[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Praktické zkušenosti s prováděním revizí a zkoušek nádob
Datum: 11.7.2006
Autor: Zdeněk Navrátil,člen představenstva ATZ
Při praktickém provádění provozních revizí (PR) je zjišťováno více nebo méně závad. Zpráv o výsledku PR bez závad se vyskytuje velmi málo. Pro přehlednější orientaci v některých dále uvedených zkušenostech,jsou zjišťované skutečnosti rozděleny do jednotlivých oblastí.
  1. Pracovník zodpovědný za provoz nádob
  2. V oblasti legislativy,zejména u provozovatelů s malým počtem nádob je často zjišťováno, že není akceptováno ustanovení ČSN 690012,o jmenování pracovníka zodpovědného za provoz nádob.

    Tuto skutečnost nelze posuzovat jako nedostatek (malá firma,škola,školka),protože představitel provozovatele nebo majitel,zodpovídají dle obecné legislativy za veškerou činnost jimi řízených organizací a pracovníků.Zjistí-li však RT podstatné závady,např.neprovádění revizí,zkoušek,zaškolování a přezkušování obsluh,atd.,měl by tyto vedoucí pracovníky na příslušné ustanovení o jmenování upozornit a doporučit jim i vhodné řešení.Měl by majitele, případně provozovatele seznámit s ustanoveními článku 3 Přílohy ČSN 690012,aby zvážili, zda mají volný časový fond k zajišťování uvedených povinností:

    • zajistit provádění údržby,revizí a zkoušek,
    • zajistit dodržování zákonů a předpisů při provozu,
    • vést evidenci nádob a zajišťovat spolehlivou úschovu průvodní dokumentace,
    • stanovit způsob vedení provozních záznamů,zajistit odstraňování zjištěných a nahlášených závad,atd..
    • Tam,kde je zodpovědný pracovník jmenován se velmi často zjišťuje některý z dále uvedených nedostatků :

    • pracovník má uvedenu zodpovědnost za provoz nádob jako jednu z povinností v popisu své kumulované pracovní funkce,bez specifikace nádob (zodpovídá za provoz všech nádob firmy,ale neví za kolik - chybí seznam),
    • mnohdy nemá v přímé podřízenosti pracovníky pověřené obsluhou nádob,aby mohl vyžadovat plnění pracovních povinností,
    • v mnoha případech není precizován rozsah zodpovědnosti

    Pokud se majitel nebo provozovatel rozhodne jmenovat zodpovědného pracovníka,měl by tento akt provést písemnou formou.Dokument by měl mít formu jmenování a měl by obsahovat potřebné nacionále jmenovaného,datum od kterého má jmenování platnost a jako přílohu seznam nádob (nejlépe i s výrobními čísly) za které je zodpovědný.

    Dále by měl v dokumentu být uveden rozsah zodpovědnosti.Za vyhovující by mělo být považováno,že „rozsah zodpovědnosti je uveden v článcích 3 až 5 Přílohy ČSN 690012“.

    Dokument by měl mít podpis jmenujícího a podpis jmenovaného s datem,kdy jej jmenovaný převzal.

    Jmenovaný by se měl před převzetím tohoto jmenování seznámit s celou problematikou a měl by posoudit,zda je z titulu svého pracovního zařazení schopen dané povinnosti plnit. Pověřený pracovník nemusí mít žádné specielní školení,ale bylo by vhodné,aby se nějakého zúčastnil nebo aby se nechal instruovat RT tlakových nádob.

    Má-li provozovatel velké množství nádob,může jmenovat několik zodpovědných pracovníků.Je možné,že každý pracovník zodpovídá za provoz nádob,uvedených v seznamu,tvořícím přílohu jmenování.Je také možné,že za provoz všech nádob provozovatele (dle seznamu) zodpovídají dva pracovníci – jeden za technickou problematiku a druhý za problematiku provozní.To však vyžaduje vyčerpávající a jednoznačné písemné rozdělení povinností.

  3. Obsluha nádob
  4. Občas se zjistí,že provozovatel nemá od obsluhy podepsaný doklad o „zaškolení a praktickém zacvičení v obsluze nádob“,jak je uvedeno v čl.6 odst.c) Přílohy ČSN 690012.Většinou mají od obsluh podepsáno pouze „zaškolení“,v některých případech i problematické.

    Problém bývá v tom,že obsluha je zaškolena pouze z technologické problematiky a zcela ji chybí znalosti z problematiky vyhrazených tlakových zařízení.Zde se velmi osvědčilo rozdělení zaškolení tak,že část technologickou zaškolí technolog provozovatele a část druhou RT tlakových nádob.

    Praktické zacvičení má pro obsluhu i pro zodpovědné pracovníky velký význam.V případě havárie se může stát,že obsluha na schématu jednoznačně určí správný ventil,s kterým měla provést konkrétní úkon,ale brání se tím,že jí ten ventil přímo na zařízení nikdo neukázal. Pro zodpovědné pracovníky je proto nutné,aby obsluha byla zaškolena a prakticky zacvičena a aby obojí svým podpisem potvrdila.Při eventuelním sporu to pak je možno prokázat.

  5. Termíny revizí a zkoušek
  6. Občas zjišťovaným legislativním nedostatkem jsou prošlé termíny revizí a zkoušek.Provozovatel buď neví nebo nechce vědět,že u provozované nádoby se revize a zkoušky provádět musí.Pro provozovatele může být v případě vyšetřování havárie k tíži,že např.neodstranil závadu,která byla příčinou havárie přesto,že její odstranění bylo ve zprávě o posledně provedené PR nebo VR termínováno a navržený termín už prošel..

    Revizní technik,který při provádění PR zjistí,že provozovaná nádoba má prošlý termín vnitřní revize nebo tlakové zkoušky si musí uvědomit,že provoz nádoby s prošlými termíny revize i zkoušky ještě nemusí nutně vést k závěru,že je nebezpečná svému okolí.

    Poměrně často se diskutuje o znění závěru zprávy o výsledku PR v případě,že je zjištěn provoz nádoby s prošlým termínem vnitřní revize nebo tlakové zkoušky,kterou nelze okamžitě odstavit z provozu.

    Revizní technik je odborný pracovník na posuzování bezpečnosti provozu těch tlakových zařízení,na která obdržel od ITI osvědčení.Musí si ovšem také uvědomit,že není jasnovidec. Při formulování závěru zprávy o provedené PR musí vycházet z posouzení mnoha skutečností. Je třeba :

    1. posoudit výsledky dříve provedených vnitřních revizí,
    2. porovnat výsledky dříve provedených proměření tloušťky stěn s výsledky pevnostního výpočtu nádoby a s velikostí korozního přídavku (měl by být uveden na štítku a v průvodní dokumentaci),
    3. provést neprodleně kontrolu tloušťky stěn,zejména v místech dříve zjištěných úbytků, nejlépe ultrazvukem;lze ji většinou provést i za provozu nádoby,pokud není nebezpečí výbuchu nebo ji znemožní vysoká teplota stěny (tloušťku stěn hrdel lze zkontrolovat i rentgenem,ovšem s menší přesností,
    4. zhodnotit i provozní dobu od posledně provedené vnitřní revize i tlakové zkoušky,
    5. prověřit,zda se od posledně provedené revize nezměnily parametry pracovní tekutiny chemické složení,teplota,přetlak,výkon,rychlost proudění,atd.;RT by měl vyžadovat písemné vyjádření provozovatele,že se od poslední VR parametry provozu nezměnily a jsou soustavně sledovány.
    6. zhodnotit,pokud to je možné,výsledky revizí a měření stejných nádob,provozovaných za stejných podmínek,alespoň přibližně stejně dlouho,jako posuzovaná nádoba. Na základě posouzení dostupných dokladů může RT konstatovat dle mé praxe tři stanoviska k dalšímu provozu konkrétní nádoby :
      • a) .... že po provedené PR a na základě posouzení dostupných podkladů by provoz nádoby s prošlým termínem vnitřní revize (tlakové zkoušky) do …..(2,3 měsíce) neměl ohrozit bezpečnost osob ani majetku.
      • b) ... že po provedené PR a na základě posouzení dostupných podkladů není možné se jednoznačně vyjádřit k dalšímu provozu nádoby s prošlým termínem vnitřní revize (tlakové zkoušky).
      • c) ... že po provedené PR a na základě posouzení dostupných podkladů se další provoz nádoby s prošlým termínem vnitřní revize (tlakové zkoušky) nedoporučuje (posledně provedené měření tlouštěk stěn vykazuje téměř odkorodování korozního přídavku,…….).
      Každé z možných stanovisek musí obsahovat upozornění,že provoz nádoby s prošlým termínem revize nebo zkoušky „není v souladu s příslušnými ustanoveními ČSN (vnitřní revize) a vyhl.č.18/79 Sb.v platném znění“.

    * Na základě závěru ad a) by provozovatel mohl písemně požádat ITI o jednorázové prodloužení termínu vnitřní revize (tlakové zkoušky). ITI je totiž jediný oprávněn žádost posoudit a pokud RT vše zhodnotil správně má provozovatel šanci,že souhlas získá.

    * Na základě závěru ad b) by si měl RT od provozovatele vyžádat další podklady,které by RT umožnily závěr zprávy jako ad a) – dále pak dtto ad a). Pokud provozovatel nemá žádné další „podpůrné“doklady,může písemně požádat ITI o jednorázové prodloužení termínu vnitřní revize (tlakové zkoušky).ITI žádost posoudí a buď souhlas vydá nebo nevydá.

    * Na základě závěru ad c) by provozovatel měl písemně požádat ITI o jednorázové prodloužení termínu vnitřní revize (tlakové zkoušky). ITI žádost posoudí a pokud RT vše zhodnotil správně,neměl by mít provozovatel šanci souhlas získat.

    Je praxí prověřeno,že souhlas s jednorázovým prodloužením termínu tlakové zkoušky,ITI většinou uděluje.

  7. Provádění revizí a zkoušek
  8. Při uvádění praktických zkušeností s prováděním vnitřních revizí a zkoušek nelze začít jinak, než nastavit pomyslné zrcadlo těm,kteří je převážně provádějí – revizním technikům (RT).

    Někteří si pravděpodobně neuvědomují,že jsou oprávněně považováni provozovateli i orgány odborného dozoru,za odborníky na posouzení fyzického stavu a další provozuschopnosti revidovaných nádob.Místo profesionálního přístupu k jednotlivým revizním úkonům bývají zjišťovány někdy i zásadní nedostatky,které mohou ohrozit zdraví i život revizního technika.

    Je historická pravda,že dosud zahynul při provádění VR pouze jeden RT,ale neměli někteří z těch ostatních pouze štěstí?

    O jaké nedostatky se jedná?

    Např. při provádění provozní revize nádob s nebezpečnými tekutinami,při vysokých teplotách, by měl RT mít správný pracovní oděv (někteří provozovatelé vyžadují nehořlavý oděv),obuv,rukavice,brýle,případně protiplynovou masku s funkčním filtrem.Případný vznik netěsnosti může totiž ohrozit zrak nebo pokožku RT.Pokud nastane náhlý výron pracovní tekutiny a RT nemá funkční ochranu dýchadel,může to ohrozit i jeho život.

    Při příchodu k nádobě,určené k provedení vnitřní revize (VR) by se RT měl nejdříve zajímat o to,zda je jeho činnost v nádobě při VR z bezpečnostního hlediska zajištěna dle článků 96 až 102 ČSN 690012.Kontrole připravenosti nádoby by měl věnovat potřebný čas.Neměl by se spokojit s tím,že jsou armatury na potrubních větvích uzavřeny a že ze žádného potrubí připojeného k nádobě,nevychází žádná tekutina.

    Příprava nádoby k VR vyžaduje komplexní přístup všech zúčastněných.Konkrétně je příprava popsána v čl. 96 až 102 ČSN 690012.Před zahájením přípravy by mělo známo,kdo jednotlivé úkony provede,ale hlavně musí být jednoznačně dáno,kdo bude zodpovědný za bezpečnost RT,pohybujícího se v nádobě.

    RT by se před vstupem do nádoby neměl spoléhat na sdělení obsluhy a svůj čich,že atmosféra v nádobě je bezpečná.Přitom je známo,že jsou tekutiny, např. dusík nebo sirovodík při velké koncentraci jsou bez vůně a zápachu,a mohou zapříčinit i smrt,.Některé nebezpečné jsou těžší než vzduch – uhlovodíky,CO2.To znamená,že nahoře u průlezu je atmosféra vyhovující,ale dole??. Pokud nádoba pracuje s tekutinami lehčími než vzduch,může být nebezpečným prostorem horní, řádně neodvětraný,prostor nádoby.

    Již vůbec by se nemělo stát,že RT,aniž by informoval příslušného provozního pracovníka nebo spolupracovníka,vstoupí do nádoby sám,bez dozoru,se všemi možnými důsledky a provádí VR. Neuvědomuje si,že i v nádobě s nezávadnou tekutinou se mu může stát úraz – úder do hlavy o vestavbu,pád po zakopnutí o hrdlo přečnívající nad stěnu,atd..Pokud tam je někdo sám a nemůže se hýbat,může to být pro něj nebezpečná situace.

    Jaký by měl být vyhovující postup RT při provádění PR a VR?

    Nejideálnější při provádění PR je,když ji spolu s RT absolvuje pracovník zodpovědný za provoz nádob nebo mistr údržbářské dílny.Oba mají samozřejmě správné ochranné pomůcky a zjištěné nedostatky si může ihned poznamenat ten,kdo bude zajišťovat jejich odstranění.

    K vyzvání RT k provedení VR by mělo dojít až po vyčištění nádoby,které by mohli provést i pracovníci provozovatele a je-li zajištěna bezpečnost všech zúčastněných.

    Kromě kontroly mechanického zajištění,by si RT měl také ověřit,že byla vyhovujícím způsobem provedena kontrola atmosféry v nádobě,že případné lešení v nádobě stavěla odborná firma, že je jmenovitě uveden pracovník,který s jmenovitě uvedeným pomocníkem,bude zajišťovat bezpečnost RT v nádobě.Měl by i zvážit,zda by neměl být vybaven bezpečnostním pásem se závěsem v týlu a jištěn určenými pracovníky zvenčí nádoby lanem.

    Většina provozovatelů velkých chemických firem zajišťuje s úspěchem bezpečnost jednotlivých pracovníků velmi přísnými bezpečnostními předpisy,které v souladu s ustanovením příslušného odstavce čl.96 ČSN 690012,nahrazuje výstražné tabulky,že v nádobě se pracuje.

    Např.údržbáři mohou vstoupit do nádoby a v ní pracovat pouze na základě originálu písemného a číslovaného Povolení (kopii tohoto Povolení archivuje ten,kdo je oprávněn Povolení vyhotovit). Provádění VR je posuzováno jako součást údržby.

    V Povolení je uvedeno od kdy do kdy a co budou demontovat,jak je to zajištěno (zaslepeno),že atmosféra v nádobě obsahuje zjištěné množství kyslíku,že neobsahuje hořlaviny,že pracovníci musí mít pracovní oděv,boty,rukavice,brýle atd..

    Ten,kdo Povolení vyhotovil také zodpovídá za to,že se na témže zařízení nebudou provádět žádné činnosti,které by mohly již pracující údržbáře ohrozit.

    Protože RT,který uvnitř provádí VR si nemůže v plném rozsahu zajistit svoji bezpečnost,se stane po provádění VR jedním z pracovníků,provádějících na platné Povolení údržbářskou činnost.Mistr údržbářské dílny nebo pověřený údržbář provádějící fy pak za bezpečnost RT stejně, jako za své pracovníky.

    RT ale musí na Povolení podpisem potvrdit,že se seznámil s podmínkami v něm uvedenými. Je samozřejmé,že musí být i vystrojen dle požadavků uvedených v Povolení.Po dokončení práce nebo směny,je Povolení (včetně kopie) uzavřeno s tím,že práce byla v uvedeném časovém údaji ukončena nebo přerušena.

  9. Provozní revize
  10. I když je všem RT známo,co je náplní periodické provozní revize,je v praxi občas zjišťováno, že se některým závažným detailům nevěnuje potřebná pozornost.

    Při kontrole stavu ochozů a žebříků u větších zaizolovaných nádob se zapomíná na posuzování stavu zaizolovaných částí nosných prvků ochozů nebo žebříků,zatímco stav snadno přístupného zábradlí,okopové lišty a roštů posuzován je.

    Je samozřejmě obtížné zaizolované části těchto prvků posoudit při PR,je však ale možné si vyžádat jejich odborné posouzení např.v rámci nejbližší vnitřní revize nádoby.

    U zaizolovaných nádob se dále občas zjišťuje,že se zapomíná na posouzení stavu trubkových částí hrdel na horních dnech u nádob stojatých a na vršku pláště u nádob ležatých. Okolo těchto hrdel se shromažďují nečistoty,které nasávají a udržují vlhkost. V takovém prostředí dochází velmi rychle k poškození ochranného nátěru hrdla a k působení koroze,se všemi možnými důsledky.

  11. Kontrolní otvory límců
  12. Velmi často se při PR zapomíná na to,že by nejen obsluha měla mít možnost sledovat těsnost svarů pod výztužnými prstenci průlezů a hrdel (svar dna nebo stěny pláště s trubkovou částí hrdel případně průlezů ) – vizuálně,pěnotvorným roztokem nebo analyzátorem.

    Je všeobecně známo,že v každém výztužném prstenci by měl být nejméně jeden kontrol- ní otvor(u některých dělených prstenců musí být otvor v každé jeho části) se závitem M 10. To je velmi důležité u nádob zaizolovaných,kde může docházet ke shromažďování tekutiny (i výbušné) pod izolací,se všemi možnými důsledky.Dále pak by se měla těsnost nepřístupného svarového spoje ověřovat i při těsnostní a tlakové zkoušce.

    Ideální stav by měl být takový,že by byly všechny kontrolní otvory za provozu přístupné. Závity v otvorech by měly být dobře chráněny proti korozi (i u nádob s vyšší pracovní teplotou) nebo by v otvorech byly na jeden závit zašroubovány lehce vyjímatelné šrouby.Pokud by obsluha měla podezření na netěsnost,mohla by v případě potřeby šroub vyjmout a ověřit těsnost. U zaizolovaných nádob,zejména s nebezpečnou tekutinou,by měly být v kontrolních otvorech zašroubovány trubičky,které by procházely izolací.Možným řešením je i vyjímatelná část izolace v místech kontrolních otvorů.

    Uvedený ideální stav by navíc pomohl i revizním technikům při provádění těsnostní a tlakové zkoušky vlastní nádoby.Při těchto zkouškách se většinou zjistí,že šrouby jsou tak zkorodované,že je nelze normálním způsobem vyjmout. Někteří RT zjistili,že jsou tyto šrouby opatřeny těsnostním svarem.

    Proto by bylo vhodné,aby revizní technik vysvětlil obsluze,případně i pracovníkům údržby,význam kontrolních otvorů ve výztužných prstencích,protože znalosti uvedených pracovníků o nich bývají nedostatečné.

    Pokud RT při provádění PR dojde k závěru,že jsou šrouby z kontrolních otvorů nelze běžným způsobem vyšroubovat,měl by být ve zprávě o výsledku PR uveden požadavek na vy- jmutí šroubů v rámci nejbližší odstávky,případně vnitřní revize.

  13. Pojistné ventily
  14. U pojistných ventilů (PV) a jejich příslušenství je při PR zjišťováno poměrně dost nedostatků.

    Jedním ze zásadních nedostatků je,že jsou na mnoha částech PV vyraženy různé hodnoty odpouštěních přetlaků,které jsou více či méně výrazné.Těžko pak může RT posoudit,zda příslušná nádoba je nebo není správně jištěna.

    Protože výrobce PV v průvodní dokumentaci pružiny uvádí,na jaký rozsah odpouštěních přetlaků ji lze použít,je celkem logické,že se tak děje.Pro toho,který ventil seřizuje na jiný přetlak než štítkový by měla platit povinnost všechny neaktuální hodnoty otevíracího tlaku odstranit a nový údaj otevíracího tlaku vyrazit.

    Ještě v nedávné době se občas diskutovalo o čl.5.1.2 ČSN 690010-5.2,kde je uvedeno,že : „Při otvírání pojistného ventilu je dovoleno krátkodobé překročení nejvyššího pracovního přetlaku o : ....%.U kapaliny např.o 10%.

    Pro připomenutí správného významu uvedené věty je vhodné si ustanovení článku ozřejmit na grafu viz obr.2.Prostor okótovaný „%“ je prostor pro výrobce ventilů,protože je praxí ověřeno,že nelze vyrobit ventil,který přetlak 20 bar „těsní“ a zároveň „odpouští“. Nařízení vlády č. 26/03 Sb.uvádí v čl. 2.11.2 ,že „….;případné krátkodobé zvýšení tlaku při zapůsobení bezpečnostní výstroje je však přípustné,pokud k němu dojde za podmínek stanovených v bodu 7.3“.

    V bodu 7.3 je uvedeno : „Krátkodobé zvýšení tlaku podle bodu 2.11.2 nesmí přesáhnout 10 % hodnoty nejvyššího pracovního tlaku“. NV tedy stanovuje jednotnou procentuelní hodnotu pro všechny tekutiny i druhy pojistných ventilů.

    V souvislosti s tím je třeba upozornit na rozdílné definice „PS“ v NV č.26/03 Sb.(§1,čl. 4,písm. c) „PS je nejvyšší pracovní přetlak“ a v ČSN EN ISO 4126-1 čl. 3.2.2 „ PS je nejvyšší dovolený tlak“.Protože věcné znění obou článků je stejné,lze to do revize některého z těchto dokumentů tolerovat.

    Ne jednoznačně vyřešeným problémem je nastavení odpouštěcího přetlaku PV,který odfukuje do protitlaku – např.jistí nádobu 2.stupně kompresoru,která má nejvyšší dovolený přetlak 1,0 MPa a odpouští (přepouští) do odlučovače 1.stupně,který je jištěn ventilem,seřízeným na 0,2 MPa.

    To se v praxi většinou řešilo tak,že se ventil nádoby 2.stupně nastaví na přetlak o 0,2 MPa nižší,než je nejvyšší dovolený přetlak nádoby,tedy na 0,8 MPa.

    Odfuk do protitlaku nyní řeší ČSN EN ISO 4126-1 (134310) „Bezpečnostní pojistná zařízení proti nadměrnému tlaku – Část 1: Pojistné ventily.“Definuje „cizí protitlak“ jako „tlak vyskytující se na výstupu pojistného ventilu během požadavku působení na zařízení“.V poznámce k tomuto článku je uvedeno:“Je výsledkem tlaku ve výtokovém systému z dalších zdrojů.“ V informativní příloze v bodě A.3 je uveden příklad výpočtu průtočného průřezu pojistného ventilu,který odfukuje do protitlaku 3 bar přetlakových.Ten nám může pomoci ověřit výkon ventilu pro konkrétní ventil a protitlak.

    Problém odfuku do protitlaku řeší i ČSN EN 764-7 (690004) „Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení“.V bodu 6.1.5 je řešen celkový výtokový výkon zařízení pro uvolňování tlaku připojeného k tlakovému zařízení.Je tam uvedeno,že musí být ověřeno zkouškou nebo výpočtem.Dále je tam věta,že „Je třeba brát v úvahu působení protitlaku na výkon pojistného ventilu“.

    V poznámce k tomuto bodu je uvedeno,že „Působení protitlaku na jakýkoliv pojistný ventil by mělo být konzultováno s výrobcem pojistného ventilu“. Uvedený požadavek bude asi obtížné splnit. Vzhledem k tomu,že se normy týkající se pojistných ventilů dotvářejí postupně,bude nutné počkat,až budou všechny hotové a pak se v předmětných ustanoveních zorientovat.

    Dalším někdy přehlédnutým nedostatkem,týkajícího se PV,je jeho neupevněná výfuková trubka – požadavek čl.6.4 ČSN 690010-5.2.

    Upevnění výfukové trubky pojistného ventilu je oprávněný požadavek.Výrobci ventilů uvádějí,že ventil může být namáhán pouze vnitřním přetlakem,protože nemohou vyrábět ventily, které by byly schopny odolat reakci vyvozené přetlakem 4 MPa vyfukované tekutiny na konci trubky dlouhé 4 metry. Přímé neuchycení výfukové trubky bez ohybů lze tolerovat pouze tehdy,pokud je její konec je opřen tak,že opora reakci zadrží

    Trojcestná armatura před pojistným ventilem

    Občas lze zjistit nesprávné posouzení jištění nádoby PV,který má předřazen trojcestný ventil. V praxi to někde funguje tak,že provozovatel kontroluje funkci pojistného ventilu místo odfukováním na nádobě (nebezpečná tekutina,nedosednutí ventilu namrznutím tekutiny na sedle nebo nečistotou) přezkoušením v daných lhůtách na zkušební stolici (obr.1a)

    Celkový úkon spočívá v tom,že se na volné hrdlo trojcestného ventilu namontuje přezkoušený pojistný ventil,pak se trojcestný ventil přestaví tak,aby přetlak z nádoby působil pod nově zabudovaný ventil a ověří se těsnost spoje i ventilu. Pojistný ventil k přezkoušení se demontuje a na stolici se pak přezkouší jeho funkce.

    Hrdlo trojcestného ventilu po demontovaném PV zůstane prázdné,pouze se zajistí,např.připevněním alobalu,proti vnikání deště a nečistot. To je ideální průběh. Občas ale nastane situace kdy se zjistí,že trojcestný ventil je do volného hrdla mírně nebo více netěsný,čímž nastane problém – jedná-li se o nebezpečnou tekutinu,tím je větší. Nejhorším řešením tohoto problému je,že se provede pouze zaslepení volného hrdla za-slepovací přírubou (zamezí se úniku nebezpečné tekutiny).

    Nejhorší je proto,že někdo může z různých důvodů přestavit trojcestný ventil tak,že přetlak bude působit pod zaslepovací přírubu a nádoba tím bude bez jištění.

    Vyhovujících řešení je několik:

    * ideálním operativním řešením je,když se na volné hrdlo ihned zabuduje stejný,přezkoušený pojistný ventil a trojcestný ventil se uzavře do polohy,v která byl do volného prostoru těsný – obr.1b

    * je-li to pro provozovatele výhodné,může ventil,který měl být předán k přezkoušení zabudovat zpět kde byl (stane se jakousi „seřízenou záslepkou“) a trojcestný ventil nastavit tak,že vede přetlak pod přezkoušený pojistný ventil);v rámci plánované odstávky nádoby lze pak vyřešit opravu trojcestného ventilu i přezkoušení všech PV - obr.1b

    * pokud není přezkoušený ventil k dispozici,lze na přechodnou dobu (než se demontovaný ventil přezkouší) akceptovat i zaslepení volného hrdla s tím,že bude trojcestný ventil zaplombován v poloze,kdy přetlak z nádoby půjde pod pojistný ventil (obr.1c);s tímto řešením je však nutno seznámit obsluhu a dát jí povinnost pravidelně kontrolovat neporušenost plomby;pokud by to chtěl provozovatel považovat za dlouhodobější řešení,měl by si pro něj vyžádat souhlas organizace SOD,protože toto řešení má charakter uzavírací armatury před PV;organizace SOD je oprávněna problematiku posoudit

  15. Revizní zpráva
  16. Pokud revizní technik je nucen v závěru zprávy o výsledku revize (zkoušky)uvést,že proto a proto není nádoba schopna dalšího bezpečného provozu a že doporučuje její odstavení z provozu je vhodné,aby se zjištěnými skutečnostmi neprodleně,alespoň ústně,seznámit pracovníka zodpovědného za její provoz,případně jejího provozovatele.Pak by měl bez prodlení vyhotovit zprávu a předat ji příslušné osobě.

    Je potom na rozhodnutí RT,zda zprávu s negativním výsledkem pošle provozovateli doporučeným dopisem nebo zda si nechá její převzetí od provozovatele podepsat na své kopii zprávy. RT by si měl uvědomit,že při nějaké kontrole SOD nebo havárii nádoby je z hlediska práva pro provozovatele výhodnější tvrdit,že inkriminovanou zprávu neobdržel.Pokud se totiž při kontrole nebo šetření zjistí,že odborný pracovník - revizní technik,provozovatele na konkrétní nedostatky písemně upozornil,je za vše zcela zodpovědný provozovatel

    Jestliže však zprávu nemá,je většinou zodpovědný pouze za to,že např.nenechal v příslušné lhůtě provést vnitřní revizi nebo,že nezajistil provádění kontroly funkce pojistného ventilu.On totiž nemusí problematice vyhrazených zařízení stoprocentně rozumět,není odborník.Pak záleží jak zjištěné skutečnosti „ocení“ soud.



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1,45 (počet známek: 11) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.