Vlivem ozařování se v materiálu tlakové nádoby rozvíjejí radiační defekty, které vedou ke křehnutí kovu, tj. ke zvýšení a sblížení meze kluzu a pevnosti, zvýšení kritické teploty křehkosti a snížení lomové houževnatosti. Degradace materiálových vlastností probíhá jako následek poruch mřížky a je významně urychlena zvýšenou koncentrací mědi a fosforu v materiálu. Radiační křehnutí materiálu ohraničuje dobu bezpečného provozu tlakové nádoby, protože s dobou provozu roste pravděpodobnost jejího křehkého porušení, zvláště v situacích, které jsou svázány s havarijním ochlazováním primárního okruhu elektrárny.

Radikálním prostředkem, který dovoluje řešit otázku prodloužení životnosti tlakové nádoby, je žíhání svarového kovu v úrovni aktivní zóny reaktoru. Žíhaná oblast je ohraničena pouze oblastí svaru. Obnovení mechanických vlastností materiálu probíhá jako následek procesů, které jsou vyvolány zvýšenou teplotou. Tyto procesy mohou ve značné míře odstranit poruchy mřížky. Toho lze dosáhnout ohřevem poškozeného materiálu na určitou teplotu a prodlevou na této teplotě.

Výsledek žíhání, tj. stupeň obnovení mechanických vlastností základního materiálu, který umožňuje prodloužení životnosti tlakové nádoby, se prověřuje na materiálových vzorcích. Tyto vzorky jsou buď odebrány z vnějšího povrchu tlakové nádoby nebo specielně vyrobeny pro výzkumné účely. Materiálové vzorky jsou podrobeny stejným teplotním a ozařovacím cyklům jako daná skutečná tlaková nádoba.

Související

Související témata Topené nádoby Konstrukce, výpočty, projekce NDT kontrola TZ Svařování