Úvodem
V souvislosti se vznikem mimořádných událostí v provozu vyhrazených technických zařízení (VTZ) tlakových a při vyšetřování jejich příčin je vždy třeba určit rozsah odpovědnosti jednotlivých osob.
Odpovědností za provoz zařízení je třeba rozumět odpovědnost za to, že VTZ tlaková budou
· provozována v souladu s platnými obecně závaznými předpisy a předpisy výrobce
· obsluhována odborně způsobilými zaměstnanci
· po dobu provozu podrobována pravidelným předepsaným kontrolám, zkouškám, revizím, údržbám a opravám - viz § 7 vyhl. ČÚBP č.48/1982 Sb.
Právnické osoby
Odpovědnost za provoz jakéhokoliv zařízení provozovaného právnickou osobou (akciovou společností, společností s ručením omezeným apod.) nese vždy tato právnická osoba. Odpovědnost nelze ani zprostředkovaně přenést na fyzickou osobu, jež zařízení neprovozuje.
Právnická osoba může v rámci organizačního řádu nebo jiných vnitřních pravidel přenést zprostředkovaně pouze úkoly a povinnosti spojené s touto odpovědností ( viz ustanovení § 133 Zákoníku práce) a to na jednotlivé provozní či výrobní úseky, resp. jejich vedoucí zaměstnance, kteří jim svěřená VTZ tlaková používají na svém úseku k plnění výrobních či jiných úkolů.
Odpovědnost právnické osoby za plnění ustanovení § 133 odst.1, písm.m) o pravidelných kontrolách a revizích VTZ tlakových rovněž nelze přenést ani v rámci obchodních vztahů na zhotovitele díla ( viz § 536 odst.2) Obchodního zákoníku). Zhotovitel je je v rámci takového vztahu vázán pouze smluvním ujednáním vztahujícím se k předmětu díla - (viz Obchodní zákoník, díl IX).
Vedoucí zaměstnanci
Vedoucí zaměstnanci těchto úseků pak jsou podle § 9 odst.3 Zákoníku práce oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Současně jsou povinni plnit úkoly vyplývající jim přímo z ustanovení §74 Zákoníku práce :
- vytvářet příznivé pracovní podmínky, zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů.
Zákoník práce pak přímo stanoví v § 133 odst.4 odpovědnost vedoucích zaměstnanců za plnění úkolů zaměstnavatele (§ 133 odst.1) v péči o BOZP na všech stupních řízení a v rozsahu jejich funkcí.
Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností.
Zaměstnanci
Odpovědnost jednotlivého zaměstnance je možno vyvodit z rozsahu povinností, které jsou mu uloženy v § 135 Zákoníku práce
- dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost i o bezpečnost osob, kterých se bezprostředně týká jeho jednání
- dodržovat právní předpisy k zajištění BOZP, bezpečnosti technických zařízení
- dodržovat ostatní předpisy a pokyny k zajištění BOZP, zásady bezpečného chování na pracovišti, s nimiž byl řádně seznámen
- používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky ( OOPP) a ochranná zařízení
- účastnit se školení a výcviku zajišťovaného zaměstnavatelem v zájmu BOZP a podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám stanoveným právními předpisy
- nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele (v kterékoliv době) a v pracovní době i mimo tato pracoviště (kdekoliv), nenastupovat pod jejich vlivem do práce a dodržovat stanovený zákaz kouření na pracovištích
- oznamovat svému nadřízenému nebo orgánu dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování
- podrobit se vyšetření, které provádí zaměstnavatel nebo příslušný orgán státní správy, aby zjistili, zda zaměstnanci nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Způsobilost fyzické osoby (zaměstnance) mít v pracovně právních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony (podpisem listin) nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, až na výjimky, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku a má při tom ukončenou povinnou školní docházku.
Technické normy
V minulosti byla celá řada povinností právnických i fyzických osob stanovena a upravena v technických normách (ČSN popř. ON). Oborové normy již byly zcela zrušeny a podle poslední právní úpravy (zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zůstávají části norem, které byly zezávazněny opatřením ústředních orgánů státní správy, jako závazné pouze do 31.12.1999. Po tomto datu již budou všechny technické normy nezávazné. Nutnost dodržovat určité technické normy pak bude stanovena pro výrobce pouze v rámci smluvního ujednání, harmonisací norem k technickým předpisům o posuzování shody a pod.
Pokusem státní správy stanovit povinnosti provozovateli VTZ tlakových i jednotlivým tehdy ještě pracovníkům obsluhy tlakových nádob stabilních a revizním technikům je znění přílohy ČSN 69 0012 - Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky. Úřad pro normalisaci a měření již v roce 1985 nechtěl tyto pasáže zařadit do normy, s argumentem, že tam nepatří. Vzhledem k tomu, že se státní správě nepodařilo vydat jiný předpis vyšší právní moci, byly tyto pokyny pro provoz a obsluhu nádob vydány jako příloha normy, která byla "závazná" na základě výslovného požadavku ČÚBP, SÚBP a ČBÚ. Vydáním Listiny základních práv a svobod byla již tak pochybná závaznost přílohy k ČSN 69 0012 zcela zrušena.
Ustanovení přílohy normy vycházejí z dlouholeté praxe inspektorů státního odborného dozoru na úseku tlakových nádob stabilních a jsou využitelná při vydávání závazných bezpečnostních pokynů pro jednotlivé zaměstnance při obsluze tlakových nádob stabilních popř. při zpracování předepsaných provozních řádů apod.
Závěr
Při zjišťování odpovědnosti právnických či fyzických osob za plnění povinností v oblasti technické bezpečnosti VTZ tlakových je třeba důsledně vycházet ze znění právních předpisů v platném znění. Odpovědnost osob přímo souvisí s legislativními procesy, spravedlností a s vymahatelností práva. Kvalita právních předpisů se odráží také v odpovědnosti osob. V současné době je v pohybu celá legislativa České republiky, která se přizpůsobuje právu Evropské unie. Na obzoru je připravovaná změna Zákoníku práce a možná i vydání zvláštního zákona o BOZP a inspekci práce. Největší pokrok byl prozatím učiněn v oblasti výroby tlakových zařízení, kde se objevily první vlašťovky nového systému prokazování shody - autorisované osoby - Strojírenský zkušební ústav Brno a ITI TÜV s.r.o.
Oblast provozu VTZ tlakových včetně dalších zařízení však dosud není moderně upravena. Poslední neúspěšný pokus z jara 1999 prosadit změnu zákona č.174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, umožňuje tuto otázku opětovně otevřít a vyřešit ji v souladu se směrnicemi Evropské unie.
