[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Předpisové zajištění bezpečného provozu plynových kotelen
Nová ČSN 07 0703 a její změna 1
Datum: 21.8.2006
Autor: Ing. Zdeněk Přibyla, Ing. Zuzana Pěkná - ČPS
Zdroj: Zpravodaj ATZ 2/2006
Kotelny se zařízeními na plynná paliva jsou bezesporu pracovišti, kterým je nezbytné, především z hlediska ochrany veřejného zájmu (bezpečnost, ochrana životů a zdraví osob apod.), věnovat pozornost již ve stadiu projektování a zřizování. Potažmo pak zajistit jejich bezpečný a spolehlivý provoz.

Pro naši společnost je ochrana veřejného zájmu jednou z priorit. Je to zcela pochopitelné, když si pod veřejným zájmem představíme životy a zdraví občanů, zaměstnanců podnikatelských aktivit a právnických osob. Též i ochranu jejich majetku a majetku naší společnosti. Základním předpokladem pro dobře fungující ochranu veřejného zájmu je solidní předpisový rámec. K němu je nutné přiřadit poctivý přístup právnických, podnikajících fyzických osob, též fyzických osob k veřejnému zájmu, ať už v soukromé či podnikatelské sféře. K dodržování pravidel daných předpisovým rámcem je nezbytné vytvořit podmínky a účinně příslušnými orgány státní správy vynucovat plnění zákonných povinností. Máme zde na mysli u těch subjektů, kterým je veřejný zájem cizí ať už díky povrchnímu myšlení, nedbalosti nebo dokonce špatným úmyslům.

K ochraně veřejného zájmu přispívají účinně i profesní sdružení a odborné subjekty svým odborným potenciálem a schopnostmi účinně ovlivnit nejen předpisový rámec, ale především odbornou úroveň podnikatelských subjektů a jejich zaměstnanců. Kromě obecně platných předpisů přispívají k ochraně veřejného zájmu i ČSN. A proto v dalším textu zaměříme pozornost na ČSN 07 0703.

VZOROVÝ MÍSTNÍ PROVOZNÍ PŘEDPIS PRO PLYNOVÉ KOTELNY A VÝMĚNÍKOVÉ STANICE

ČSN 07 0703 (leden 2005)

Kotelny se zařízeními na plynná paliva

Pro navrhování, zřizování a provoz kotelen s kotli s hořáky spalujícími plynné palivo platila již od roku 1985 ČSN 07 0703 Plynové kotelny. Tato ČSN doznala 6 změn a v poslední době byla technickou veřejností hodnocena jako zastaralá, už jenom pro řadu změn obecně závazných právních předpisů a ČSN relevantních k problematice plynových kotelen.

Především z těchto důvodů GAS s.r.o., po dohodě s ČNI a za úzké odborné spolupráce s TNK č. 90 Kotle pro ústřední vytápění a TNK č. 101 Vyhrazené kotle, zpracoval revizi této ČSN a připravil k vydání revidovanou ČSN 07 0703 s názvem, který vystihuje zaměření této české technické normy „Kotelny se zařízeními na plynná paliva“.

V konečném návrhu byly zapracovány připomínky a náměty z jednání TNK č. 90 Kotle pro ústřední vytápění a TNK č. 101 Vyhrazené kotle, které se konalo 28.7.2004 v zasedací místnosti GAS s.r.o., Říčany. Též písemné připomínky účastníků připomínkového řízení, kteří neúčast na jednání TNK řádně omluvili.

A nyní k hlavním aspektům této ČSN

1) ČSN 07 0703 Kotelny se zařízeními na plynná paliva nahradila ČSN 07 0703 Plynové kotelny z 23. 7. 1985.

2) Revidovaná ČSN obsahuje:

  1. Předmět normy
  2. Normativní odkazy
  3. Termíny a definice
  4. Všeobecné požadavky
  5. Rozdělení kotelen
  6. Zásady větrání kotelen
  7. Umístění a vybavení
  8. Nouzové osvětlení
  9. Požadavky na rozvody plynného paliva
  10. Regulační a měřicí zařízení
  11. Zařízení kotlů
  12. Projektová dokumentace kotelny. Dokumentace kotle
  13. Uvádění do provozu a provoz
  14. Odstavení kotlů z provozu
  15. Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu

    Bibliografie

3) Proti předchozí normě byla upřesněna terminologie, byly upřesněny odkazy na současně platné obecně závazné předpisy a normativní dokumenty. Texty ustanovení předchozí normy byly přepracovány s využitím zkušeností z projektování, zřizování a provozu kotelen s kotli na plynná paliva, poznatků techniky a zabezpečovacích zařízení k zajištění bezpečného provozu těchto kotelen.

4) Tato norma platí pro navrhování, zřizování a provoz kotelen s parními a kapalinovými kotli na plynná paliva (dále jen „zařízení kotelen“) se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a též kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, i když ani jeden z nich nedosahuje jmenovitého tepelného výkonu 50 kW, ve kterých se spalují plynná paliva první, druhé a třetí třídy (viz ČSN EN 437), které jsou při teplotě 15° C a tlaku 1 013 mbar v plynném stavu. Tato norma platí pro zařízení kotelen s provozním tlakem plynného paliva do 1,0 MPa. Zařízení kotelen postavená a jejich projektová dokumentace rozpracovaná nebo provedená podle předchozí normy se nemusí upravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, hygieny a životního prostředí nestanoví jinak. Pro účely této ČSN se za kotle považují i ohřívače vody.

5) Pro účely této normy jsou použity termíny uvedené v ČSN EN 1775 a dále tyto termíny a definice:

kotelna – samostatná budova, stavební objekt, zvláštní přístavek či místnost nebo vyhrazený prostor, ve kterém je umístěn jeden nebo více kotlů se zařízením nezbytným k jeho bezpečnému provozu,

kotelna pod úrovní terénu – kotelna, která nemá podlahu ani z jedné strany v úrovni nebo nad úrovní terénu,

zařízení kotelny – soubor zařízení začínající hlavním uzávěrem kotelny (HUK) a končící kotlem vytápěným plynným palivem nebo vytápěným plynným palivem v kombinaci s jiným palivem,

samočinný uzávěr plynného paliva – uzávěr instalovaný před vstupem plynovodu do kotelny, který při aktivaci zabezpečovacího zařízení uzavírá přívod plynného paliva do kotelny,

hlavní uzávěr kotelny (HUK) – uzávěr sloužící k uzavření přívodu plynného paliva do kotelny, zpravidla je jím hlavní uzávěr plynu (HUP),

hlavní uzávěr kotle – ručně ovladatelný uzávěr na konci přívodu plynného paliva před kotlem, případně před regulačním, zabezpečovacím, pojistným a měřicím zařízením, umístěným na přívodu plynného paliva pro jednotlivé kotle,

provozní přetlak (OP) – tlak v plynovodu za běžných provozních podmínek,

nejvyšší provozní přetlak (MOP) – nejvyšší tlak, při kterém je možno provozovat rozvod plynného paliva za běžných provozních podmínek,

větraný prostor kotelny – prostor, který je trvale propojen otvory, vzduchovody nebo větracími šachtami pro přirozené větrání s venkovním prostředím nebo ve kterém je zabudováno větrací zařízení pro nucené větrání,

větrání kotelny – výměna vzduchu v kotelně za vzduch z venkovního prostředí,

intenzita větrání kotelny (1/h) – poměr průtoku vzduchu přiváděného z venkovního prostředí k objemu prostoru kotelny,

přirozené větrání – větrání otvory pro přivádění a odvádění vzduchu, které je zajištěno rozdílem tlaku vzduchu uvnitř kotelny a ve venkovním prostředí (vlivem rozdílných teplot vzduchu uvnitř kotelny a ve venkovním prostředí, působením větru na otvory pro přirozené větrání, případně spalovacím procesem v kotli i činností přerušovače tahu),

nucené větrání – větrání pomocí mechanického větracího zařízení (větracími jednotkami, ventilátory),

sdružené větrání – kombinace větrání přirozeného a nuceného,

havarijní větrání – větrání, kterým se zajišťuje v případě havárie intenzivní výměna vzduchu v kotelně,

6) ČSN 07 0703 ve svých všeobecných požadavcích uvádí zásadu, že se v kotelně instalují pouze kotle, u nichž byla posouzena shoda podle nař. vlády k zákonu č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. např. nař. vlády č. 163/2002 Sb., nař. vlády č. 25/2003 Sb., nař. vlády č. 26/2003 Sb. a nař. vlády č. 22/2003 Sb. Dále pak, že montáž a opravy zařízení kotelny může provádět jen odborně způsobilá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem platného oprávnění, a to odborně způsobilými zaměstnanci. Mají se na mysli oprávnění a osvědčení vydávané ITI Praha a orgány státní báňské správy k činnostem na vyhrazených plynových zařízení.

7) Zařízení kotelny lze uvést do provozu jen po provedení zkoušek a výchozích revizí s vyhovujícími výsledky.

8) Pro účely této normy jsou kotelny s kotli na plynná paliva rozděleny do tří kategorií, a to podle jmenovitých tepelných výkonů kotlů:

  • a) kotelny III. kategorie – kotelny se jmenovitým tepelným výkonem jednoho kotle od 50 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW včetně a kotelny se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, i když ani jeden z nich nedosahuje jmenovitého tepelného výkonu 50 kW, do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW včetně,
  • b) kotelny II. kategorie – kotelny se součtem jmenovitých výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW včetně,
  • c) kotelny I. kategorie – kotelny se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW.

9) ČSN 07 0703 stanoví zásady větrání kotelen a to jak zásady obecné, tak zásady „přirozeného větrání“ a „nuceného větrání“ a to s důrazem na skutečnost, že:

  • a) prostory kotelen a prostory související s jejich provozem (déle jen “prostory”) musí být účinně větrány za všech provozních režimů. Do prostorů, ve kterých jsou umístěny kotle, musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu potřebný pro spalování popř. k vyrovnání komínového tahu a pro požadovanou výměnu vzduchu. Způsob větrání nesmí negativně ovlivnit funkci hořáků a odvádění spalin,
  • b) výpočet potřebného množství vzduchu pro spalování a potřebného tahu kotlů současně s výpočtem účinného větrání prostorů musí obsahovat projektová dokumentace kotelny. K výpočtu lze použít TPG 908 02,
  • c) v kotelnách musí být zajištěn patřičný průtok větracího vzduchu s minimální intenzitou větrání 0,5 x1/h, tj. poloviční násobek intenzity výměny vzduchu za hodinu.

10) ČSN 07 0703 obsahuje zásadní požadavky na umístění a vybavení kotelen, přičemž stěžejní zásady jsou:

  • a) umístění a stavební řešení kotelny musí být v souladu s ČSN 73 0802 popř. ČSN 73 0804 a souvisejí-cích ČSN. Kotelna III. kategorie může být umístěna ve vyhrazeném prostoru nebo v samostatné místnosti stavby. Kotelna II. kategorie se umísťuje v samostatném stavebním objektu nebo v jeho části, která plní vymezenou účelovou funkci. Kotelny II. a III. kategorie lze zřizovat i ve zvláštních místnostech, ve sklepech, v suterénech, v posledním podlaží nebo na střechách budov.
  • b) kotelny II. a I. kategorie musí být vybaveny detekčním systémem se samočinným uzávěrem plynného paliva, který samočinně uzavře přívod plynného paliva do kotelny při překročení mezních parametrů indikovaných detekčním systémem. Detekční systém má dvoustupňovou funkci: 1. stupeň – optická a zvuková signalizace do místa pobytu obsluhovatele, 2. stupeň – blokovací funkce (funkce samočin-né-ho uzávěru). Provoz kotelny může být obnoven až po vědomém zásahu obsluhovatele. Detekční systém v kotelnách III. kategorie může být jednostupňový s blokovacími funkcemi při dosažení hodnot I. stupně.
  • Poznámka: Zabezpečovací zařízení kotelen pod úrovní terénu, ve kterých se spaluje plynné palivo s relativní hustotou vyšší než vzduch se řeší podle TPG 800 02.

  • c) kotelna I. kategorie se umísťuje v samostatném objektu nebo skříňovém objektu a lze ji umístit i v části stavebního objektu, který plní vymezenou účelnou funkci (je kotelnou) a tvoří samostatný požární úsek.

11) ČSN 07 0703 stanoví požadavky na rozvody plynného paliva a to jak na přívod plynného paliva do kotelny, tak i rozvody v budovách. Dále pak požadavky na regulační a měřicí zařízení, které musí být provedeno podle provozního přetlaku na vstupní straně a provozního přetlaku hořáků a dále tak, aby plně pokrylo součtový příkon všech připojených hořáků i při nejnižším přípustném vstupním přetlaku plynu.Do prostoru, ve kterém je umístěno regulační a měřicí zařízení kotelny, je možno umístit i jiné regulační a měřicí zařízení pro jiné odběrné zařízení. Regulační a měřicí zařízení kotelny může být nahrazeno regulační stanicí podle ČSN EN 12186 nebo regulačním zařízením podle ČSN EN 12279 a ČSN EN 334, případně ČSN 38 6462.

12) Dle ČSN 07 0703 projektová dokumentace kotelny obsahuje:

  • a) výpočet potřebného množství vzduchu pro spalování a potřebného tahu kotlů,
  • b) návrh technického řešení a výpočet účinného větrání kotelny a prostorů souvisejících s provozem kotelny,
  • c) návrh technického řešení a výpočet zabezpečovacího zařízení kotlů (s výjimkou kotlů podle ČSN EN 12952 a ČSN EN 12953),
  • d) způsob obsluhy,
  • e) požárně bezpečnostní řešení.
  • Dokumentace kotle obsahuje návod k jeho montáži, obsluze, provozu a údržbě.

    Dokumentace kotle s jmenovitým tepelným výkonem 50 kW a vyšším musí dále obsahovat:

  • a) výkresy sestavy kotle a jeho příslušenství,
  • b) základové plány kotle,
  • c) schéma potrubí a armatur s udáním jmenovitých světlostí a jmenovitých tlaků,
  • d) schéma měřicích míst s udáním veličin pro měření provozních látek, schéma dálkového ovládání a regulace, popř. oběhu vody,
  • e) jakostní ukazatele napájecí a kotelní vody,
  • f) seznam dokladů tvořících dokumentaci.

13) Uvádění do provozu a provoz. Provozní řád stanoví zejména:

  • a) popis zařízení kotelny, otopné soustavy, měřicího a regulačního zařízení,spalinových cest, případně i chemické úpravy vody, apod.,
  • b) počet kotlů, které může obsluhovat jeden topič,
  • c) způsob obsluhy (trvalá, občasná),
  • d) povinnosti zaměstnanců při provozu kotelny,
  • e) lhůty a způsob kontrol zabezpečovacího zařízení (bezpečnostní výstroje),
  • f) lhůty a způsob zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého v prostorách kotelny a v prostorách souvisejících s jejich provozem,
  • g) způsob, postup, rozsah a termíny čištění kotlů,
  • h) případně též chemický režim úpravy vody.

14) V závěrečných textech předmětné ČSN jsou stanoveny požadavky na:

  • odstavení kotlů z provozu
  • zajištění bezpečného a spolehlivého provozu
  • bibliografii.

15) Bibliografie obsahuje výčet souvisejících technických pravidel G:

Související technická pravidla

TPG 402 01Tlakové stanice, rozvod a doprava zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG)
TPG 605 01Regulační stanice plynu umístěné pod úrovní terénu
TPG 605 02Regulační stanice pro přepravu a rozvod plynu
TPG 609 01Regulátory tlaku plynu pro vstupní tlak do 5 barů včetně. Umísťování a provoz
TPG 702 01Plynovody a přípojky z polyethylenu
TPG 702 04Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 barů včetně
TPG 704 01Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách
TPG 800 02Spotřebiče na plynná paliva s relativní hustotou vyšší než vzduch, umístěné v prostorech pod úrovní ternu
TPG 908 02Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW
TPG 913 01Kontrola těsnosti plynovodů a plynovodních přípojek
TPG 934 01Plynoměry. Umísťování, připojování a provoz
TPG 941 01Přetlakové komíny a kouřovody pro připojení plynových spotřebičů
TPG 943 01Pěnotvorné prostředky k vyhledávání úniku plynu
TDG 919 01Revizní kniha plynových spotřebičů
TD 938 01Detekční systémy pro zajištění provozu před nebezpečím úniku hořlavých plynů

Při aplikaci nové ČSN 07 0703 je potřebné nejdříve připomenout znění čl. 1.3 : „Zařízení kotelen postavená a jejich projektová dokumentace rozpracována nebo provedena podle předchozí normy se nemusí upravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, hygieny a životního prostředí nestanoví jinak.“

V praxi je třeba chápat toto ustanovení v tom směru, že kotelny a zařízení na plynná paliva v souladu s předchozí ČSN 07 0703 Plynové kotelny, stejně tak je tomu u jejich projektové dokumentace, není potřebné upravovat na úroveň nové ČSN 07 0703. Může se však stát, že některý z orgánů státní správy např. oblastní inspektorát práce při výkonu své kontrolní činnosti shledá, že předmětná zařízení a kotelna svým provedením nevykazují dostatečnou míru bezpečnosti provozu. Může to být i skutečnost, že předmětná kotelna a v ní zařízení na plynná paliva nejsou provedena ani podle původní ČSN, nebo že v jejich provozu došlo k výskytu závažných nedostatků a závad. V takovýchto případech tento orgán využije svých kompetencí a pravomocným rozhodnutím nařídí odstranění nedostatků a závad s využitím současně platné ČSN, a to s cílem ochrany veřejného zájmu, tj. bezpečnosti, životů a zdraví osob, též majetku. Může rovněž v rámci poradenské činnosti navrhnout opatření ke zvýšení úrovně bezpečnosti provozu. Není nám znám případ, kdy by některý z orgánů státní správy, opět např. OIP, pouze administrativně vyžadoval změny v provedení kotelen a zařízení na plynná paliva, přičemž by tato garantovala bezpečný a spolehlivý provoz. Podobně je tomu i u projektových dokumentací, které jsou rozpracovány nebo provedeny podle předchozí normy.

Při zpracování předmětného normativního dokumentu byly do jeho textu zapracovány připomínky všech účastníků řádného připomínkového řízení. Po jeho vydání a zavedení do praxe byla z řad uživatelů předmětné ČSN vznesena konstruktivní doporučení, odpovídající potřebám praxe a optimální aplikaci ČSN. Ta vedla zpracovatele ke zpracování změny 1 ČSN, která byla po projednání s TNK č. 90 Kotle pro ústřední vytápění předána ČNI k vydání jako Změna 1 (nabyla účinnosti 1.3. 2006). Pro použití předmětného normativního dokumentu v praxi je třeba používat níže uvedené zásady.

1. Na straně 11 ČSN 07 0703 uvedeného článku 9.2.5 je potřebné text 1.věty používat v tomto znění: "Při umístění regulačního zařízení vně budovy kotelny je možno provozní přetlak plynovodu před regulátorem zvýšit až na 4,0 MPa".

Poznámka: Tato dikce byla uvedena již v předchozí ČSN 07 0703 Plynové kotelny. Při zpracování revidované ČSN došlo k administrativní chybě.

2. ČSN 07 0703 v čl. 9.2.9 uvádí odkazem na ČSN EN 676 příklad typu hořáků, které je možné použít k instalaci u kotlů v kotelnách. Nevylučuje při tom použití jiných typů hořáků, které zaručí svým provedením bezpečný provoz kotlů, a současně splňují požadavky uvedené např. v ČSN EN 12952-8. Stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti provozu kotlů v kotelně se zařízeními na plynná paliva, kterou stanoví čl. 9.2.9 ČSN 07 0703, se dosáhne bez instalace zařízení pro samočinnou kontrolu těsnosti uzavíracích armatur hořáků v případě:

a) jiného technického řešení k zajištění bezpečného provozu kotlů, např. osazením kotlů hořáky se systémem automatického odvzdušnění potrubí mezi oběma samočinnými uzavíracími armaturami (viz též čl. 4.4.1 ČSN EN 12952-8),

b) kotlů s atmosférickými hořáky a hořáky s dmychadlem, které jsou integrovanou součástí kotlů, kondenzačních kotlů, u kterých se neosazují hořáky podle ČSN EN 676 s předvětráním. Naopak je potřebné opatřit hořáky zařízením na samočinnou kontrolu těsnosti jejich uzavíracích armatur, přičemž blokovací funkce blokovacího zařízení se zapojuje do automatiky hořáků, a to v kotelnách II. kategorie umístěných v objektech se shromažďovacím prostorem, v kotelnách I. kategorie a v případech použití ČSN EN 746-2 nebo ČSN 06 1950.

Poznámka: Umístění kotelny v objektech se shromažďovacím prostorem se rozumí takové umístění, kdy kotelna sousedí se shromažďovacím prostorem nebo půdorys podlahy shromažďovacího prostoru je zcela nebo jen z části nad nebo pod půdorysem podlahy kotelny a to ve všech podlažích nad nebo pod kotelnou.

3. V kotelnách II. kategorie postačí instalovat přenosný hasicí přístroj CO2 s hasební schopností minimálně 55 B. Pokud by projektant při řešení kotelny II. kategorie dospěl z řádně zdůvodněných technických požadavků a po konzultaci s příslušným orgánem HZS, že je potřebné instalovat v kotelně stabilní hasicí zařízení, pak by toto nahradilo přenosný hasicí přístroj.

4. V kotelnách se provádí kontrola funkce zařízení kotlů nejméně 1x ročně. Kontrola funkce detekčních systémů a detektorů se provádí ve lhůtách a podle pokynu jejich výrobce a podle zásad uvedených v provozním řádu.

Závěrem se ještě zmíníme o některých poznatcích z praxe př. aplikaci nové ČSN 07 0703.

a) Značení potrubí v kotelnách

ČSN 07 0703 přímo neuvádí barevné označování rozvodů plynného paliva v kotelně. Přičemž podle této normy se předpokládá, že se při zřizování rozvodů plynného paliva použijí ČSN 38 6420, ČSN EN 1775 nebo ČSN 38 6462. Např. ČSN 38 6420 ve svém čl. 136 uvádí text "Plynovody se označují podle ČSN 13 0072 a ČSN 13 0074". U těchto norem došlo v průběhu 90. let k nahrazení novými a proto vznikají nejasnosti při barevném označování potrubí - rozvodů plynného paliva v kotelnách. Při řešení předmětné problematiky je třeba využít níže uvedených zásad.

  1. V současné době platí ČSN 13 0072 (účinnost od 1. 8. 1991), která pro plyny hořlavé uvádí v tabulce 1 název odstínu: okr žlutý, příklad odstínu 6600 podle přílohy k ČSN 67 3067. Bohužel se v případě tohoto odkazu jedná o ČSN již neplatnou. Ta byla nahrazena ČSN 67 3067 Označování a hodnocení barevných odstínů nátěrů (účinnost od 1. 4. 1994). Ta v čl. 3.1.1 uvádí druh barevného odstínu 6 - žlutý, již bez přílohy obsažené ve zrušené ČSN 67 3067 z 8. 3. 1972.
  2. Podle současně platné ČSN 67 3067 se pro označování barevných odstínů se používají 4místná čísla a ta podle článku 3.1.2 přiděluje akreditovaná organizace. Tou bylo v době vydání normy Koloristické pracoviště Barev a laků, s.p., Výzkumný ústav nátěrových hmot, Sokolovská 16, 186 00 Praha 8 - Karlín.
  3. Rozvody plynného paliva v kotelnách lze označovat barvou žlutou - chromová střední 6200, i žlutou RAL 1023, 1024. Tvůrci ČSN 13 0072 sledovali především nutnost barevně rozlišit vedení plynných paliv od vedení jiných látek. V kotelně se zařízeními na plynná paliva druh odstínu žluté barvy nehraje dominantní roli, vedení horké a studené vody, popř. vzduchu a jiných médií se značí barevně zcela odlišně (viz tab. 1 ČSN 13 0072). Závěrem upozorňujeme že čl. 2.2.4 Přílohy nař. vlády č 101/2005 Sb. má na mysli označení vedení bezpečnostními značkami podle nař. vlády č 11/2002 Sb. ve znění nař. vlády č. 405/2004 Sb. - § 4 odst. 2.

b) Revizní kniha v nízkotlakých kotelnách

Při řešení problematiky je potřebné vycházet z § 4 vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb., kde se u kotlů na plynná paliva s jmenovitým tepelným výkonem 50 kW a vyšším požaduje dodání revizní knihy plynového spotřebiče a dokumentace k přívodu plynu, a to od dodavatele plynového zařízení. Nová ČSN 07 0703 Kotelny se zařízeními na plynná paliva, účinnost 1.2. 2005 čl. 12.4 uvádí i dodání dokumentace k plynovodu.

Inspektorát bezpečnosti práce v roce 2000 mohl použít při výkonu dozoru nezávazné ČSN 38 6420 Průmyslové plynovody vycházeje zřejmě z předpokladu, že plyn pro kotelnu je zajišťován průmyslovým plynovodem a proto vyžadoval zpracování revizní knihy. Dá se však připustit ,v současné době a s přihlédnutím k charakteru budovy ve které je umístěna kotelna, aplikace ČSN EN 1775. Nejasnost při použití citovaných norem odstraní vydání nové ČSN EN 1775 a nahrazení ČSN 38 6420 novou ČSN EN 15001, což se pravděpodobně očekává začátkem příštího roku.

c) Definice nízkotlaké kotelny podle vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb.

Již tradičně sehrávají z hlediska péče o bezpečnost provozu důležitou úlohu tzv. nízkotlaké kotelny, tj. kotelny, které jako objekt nebo část objektu mají umístěn alespoň jeden kotel:

  1. Parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa,
  2. Kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou kapaliny, nepřevyšující bod varu při přetlaku 0,05 MPa, popř. další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje, zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu.

Samotná vyhláška ČÚBP se vztahuje na organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění a provozu nízkotlakých kotelen, se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů větším než 100 kW.

VZOROVÝ MÍSTNÍ PROVOZNÍ PŘEDPIS PRO PLYNOVÉ KOTELNY A VÝMĚNÍKOVÉ STANICE



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1,6 (počet známek: 10) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.