Oblast působnosti a definice
(výtah z PED)

1. Tato směrnice se vztahuje na návrh, výrobu a posuzování shody tlakových zařízení a sestav s nejvyšším dovoleným tlakem PS větším než 0,5 bar.
2. 2. Pro účely této směrnice se rozumí:
   • 2.1„tlakovým zařízením“ nádoby, potrubí, bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj. Tlakové zařízení případně zahrnuje také prvky připojené k součástem vystaveným tlaku, jako jsou příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka atd.
   • 2.1.1 „nádobou“ těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinou pod tlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným zařízením. Nádoba se může skládat z více než jednoho tlakového prostoru.
   • 2.1.2 „potrubím“ potrubní části určené k přepravě tekutin, pokud jsou navzájem spojeny tak, že tvoří jeden tlakový systém. Potrubí zahrnuje zejména trubky nebo soustavu trub či trubek, tvarovky, dilatační spoje, hadice nebo případně jiné části vystavené tlaku. Za potrubí se považují také výměníky tepla, skládající se z trubek a určené k chlazení nebo ohřívání vzduchu.
   • 2.1.3 „bezpečnostní výstrojí“ zařízení určená k ochraně tlakového zařízení před překročením nejvyšších dovolených mezí. Tato zařízení zahrnují:
     • zařízení pro přímé omezení tlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová pojistná zařízení, vzpěrné tyče, řízené pojistné systémy (CSPRS), a
     • omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost korekční zařízení, nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a „měřicí, řídicí a regulační zařízení související s bezpečností (SRMCR)“.
   • 2.1.4 „tlakovou výstrojí“ zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno tlaku.
   • 2.1.5 „sestavou“ několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku.
3. Tato směrnice se nevztahuje na:
   • 3.1dálková potrubní vedení tvořená potrubím nebo potrubním systémem a určená k přepravě jakékoli tekutiny nebo látky do určitého (pevninského nebo mimo pevninského) zařízení nebo z něj, počínaje krajním uzavíracím zařízením (včetně něj) umístěným v obvodu daného zařízení a včetně všech připojených zařízení určených zvlášť pro dané potrubní vedení. Tato výjimka se nevztahuje na standardní tlaková zařízení, která se mohou nalézat v objektech redukčních nebo kompresorových stanic;
   • 3.2 sítě pro dodávku, rozvod a vypouštění vody a s nimi spojená zařízení a přívodní kanály, jako jsou přívodní tlaková potrubí, tlakové štoly, tlakové šachty pro vodní elektrárny a s nimi spojená zvláštní příslušenství;
   • 3.9 zařízení na ovládání vrtů používaná v průmyslu průzkumu a dobývání ropy, zemního plynu nebo geotermických zdrojů a u podzemních zásobníků, která jsou určena k udržení a/nebo řízení tlaku ve vrtu. Patří mezi ně zařízení ústí vrtu (erupční kříž), proti erupční zařízení (BOP), rozdělovací potrubí a všechna zařízení, která jsou jim předřazena;
   • 3.20 otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů.

PED se vztahuje na :

1.3 Potrubí určené pro

• a) plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než obvyklý atmosférický tlak (1 013 mbar), v těchto mezích:
  • pro tekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 (graf 6 přílohy II),
  • pro tekutiny skupiny 2, je-li DN větší než 32 a součin PS · DN větší než 1 000 bar (graf 7 přílohy II);
• b) kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě nepřekračuje obvyklý atmosférický tlak (1 013 mbar) o více než 0,5 bar, v těchto mezích:
  • pro tekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 a součin PS · DN větší než 2 000 bar (graf 8 přílohy II),
  • pro tekutiny skupiny 2, je-li PS větší než 10 bar, DN větší než 200 a součin PS · DN větší než 5 000 bar (graf 9 přílohy II);
1.4 Bezpečnostní a tlaková výstroj určená pro zařízení, na něž se vztahují body 1.1, 1.2 a 1.3, včetně zařízení zabudovaných do sestavy.
2. Sestavy definované v čl. 1 bodu 2.1.5, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízení, na které se vztahuje bod 1 tohoto článku, a které jsou uvedeny v bodech 2.1, 2.2 a 2.3 tohoto článku, musí splňovat základní požadavky uvedené v příloze I.

Příloha 1 bod.6

Návrh a provedení musí zabezpečovat, aby:
a) riziko přetížení v důsledku nepřípustné vůle nebo nadměrných sil vznikajících např. na přírubách, spojích, vlnovcích nebo hadicích bylo vhodným způsobem regulováno, například pomocí podpor, výztuh, ukotvení, vyrovnání polohy a předpětí,
b) tam, kde existuje možnost, že uvnitř potrubí pro plynné tekutiny dojde ke kondenzaci, byly k dispozici prostředky pro odvodnění a odstranění usazenin z níže položených oblastí zařízení, aby se zabránilo poškození vlivem vodních rázů nebo koroze,
c) byla patřičně vzata v úvahu možnost poškození vlivem turbulence a vzniku vírů; zároveň platí ustanovení příslušných částí bodu 2.7,
d) byla patřičně zohledněna možnost nebezpečí únavy vlivem vibrací v potrubí,
e) tam, kde potrubí obsahuje tekutiny skupiny 1, byly k dispozici vhodné prostředky a zařízení k zajištění odběrových potrubí, jejichž velikost představuje značné riziko,
f) bylo na co nejmenší míru sníženo riziko náhodného úniku; místa odběru musí být na straně zařízení zřetelně označena údajem o obsažené tekutině,
g) poloha a trasa podzemního potrubí byla vyznačena přinejmenším v technické dokumentaci k usnadnění bezpečného provádění údržby, kontroly a oprav.

PŘÍLOHA VII
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
ES prohlášení o shodě musí obsahovat tyto údaje:

• jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství,
• popis tlakového zařízení nebo sestavy,
• použitý postup posuzování shody,
• v případě sestav popis tlakových zařízení tvořících sestavu a použitý postup posuzování shody,
• v případě potřeby jméno a adresu oznámeného subjektu, který provádí inspekci,
• v případě potřeby odkaz na certifikát ES přezkoušení typu, certifikát ES přezkoumání návrhu nebo ES certifikát shody,
• v případě potřeby jméno a adresu oznámeného subjektu, který provádí dozor nad systémem zabezpečování jakosti výrobce,
• v případě potřeby odkaz na použité harmonizované normy,
• v případě potřeby jiné technické specifikace a normy,které byly použity,
• v případě potřeby odkaz na další použité směrnice Společenství,
• identifikace osoby, která je zplnomocněna přijímat závazky jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství.

VÝTAH PRAVIDEL TÝKAJÍCÍ SE POTRUBÍ

Pravidlo 1/4
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2
Otázka: V jakých případech se PED nevztahuje na rekonstrukce potrubního systému?
Odpověď: Zůstávají-li tekutina, hlavní účel a bezpečnostní systémy v podstatě stejné, může být rekonstrukce pokládána za nevýznamnou úpravu stávajícího potrubního systému, a proto se na ni PED nevztahuje.
Zdůvodnění: Viz pravidlo 1/3.
Schváleno WGP 29. 1. 1999

Pravidlo 1/9
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2
Otázka: Považují se za potrubí součásti potrubí, jako jsou trubky nebo systémy trubek, trubkoví, tvarovky, dilatační vlnovce, hadice nebo jiné části vystavené tlaku, jestliže se uvádějí na trh jako jednotlivé díly?
Odpověď: Jednotlivé součásti potrubí, jako je trubka nebo systém trub či trubek, tvarovky, dilatační vlnovce, hadice nebo jiné části vystave-né tlaku nejsou „potrubím“. Avšak jednotlivé trubky nebo systémy trubek, určené pro specifické použití, mohou být klasifikovány jako„potrubí“,pokud na nich byly provedeny všechny příslušné výrobní operace, jako je ohýbání, tvarování, připojování přírub a tepelné zpracování. Některé sou-části potrubí (např. dilatační spoje) mohou být považovány za tla-kovou výstroj (viz pravidlo 1/8). Poznámka: Povšimněte si definice dilatačního spoje a dilatačního vlnovce: Dilatační spoje jsou zařízení, která obsahují jeden nebo několik vlnovců sloužících k absorbování rozměrových změn způsobených například roztažením nebo smrštěním potrubí nebo nádoby tep-lem. Dilatační vlnovce jsou pružné prvky dilatačního spoje, které se sklá-dají z jedné nebo několika vln a koncových prvků. Schváleno WGP 28. 1. 1999
Pravidlo 1/16
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 3.2
Otázka: Podle čl. 1 odst. 3.2 jsou z působnosti PED vyjmuty „sítě pro dodávku, rozvod a vypouštění vody a s nimi spojená zařízení“. Je v této souvislosti třeba upřesnění, pokud se týče vody, sítí a s nimi spojených zařízení?
Odpověď: „Vodou“ se rozumí pitná voda, odpadní voda a splašky. „Sítěmi a s nimi spojenými zařízeními“ se rozumějí ucelené systémy pro dodávku, rozvod a odvádění vody. Sahají až k místu odběru v budovách, průmyslových objektech a závodech a zahrnují zařízení, která s těmito sítěmi úzce souvisejí, jako jsou vodoměry a potrubní armatury. Tlakové nádoby, například expanzní nádoby, se však za součást těchto „sítí a s nimi spojených zařízení“ nepovažují, a proto nejsou z působnosti PED vyjmuty. Poznámka: Pokud se týká vody pro dálkové vytápění, viz pravidlo 1/18. Zdůvodnění: Uvedená úprava přesně odpovídá záměru Rady. Je třeba poznamenat, že v některých jazykových verzích existují v tomto bodě určité nejasnosti. Schváleno WGP 29. 6. 2000

Pravidlo 1/17
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 3.1
Otázka: Co se rozumí pod pojmem „standardní tlakové zařízení“ v čl. 1 odst. 3.1 týkajícím se potrubí?
Odpověď: Standardní tlakové zařízení není speciálně navrženo a vyrobeno pro určité dopravní potrubí, nýbrž je určeno k použití v řadě aplikací, včetně různých dopravních potrubí nebo například průmyslových potrubí. Jako typické příklady standardních tlakových zařízení spojených s potrubím, redukčními stanicemi nebo kompresorovými stanicemi lze uvést měřicí zařízení, armatury, regulátory tlaku, pojistné venti-ly, filtry,výměníky tepla,nádoby. Uvedená zařízení spadají do působnosti PED. Schváleno WGP 8. 11. 1999

Pravidlo 1/18
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 3.1
Otázka: Vztahuje se PED na dálková potrubí pro dopravu vody pro dál-kové vytápění?
Odpověď: Nevztahuje. Podle čl. 1 odst. 3.1 „dálková potrubní vedení tvořená potrubím nebo potrubním systémem a určená k přepravě jakékoli tekutiny ... do určitého (pevninského nebo mimo pevninského) zařízení nebo z něj ...“ jsou z působnosti PED vyjmuta. Uvedené se týká dálkových potrubí pro dálkové vytápění, kdežto na standardní tlakové zařízení, např. kotelny a čerpací stanice, se PED vztahuje (viz pravidlo 1/17). Zdůvodnění: Od začátku bylo záměrem, aby uvedená dálková potrubí byla z působnosti PED vyjmuta. Je to patrné z původního návrhu Komise ze 14. 7. 1993, kde bylo v definicích(v čl.1odst.2.1.2)uve-deno, že „potrubí“ nezahrnuje dálková potrubí a jejich výstroj, specificky určené k dopravě tekutin pro dálkové vytápění. Později se přešlo k obecnější formulaci výjimky v čl. 1 odst. 3.1. Schváleno WGP 23. 3. 2000, potvrzeno 29. 6. 2000
Pravidlo 1/22
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1
Otázka: Jakým pravidlem by se mělo řídit použití směrnice u konstrukčních částí tlakového zařízení, jako jsou příruby, klenutá dna a hrdla?
Odpověď: Jsou-li tyto konstrukční části zabudovány do tlakového zařízení, vztahují se na ně příslušná ustanovení směrnice. Uvedené konstrukční části však neodpovídají definici tlakového zařízení podle čl. 1 odst. 2.1, a proto nemohou nést označení CE. Výrobce tlakového zařízení je odpovědný za zajištění, aby uvedené konstrukční části umožňovaly tlakovému zařízení splňovat základní požadavky směrnice na bezpečnost. (Viz též pravidlo 1/8.) Schváleno WGP 29. 6. 2000
* ČESKÁ POZNÁMKA: uživatelem, projektantem apod.

Pravidlo 1/29
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 3.1
Otázka: Kde končí výjimka podle čl. 1 odst. 3.1, jestliže redukční stanice dálkového potrubí se nachází uvnitř objektu průmyslového zařízení?
Odpověď:
a) Výjimka podle čl. 1 odst. 3.1 končí u uzavíracího zařízení bezprostředně za hranicí průmyslového zařízení.
b) Avšak, jak ukazuje náčrtek, je-li připojeno zařízení konstruované specificky pro potrubí,např.redukční stanice, je toto zařízení z působnosti PED vyjmuto. Viz též pravidla 1/17 a 1/28.
obrázek flow=směr proudění; perimeter of the industrial installation=hranice průmyslového zařízení; outside = vně; inside = uvnitř; isolation device = uzavírací zařízení; annexed equipment (e.g. reduction station) = připojené zařízení (např. redukční stanice); exclusion applies = platí výjimka; PED applies = platí PED
Poznámka: Veškerá potrubí uvnitř objektu průmyslového zařízení a za výše uvedenými uzavíracími armaturami spadají do působnosti PED; týká se to všech potrubí mezi jednotlivými provozními jednotkami nebo závody anebo skladovacími zařízeními.

Pravidlo 1/38
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2 a 3.2 a přílohy II grafů 7 a 9
Otázka: Spadá potrubí v hasicích systémech do působnosti PED?
Odpověď: Ano.
Zdůvodnění:
1) I když je potrubí pro hasicí plyn (např. CO2 nebo inertní plyn) vystaveno tlaku jen krátce během aktivace hasicího systému a na výstupní straně je otevřené, bývá vystaveno tlaku PS většímu než 0,5 bar.
2) Výjimka podle čl. 1 odst. 3.2 se nevztahuje na potrubí sprchovacího systému, nebo není sítí pro dodávku, rozvod a vypouštění vody.
Poznámka 1: Místo, v němž je specifikován tlak PS, musí být místo s nejvyšším tlakem, kterému bude toto potrubí vystaveno.
Poznámka 2: Je-li v potrubí obsažen CO2 nebo inertní plyn, použije se ke klasifikacigraf7přílohyII. U sprchovacích systémů se v případě„suchých“ potrubí použije graf 7 a v případě vody graf 9.
Poznámka 3: PED se omezuje pouze na nebezpečí vyplývající z působení tlaku. Na funkci a výkon hasicích systémů se PED nevztahuje.
Viz též pravidla 1/9 a 9/8.
Schváleno WGP 23. 5. 2002

Pravidlo 1/42
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2 a přílohy I bodu 2.2.1
Otázka: Spadá výtokové potrubí ze zařízení bezpečnostní výstroje, které bude vystaveno tlaku PS vyššímu než 0,5 bar, do oblasti působnosti PED, jestliže dochází k vypouštění do okolního ovzduší?
Odpověď: Ano.
Zdůvodnění: I když bude výtokové potrubí, které je na vnějším konci otevřené, vystaveno vyššímu tlaku jen krátkodobě, odpovídá defi-nici potrubí podle čl. 1 odst. 2.1.2. Poznámka 1: Na tlumič instalovaný na výtokovém potrubí se vztahuje výjimka podle čl. 1 odst. 3.16
Poznámka 2: Místo, v němž je specifikován tlak PS, musí být reprezentativní pro nejvyšší tlak, kterému je potrubí vystaveno.
Schváleno WGP 27. 1. 2003

Pravidlo 2/2
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.6 a čl. 3 odst. 1.3
Otázka: Ve směrnici se pro klasifikaci potrubí a jeho výstroje (čl.3odst.1.3) používá kritérium jmenovité světlosti (DN) (definované v čl.1odst. 2.6). Jak se má směrnice aplikovat v případě klasifikace trubkových výrobků nebo výstroje, u kterých se DN neudává (u měděných trubek, plastových armatur, dutých dílů apod.)?
Odpověď: Není-li v normách udáno DN, předpokládá se, že DN v případě kruhových výrobků odpovídá jejich vnitřnímu průměru (v mm) a v případě nekruhových výrobků průměru (v mm) ekvivalentního průtočného průřezu. V případě potrubí nekruhového průřezu se ekvivalentní průměr stanoví z průřezu potrubí. Tento ekvivalentní průměr se pak použije za základ klasifikace. Schváleno WGP 28. 1. 1999

Pravidlo 2/28
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2, čl. 3 odst. 1.3 a přílohy II
Otázka: Jak má být klasifikováno potrubí (odpovídající definici v čl.1 odst. 2.1.2), které se skládá z trubek různé jmenovité světlosti?
Odpověď: U takového potrubí se ke klasifikaci použije největší jmenovitá světlost. Poznámka: Výrazem „potrubí“ použitým výše se rozumí tlakové zařízení, nikoli „sestava“ podle definice v čl.1odst.2.1.5. Schváleno WGP 28. 4. 2003

Pravidlo 2/31
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2 a 2.1.4
Otázka: Jak je třeba pohlížet při uplatňování PED na potrubní díly, vzájemně spojené, připojené též k armaturám a předpokládané pro uvedení na trh a do provozu?
Odpověď: PED podle čl. 1 odst. 2 rozeznává mezi tlakovým zařízením (jako je nádoba, potrubí, bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj) a sestavami. Vzájemným spojením potrubních dílů (například přírub, trubek, tvarovek a redukcí) vzniká „potrubí“ (viz též pravidlo 1/9). Armatury jsou tlakovou výstrojí, nikoli potrubními díly.
Potrubí kategorie I a vyšší se uvádí na trh a do provozu s označením CE. Totéž platí i pro každou armaturu jednotlivě. Pro stanovení, zda spojením armatur a potrubí vzniká sestava, která má být opatřena označením CE či nikoli, viz pravidla 3/9, 3/10 a 3/17.
Poznámka 1: Do určitého potrubí může být zabudována armatura. Ta se však za potrubí nepovažuje. Totéž platí pro jakoukoli tlakovou výstroj připojenou k potrubí, například pro filtr nebo měřicí zařízení.
Poznámka 2: Spojení armatur a potrubí může být výrobcem sestav nebo uživatelem spojeno s dalším tlakovým zařízením za vzniku sestavy podle PED nebo průmyslového zařízení, které se řídí vnitrostátními předpisy (pravidlo 3/2). V tomto případě může být užitečné, aby ve smluvním dokumentu byly specifikovány všechny prvky, které výrobce daného spojení poskytne svému zákazníkovi, aby si tento mohl u finální sestavy nebo průmyslového zařízení z kontrolovat splnění základních požadavků na bezpečnost.
Poznámka 3: V některých jazykových verzích existují nejasnosti, pokud se týká používané terminologie pro potrubní díly. Schváleno WGP 17. 3. 2004

Pravidlo 2/35
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2
Otázka: Některá potrubí jsou opatřena dvojitým pláštěm. Za co se tyto dvojité pláště považují?
Odpověď: Tyto dvojité pláště se považují za součást potrubí, jestliže nemohou být odděleny od vnitřního potrubí určeného pro přepravu tekutin. Zdůvodnění: Tyto dvojité pláště se zpravidla navrhují a vyrábějí podle stejných technických pravidel jako potrubí.
Poznámka 1: Dvojité pláště potrubí, na která se vztahuje tato směrnice, jsou dvojího druhu:

• pláště určené k izolování produktů přepravovaných vnitřním potrubím cirkulací tekutiny (páry, chladiva, glykolu, vody apod.); nebo
• pláště určené k bezpečnému zadržení přepravovaného produktu v případě porušení těsnosti vnitřního potrubí (např. dvojitý plášť potrubí pro přepravu velmi jedovatých tekutin).

Poznámka 2: Toto pravidlo se netýká výměníků tepla (viz pravidlo 2/4) nebo reaktorových smyček.
Schváleno WGP 19. 1. 2005

Pravidlo 6/5
Pravidlo se týká: přílohy I bodů 3.1.2 a 3.1.3
Otázka: Vztahují se požadavky, které se týkají nerozebíratelných spojů podle přílohy I bodů 3.1.2 a 3.1.3, také na jiné nerozebíratelné spoje než sváry?
Odpověď: Ano.
Zdůvodnění: Definice podle čl.1odst.2.8zahrnujeijinénerozebíratelné spoje, jako je pájení , zaválcování, lepení, nasazování za tepla, nýtování apod. Z tohoto důvodu se ustanovení bodů 3.1.2 a 3.1.3 vztahují i na tyto druhy spojů.
Schváleno WGP 29. 1. 1999
Pravidlo 7/8
Pravidlo se týká: přílohy I bodu 4
Otázka: Jaké certifikáty se požadují u součástí přírubových spojů?
Odpověď: Součásti přírubových spojů (šrouby, matice, svorníky apod.) jsou spojovací součásti. Jestliže tyto součásti přispívají k odolnosti vůči tlaku, musí jejich materiál splňovat příslušné požadavky přílohy I bodu 4. Pokud se týká bodu 4.3 přílohy I, svorník se nepovažuje za hlavní součást vystavenou tlaku, pokud by jeho porucha nevedla k náhlému uvolnění energie stlačeného média. Jestliže se svorníky používají jako

• hlavní součásti vystavené tlaku, požaduje se specifická kontrola výrobku (pokud vlastní tlakové zařízení není zařazeno do kategorie I),
• součásti vystavené tlaku, postačí atest nespecifický,
• součásti, které nejsou vystaveny působení tlaku, postačí prohlášení o shodě s objednávkou (viz pravidlo 7/5).

Schváleno WGP 7. 11. 2000

Pravidlo 7/11
Pravidlo se týká: přílohy I
Otázka: Vztahují se základní požadavky na bezpečnost podle přílohy I na tlaková zařízení vyrobená z plastů, sklolaminátů nebo jiných nekovových materiálů?
Odpověď: Ano.
Schváleno WGP 29. 6. 2000

Pravidlo 7/12
Pravidlo se týká: přílohy I bodu 4
Otázka: Mají přídavné materiály pro svařování a jiné spojovací materiály vyhovovat harmonizovaným normám, evropskému schválení pro materiály nebo specifickému posouzení materiálu?
Odpověď: Ne.
Zdůvodnění: PED nepožaduje, aby tyto materiály splňovaly všechny požadavky přílohy I bodu 4.2 písm. b).
Schváleno WGP 29. 6. 2000

Pravidlo 7/19
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.2 a přílohy I bodů 3.1, 4.3 a 7.2
Otázka: Jaké požadavky se vztahují na díly, jako jsou klenutá dna, svorníky, příruby, svařované tvarovky apod., jestliže jsou samostatně uváděny na trh?
Odpověď: Aby díly vyrobené z materiálů, jako jsou plechy v tabulích nebo ve svitcích a tyče, mohly být použity v tlakovém zařízení, musí splňovat všechny příslušné základní požadavky na bezpečnost, které se týkají používaného výrobního procesu; například na výrobu svařovaných klenutých den se vedle oddílu 4 přílohy I vztahují požadavky bodů 3.1 a 7.2 této přílohy. Aby výrobce tlakového zařízení, které obsahuje uvedené díly, prokázal jeho shodu s PED, potřebuje od dodavatele částí příslušné dokumenty:

- certifikáty materiálů(plechů,tyčí apod.), a pokud připadají v úvahu:
• schválení postupů svařování,
• schválení pracovníků pro svařování,
• kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky,
• protokoly nedestruktivních zkoušek,
• protokoly destruktivních zkoušek,
• údaje o tváření a tepelném zpracování
atd.

Tyto údaje mohou mít formu certifikátu dílu.
Požadavek uvedený v bodě 4.3 přílohy I se však netýká výrobce dílů, který není v kontextu PED výrobcem materiálu, i kdyby pozměňoval mechanické vlastnosti materiálu. Výkovky (včetně kovaných přírub), odlitky a bezešvé trubky se obecně považují za materiál. Za materiál se rovněž považují tvarovky vyrobené z těchto „materiálů“ bez dalšího svařování nebo jiného postupu, který by mohl měnit vlastnosti materiálu. Pokud se týká svařovaných trubek, viz pravidlo 7/25.
Poznámka: Podle současné praxe lze požadovat, aby samostatně prodávané díly byly dodávány s certifikátypodlenormyEN10204Kovovévýrobky. Druhy dokumentů kontroly nebo podobného předpisu. Předávání těchto certifikátů spolu s díly není v rozporu s PED. Viz též pravidla 1/9, 1/22, 4/3, 7/5, 7/6, 7/8, 7/18 a 7/25. Schváleno WGP 19. 1. 2005

Pravidlo 7/23
Pravidlo se týká: přílohy I oddílu 4
Otázka: Které požadavky uvedené v oddíle 4 přílohy I musí splňovat materiál používaný na těsnění?
Odpověď: Hlavní funkcí těsnění je zabezpečení těsnosti. Jeho materiál musí splňovat pouze příslušné požadavky uvedené v bodech 4.1, 4.2 písm. a) a v prvním odstavci bodu 4.3. Schváleno WGP 28. 4. 2003

Pravidlo 8/3
Pravidlo se týká: přílohy I bodů 3.3 a 3.4
Otázka: Jaké informace týkající se bezpečnosti musí být podány uživateli v souladu s přílohou I body 3.3 a 3.4?
Odpověď: Při uvádění tlakového zařízení na trh má výrobce podle PED zajistit, aby byl k němu přiložen návod pro uživatele obsahující některé informace týkající se bezpečnosti: podání těchto informací je povinné. Další informace mohou být poskytnuty na žádost uživatele nebo doporučení výrobce a dohodnuty jako součást objednávky nebo smlouvy; tyto informace PED nevyžaduje a jsou proto nepovinné. K oběma druhům informací je níže podáno vysvětlení. Informace, které jsou podle PED nezbytné:

• údaje doprovázející označení CE podle bodu 3.3 písm. a), b) a c);
• návod k používání obsahující informace týkající se instalace, uvedení do provozu, použití a údržby podle bodu 3.4 písm. a) a dále podle charakteru zařízení:
• bezpečné provozní limity a zásady konstrukčního návrhu (předpokládané provozní podmínky a předpoklady přijaté za základ konstrukčního řešení, předpokládaná životnost, kódy použité při konstrukčním návrhu, součinitele hodnoty spoje a přídavky na korozi);
• charakteristiky konstrukce související s životností zařízení podle bodu 2.2.3 písm. b) poslední odrážky;
• zbytková nebezpečí, která není možno konstrukčním řešením ani ochrannými opatřeními vyloučit a která by mohla vzniknout při předvídatelném nesprávném použití podle bodů 1.3, 3.3 písm. c) a 3.4 písm. c);
• technickou dokumentaci, výkresy a schémata nezbytná k plné-mu pochopení návodu podle bodu 3.4 písm. b);
• informace o náhradních dílech, např. podle bodu 2.7.
Poznámka: Bez dotčení bodu 3.4 písm. a) mohou být na základě smluvního ujednání poskytnuty další informace, které PED nepožaduje, jako jsou například: analýza nebezpečí, osvědčení o zkouškách materiálu, podrobné konstrukční výpočty, prováděcí výkresy, záznamy o tepelném zpracování, protokoly o svařování, výsledky nedestruktivních zkoušek, výsledky rozměrových kontrol, veškeré záznamy o tlakových zkouškách, údaje o speciálních zkouškách a jejich výsledky, údaje o případných opravách k odstranění vad nebo úpravách, veškerá dokumentace týkající se vydaných povolení. Schváleno WGP 30. 6. 2000

Pravidlo 8/17
Pravidlo se týká: čl. 15 odst. 2 a přílohy I bodu 3.3
Otázka: Může být označení podle přílohy I bodu 3.3 provedeno na nálepce?
Odpověď: Ano, za předpokladu, že nálepka je neodstranitelná, nesmazatelná, čitelná a pevně připojená k tlakovému zařízení po dobu jeho předpokládané životnosti a za předvídatelných podmínek použití.
Poznámka: Při používání nálepek je třeba brát v úvahu jejich omezenou trvanlivost v praxi. U většiny typů tlakových zařízení je v technické praxi obvyklé používání pevných štítků.
Viz též pravidlo 8/13.
Schváleno WGP 19. 1. 2005

Pravidlo 9/1
Pravidlo se týká: čl. 3 odst. 3
Otázka: Co se rozumí pod pojmem „správná technická praxe“?
Odpověď: Pod pojmem „správná technická praxe“ se rozumí (bez dotčení čl. 4 odst. 1.2), že při návrhu dotyčného tlakového zařízení se berou v úvahu všechny příslušné činitele, které ovlivňují jeho bezpečnost. Mimo to se toto zařízení vyrábí, ověřuje a dodává s návodem k používání tak, aby byla zajištěna jeho bezpečnost po celou dobu jeho předpokládané životnosti, je-li používáno za rozumně předvídatelných podmínek. Za uplatňování správné technické praxe odpovídá výrobce.
Schváleno WGP 29. 1. 1999

Pravidlo 9/8
Pravidlo se týká: čl. 15 odst. 2
Otázka: U některých potrubí podle čl. 3 odst. 1.3 , která jsou součástí určitého průmyslového zařízení, se požaduje shoda s PED. Může být celé takové potrubí v dotyčném zařízení opatřeno jediným označením CE?
Odpověď: Může, za předpokladu, že označení CE je nápadně umístěno a v průvodní dokumentaci dodané výrobcem uživateli jsou jasně vyznačeny hranice tohoto zařízení. Schváleno WGP 8. 11. 1999

Pravidlo 9/16
Pravidlo se týká: čl. 4 odst. 1.1, čl. 5 odst. 1 a přílohy VII
Otázka: Musí být tlaková zařízení nebo sestavy nesoucí označení CE při uvádění na trh dodány s ES prohlášením o shodě?
Odpověď: Výrobce tlakového zařízení nebo sestavy nesoucí označení CE by si měl být vědom, že prohlášení o shodě musí být na požádání okamžitě k dispozici národním orgánům. Jinak by byl zpochybněn předpoklad shody podle čl. 5 odst. 1. Za tímto účelem výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství je povinen vypracovat písemné prohlášení o shodě a jeho kopii uchovávat po dobu deseti let po vyrobení posledního tlakového zařízení.
Podle čl. 4 odstavce 1.1 jsou členské státy povinny zajistit volný pohyb tlakových zařízení a sestav, které jsou v souladu s PED a nesou označení CE, PED však nestanoví, že s tlakovými zařízeními nebo sestavami musí být povinně dodáno ES prohlášení o shodě, mají-li být s PED v souladu. Mimoto by si výrobce měl být vědom, že ES prohlášení o shodě je pro distributora nebo uživatele užitečným dokumentem, protože podává přehled o správnosti návrhu a provedení a o posouzení shody.
Výrobce by si rovněž měl uvědomovat, že některé členské státy požadují, aby prohlášení o shodě bylo k dispozici v objektu uživatele v době uvádění do provozu a při následných inspekcích za provozu tlakového zařízení. Rovněž by si měl být vědom, že ES prohlášení o shodě je základním dokumentem pro výrobce sestavy, do níž byla zabudována tlaková zařízení nesoucí označení CE. Proto se naléhavě doporučuje, aby bylo ES prohlášení o shodě připojeno ke všem výrobkům, které mají být jako takové uvedeny do provozu. Poznámka: ES prohlášení o shodě nemusí být samostatným dokumentem; může být zahrnuto v návodu k používání.
Schváleno WGP 27. 6. 2001

Pravidlo 9/21
Pravidlo se týká: čl. 4 odst. 2 a přílohy I bodů 3.1, 3.3 a 3.4
Otázka: Podle článku 4 mohou členské státy vyžadovat, aby informace podle bodů 3.3 a 3.4 přílohy I byly poskytovány v jazyce země, v níž je zařízení nebo sestava dodávána konečnému uživateli. Je na základě tohoto požadavku výrobce povinen pořídit překlad?
Odpověď: PED povoluje členským státům, aby vyžadovaly překlad a v důsledku toho též aby přijímaly sankční opatření, pokud se tento požadavek neplní. Jestliže vnitrostátní právní předpisy vyžadují překlad, má být tento požadavek splněn. Pokud zařízení není uváděno na trh v členském státě konečného uživatele, musí splnění tohoto požadavku zajistit osoba, která zařízení do příslušné jazykové oblasti přivádí (např. dovozce, distributor, výrobce sestavy, v níž je zařízení instalováno) Pokud bylo tlakové zařízení vyrobeno specificky pro určitého konečného uživatele podle smlouvy mezi dodavatelem a uživatelem, může být ve smlouvě uvedeno, kdo překlad pořídí, se zřetelem k vnitrostátním právním předpisům.
Schváleno WGP 3. 11. 2003

Pravidlo 9/22
Pravidlo se týká: čl. 10 odst. 4 a přílohy VII
Otázka: V jakém jazyce musí být sepsáno ES prohlášení o shodě?
Odpověď: ES prohlášení o shodě musí být sepsáno v jednom z úředních jazyků Evropské unie, zvoleným výrobcem anebo schváleným smlouvou se zákazníkem. Viz Příručka pro zavádění směrnic založených na novém přístupu a globálním přístupu, bod 5.4.
Poznámka: V rámci dozoru nad trhem může národní orgán požádat o překlad ES prohlášení o shodě do svého úředního jazyku (viz Příručka pro zavádění směrnic založených na novém přístupu a globálním přístupu, bod 8.2).
Poznámka: Výhrada Belgie Schváleno WGP 18. 3. 2004

Pravidlo 9/24
Pravidlo se týká: článku 1, čl. 2 odst. 2, článku 3, čl. 4 odst. 1.1 a článku 5
Otázka: Jaké dodatečné požadavky na návrh, výrobu a posuzování tlakových zařízení a sestav spadajících do oblasti působnosti PED, které obsahují výbušné nebo hořlavé tekutiny, jsou přípustné ve vnitrostátních předpisech vedle požadavků PED?
Odpověď:

1. Veškeré technické požadavky (na návrh, výrobu a posuzování shody), které se týkají nebezpečí vyplývajících z působení tlaku, jsou obsaženy v PED. Jakékoli dodatečné vnitrostátní požadavky týkající se tlaku by tvořily překážku volnému pohybu výrobků, které spadají do oblasti působnosti PED, a tudíž jsou nepřípustné. Nepřípustnými dodatečnými požadavky jsou například:
   • zvláštní požadavky na ochranu proti úniku tekutiny,
   • zvláštní požadavky na materiály s ohledem na vlastnosti tekutiny,
   • zvláštní požadavky týkající se zabránění výbuchu nebo požáru vyvolaného tlakem (např. lokálním ohřevem způsobeným přeměnou mechanické energie v tepelnou).
   Uvedená hlediska je výrobce povinen vzít v úvahu ve své analýze rizik.
2. Předmětem PED není prevence a ochrana proti výbuchu nebo vznícení, které není vyvoláno tlakem (např. vznícení výbušné tekutiny elektrostatickým výbojem apod.). Tato rizika mohou být předmětem vnitrostátních právních předpisů, pokud se na ně nevztahuje jiný právní předpis Evropské unie (např. směrnice ATEX*).

Poznámka 1: Uvedená otázka se zejména týká vnitrostátních předpisů pro zařízení obsahující zkapalněné uhlovodíkové plyny, zemní plyn nebo vodík.
Poznámka 2: Ustanovení PED, která se vztahují na analýzu rizika a kategorie pro posuzování shody, berou v úvahu vlastnosti tekutin, pokud se týká jejich výbušnosti a zápalnosti.
Poznámka 3: Vnitrostátní požadavky se však mohou týkat podmínek instalace tlakových zařízení a sestav, např. z hlediska ochrany pracovníků obsluhy, okolního prostředí nebo samotného tlakového zařízení/sestavy.
Schváleno WGP 18. 3. 2004