Úvodní slovo s uvítáním přítomných přednesl nový generální sekretář Českého plynárenského svazu pan Ing. Miloš Kebrdle. Ve svém příspěvku shrnul podstatné změny, kterými prochází Český plynárenský svaz, a to zejména začlenění společnosti GAS, s.r.o., do ČPS, která bude samostatným právním subjektem 100% vlastněným ČPS.

V této souvislosti dojde k převedení činností souvisejících s tvorbou a revizemi technických předpisů ze společnosti GAS, s.r.o., na ČPS a převedení činností Centra plynárenských informací z ČPS na GAS, s.r.o., k 1. 1. 2006. Současně informoval o změnách v řízení společnosti GAS, s.r.o., o změně generálního sekretáře ČPS, o novém sídle ČPS (Novodvorská 803/82, Praha 4), o nové redakční radě časopisu Plyn a o záměru jmenování tajemníka Technické koordinační komise ČPS.

Pracovní jednání zahájil Ing. Pavel Veleta, předseda technického výboru protikorozní ochrany ČPS. Poté byly předneseny jednotlivé referáty, o nichž dále přinášíme zprávu.

Metoda vyhodnocení stavu přepravní sítě společnosti Gaz de France

Pierre France, Sylvain Fontaine, Bernard Masson (GRT GAZ, Francie)

V roce 1992 zahájila Přepravní divize společnosti Gaz de France (GRT Gaz) inspekci stavu své sítě pomocí povrchových elektrických měření a vizuální kontroly po odkryvu. Výkopy se volí pomocí stanovení vzorků.

Metoda uplatněná při inspekci se nazývá Povrchová elektrická měření. Inspekční program je vypracován podle hierarchického pořadí potrubních úseků a vad určených k odkryvu, které představují největší pravděpodobnost, že v nich došlo ke změnám kovu, a to v souladu s metodikou vycházející ze zpětného informování o zkušenostech a z využití softwaru. Rozhodnutí o tom, zda inspekce bude završena pomocí inteligentního ježka, může být přijato podle analýzy poznatků, získaných z odkryvů.

Chyby a nesprávné interpretace při měření katodické ochrany

Josef Mrázek (ČR)

Pro měření katodické ochrany jsou k dispozici stále dokonalejší přístroje a různá záznamová zařízení. Běžně se již používají dálkové přenosy dat a programy k vyhodnocení naměřených údajů. Přesto stále dochází k různým chybám jak v zapojení vodičů v měřicích objektech a v postupech při měření v terénu, tak i v interpretaci získaných hodnot do návrhů a realizací nezbytných opatření k zajištění spolehlivé protikorozní ochrany podzemních konstrukcí. V přednášce bylo na příkladech z praxe upozorněno na často se opakující nedostatky a naznačen postup k jejich odstraňování.

Třicet let od zavedení techniky simulace defektů izolace potrubí do korozní praxe

Josef Polák (OK Servis, ČR)

Metoda měření potenciálu u pomocných ocelových elektrod simulujících defekty v izolaci potrubí byla vyvíjena v letech 1973-1974. V ČSSR byla zavedena do korozní praxe v roce 1975 v modifikaci měřicích sond sestávajících z permanentní elektrody Cu/CuSO₄ a z jedné nebo více pomocných ocelových elektrod. Bylo to na dálkových produktovodech a ropovodech, u kterých se začaly projevovat nepříznivé důsledky elektrizace kolejové dopravy stejnosměrným systémem 3 kV v šedesátých letech minulého století. Při korozi bludnými proudy byly standardní měřicí postupy zatíženy velkou chybou, takže neumožňovaly dostatečně přesně vyhodnotit míru korozního ohrožení potrubí nebo stupeň ochrany při použití elektrických polarizovaných drenáží nebo řízených stanic katodické ochrany.

V příspěvku byly stručně popsány všechny hlavní etapy zdokonalování této měřicí techniky až po současný stav kontinuálního měření hodnot ke stanovení potenciálu bez IR-spádu i v podmínkách nestacionárního elektrického pole, kdy bludné proudy mění velikost i směr v průběhu času. S výhodou lze u měřícího postupu využít dálkový přenos elektrických veličin pomocí sítě GSM/GPRS.

Korozní degradace bimetalických spojů konstrukčních materiálů

Jarmila Ševčíková, Maroš Hamala (Technická univerzita Košice, Slovensko)

Degradační procesy elektrochemicky heterogenních konstrukčních materiálů v podmínkách elektrochemické koroze souvisejí se způsobem jejich aplikace. Při vzniku galvanického článku, tj. při vodivém spojení dvou, případně více kovových materiálů (vodiče prvního řádu) a za přítomnosti elektrolytu (vodiče druhého řádu), se mění jejich korozní odolnost oproti stavu, kdy dané kovy korodovaly bez vzájemného kontaktu.

Příspěvek popisuje výsledky studia bimetalické koroze konstrukčního spoje žárově pozinkovaného ocelového plechu a plechu z nízkouhlíkové oceli. Při výsledcích měření elektrochemických vlastností jednotlivých komponentů korozního makročlánku v modelových zkušebních podmínkách byly uvedeny i výsledky dlouhodobých zkoušek pode STN ISO 7441.

Projekt aktivní protikorozní ochrany centrálního areálu PZP Láb

František Stejskal (Modřanská servisní a montážní s.r.o.), Marián Sokol (Nafta Gbely, a.s., Slovensko)

V předchozí přednášce na 12. workshopu v roce 2003 se autoři věnovali úspěšné historii v aplikování aktivní protikorozní ochrany na Podzemním zásobníku zemního plynu Láb. V současnosti přišlo na řadu také projektové řešení nedostatků v potenciálovém pokrytí zařízení vlastního Centrálního areálu PZZP v Plaveckém Čtvrtku a jeho nejbližšího okolí. Přes technicko-ekonomickou studii realizovatelnosti a prostřednictvím ověřujících průzkumných prací vznikl projekt, který by měl přetrvávající problémy eliminovat, a zabezpečit také spolehlivou ochranu hlavních kolektorů v areálu. Realizace stavby aktivní protikorozní ochrany se předpokládá v prvním pololetí roku 2006.

Certifikace organizací podnikajících v oblasti protikorozní ochrany

Ladislav Hrbáček (Jihomoravská plynárenská, a.s., ČR)

Autor v úvodu uvedl stručný obsah certifikačních protokolů (vydaných GAS, s.r.o.) na personální a technické vybavení organizací ucházejících se o činnosti v oblasti výstavby, oprav, provozu a údržby zařízení protikorozní ochrany (PKO) a důvody jejich vzniku. V další části podrobně popisuje kvalifikační a praktické požadavky na personální obsazení pracovníků organizace a jejich pracovně právní vztahy k organizaci, která se bude chtít ucházet o uvedené činnosti v oblasti PKO. Na tuto oblast navazuje požadované minimální technické vybavení organizací, aby mohly uvedené činnosti v oblasti PKO vykonávat. Závěrem byla uvedena určitá úskalí, která bylo nutno při návrhu certifikačních protokolů řešit, a případné dopady, které lze očekávat zavedením certifikace organizací v oblasti PKO.

Provozní zkušenosti s opravami vad v izolačním povlaku ocelových potrubí mineralizací

František Míčko, Vladimír Pliska, Svatopluk Dorda (KPTECH, s.r.a, ČR)

Autoři ve svém příspěvku informovali o nové bezvýkopové technologii oprav vad v izolačním povlaku úložných ocelových potrubí. Byla již použita k opravě několika set vad různých dimenzí potrubí přepravujících plyn, vodu i ropu. V naprosté většině případů došlo ke zlepšení izolačního stavu. V některých se vady nejen odstranily, ale dochází k dalšímu zkvalitňování izolačního stavu.

Bezvýkopová technologie oprav vad v izolačním povlaku kovových úložných potrubí je systém na sebe navazujících činností a je závislý na současných informacích o lokalitě, v níž byla vada nalezena, o charakteru prostředí této lokality, především vlastnostech půdy, informaci o původních izolačních materiálech, použitých k tvorbě izolačního povlaku, elektrochemickém chování půdního prostředí, návrhu aplikace vhodného typu mineralizační směsi, jejího dávkování a stanovení pracovního postupu vlastního vpravení jednotlivých dílů k potrubí.

Systém dálkového řízení zdrojů katodické ochrany ZKAO

Vladimír Jakl (Tele Data Control, s.r.o, ČR)

Součástí prezentace byl popis technických prostředků PLC-automatu a seznámení s jednotlivými funkcemi automatu výhradně určenými pro řízení zdrojů katodické ochrany ZKAO. Dále byl představen inovovaný zobrazovací panel nástrojů ZKAO, který se stal V/V-jednotkou pro PLC-automat, který umožňuje připojení zdrojů ZKAO i k jiným řídícím systémům. Současně byl popsán systém SCADA sloužící k dispečerskému řízení a sledování činnosti rozsáhlých sítí systému protikorozní ochrany, k dlouhodobé archivaci měřených dat, vyhodnocování alarmových stavů v jednotlivých bodech sledované sítě a grafické prezentaci měřených veličin a stavů systémů.

Poslední zkušenosti s prováděním vnitřních inspekcí na plynovodech RWE Transgas, a.s.

Václav Herman (RWE Transgas a.s., ČR)

Firma RWE Transgas, a.s., provozuje v současné době 3 450 km plynovodních sítě o provozním tlaku nad 4 MPa, přičemž datum výstavby jednotlivých linií se pohybuje od r. 1973 do současnosti. Díky technologické nekázni při výstavbě a při výrobě vlastního trubního materiálu dochází ke vzniku vad, které pak ovlivňují životnost potrubí a mohou omezovat bezpečnost a spolehlivost přepravy plynu.

RWE Transgas, a.s., se systematicky zabývá hodnocením vad na svých plynovodech zhruba od r. 1988, kdy se při opravách izolací prováděných na základě výsledků průzkumu pomocí Pearsonovy metody zjistilo, že každé poškození izolace nemusí znamenat korozní narušení potrubí, a naopak, že koroze se mnohde vykytuje i tam, kde měření neindikovalo žádné narušení izolace. To vedlo k rozhodnutí využít pro zjištění vad na potrubí metodu vnitřní inspekce pomocí inteligentního ježka. Do současnosti byly provedeny inspekce přibližně na 7 556 km potrubí. Celkové náklady na tyto inspekce dosáhly zhruba 250 mil. Kč a na základě inspekcí bylo odkryto a opraveno okolo l 000 trub.

Nové poznatky o stanovení velikosti a polohy defektů v izolaci potrubí

Vladimír Špic, Jaroslav Lahovský (Vodní zdroje Lovosice, s.r.o., ČR)

Různé metody vyhledávání defektů v izolaci vycházejí z poznatku, že každé takové místo se projevuje jako lokální zemnic připojený k potrubí. Při funkci katodické ochrany zde dochází k zvýšenému vstupu ochranného proudu do potrubí, což se projevuje tzv. napěťovým kráterem, který lze na povrchu země zjistit měřením intenzity elektrického pole. Ta závisí především na ohmické složce potenciálu v místě, na hloubce defektu pod terénem a rezistivitě okolní půdy.

V přednášce byl uveden praktický příklad výpočtu velikosti defektu v izolaci na základě změřených hodnot a porovnání se skutečným stavem po odkrytí potrubí. Rovněž byl nastíněn nový postup pro určení hloubky těžiště plochy defektu pod terénem.

Piper - informační systém pro oblast protikorozní katodové ochrany potrubních sítí a úložných zařízení

Ondřej Kubát (DEFINITY Systems, s.r.o., ČR)

Informační (databázový) systém Piper slouží k ukládání a vyhodnocování velkého rozsahu dostupných dat získaných při korozních měřeních, kontrolách vad izolace apod. Grafické zpracování těchto informací spolu se snadnou vazbou na používaný geografický informační systém velmi usnadňuje důležitá rozhodnutí ve věci korozních opatření či oprav, a tím šetří náklady spojené s chybným rozhodnutím.

Spojuje v sobě mnohaleté zkušenosti odborníků z oblasti ropovodů a plynárenství s nejmodernějšími poznatky z oblasti IT-technologií. Vzhledem ke stálému rozvoji znalostí problematiky koroze v zemi uložených zařízení dochází i k rozvoji informačního systému Piper. Připravenost a schopnost přizpůsobit se novým požadavkům jsou hlavními atributy novodobého informačního systému, které garantují maximální využití a návratnost investic do něj vložených.

Příspěvek na doplnění EN pro aktivní protikorozní ochranu

František Stejskal (Modřanská servisní a montážní s.r.o., Slovensko)

Třicetileté zkušenosti autora se zaváděním aktivní protikorozní ochrany, zejména na Slovensku, obsahují i mnohé veselé okamžiky. Nerespektování a „vylepšování" dobře míněných rad korozních inspektorů vedou mnohokrát až k humorným situacím. Také přetrvává neodborné provádění průzkumných a projektových prací, v poslední době jsou to překlady cizojazyčných norem, často s rozpačitým výsledkem. V přednášce byly tyto humorné situace s neobvyklým šarmem našeho slovenského kolegy přijaty s velkými ovacemi.

V průběhu workshopu byla v přilehlých prostorách přednáškového sálu prezentace výrobků a zařízení protikorozní ochrany. Vystavovaly zde následující firmy: Aetron, s.r.o., MEgA, s.r.o., Plynoprojekt, a.s., Saltek, s.r.o., Senzorika s.r.o.

Související

Související témata Nádoby P-B, LPG, ... Potrubí NDT kontrola TZ