kotle, tlakové nádoby, potrubí a nízkotlaké kotelny
[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY Datum: 24.1.2007POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO UHLÍ Níže popsané požárně technické charakteristiky jsou vypsány na základě dostupných údajů od výrobců nebo dovozců hořlavých látek.
Hnědé uhlí Složení : uhlík a dehtové látky 55-75% hm., teplota vzplanutí 170°C hustota 900-1500 kg.m-3 , výhřevnost 12500-25000 kJ.kg, teplota vznícení 410°C, teplota samovznícení 50-60°C, teplota žhnutí 150-250°C. Ze všech druhů uhlí má největší sklon k tepelnému samovznícení, má sklon i k chemickému samovznícení. Sklon k samovznícení je ovlivněn druhem uhlí a jeho chemickým složením, zejména obsahem železného kyzu (pyritu), rozměry kusů uhlí (u mletého uhlí je nebezpečí větší), vlhkostí, teplotou vzduchu, rozměry skladovacích hald a jejich větráním. Vhodné hasivo : voda se smáčedlem, těžká, střední a lehká pěna Hnědouhelný prach Uhelné prachy jsou velmi výbušné. Parametry uhelných prachů závisí ve značné míře na obsahu popela, na vlhkosti, na druhu uhlí a na stupni disperze. Usazeniny prachu jsou hořlavé a mají sklon k samovznícení. teplota vzplanutí a teplota vznícení usazeného prachu činí 170°C, teplota vznícení rozvířeného prachu je 530°C, dolní mez výbušnosti 30 - 50 g.m-3, výhřevnost 20 MJ.kg Vhodné hasivo : tříštěná voda se smáčedlem, těžká, střední a lehká pěna Černé uhlí oříšek č. 1
oříšek č. 2
hruboprach
prachová směs
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO PLYNY
Směs propan - butanu je v plynné fázi těžší než vzduch. Propan (C3H8) - Butan (C4H10) Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, nepáchnoucí, stlačený případně zkapalněný plyn. Těžší než vzduch, tvoří s ním výbušné směsi. Unikající kapalina přechází rychle do plynné fáze. Tvorba chladných mlh těžších než vzduch. Ve vodě se rozpouští jen nepatrně, nad vodní hladinou zplyní a tvoří se výbušné směsi. Reaguje s oxidovadly. Vhodné hasivo - tříštěná voda, střední a těžká pěna. Hasicí dávku roztoku pěnidla zdvojnásobit.
Zemní plyn
Kyslík (O2) Nehořlavý, bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, zředěný nebo zkapalněný ve vodě rozpustný plyn. Ve zkapalněném stavu světle modrý, ve vodě se rychle rozpouští, příznivě podporuje hoření a tvoří s organickými látkami výbušné směsi, málo těžší než vzduch. Sám nehoří, ale vydatně podporuje hoření (velmi silný oxidační účinek), v čemž spočívá jeho nebezpečí. Při styku ventilu s mastnotou nebezpečí výbuchu. Vyrábí se frakční destilací tekutého vzduchu. Je dodáván stlačený v ocel. lahvích pod tlakem 12 - 15 MPa.Plynného kyslíku se používá ke zvýšení teploty plamenů, autogenního svařování apod. Lahve se označují pruhem modré barvy. Kontakt se zkapalněnou látkou vede k omrzlinám - příznaky - bílé zbarvení omrzlých částí těla, tvorba puchýřů, zničení tkáně.
Acetylén (ethin, dissousplyn, C2H2) Lehce zápalný, hořlavý bezbarvý plyn v čistém stavu páchnoucí po etheru, ve znečištěném po česneku, velmi reakceschopný. Za normálního tlaku a 160°C výbušně se sám rozkládá. Pod tlakem rozpustný v acetonu, rozpustný ve vodě. Lehčí než vzduch, se kterým tvoří výbušné směsi, uvolněná tekutina velmi rychle přechází do plynné fáze. Reaguje s okysličovadly.Pozor - nebezpečí udušení. Požárně velmi nebezpečný plyn. Při teplotě 0°C a tlaku 2,1 MPa se zkapalňuje na bezbarvou kapalinu. Smísením se vzduchem vybuchuje skoro v každém poměru, při čemž 8 - 9 % směs je nejnebezpečnější. S mědí, stříbrem a chlórem tvoří samovznětlivé výbušné směsi. Vyrábí se působením vody na karbid vápenatý. Je dodáván v ocelových lahvích, jako roztok acetonu (dissousplyn) pod tlakem 1,2 - 1,4 MPa. K zamezení jeho pohyblivosti jsou lahve vyplněny porézní hmotou přijímající vlhkost. Jeho kritická teplota je 37°C, kritický tlak 6,8 MPa. Ze všech hořlavých plynů je acetylén nejsnáze vznětlivý a nejexplozivnější. Používá se nejvíce ke svařování a řezání kovů. Při požárech vzniklých na svářecích a řezacích zařízeních, která pracují s dissousplynem, se musí dbát na to, aby se ocelové lahve nezahřívaly, jelikož tím nastává větší rozklad acetylénu a tím se nebezpečí zvyšuje. Tlakové lahve jsou označeny pruhem bílé barvy.
Oxid uhličitý (CO2) Nehořlavý, bezbarvý, bez zápachu, ve vodě málo rozpustný, stlačený nebo zkapalněný plyn, těžší než vzduch. Uvolněná kapalina se na vzduchu mění v tuhou formu (suchý sníh). Rozpustný v acetonu. Tlakové lahve jsou označeny pruhem černé barvy.V důsledku vytlačení kyslíku je nebezpečí udušení. Styk s tuhou látkou vede k omrzlinám. Příznaky - bolesti hlavy, hučení v uších, závratě, poruchy zraku, dýchací potíže, srdeční slabost a poruchy krevního oběhu, bezvědomí, zástava dechu, bílé zabarvení omrzlých částí těla. hustota 44 kg.m-3 bod tání 1,9°C Dusík (N2) Nehořlavý, bezbarvý, bez zápachu, ve vodě málo rozpustný, stlačený nebo hluboko podchlazený zkapalněný plyn. Lehčí než vzduch, chemicky reaguje značně pomalu. Tlakové lahve jsou celé světle šedé.Vytlačuje ze vzduchu kyslík, nebezpečí udušení, styk se zkapalněnou látkou vede k omrzlinám. Příznaky - únava, dýchací potíže, bezvědomí, křeče, bílé zbarvení omrzlých částí těla, může nastat i smrt udušením.
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO HOŘLAVÉ KAPALINY
Lehký topný olej
Benzín motorový
Nafta motorová
Petrolej
Fermež hořlavá, čirá, světlá kapalina. Bod vzplanutí 150 - 350°C, za normálních poměrů není požárně nebezpečná. Nebezpečnou se stává za zvýšené teploty, kdy vyvíjí lehce zápalné páry. Vyrábí se ze lněného oleje nebo jiných vysychajících olejů. Tkaniny nasáklé fermeží mají sklon k samovznícení, které je způsobeno oxidační schopností vysychajícího oleje. Terpentýnové silice (terpentýn). Je bezbarvá nebo nažloutlá ostře zapáchající kapalina. Na světle žloutne a houstne, na vzduchu již za obyčejné teploty těká. Snadno se mísí s organickými rozpouštědly. Vypařuje se při tělotě 30 - 36°C. Hadry (čistící bavlna) nasáklé terpentýnem mají sklon k samovznícení. Nitrolaky - hořlavá kapalina I. třídy nebezpečnosti. Je to nitroceluloza rozpuštěná v acetonu, octanu etylnatém a jiných organických rozpouštědlech. Velmi rychle vysychají a proto jsou požárně velmi nebezpečné. Asfaltové laky - olejové laky, které obsahují přírodní asfalt a jiné pryskyřice. Zpravidla také vysychající olej nebo fermež a jsou ředěny některým tekutým rozpouštědlem (benzol, těžký benzín). Pro obsah těchto rozpouštědel a vysychajících olejů to jsou látky požárně nebezpečné. Určování tříd hořlavosti nátěrových hmot se řídí podle vlastností rozpouštědel a ředidel, z nichž některé jsou hořlavinami I. třídy. Aceton rel.molární hmotnost 58,08, bod tání - 95,35°C, bod varu 56,24°C, výhřevnost 28470 kJ/kg, bod vznícení 465°C, bod vzplanutí - 18°C, třída výbušnosti 1, meze výbušnosti 2,2-13% obj., hořlavá kaplina I. tř. Nitrobarvy a ředidla bod vzplanutí od - 18°C, obj. výbušnost 2,2 - 13% obj., hořlavá kapalina I. třídy Toluen: rel. hmotnost 92,14, bod tání - 95°C, bod varu -110,6°C, výhřevnost 41031 kJ/kg, bod vznícení 490°C, bod vzplanutí 4°C, hořlavá kaplina I.třídy Petrolej hořlavá kapalina II. třídy nebezpečnosti Arva hořlavá kapalina II. třídy nebezpečnosti Olej motorový, převodový, hydraulický, mazací - hořlavá kaplina III. - IV. třídy Ředidla a barvy syntetické: bod vzplanutí od 30*C, obj. výbušnost 0,6 - 6,5 %, hořlavá kapalina I. - II. tř. POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO KABELY V kabelových kanálech jsou používány dva druhy elektrických kabelů, a to s asfaltojutovou izolací a s izolací z plastických hmot. Asfalt
Juta
Pryž (pásy dopravníků) technická pryž - bod hoření 270°C, vznícení 400°C,surovina kaučuku - přírodní - bod hoření 130°C syntetický bod hoření 290°C(chránit před teplotou nad 100 °C, zapálení již hořící zápalkou, velká rychlost odhořívání a silný vývin hustého kouře a jedovatého oxidu uhelnatého) Vhodné hasivo : hasicí prášek, voda se smáčedly, pěna Plasty PE fólie - hoření 320°C, žhnutí 240 °C, hotové výtobky hoření 360 °C, vznícení od 400°C. Polyuretanová měkká pěna - vznícení 480 °C, hoření 440 °C. Ostatní materiály molitan a silon mají obdobné vlastnosti. U všech plastů lze očekávat odkapávání, ve větším množství tok jako kapalina, plyny hoření silně toxické. Izolace elektrických vodičů Při teplotě cca 110°C lze očekávat měknutí několika druhů materiálů vesměs hořlavých, eventuálně samozhášivých. Při hoření lze očekávat ukapávání a vývin toxických plynů. Převážná část izolace je z polyetylénu vyráběného jako vysokotlaký s teplotou hoření 400°C a teplotou vznícení 440°C, nízkotlaký s teplotou hoření 360°C a s teplotou vznícení 417°C. V prašném stavu je výbušný. Vhodné hasivo : CO2POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO DŘEVO Bukové dřevo
Dubové dřevo
Smrkové dřevo
Borové dřevo
Piliny z dubového dřeva
Piliny ze smrkového dřeva
Piliny z borového dřeva
U všech druhů pilin Teplota samovznícení 100°C, samovznícení může být způsobeno i účinkem silných kyselin, při vysokých skladovacích výškách může dojít u pilin s obsahem vlhkosti 30 - 40 % hmotnosti k mikrobiologickému samovznícení. Hasivo: voda, voda s přísadami smáčedel, lehká pěna Bukové dřevo Hustota 550 kg.m-3 , výhřevnost 17 800 kJ-1, index hořlavosti více než 2,1, teplota vznícení 370°C, sklon k tepelnému samovznícení. Při skladování chránit před zdrojem tepla s teplotou větší než 120°C. Vhodné hasivo : Voda, voda s přísadami smáčedel, lehká pěna. V uzavřených prostorech vodní pára nebo plynná hasiva. Lze použít i prášky A-B-C-D-E. Dubové dřevo Hustota 600-710 kg.m-3, výhřevnost 18 000 - 19 800 kJ.kg-1, index hořlavosti více než 2,1, bod hoření 238oC,, teplota vznícení 375oC, sklon k tepelnému samovznícení. Teplota samovznícení 120oC, teplota žhnutí 298oC. Při skladování chránit před zdrojem tepla s teplotou větší než 120oC. Vhodné hasivo : Voda, voda s přísadami smáčedel, lehká pěna. V uzavřených prostorech vodní pára nebo plynná hasiva. Lze použít i prášky A-B-C-D-E. Smrkové dřevo Hustota 422-432 kg.m-3, výhřevnost 20 000 kJ.kg-1, index hořlavosti více než 2,1, vlhkost 9% hm., bod hoření 241°C, teplota vznícení 397°C, sklon k tepelnému samovznícení. Teplota samovznícení 120°C, teplota žhnutí 305°C. Při skladování chránit před zdrojem tepla s teplotou větší než 120°C. Vhodné hasivo : Voda, voda s přísadami smáčedel, lehká pěna. V uzavřených prostorech vodní pára nebo plynná hasiva. Lze použít i prášky A-B-C-D-E. Borové dřevo Hustota 414-510 kg.m-3, výhřevnost 18 500 - 21 000 kJ.kg-1, index hořlavosti více než 2,1, vlhkost 9% hm., bod hoření 255°C, teplota vznícení 399°C, sklon k tepelnému samovznícení. Teplota samovznícení 80°C, teplota žhnutí 295°C. Při skladování chránit před zdrojem tepla s teplotou větší než 80°C. Vhodné hasivo : Voda, voda s přísadami smáčedel, lehká pěna. V uzavřených prostorech vodní pára nebo plynná hasiva. Lze použít i prášky A-B-C-D-E. Piliny z dubového dřeva Hustota 160 kg.m-3 , vlhkost 5-8% hm., teplota samovznícení 100°C, teplota žhnutí 229°C. Samovznícení může být způsobeno i účinkem silných kyselin, při vysokých skladovacích výškách může dojít u pilin s obsahem vlhkosti 30-40% hm. k mikrobiologickému samovznícení. Bod hoření 229oC, teplota vznícení 342°C. Při skladování chránit před zdrojem tepla s teplotou větší než 100oC a před silnými kyselinami. Vhodné hasivo : Voda se smáčedlem, těžká, střední a lehká pěna. Piliny ze smrkového dřeva Hustota 100 kg.m-3 , vlhkost 5-8% hm., bod hoření 214°C, teplota vznícení 347°C. Vznícení je možné i od jisker. Při zahřátí mají piliny sklon k samovznícení. Teplota samovznícení 100°C, teplota žhnutí 220°C. Samovznícení je možné i působením silných kyselin. U velkých skladovacích výšek a při vlhkosti 30-40% hm. může nastat i samovznícení mikrobiologické. Při skladování chránit před zdroji tepla s teplotou větší než 100°C a před silnými kyselinami. Vhodné hasivo : Voda se smáčedlem, těžká, střední a lehká pěna. Piliny z borového dřeva Hustota 150 kg.m -3, výhřevnost 18 500 kJ.kg-1, bod hoření 230°C, vlhkost 5-8% hm., teplota vznícení 306°C. Vznícení je možné i od jisker. Při zahřátí mají piliny sklon k samovznícení. Teplota samovznícení 80°C, teplota žhnutí 230°C. Samovznícení je možné i působením silných kyselin. U velkých skladovacích výšek a při vlhkosti 30-40% hm. může nastat i samovznícení mikrobiologické. Při skladování chránit před zdroji tepla s teplotou větší než 100°C a před silnými kyselinami. Vhodné hasivo : Voda se smáčedlem, těžká, střední a lehká pěna.> Dřevovláknité desky Hořlavý materiál napouštěný různými ochrannými prostředky. Druh těchto prostředků ovlivňuje i parametry dřevovláknitých desek. Obsahuje-li ochranná emulze hodně anorganických solí, potom jsou desky těžce hořlavé a mají index hořlavosti 1,8. Při použití umělých pryskyřic je index hořlavosti větší než 2,1. Dřevovláknité desky mají částečný sklon k tepelnému samovznícení. Desky chránit před teplotou větší než 80°C.
Dřevní prach
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
