Potažmo pak zajistit jejich bezpečný a spolehlivý provoz. Již tradičně sehrávají z hlediska péče o bezpečnost provozu důležitou úlohu tzv. nízkotlaké kotelny, tj. kotelny, které jako objekt nebo část objektu mají umístěn alespoň jeden kotel:

• parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa,
• kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou kapaliny, nepřevyšující bod varu při přetlaku 0,05 MPa, popř. další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje, zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu.

V současné době jsou pro takovéto kotelny relevantní dva obecně závazné právní předpisy:

1. Vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb., zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.
2. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

Poznámka: Nelze opomenout, že má předpisovou vazbu na kotelny i vyhláška ČUBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení - viz. 7 část, §168-172.

Vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb. je technické veřejnosti známa a používána při řešení problematiky nízkotlakých kotelen. Zatím co nařízení vlády č. 101/2005 Sb., které platí od 1. 3. 2005 je nové. Pozornost nízkotlakým kotelnám věnuje příloha tohoto nařízení vlády ve své části 12. Její texty jsou obsahově téměř totožné s citovanou vyhláškou ČÚPB. Pro informaci uvádím znění části 12 „Nízkotlaká kotelna":

12. Nízkotlaká kotelna

12.1 Nízkotlakou kotelnou se rozumí objekt nebo část objektu, kde je umístěn alespoň jeden parní kotel s nejvyšším dovoleným přetlakem do 0,5 bar nebo teplovodní kotel s nejvyšší dovolenou teplotou do 110 °C, s jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším nebo kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větších než 100 kW, popřípadě další provozně související zařízení (dále jen „kotelna"). Kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW musí být zřízena v samostatném objektu nebo samostatné části objektu.

12.2Prostory kotelny a prostory související musejí být účinně větrány¹⁾. Do prostorů, kde jsou umístěny kotle, musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu potřebný pro spalování a větrání neuzavíratelným otvorem u stropu kotelen, popřípádě odváděcím potrubím do venkovního prostoru tak, aby bylo zajištěno dostatečné proudění vzduchu a nebyla negativně ovlivňována funkce hořáků a odvodů spalin. Nucené větrání kotelen, ve kterých jsou umístěny kotle s přirozeným tahem, nesmí být podtlakové.

12.3 Pro kotelny musí být písemně zpracován provozní řád kotelny, který musí obsahovat předepsané náležitosti a být v kotelně trvale k dispozici. Provozní řád obsahuje zejména

• a) popis zařízení kotelny a způsob obsluhy včetně způsobu zajištění signalizace do místa trvalého pracoviště při občasné obsluze,
• b) způsob zajištění a vybavení kotelny (kotlů) ochrannými bezpečnostními systémy, bezpečnostní výstrojí, signalizací a regulací včetně stanovení způsobu a lhůt jejich kontrol a funkčních zkoušek,
• c) způsob a rozsah údržby kotlů, zejména řídicích systémů a lhůt čištění kotlů a termíny a rozsah odborných prohlídek kotelen s ohledem na používané topné médium, zařízení a vybavení kotelny (kopů),
• d) počet a provedení únikových cest a východů dle zvláštních právních předpisů,
• e) povinnosti obsluhy kotelny
• f) určení osoby pověřené vedením provozního deníku kotelny, ve kterém jsou vedeny a ve stanovených lhůtách aktualizovány údaje stanovený provozním řádem kotelny,
• g) způsob vedení zápisů do provozního deníku,
• h) stanovení způsobu a lhůt zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého.

12.4 Odborné prohlídky kotelny musí být prováděny nejméně jednou za 12 měsíců, pokud není v provozním řádu stanoveno jinak, odborně způsobilou osobou, která o provedené odborné prohlídce zpracuje zápis.

12.5 Na vstupu do kotelny musí být umístěna značka se zákazem vstupu nepovolaným osobám²⁾.

K článku 12.2 poznamenáváme, že je potřeba při řešení větrání prostorů a přívodu vzduchu zohlednit i vyrovnání komínového tahu. Dále pak v čl. 12.3 postrádáme zásadní věc, aby provozní řád kotelny obsahoval nejen povinnosti obsluhovatele, ale i způsob obsluhy, tj. trvalý nebo občasný. Stejně tak je potřeba mít na zřeteli i zásady provozu za mimořádných podmínek a zejména pak v provozním řádu uvést, kdy je nutné kotle ihned odstavit z provozu. Pochopitelně, že při projektování a zřizovaní nízkotlakých kotelen se zařízeními na plynná paliva je potřebné vzít v úvahu i ostatní obecně závazné právní předpisy např.:

• nař. vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,
• nař. vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynů a současně i normativní dokumenty - ČSN 07 0703 Kotelny se zařízeními na plynná paliva a technická pravidla uvedená v části „Bibliografie".

Avšak pokud se jedná o odbornou způsobilost topičů - obsluhovatelů kotlů, je třeba i po vydání nař. vlády č. 101/2005 Sb. respektovat vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb.

Poznámka: Topiči kotlů, které jsou vyhrazené podle vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb. v platném znění, musí mít topičský průkaz vydaný ITI Praha.

A nyní několik poznámek z praxe k nové ČSN 07 0703.

Současný stav

A. Při zpracování předmětného normativního dokumentu byly do jeho textu zapracovány připomínky všech účastníků řádného připomínkového řízení. Po jeho vydání a zavedení do praxe byla z řad uživatelů předmětné ČSN vznesena konstruktivní doporučení, odpovídající potřebám praxe a optimální aplikaci ČSN. Ta vedla zpracovatele ke zpracování změny 1 ČSN, která byla po projednání s TNK č. 90 Kotle pro ústřední vytápění předána ČNI k vydání jako Změna 1. Pro použití předmětného normativního dokumentu v praxi je třeba používat níže uvedené zásady.

1. Na straně 11 ČSN 07 0703 uvedeného článku 9.2.5 je potřebné text 1. věty používat v tomto znění: „Při umístění regulačního zařízeni vně budovy kotelny je možno provozní přetlak plynovodu před regulátorem zvýšit až na 4,0 MPa".

   Poznámka: Tato dikce byla uvedena již v předchozí ČSN 07 0703 Plynové kotelny. Při zpracování revidované ČSN došlo k administrativní chybě.

2. ČSN 07 0703 v čl. 9.2.9 uvádí odkazem na ČSN EN 676 příklad typu hořáků, které je možné použít k instalaci u kotlů v kotelnách. Nevylučuje při tom použití jiných typů hořáků, které zaručí svým provedením bezpečný provoz kotlů, a současně splňují požadavky uvedené např. v normě ČSN EN 12952-8. Stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti provozu kotlů v kotelně se zařízeními na plynná paliva, kterou stanoví čl. 9.2.9 ČSN 07 0703 se dosáhne bez instalace zařízení pro samočinnou kontrolu těsnosti uzavíracích armatur hořáků v případě:
   • a) jiného technického řešení k zajištění bezpečného provozu kotlů, např. osazením kotlů hořáky se systémem automatického odvzdušnění potrubí mezi oběma samočinnými uzavíracími armaturami (viz též čl. 4.4.1 ČSN EN 12952-8),
   • b) kotlů s atmosférickými hořáky a hořáky s dmychadlem, které jsou integrovanou součástí kotlů, kondenzačních kotlů, u kterých se neosazují hořáky podle ČSN EN 676 s předvětráním. Naopak je potřebné opatřit hořáky zařízením na samočinnou kontrolu těsnosti jejich uzavíracích armatur, přičemž blokovací funkce blokovacího zařízení se zapojuje do automatiky hořáků, a to v kotelnách II. kategorie umístěných v objektech se shromažďovacím prostorem, v kotelnách I. kategorie a v případech použití ČSN EN 746-2 nebo ČSN 06 1950.

     Poznámka: Umístění kotelny v objektech se shromažďovacím prostorem se rozumí takové umístění, kdy kotelna sousedí se shromažďovacím prostorem nebo půdorys podlahy shromažďovacího prostoru je zcela nebo jen z části nad nebo pod půdorysem podlahy kotelny, a to ve všech podlažích nad nebo pod kotelnou.

3. V kotelnách II. kategorie postačí instalovat přenosný hasicí přístroj CO₂ s hasební schopností minimálně 55 B. Pokud by projektant při řešení kotelny II. kategorie dospěl z řádně zdůvodněných technických požadavků a po konzultaci s příslušným orgánem HZS, že je potřebné instalovat v kotelně stabilní hasicí zařízení, pak by toto nahradilo přenosný hasicí přístroj.
4. V kotelnách se provádí kontrola funkce zařízení kotlů nejméně 1 krát ročně. Kontrola funkce detekčních systémů a detektorů se provádí ve lhůtách a podle pokynu jejich výrobce a podle zásad uvedených v provozním řádu.
5. Zařízení kotelen postavená a jejich projektová dokumentace rozpracovaná nebo provedená podle předchozí normy tj. ČSN 07 0703 z 23. července 1985 se nemusí upravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, hygieny a životního prostředí pravomocným rozhodnutím nestanoví jinak.

B. ČSN 07 0703 přímo neuvádí barevné označování rozvodů plynného paliva v kotelně. Přičemž podle této normy se předpokládá, že se při zřizování rozvodů plynného paliva použijí ČSN 38 6420, ČSN EN 1775 nebo ČSN 38 6462. Např. ČSN 38 6420 ve svém čl. 136 uvádí text „Plynovody se označují podle ČSN 13 0072 a ČSN 13 0074". U těchto norem došlo v průběhu 90. let k nahrazení novými a proto vznikají nejasnosti při barevném označování potrubí - rozvodů plynného paliva v kotelnách. Při řešení předmětné problematiky je třeba využít níže uvedených zásad.

1. V současné době platí ČSN 13 0072 (účinnost od 1. 8. 1991), která pro plyny hořlavé uvádí v tabulce l název odstínu: okr žlutý, příklad odstínu 6600 dle přílohy k ČSN 67 3067. Bohužel se v případě tohoto odkazu jedná o ČSN již neplatnou. Ta byla nahrazena ČSN 67 3067 Označování a hodnocení barevných odstínů nátěrů (účinnost od 1. 4. 1994). Čl. 3.1.1 uvádí druh barevného odstínu 6 - žlutý, již bez přílohy obsažené ve zrušené ČSN 67 067 z 8. 3. 1972.
2. Podle současně platné ČSN 67 3067 se pro označování barevných odstínů používají 4místná čísla a ta podle článku 3.1.2 přiděluje akreditovaná organizace. Tou bylo v době vydání normy Koloristické pracoviště Barev a laků, s.p., Výzkumný ústav nátěrových hmot, Sokolovská 16, 186 00 Praha 8 - Karlín.
3. Rozvody plynného paliva v kotelnách lze označovat barvou žlutou - chromová střední 6200, i žlutou RAL 1023, 1024. Tvůrci ČSN 13 0072 sledovali především nutnost barevně rozlišit vedení plynných paliv od vedení jiných látek. V kotelně se zařízeními na plynná paliva druh odstínu žluté barvy nehraje dominantní roli, vedení horké a studené vody, popř. vzduchu a jiných médií se značí barevně zcela odlišně (viz tab. l ČSN 13 0072).

Závěrem upozorňujeme, že čl. 2.2.4 Přílohy nař. vlády č. 101/2005 Sb. má na mysli označení vedení bezpečnostními značkami podle nař. vlády č. 11/2002 Sb. ve znění nař. vlády č. 405/2004 Sb. - § 4 odst. 2.

Použité materiály:

1. Nař. vlády č. 101/2005 Sb.
2. OS ČSTZ č. 004/2005
3. OS ČSTZ č. 006/2005
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

¹⁾ Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nař. vlády č. 523/2002 Sb. a nař. vlády č. 441/2004 Sb.

²⁾ Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bez-pečnostních značek a zavedení signálů ve znění nař. vlády č.405/2004 Sb.




Související

Související témata Kotle horkovodní Nízkotlaké kotelny Konstrukce, výpočty, projekce