - nebezpečí výbuchu ale i 178/97 Sb.- stavební výrobky,kde jsou např. uvedeny "plynové uzavírací ventily,regulátory,kohouty"!
Při výchozí revizi tudiž musí RT zkontrolovat zda všechny prvky,které jsou součástí plynového zařízení , mají posouzení shody , je-li to některým nařízením vlády nařízeno.
C) Revizní kniha :
Neměla by být mrtvým dokladem ,který prověřuje pouze RT při revizi zda existuje , ale živým dokladem kde se zapisují podstatné změny,výměna armatur,ale i změny MPP. Revizní technik by měl při provozní revizi toto prověřit.
D) Svařování :
V této oblasti nastaly základní změny zavedením evropských norem . Uvádím jenom ty základní :
1) ČSN 719 (05 330) - Svářečský dozor . Úkoly a zodpovědnost .
a) uvádí činnosti,které musí být prověřeny - tabulka 1
b) musí být jmenován alespoň jeden oprávněný pracovník svařečského dozoru.
c) rozlišuje :
- svařečský inženýr - má vyšší technické znalosti /čl.5.2.2/.
- svářečský technolog - má speciální technické znalosti /čl.5.2.3/.
- svářečský specialista - má základní technické znalosti /čl.5.2.4/.
2) ČSN E 729 - 1 Požadavky na jakost při svařování. Směrnice na volbu a použití. Stanovuje tři stupně požadavků a to :
ČSN EN 729 - 2 část 2 Vyšší požadavky na jakost .
ČSN EN 729 - 3 část 3 Standardní požadavky na jakost.
ČSN EN 729 - 4 část 4 Základní požadavky na jakost
Musí být tudíž dle části 1 tabulky /a/ přílohy A,B stanoven jeden z požadavků.
Dle mého mínění se musí na plynové zařízení uplatňovat vyšší nebo standardní požadavky.
3) ČSN EN 287-1 (05 0711) Zkoušky svářečů .Tavné svařování. Část 1 Oceli.
ČSN EN 287-2 (05 0712) Zkoušky svářeč. Tavné svařování část 2 Hliník a jeho svařování.
ČSN 07 0710 platí nadále pouze pro zkoušky svářečů automatickými metodami svařování,zkoušky svářečů týčí a pro zkoušky svářečů ostatních neželezných kovů.
4) ČSN EN 25 817 - (05 0110 ) Směrnice pro určování stupňů jakosti - stanoví 3 stupně jakosti :
D - nízký
C - střední
B - vysoký
5) ČSN EN 288-1 až 6 (05 0311 až 05 0316) - "Stanovení a schvalování postupů svařování kovových materiálů".
Se všemi těmito normami ,ale i s ostatními neuvedenými z oblasti svařování a defektoskopie musí pracovat RT při výchozí revizi.
Bylo by vhodné ,aby na semináři v roce 1998 vystoupil odborník z dané oblasti.
E) Technologický postup revizí:
- je povinností revizního technika vypracovat tento postup . Není však přesně uvedeno co všechno má obsahovat. Bylo by vhodné , aby byl odbornou firmou (např.GAS s.r.o.) vypracován vzorový technologický postup revizí např.plynového zařízení dle ČSN 38 6441,38 6420,07 0703 atd. Plynové zařízení je v základních požadavcích ale i provedení obdobné a revizní technik by pouze doplnil zvláštnosti revidovaného plynového zařízení.
Vypracování těchto vzorů by bylo podstatným přínosem pro zvýšení odborné úrovně provádění revizí.
Vodítkem pro vypracování postupu mohou být reviznímu technikovi i "Kontrolní záznamy pro inspekční činnost", které vypracoval ITI PRAHA pro svojí činnost.
F Provozní revize .
1) zapomíná se provádět provozní revize po skončení "zkušebního provozu". Není však přesně určeno, co to je zkušební provoz a není přesně určen okamžik ukončení. Zkušební provoz může trvat i několik měsíců a budoucí provozovatel stále odmítá zařízení převzít ,ať už z jakýchkoliv důvodů.Okamžikem provedení revize by mělo být převzetí zařízení provozovatelem a mělo by být z předpisů jasné ,že do tohoto okamžiku plní povinnosti provozovatele dle ČSN 38 6405 montážní firma ať je to kontrola netěsnosti,ovzduší,vedení deníků, kvalifikace obsluhy,zkoušení bezpečnostní výstroje atd.
2) Prověřování funkce zabezpečovacích , kontrolních ,měřících a ovládacích zařízení ,včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů - viz text §7 odst.3 písm./d/ . a prověřování odtahových systémů,větrání,odsavání a celková funkce zařízení viz text § 7odst.3 písm/e/.
Dle mého mínění je tento požadavek příliš jednoznačný a nelze jej plně dodržovat. Mělo by být uvedeno ,že některých případech spočívá pouze v prověření, zda se toto provádí dle MPP anebo předpisu výrobce kvalifikovanými pracovníky nebo oprávněnou firmou a zda je o tom vedena dokumentace.Při současných automatických řízeních počítačem, by to byla v některých případech i zbytečná práce, protože je-li požadovaný úkon v softwaru, nemá cenu se přesvědčovat zda počítač umí práci počítače. Do této oblasti se též silně prolíná i činnost servisních organizací,které provádí servis plynového zařízení např. hořáků na základě smlouvy s výrobcem zařízení.
G Zápis o revizí :
1) ČSN 38 6405 uvádí v příloze 7 vzor zprávy pod písmenem E,že se mají uvést záznamy o ostatních revizích.
Doporučuji text změnit na "Použité doklady pro provedení revize" tzn.u výchozí revize to jsou atesty materiálu,oprávnění firmy, osvědčení pracovníků, projekt , svarová dokumentace (svářeči,RGT), atd. a u provozní revize je to provozní deník a jiné doklady např. o zkoušení bezpečnostní výstroje, požární a jiné předpisy provozovatele doklady o kontrolách pověření osoby ke kontrole, kvalifikace obsluhy a údržby. atd.
2) Ve výchozí revizi musí být uvedeno oprávnění montážní firmy a doporučuji i uvedení živnostenského listu.
H Vytápění rodiných domků P-B formou pronájmu:
V této oblasti je velkým nedostatkem ,že nájemní smlouvy neřeší otázku, kdo zajišťuje povinnosti provozovatele např. zkoušení bezpečnostní výstroje, kvalifikace obsluhy ,provádění kontrol a revizi dle vyhlášky 85/1978 Sb. ale i revize tlakové nádoby stabilní (zásobníku) dle ČSN 69 0012 a hromosvodů ( uzemnění). Dle smluv ,které jsem mohl vidět, to v nich není vůbec uvedeno.
Dle mého mínění by bylo nevhodné přenášet zajištění provádění revizí a zkoušek na nájemce ,ale je to povinností vlastníka zařízení. Regionální zástupci těchto firem však nemají o celé problematice celkový přehled a považují celé zařízení pouze za plynové zařízení.
Doufám ,že při zpracování nové vyhlášky 21/1979 Sb. a 85/1978 Sb. budou osloveni i cechy a jiní odborní pracovníci , aby nová vyhláška odpovídala současnému stavu vědeckých a technických poznatků a budou zohledněny i připomínky revizních techniků.
