[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Analytická chemie jako nástroj řešení poruch a havárií
Datum: 20.4.2006
Autor: Ing. Zdeněk Čížek, CSc. Analytické laboratoře Plzeň, a. s.
Jevem, který historicky provází veškeré lidské aktivity, je vznik řady nečekaných problémů, poruch a havárií (technologických, materiálových, ekologických) a z toho plynoucích následků. Prakticky za každou poruchou či malérem se při tom skrývá vědomá či nevědomá porucha v chování člověka. Rozvoj inteligentní společnosti je proto nemyslitelný bez propracovaného souboru legislativních, organizačních a kontrolních opatření a mechanismů, jejichž účelem a cílem je předcházet vzniku mimořádných situací, eliminovat jejich příčiny a omezit negativní dopady takovýchto jevů na člověka, přírodu a hmotné statky.

V případě vzniku konkrétní poruchy nebo havárie ovšem patří mezi nezbytné kroky detailní vyšetření objektivních příčin, proč vůbec k danému jevu došlo a jaké jsou jeho následky. Přínosem toho je při tom nejen naplnění obvyklých aspektů šetření každé poruchy a havárie (Kdo to zavinil? Jaká je výše škody? Kdo to zaplatí?), ale současně i získání mnoha unikátních informací a poznatků o negativních jevech, procesech a jejich mechanismech a využití těchto poznatků v další praxi.

Exaktní řešení příčin, odhalování mechanismů a vyhodnocování následků každé poruchy a havárie je většinou záležitostí odborně, ekonomicky i časově velmi náročnou a vyžaduje současné nasazení řady různých vědních disciplin a oborů. Jedním z oborů, který je v tomto směru neopominutelným, je analytická chemie. Technicky a personálně dobře vybavené, systémově laděné a dostatečně flexibilní analytické pracoviště může při tom hrát nejen obvyklou úlohu pasivního dodavatele výsledků analýz odebraných vzorků, ale je schopno v plném rozsahu převzít roli řešitelského subjektu. Oprávněnost tohoto tvrzení je možné demonstrovat na několika konkrétních případech ze stávajícího repertoáru laboratoří společnosti ALP, a. s.:

Případ úmrtí v jímce: Při vyprazdňování a čištění kalové jímky deemulgační stanice velkého strojírenského podniku došlo ke smrtelné otravě několika pracovníků. Jako příčina otravy bylo uvedeno podezření na vývoj kyanovodíku v důsledku neoprávněného nakládání s kyanidy. Řešením daného případu cestou souboru analytických prací a laboratorních simulací ovšem bylo prokázáno, že příčinou otravy byla vysoká koncentrace sirovodíku, vzniklého biochemickým rozkladem kalu z deemulgačního procesu, „ukrytého" pod souvislou organickou vrstvou kalu v jímce. Jako součást řešení byla navržena opatření, jak obdobný problém eliminovat.

Případ „páchnoucí" budovy: Po rekonstrukci historické budovy v centru velkého města na administrativní objekt se některé části budovy staly nevyužitelnými v důsledku opakovaného zamořování vnitřní atmosféry nedýchatelnými koncentracemi plynného amoniaku. Systematickým průzkumem, souborem laboratorních a terénních analýzy a laboratorní simulací bylo prokázáno, že příčinou masivního vývoje amoniaku byl rozklad močoviny v nových betonových podlahách. Původ močoviny v betonu byl poté dán do přímé souvislosti s nezajištěním sociálního zařízení pro několik desítek zahraničních dělníků provádějících rekonstrukci...

Případ uhynulého dobytka: Na podhorských pastvinách došlo k několika náhlým hromadným úhynům stád hovězího dobytka. Řešením prvního případu úhynu bylo prokázáno, že příčinou byla kontaminace napájecí vody na pastvině zbytky kapalného hnojiva, přepravovaného v téže cisterně, použité následně pro rozvoz napájecí vody bez dostatečného vymytí cisterny. Již malá množství močoviny a amonných solí ve vodě v kombinaci se specifickým metabolismem krav vedla k úhynu většiny kusů jejich vnitřním udušením. Při řešení dalšího případu úhynu byla prokázána intoxikace dobytka vysokými dávkami chlorovaných pesticidů (deriváty DDT), vyvezených na pastvinu se stavební sutí po nelegálním zbourání starého skladu agrochemikálií daného typu a nesmyslném naložením se vzniklým demoličním odpadem...

Případ onemocnění zaměstnanců „zaječí" nemocí: Ve velkém průmyslovém podniku došlo k náhlému onemocnění části zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků tzv. zaječí nemocí. Průzkumem a systematickým nasazením řady analytických, veterinárních, mikrobiologických a biochemických technik bylo prokázáno, že k nákaze došlo náhodným průnikem mikroorganismu způsobujícího danou nemoc (Francisella tularensis) do podnikového zdroje pitné vody a následně do zařízení pro přípravu sodové vody. Výsledkem řešení případu byla mj. zásadní změna nakládání se zdrojem a s rozvodem podnikové pitné vody.

Uvedené a mnohé další obdobné případy byly a jsou řešeny v podmínkách laboratoří společnosti Analytické laboratoře Plzeň, a. s., cestou komplexního nasazení nejrůznějších analytických a diagnostických technik a postupů týmem zkušených pracovníků - specialistů z řady profesí a oborů. Zdrojem řešených problémů přitom jsou různé průmyslové podniky a společnosti ze sféry metalurgie, strojírenství, stavebnictví, dopravy a služeb, podniky ze sféry zemědělství a potravinářství i mnohé orgány státní správy. Výstupem z řešení jsou dle charakteru jednotlivých případů protokoly, technické informace, návrhy řešení i soudné znalecké posudky.



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1 (počet známek: 1) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.