A. TLAKOVÉ NÁDOBY STABILNÍ

1. Povinnosti provozovatelů

K zajištění bezpečného a hospodárného provozu je provozovatel povinen :
a) vypracovat provozní pokyny na podkladě pokynů pro uvádění nádob do provozu a technické dokumentace výrobce nádob , jestliže charakter provozu nádoby tyto pokyny z hlediska bezpečnosti a hospodárnosti vyžaduje.
Provozní pokyny se vypracují tehdy, jde-li o provoz nádoby :
- při kterém dochází ke zhoršení nebo změně chemického složení a mechanických vlastností materiálu nádoby vlivem pracovní tekutiny případně prostředí,
- s pracovní tekutinou působící silně agresivně na stěny nádoby,
- při pracovní teplotě nad 300o C nebo pod 0o C
- s žíravými,jedovatými a výbušnými plyny a kapalinami nebo jejich parami.
Provozní pokyny musí být vypracovány také v případech, kde se ustanovení normy na ně odvolává.
Konečné znění provozních pokynů musí být vypracováno do dvou měsíců po uvedení nádoby do trvalého provozu.
b) ustanovit jednoho,případně více pracovníků,zodpovědných za provoz nádob , přičemž rozsah povinnosti zodpovědných pracovníků určí provozovatel vlastním organizačním statutem,
c) zajistit potřebnou obsluhu a údržbu nádob,
d) zajistit v rámci plánovité údržby provádění revizí a zkoušek,
e) zajistit nové nastavení, seřízení a odzkoušení pojistných ventilů případně zajistit jejich výměnu,
f) ustanovit potřebný počet revizních techniků
g) zajistit odbornou způsobilost všech pracovníků podílejících se na provozu, obsluze , opravách , údržbě,kontrole a revizích nádob , soustavně sledovat jejich činnost,
h) zajistit ,aby při provozu , obsluze ,údržbě a opravách nádob byly dodržovány příslušné předpisy, pokyny ,normy , jakož i příkazy a pokyny orgánů dozoru,
i) zajistit pro práci, revize a kontrolní prohlídky v nádobách potřebnou pracovní výstroj, zejména ochranné oděvy , masky přilby , boty , rukavice,bezpečnostní osvětlení,ochranné pásy, žebříky,lana, čistící prostředky,popřípadě jiné prostředky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících,
j) vést přesnou evidenci všech nádob, jejich změn a spolehlivou úschovu a přístupnost jejich dokumentace,
k) stanovit způsob vedení provozních záznamů,
l) zajistit odstranění zjištěných a jemu oznámených závad.

2. Pracovník zodpovědný za bezpečný a hospodárný provoz

Pracovník zodpovědný za bezpečný a hospodárný provoz je povinen :
a) sledovat provoz nádob z hlediska bezpečnosti , spolehlivosti a hospodárnosti,
b) do provozu nepřipustit nádoby bez předepsané dokumentace, bezpečnostní výstroje,jakož i nádoby , u nichž nebyly provedeny předepsané revize a zkoušky nebo o nichž je známo , že by mohly ohrozit bezpečnost provozu nebo zdraví a život pracovníků,
c) hlásit všechny změny na nádobách reviznímu technikovi,
d) sledovat a podle potřeby provádět opatření,aby nádoby byly náležitě obsluhovány,udržovány,přezkušovány a kontrolovány včetně bezpečnostní výstroje,
e) ve spolupráci s revizním technikem vypracovat plán provádění revizí a zajistit přípravu nádob k revizím , kontrolním prohlídkám a zkouškám,
f) dbát pokynů revizního technika.

3. Obsluha nádob

a) Nádoby , na něž se vztahují ustanovení této normy , smí samostatně obsluhovat pouze pracovník,který splňuje tyto požadavky :
- je starší 18 let
- je svým duševním a fyzickým stavem způsobilý pro tuto práci,
- byl s ustanoveními předpisů a příslušných pokynů k provozu nádob řádně obeznámen,prakticky zacvičen v obsluze nádob a prokazatelně přezkoušen. O zacvičení a prověření znalostí musí být učiněn zápis podepsaný zkušebním orgánem provozovatele a pracovníkem pověřeným obsluhou nádob.
- provozovatel se přesvědčuje o znalostech pracovníků pověřených obsluhou nádob opakovaným přezkušováním,nejméně jedenkrát za tři roky. O výsledku přezkoušení se provede záznam , který musí být uschován do příštího přezkoušení.

b) Povinnosti obsluhy nádob :
- znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění
bezpečného a hospodárného provozu a úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností , aby bezpečnost byla zajištěna
- řídit se příkazy nadřízeného pracovníka , pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnostmi pracovníka pověřeného obsluhou,
- hlásit neprodleně každou poruchu , závadu nebo neobvyklý jev při provozu nádoby a jejího příslušenství nadřízenému pracovníku,ihned odstavit nádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený pracovník opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí,
- zúčastnit se pokud možno revizí a kontrol nádoby tak , aby sám znal její stav,
- v předepsaném rozsahu kontrolovat a zkoušet výstroj nádoby a o výsledku kontrol a zkoušek provést záznam,
- provádět provozní záznamy podle provozních pokynů,
- dbát o pořádek,čistotu a přístupnost v prostoru umístění nádoby,
- dbát , aby v pracovním okolí se nezdržovaly osoby nepovolané,
- při směnném provozu nádob řádně předat ,podle provozních pokynů po ukončení směny zařízení svému nástupci, popř. nadřízenému pracovníkovi a hlásit mu všechny neobvyklé jevy a mimořádné okolnosti, které se vyskytly během směny u nádob,
- při nevolnosti nebo jiné překážce ohlásit neschopnost další obsluhy nadřízenému pracovníkovi.
Přítomnost nadřízeného pracovníka na pracovišti obsluhy nádob nezbavuje obsluhu zodpovědnosti za obsluhu nádob.

4. Revize a zkoušky TNS

1. Výchozí revize - ČSN 69 0012 čl.90
Výchozí revize se provádí u nádob
-nových
-rekonstruovaných nebo opravených podle čl.146
-u nichž došlo ke změně použití nebo přemístění s výjimkou nádob pojízdných , převozných a přenosných.
Výchozí revize se provádí před uvedením nádoby do provozu (i zkušebního) a smí ji provést revizní technik provozovatele s oprávněním R.
Provádění výchozích revizí je velmi často opomíjeno a některé montážní firmy o této povinnosti vůbec neví , protože provádí pouze instalaci viz čl.22 ČSN 69 0012, ke které nepotřebují oprávnění od ITI Praha.
Doklady o provedení výchozí revize TNS nevyžadují ani stavební úřady při kolaudaci. Velmi často se opomíjí provedení výchozí revize po opravě.

4.2. Provozní revize - ČSN 69 0012 čl.91
Provozní revize se provádí ve lhůtách :
- první provozní revize do dvou týdnů po zahájení provozu nádoby,
- další revize nejméně jednou ročně a nejméně jednou za dva roky u nádob chladících zařízení a zásobníků na propan-butan.

Provozní revizí se prověřuje zejména:
a) celkový stav nádoby ,bezpečnostní výstroje, regulačních, uzavíracích a blokovacích zařízení ,měřících přístrojů a jejich signalizačního zařízení, topného zařízení u nádob topených apod.
b) zda zařízení a výstroj podle bodu a) jsou udržovány a kontrolovány a zda se vede předepsaná dokumentace.
c) způsob provozu ,zejména zda nejsou překročeny přípustné stavy (tlaky, teploty,hladiny, výkony apod.).
d) čistota a pořádek v okolí nádoby ,bezpečný a dostatečný přístup k nádobám .
e) zda jsou výrobní štítky čitelné a nepoškozené,
f) zda obsluha splňuje podmínky čl.6 Přílohy ČSN 69 00 12
Při provozní revizi je nutné posoudit i sekunderní stranu ohříváku a zařízení celé VS, protože přímo souvisí s bezpečným provozem TNS. Sekunderní strana je dokonce nebezpečnější vzhledem ke korozi , zanášení pojistných ventilů atd.

4.3. Vnitřní revize - ČSN 69 0012 čl.94
Vnitřní revizi nádoby je nutno provádět:
a) ve lhůtě ne delší pěti let s přihlédnutím k druhu , konstrukci, stavu a stáří nádoby, provozní tekutině a provozním podmínkám. U nádob , které jsou součástí pojízdných hasících přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak, se vnitřní revize provede vždy po použití přístroje , nejpozději však při provádění tlakové zkoušky, tj. nejpozději jednou za devět let.
b) před rekonstrukcí a po ní nebo po opravách většího rozsahu,
c) byla-li nádoba mimo provoz delší dobu než dva roky a má-li být znovu uvedena do provozu,
d) po každém přemístění nádoby (netýká se nádob pojízdných , přenosných, převozných a nádob nově dodaných),
e) při sezónním (kampaňovém) provozu před započetím každé sezóny (kampaně). Nevztahuje se na ohříváky pro ústřední vytápění a ohřev užitkové vody.
f) před změnou pracovní tekutiny nebo při trvalém zhoršení její jakosti,
g) byla-li nádoba odstavena z důvodů uvedených v čl.81,ČSN 69 0012.
h) po výbuchu plynu v topeništi u nádob topených, který měl za následek poškození obezdívky nebo tlakových částí nádoby,
i) byla-li topená nádoba provozována s nedostatkem ohřívané pracovní tekutiny,hrozí-li nebezpečí ovlivnění mechanických hodnot materiálu tlakového celku,
j) po závažném zhoršení jakosti , změně nebo zamrznutí pracovní tekutiny a při podobných mimořádných poměrech .
Vnitřní revize nádob chladících zařízení se musí provádět pouze v případech stanovených v odst,. b/ a g/.
Vnitřní revize nádoby se provádí po vyčištění celé nádoby,aby bylo možno posoudit stav povrchu vnitřních i vnějších stěn nádoby. Stěny musí být zbaveny usazenin, nánosů a nápeků tak, aby byl povrch čistý.
Při čištění nesmí být povrch stěn poškozen mechanicky ani chemicky. V případech,kdy je nutno posoudit podle provozních pokynů nánosy usazeniny,popřípadě provést jejich rozbor ,provede se vnitřní revize nádoby také před vyčištěním.
Při vnitřní revizi ohříváku (TNS) je nutné vyčistit a prohlédnout i sekunderní strany zejména pro posouzení usazenin,koroze. Kvalita vody na sekunderu UT musí odpovídat ČSN 07 7401, na což se někdy zapomíná a kvalita vody se nesleduje. Je nutno provést kontrolu kvality vody minimálně před zahájením topné sezóny.
Rozebrání a vyčištění doporučuji provádět i u nevyhrazených ohříváků (tzn. topených vodou do 1100 C). U ohříváků TUV je to bezpodmínečně nutné k zajištění hospodárnosti a spolehlivosti a 5-ti letá lhůta je v některých případech příliš dlouhá.

4.4. Zkouška těsnosti - ČSN 69 0012 čl.107
Zkouškou těsnosti se prokazuje, zda tlakový celek nádoby včetně výstroje je těsný při pracovním přetlaku.
Zkouška těsnosti musí být provedena :
a) po každé vnitřní revizi,
b) je-li potřeba bližšího určení místa a rozsahu netěsnosti,
c) po výměně zaválcovaných teplosměnných trubek nebo tlakových částí podrobených stavební a tlakové zkoušce již při výrobě (např. výměnné chladicí nebo ohřívací svazky) a po dodatečném zavaření hrdel nebo návarků o vnějším průměru menším než největší nevyztužený otvor při splnění podmínek čl.146. ČSN 69 00 12
Zkouška těsnosti se provádí :
a) hydraulicky (zpravidla vodou)
b) pneumaticky (vzduchem nebo interním plynem) a potřením pěnotvorným prostředkem.
c) pracovní tekutinou.

4.5. Tlaková zkouška - ČSN 69 0012 čl.117
Tlakovou zkouškou se prokazuje pevnost a těsnost nádoby při zkušebním přetlaku. Provádí se zpravidla vodou, popřípadě jinou kapalinou nežíravou,nejedovatou a bez nebezpečí výbuchu o teplotě nejvýše 50o C a to :
a) nejpozději jednou za devět let od předcházející tlakové zkoušky, pokud v pokynech pro uvádění nádob do provozu není uvedena kratší lhůta,
b) po každé opravě,úpravě nebo rekonstrukci ve smyslu čl.146, ČSN 69 00 12
c) po provozní přestávce delší dvou let,pokud to je na základě vnitřní revize nutné,
d) po přemístění nádoby (netýká se nádob pojízdných , přínosných,převozných a nádob nově dodaných), pokud to je na základě vnitřní revize nutné,
e) po překročení nejvyššího pracovního přetlaku nebo nejvyšší pracovní teploty , při kterých mohlo dojít ke zhoršení jakosti materiálu stěn nádoby.
Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v pasportu (revizní knize) a je zpravidla 1,5 násobek nejvyššího prac.přetlaku.
Výsledky revizí a zkoušek nádob se zapisují do revizního deníku, karet , nebo se vypracuje revizní zpráva.

4.6. Odlišně se provádí revize a zkoušky u zásobníku na P-B viz změna 3 ČSN 69 0012.

5. Zkoušky bezpečnostní výstroje TNS

5.1. Tlakoměry
Údaje na tlakoměru musí být čitelné. Tlakoměr musí být bezpečně přístupný a chráněný proti poškození a musí být sledován tak, aby mohly být včas provedeny regulační zásahy.
Kontrola správné činnosti tlakoměrů se provádí kontrolou na nulové hodnoty stupnice tlakoměrů v těchto lhůtách :
a) u tlakoměru umístěného na nádobě nejméně 1x za 3 měsíce,
b) u tlakoměru umístěného na nádobě ,která je dále vybavena dálkovým přenosem tlaku na panelu, nejméně 1x za 6 měsíců,
c) u tlakoměru , umístěného na nádobě , která je součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostních stavu přetlak , nejméně 1x za 6 měsíců
Provozní tlakoměry se musí kontrolovat porovnáním s údaji kontrolního tlakoměru, nebo se musí přezkoušet na pístovém tlakoměru nejméně 1x za 2 roky a 1x za 5 let u tlakoměrů umístěných na nádobě ,která je součástí pojízdných hasicích přístrojů , ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak.
Kromě toho se provede porovnání provozních tlakoměrů s kontrolními tlakoměry vždy při zjištění chybné činnosti provozních tlakoměrů . Kontrolní tlakoměr musí být přezkoušen nejméně 1x za 2 roky. Záznam o přezkoušení musí být uložen u provozovatele nádob.
Činnost dálkových tlakoměrů, signalizačních tlakoměrů,automatických regulátorů a registračních přístrojů dálkových se musí kontrolovat porovnáním s tlakoměrem umístěných přímo na nádobě ve lhůtách podle povozních pokynů,nejméně však 1x za měsíc.
O výsledku provozních zkoušek a kontrol provozních tlakoměrů , regulátorů a registračních přístrojů musí být proveden záznam.

5.2. Pojistná zařízení
Průchodnost pojistných ventilů , jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky, se zkouší za provozu za provozu nadlehčením kuželky v těchto lhůtách .
a) u nádob s pracovním přetlakem do 4 MPa nebo s teplotou pracovní tekutiny do 300o C nejméně 1x za měsíc,
b) u nádob , které obsahují jedovaté,žíravé nebo jinak nebezpečné tekutiny a u nádob s pracovním přetlakem nad 10 MPa , nejméně 1x za rok,
c) u ostatních nádob 1x za 4 měsíce,
d) u nádob , kde je před pojistným ventilem osazena průtržná membrána (náhradní pojistné zařízení) , se zkouší pojistný ventil nejméně 1x za rok a po každém protržení membrány způsobem uvedeným v provozních pokynech.
U nádob , které jsou součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak, musí být pojistný ventil přezkoušen po každém použití přístroje, nejméně však 1x za 6 měsíců.
Průchodnost pojistných ventilů , jejichž konstrukce neumožní nadlehčení kuželky,jako např. u plynotěsných poj.ventilů se zkouší způsobem a ve lhůtách podle provozních pokynů,nejméně 1x za rok (na zkušební stolici).
Otevření pojistného ventilu vzrůstem přetlaku v nádobě , pokud je proveden záznam lze považovat za přezkoušení pojistného ventilu. Přetěžování pojistných ventilů je zakázáno.
Odpouští-li pojistný ventil při nižším přetlaku než je nejvyšší pracovní přetlak, je třeba nejprve údaje provozních tlakoměrů přezkoušet. Po kontrole tlakoměru se při zjištění nesprávné činnosti pojistného ventilu provede seřízení a nastavení pojistného ventilu na nejvyšší prac.přetlak a jeho přezkoušení a zajištění.
O výsledku zkoušek a kontrol pojistného zařízení musí být proveden záznam.

5.3. Teploměry
Teplota pracovní tekutiny se musí podle potřeby sledovat a řídit tak, aby nebyly překročeny ani nejvyšší ani nejnižší dovolené teploty. Údaje provozních teploměrů se musí přezkoušet porovnáním s kontrolními teploměry podle provozních pokynů, nejméně však 1x za 2 roky a při každém důvodném podezření z nesprávné činnosti.
Jsou-li zabudovány signalizační teploměry,musí být kontrolována jejichž činnost podle provozních pokynů a při každém zjištění nesprávné funkce signalizačních teploměrů, nejméně však 1x za měsíc.
Činnost dálkových teploměrů se musí kontrolovat porovnáním s teploměrem umístěným přímo na nádobě ve lhůtách uvedených v provozních pokynech , nejméně 1x za měsíc.
O výsledku kontrol a zkoušek provozních teploměrů se provede záznam.

5.4 Zařízení ke sledování stavu hladiny
Hladina pracovní tekutiny se musí podle potřeby sledovat a řídit tak, aby nebyly překročeny její přípustné stavy.
Stavoznak , popřípadě jiné měřící zařízení a signalizační zařízení , určené ke kontrole stavu hladiny , musí být viditelné , bezpečně přístupné a chráněné proti poškození.
Zařízení na sledování stavu hladiny se musí udržovat tak, aby byla zaručena správnost funkce a nedošlo k jeho selhání za provozu.
Kontrola zařízení ke sledování stavu hladiny se provádí podle provozních pokynů , nejméně však .
a) U dálkových ukazatelů hladiny,regulátorů a registračních přístrojů stavu hladiny porovnáním s přímým stavoznakem nebo jiným způsobem stanoveným provozními pokyny 1x za 6 měsíců.
b) U signalizačních zařízení mezních stavů při každém zjištění nesprávné funkce přístrojů ,nejméně 1x za měsíc.
c) U nádob s pracovní tekutinou působící agresivně nebo u tekutiny způsobující nánosy vnitřního povrchu nádob , 1x za týden.
d) U přímých stavoznaků, pokud jsou vybaveny příslušnou armaturou , 1x za rok.
U nádob topených , kde může dojít změnou stavu hladiny tekutiny k podchlazení nebo k přehřátí stěny nádoby, musí být provedena kontrola zařízení 1x za směnu.
O všech provedených kontrolách na zařízení ke sledování stavu hladiny musí být proveden záznam.
Důležitý je čl. 38 ČSN 69 0012, že bezpečnostní výstroj se musí zkoušet při uvádění do
provozu , uplynula-li od posledního přezkoušení doba delší než stanovuje ČSN.

B. KOTLE

1. Povinnosti provozovatele :

K zajištění bezpečného provozu kotlů jsou jejich provozovatelé zejména povinni :
a) zajistit řádnou údržbu kotlů, ustanovit potřebný počet revizních techniků , soustavně sledovat jejich činnost a věnovat ji plnou podporu,
b) zajistit potřebnou obsluhu kotlů,
c) zajistit odbornou způsobilost všech pracovníků , účastných při provozu , údržbě nebo obsluze kotlů,
d) ustanovit pracovníka odpovědného za provoz kotlů,
e) oznámit dozorčím orgánům úrazy , havárie a poruchy, ke kterým došlo v souvislosti s provozem kotlů,
f) zajistit , aby při provozu , údržbě a obsluze kotlů byly dodržovány příslušné předpisy , jakož i pokyny dozorčích orgánů,
g) zajistit pro práci v kotlích v to počítaje revize i prohlídky potřebné osobní ochranné pracovní prostředky (ochranné brýle, dýchací přístroje , pásy a oděvy, svítilny, apod.),
h) připravit v určených termínech kotle ke kontrolním prohlídkách a zkouškách a jejich dobu a místo projednat s příslušným dozorčím orgánem.

2. Obsluha kotlů :

2.1. Topiči musí být:
a) tělesně i duševně způsobilí vykonávat práci topiče,
b) kteří podle potvrzení provozovatele kotle mají šestiměsíční odborný zácvik v obsluze kotle alespoň 4.třídy pod dohledem topiče s platným průkazem,
c) kteří se prokáží potvrzením o absolvování odborného kursu provozu a obsluhy kotlů v dálce alespoň 20 vyučovacích hodin , včetně vykonané zkoušky,
d) kteří prokáží kvalifikaci požadovanou zvláštním předpisem v případě , že mají obsluhovat kotle s plynovým otopem.
Uchazeči o doplňkové zkoušky musí absolvovat šestiměsíční odborný zácvik v obsluze kotle příslušné třídy pod dohledem topiče s platným topičským průkazem a odborný kurs , a to v délce 30 hodin pro kotle 3.třídy, 50 hodin pro kotle 2.třídy a 100 hodin pro kotle 1.třídy.. V případě doplňkové zkoušky pro obsluhu kotlů nejbližší vyšší třídy nebo kotlů na jiná paliva v rámci téže třídy kotle rozhoduje o délce odborného zácviku a nutnosti odborného kursu provozovatel na základě vyjádření revizního technika , ale odborný zácvik musí trvat nejméně dva měsíce.

2.2. Povinnost topičů:
a) znát obsluhované kotelní zařízení a stav plnění příkazů revizního technika,
b) dbát , aby se v kotelně nezdržovaly nepovolané osoby,
c) nevzdalovat se od obsluhovaného kotle, popř. skupiny kotlů s výjimkou krátkodobého zdržení v blízkosti kotelny, nutného v zájmu obsluhy kotle nebo při použití hygienického zařízení, za krátkodobé vzdálení se považuje doba do 5 minut. Podmínky od tohoto ustanovení odlišné lze stanovit po předchozím souhlasu dozorčího orgánu,
d) provádět předepsané záznamy do provozního deníku kotle,
e) ohlásit nadřízenému pracovníkovi neprodleně každou poruchu nebo závodu na obsluhovaném kotelním zařízení,
f) podrobit se nejméně jednou za tři roky prověrce odborné způsobilosti před pracovníkem stanoveným provozovatelem,
g) podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným zvláštními předpisy.

3 Revize a zkoušky kotlů dle vyhlášky č.18/1979 Sb.

3.1. Provozní revize se provádí po třech měsících provozu a po provozní přestávce delší než 2 měsíce při uvádění do provozu.
Provozní revize se provádí za provozu kotle a ověřuje se při ní :
-celkový stav kotle včetně topeniště,výstroj tlakového celku, pomocná zařízení a
příslušenství kotle.
-funkční schopnost části kontrolního zařízení,
-způsob provozu , zejména zda nejsou překračovány přípustné stavy (tlaky,teploty, hladina, výkon apod.),
-odborná úroveň obsluhy kotle.

3.2.Vnitřní revize se provádí vždy po jednom roce provozu a v dalších případech dle čl.98. Revizní technik může u kotlů s bezvadnou úpravou vody a od výkonu 50 t/hod. prodloužit lhůtu o jeden rok.
Předmětem vnitřní revize je především zjištění stavu dostupných stěn tlakového celku a to jejich vnitřního a vnějšího povrchu.

3.3. Zkouška těsnosti
Zkouškou těsnosti se ověřuje, zda kotel včetně výstroje je při jmenovitém tlaku těsný.
Zkouška těsnosti musí být provedena :
a) po každé vnitřní revizi kotle,
b) po každém otevření a novém uzavření tlakového celku,
c) po drobných opravách tlakového celku kotle provedených v rámci provozní údržby,jež nevyžadují oprávnění podle ČSN 07 0622
d) před každou kontrolní tlakovou zkouškou,
e) nařídí-li to dozorčí orgán,

3.4. Tlaková zkouška
Tlakovou zkouškou se ověřuje, zda kotel včetně výstroje je při zkušebním přetlaku těsný a pevný. Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v pasportu ( revizní knize ) kotle.
Tlaková zkouška se provádí pouze na základě předpisů dozorčích orgánů a to:
a) nejpozději za 9 roků od předchozí zkoušky zkušebním přetlakem,
b) po každém přemístění stabilního kotle na nové pracoviště před opětným zahájením provozu,
c) po provozní přestávce delší dvou let,
d) nařídí-li to dozorčí orgány.
e) po opravě a rekonstrukci dle § 6 vyhlášky č.18/1979 Sb.
O revizích a zkouškách musí být učiněn zápis revizním technikem do revizního deníku.

4. Zkoušky bezpečnostní výstroje kotlů

4.1. Vodoznaky - U přímých vodoznaků je nutno za provozu zabránit jejich ucpání.U kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa se to děje profukováním a to nejméně 1x za směnu. Profukuje se zvlášť parou při uzavřeném přívodu vody a zvlášť vodou při uzavřeném přívodu páry.
Vodoznaky kotlů s konstrukčním tlakem nad 1,55 MPa se nemusí každou směnu profukovat ,jejich průchodnost se však zkouší v každé směně uzavřením páry,což se má projevit náhlým stoupnutím vody v zorném skle. Po opětném otevření přívodu páry má hladina ve skle opět rychle klesnout na původní stav. Zjistí-li se při tom,že vodoznak je neprůchodný,popř.že jeho průchodnost je snížena , musí být profouknut . U kotlů s konstrukčním tlakem nad 7,8 MPa se průchodnost vodoznaku zkouší 1x týdně za podmínky,že se v každé směně provádí porovnání aspoň tří nezávislých vodoznaků a jejich údaje se shodují.
Směnou se rozumí maximálně 12-ti hodinová směna.
Údaje nepřímých vodoznaků je nutno kontrolovat srovnáním s údaji přímých vodoznaků , a to ve lhůtách uvedených v provozních předpisech výrobce, rozpracovaných v místních provozních předpisech.
Je-li kotel vybaven signalizací stavu hladiny , musí být její funkční schopnost kontrolována podle místních provozních předpisů, nejpozději však 1x týdně a výsledek zapsán v provozním deníku kotle.
Příslušné pokyny o tom, kteří pracovníci vodoznaky přezkoušení (např.během směny, při střídání směn apod.), musí být uvedeny v místních provozních předpisech.

4.2. Tlakoměry - přesnost údajů provozních tlakoměrů musí být kontrolována kontrolními tlakoměry s odpovídajícím rozsahem stupnice, a to při každém podezření na nesprávnost údajů provozních tlakoměrů,např.nesouhlasí-li údaj tlakoměru s otevíracím tlakem pojistných ventilů apod.,avšak nejméně 1x za rok. Nejméně 1x měsíčně se musí provádět nulování tlakoměrů.
4.3. Pojistné ventily - se musí funkčně přezkušovat, a to u parních kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa jejich odlehčením nejméně 1x za týden, u kotlů s konstrukčním tlakem do 4,5 MPa jejich odlehčením nejméně 1x za měsíc . U parních kotlů s konstrukčním tlakem nad 4,5 MPa musí být způsob a lhůty přezkušování uvedeny v místních provozních předpisech,avšak lhůta přezkoušení nesmí být delší než 1x za rok.
Odfouknutí pojistného ventilu za provozu, zapsané do provozního deníku, se považuje za jeho přezkoušení.
U horkovodních kotlů se povinné přezkušování pojistných ventilů týká nejen ventilů na tlakovém celku kotle, ale i ventilů na expanzní nádrži. V provozních předpisech výrobce a na jejich podkladě i v místních provozních předpisech musí být určeno, při jaké nejvyšší teplotě vody lze pojistné ventily přezkušovat.
Jakékoliv svévolné zvyšování otvíracího tlaku pojistných ventilů oproti záznamu v revizní knize kotle je zakázáno.

4.4. Teploměry - jejich údaje se musí ověřovat porovnáním s údaji kontrolních teploměrů, umístěných v kontrolních jímkách, nebo kontrolou provozních teploměrů s kontrolními etalony v měrových střediscích, a to nejméně 1x za rok. U parních kotlů s jmenovitou teplotou přehřáté, popř. přihřáté páry nad 500o C však po třech měsících provozu , jedná-li se o teploměry ,jimiž se měří teploty nad 500 o C.
Způsob kontroly elektrických teploměrů (termočlánkových , odporových), registračních zařízení, termostatů apod. musí být uveden v místních provozních předpisech zpracovaných na podkladě provozních předpisů výrobce.
O všech těchto zkouškách a kontrolách bezpečnostní výstroje musí být učiněn zápis.

C. OTOPNÉ SOUSTAVY

1. Zkoušky , revize a prohlídky otopných soustav.
1. Zkoušky před uvedením do provozu.

1.1. Dle ČSN 06 0310 /1998 musí být smontované ústřední vytápění bez omezení výkonem tzn. každé, podrobeno zkouškám v rozsahu čl.8.
A) ZKOUŠCE TĚSNOSTI čl.8.2
B) ZKOUŠCE PROVOZNÍ , DILATAČNÍ čl.8.3
C) ZKOUŠCE PROVOZNÍ, TOPNÉ čl.8.3.3 -8.3.8

O těchto zkouškách musí být učiněn zápis . Zápis musí obsahovat všechny údaje dle této normy, zejména zda zařízení je těsné a schopné bezpečného provozu.
Zdůrazňuji povinnost montážní organizace provést propláchnutí rozvodů topné vody po skončení montáže, při 24 hodinovém provozu čerpadel. U OS bez čerpadel by rozvody měly být propláchnuty tlakem vodovodního řádu. Poté musí být provedeno vyčištění a vypuštění rozvodů, vyčištění filtrů a odkalovacích nádob atd. - čl.8.1.2 ČSN 06 0310.

Znění čl. 8.3.4. ČSN 06 0310 :
Zařízení ústředního vytápění lze považovat za způsobilé pro spolehlivý , hospodárný a bezpečný provoz a topnou zkoušku za úspěšnou, jestliže :
a) zařízení splňuje požadavky této normy,
b) zařízení splňuje požadavky ČSN 06 0830,
c) výkon otopných těle zajistí výpočtovou vnitřní teplotu,
d) soustava je seřízena podle projektové dokumentace a splňuje ustanovení 6.1.7.
e) v průběhu topné zkoušky byla ověřena funkce automatické regulace, jejíž spolehlivost a regulační schopnost byla ověřena předtím samostatnou zkouškou při simulování všech možných provozních stavů, především havarijních a těch, které nastávají v přechodných měsících při vyšších venkovních teplotách. O průběhu této samostatné zkoušky se sepíše rovněž protokol. V protokolu se musí uvést hodnoty, na které je regulace, signalizace a zejména havarijní zabezpečení zastaveno.
Mnoho pracovníků provozovatelů, ale i Stavebních úřadů při kolaudaci považuje revizní zprávu o plynovém zařízení a protokol o seřízení kotle za dostatečnou dokumentaci a nevyžadují další dokumentaci dle ČSN 06 0830, 06 0310 a vyhláška č.91/1993 Sb.
Zápis o výchozí revizi plynového zařízení dle vyhlášky č.85/1978 Sb. a zápis o odborné prohlídce dle vyhlášky č.91/1993 Sb. může být dle mého mínění společný, musí to však v něm být výslovně uvedeno a revizní technik plynového zařízení musí příslušné předpisy znát. Znamená to provedení kompletní prohlídky kotelny včetně posouzení vodní strany kotle ( otopného systému ), zda odpovídá ČSN 06 0830, 06 0310, vyhlášce č.91/1993 Sb. a č.48/1982 Sb. Zápis o seřízení kotle však nenahrazuje zápis o topné zkoušce, je pouze jeho součástí.

1.2. Zkoušky bezpečnostní výstroje před uvedení do provozu se provádí dle čl. 8.2 ČSN 06 0830 a musí být vystaven zápis.

2. Zkoušky revize a prohlídky během provozu:

Jako vzor uvádím tabulku pravidelných činností u nízkotlaké plynové kotelny , které musí zajistit osoba zodpovědná .

odbornáprohlídka kotelny 1x za rok Vyhláška č.91/93 Sb. RT kotlů
provozní revize plynového zařízení 1x za 3roky Vyhláška č.85/78 Sb. RT plyn. zařízení
kontrola plynového zařízení 1x za rok Vyhláška č.85/78 Sb. pověřená obsluha
revize komínů 1x za rok Vyhláška č.111/98Sb. RT komínů
revize elektrozařízení 1x za 3roky Vyhláška č.20/97 Sb. RT-elektro zařízení
revize hromosvodů 1x za 5 let Vyhláška č.20/97 Sb. RT hromosvodů
revize hasicích přístrojů 1x za rok Vyhláška č.21/96 Sb. oprávněná firma
servis kotlů(včetně emisí) 1x za rok oprávněná firma
servis MaR kotelny
signalizace,blokády 1x za rok oprávněná firma
kalibrace detektoru úniku plynu 1x za rok oprávněná firma
servis strojního zařízení 1x za rok provozovatel
požární posouzení Zákon č.133/95 Sb. oprávněná firma

3. Zkoušení zásobníků s ropnými látkami.

Zařízení a jeho provoz musí odpovídat ČSN 73 3415 - Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.
Ministerstvo životního prostředí zezávaznilo níže uvedené články, a přestože jejich závaznost skončila (zákon č.22/1997 Sb.), doporučuji je nadále plnit.

3.1. Objekty, v nichž se ropné látky přijímají, skladují, vydávají nebo používají, nebo kde se s ropnými látkami manipulují, musí být zabezpečeny tak, aby nemohlo dojít k úniku ropných látek do povrchových nebo do podzemních vod nebo k nepřípustnému znečištění terénu spojenému se znečištěním podzemních i povrchových vod.

8.5. V chráněných oblastech s přirozenou akumulací vod se nesmí zřizovat sklady s nádržemi o objemu přes 1000 m3 není-li příslušnými směrnicemi stanoveno jinak.

9.2. Provoz skladů ropných látek musí být zajišťován podle schváleného provozního řádu. Provozovatel skladu ropných látek musí mít k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby (vč. technického vybavení objektů), plán opatření pro případ havárie, záznamy o provedených zkouškách těsnosti a kontrolách zařízení) a o odstranění zjištěných závad.
9.3. Provozní řád skladu obvykle obsahuje :
a) titulní list s udáním označení a umístění skladu, provozovatele, údaji o schválení s platností provozního řádu,
b) základní popis jednotlivých částí skladu včetně přehledného technologického schématu,
c) údaje o vlastnostech skladovaných ropných látek,
d) pokyny pro obsluhu a údržbu,
e) plán zkoušek těsnosti, kontrol a prověřování jednotlivých nádrží a potrubí rozvodu,
f) postup při odstrańování poruch,
g) požadavky bezpečnosti a hygieny práce,
h) vedení provozních záznamů,
i) postup v případě havárie.

9.8. Sklad ropných látek musí být vybaven prostředky pro zachycení a bezpečné uložení ropných látek a znečištěné zeminy a vody při havarijním úniku skladované látky v rozsahu podle místních podmínek.Zevně nekontrolované skladovací nádrže (s výjimkou dvouplášťových) a zevně nekontrolovatelné podzemní rozvody se kontrolují těsností zkouškou s četností nejméně 1x za pět let postupem podle přílohy A.

9.12.V průběhu provozu (1x za deset let u nádrží zevně nekontrolovatelných a 1x za dvacet let u nádrží zevně kontrolovatelných) je nutno prověřit jejich další způsobilost (viz též ČSN 65 0201) postupem podle přílohy D. Podle výsledku se stanoví termín další kontroly. Nádrže , u nichž byl zjištěn nevyhovující technický stav , musí být opraveny nebo vyřazeny z provozu.

Činnosti dle čl.9.12. a 9.13. musí provádět organizace , které mají příslušné oprávnění k provádění příslušných zkoušek a defektoskopické kontroly.

4. Revize a zkoušky případného zdvihacího zařízení kotelen a výměníků

Revize a zkoušky případného zdvihacího zařízení kotelen a výměníků se provádí dle vyhlášky č. 19/1979 Sb. a příslušných norem.

Související

Související témata Obsluha, topiči