V letech 1970 až 1995 jsme na pracovišti léčebné barokomory I. interní kliniky FN Plzeň léčili takřka 2500 těchto postižených, čímž jsme získali světové prvenství. Naštěstí jsme byli v drtivé většině případů úspěšní, poněvadž úmrtnost na tuto nebezpečnou otravu se týkala jen 2,5 % postižených. Tolik z historie. Zdálo by se tedy, že otravy oxidem uhelnatým jsou již jen minulostí. To by byl však hrubý omyl, který je bohužel podporován některými zprávami např. v televizi, v tisku apod. Jde totiž především o to, že zmiňovaný jed je obsažen např. v generátorovém plynu, v saturačním plynu v cukrovarech, ale i v každém kouři a ve výfukových plynech automobilů. Z toho lze tedy odvodit, že při každém požáru je produkován oxid uhelnatý. Navíc není lhostejné, co vlastně hoří. Různé látky totiž při hoření uvolňují další toxické plyny a vzniká tak často smrtelný koktejl, navíc při jejich spolupůsobení.

Rovněž chod motoru automobilu v uzavřené garáži je krajně nebezpečnou situací. Energetickým zdrojem po odstranění svítiplynu se stal zemní plyn v síťovém rozvodu každého města, který není toxický, je výhřevnější, ale i výbušnější. Podobným zdrojem je i propan-butan. Avšak i tyto netoxické plyny jsou z hlediska otravy oxidem uhelnatým a výrazného podkysličení organismu velmi nebezpečné. Jak je to možné? Při hoření těchto plynů v uzavřeném prostoru dochází k spotřebovávání kyslíku z okolního prostředí, a to dokonce v závislosti na výhřevnosti energetického zdroje.

Čím vydatnější dárce tepla, tím větší spotřeba kyslíku. V určité fázi tohoto procesu však dochází k vysloveně fatální situaci: do prostředí se v důsledku špatného hoření při nedostatku kyslíku uvolňuje produkovaný oxid uhelnatý. Významný úbytek kyslíku zmíněným hořením je podstatou i významného podkysličení organismu. Oba tyto mechanismy, tj. jedovatý oxid uhelnatý a nedostatek kyslíku, vedou k selhávání funkcí postiženého jedince, a to především mozku. Čím méně ventilované prostředí, tím větší nebezpečí vzniku této situace. Například v malém prostoru koupelny, kde hořela karma, se může člověk dokonce i utopit v důsledku poruchy vědomí během otravy.

K těmto nepříznivým mechanismům mohou přistoupit i jiné okolnosti, např. špatné odvětrávání průtokového ohřívače komínem apod. Pokud se tato situace přihodí, pak je nutné postiženého urychleně převézt na pracoviště léčebné barokomory I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni, alej Svobody 80, kde bude zahájena léčba kyslíkem v přetlaku. Jde o nejúčinnější léčebný způsob, který zachrání postiženému život v jeho plné kvalitě, tj. bez nepříznivých následků. Podobných pracovišť je v České republice 16 ( viz www.aphm.cz ). Pokud tato léčba není dostupná, pak je nemocný podroben dýchání 100% kyslíku, ale při poruše vědomí se vyplatí transport na zdravotnické pracoviště, vybavené léčebnou barokomorou.

O autorovi| MILADA EMMEROVÁ, Vedoucí lékař oddělení léčebné barokomory I. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň

Související

Související témata Topené nádoby Nehody, úrazy, havárie