Žádný zákonný ani normativní dokument neurčuje revizním technikům tlakových zařízení do revizní zprávy uvádět termíny odstranění jím zjištěných závad. Neexistují žádné normy, tabulky, porovnání závažnosti závad, na základě kterých lze termín stanovit. Důležité je si uvědomit, že pokud revizní technik určí termín odstranění, dle výkladu soudu říká, že do tohoto termínu je zařízení bezpečné. Po uplynutí tohoto termínu je zvýšené riziko havárie zařízení, na což revizní technik upozornil právě určením termínu.

Budiž nám ponaučením příběh revizního technika, který v lednu napsal: „Nutno provést vnitřní revizi a tlakovou zkoušku do 31.3.20xx.“ Následný den1.4. toto zařízení způsobilo explozi, zřícení domu a zabilo 6 lidí. Jinými slovy revizní technik řekl (a tak zněl i výklad soudu), že on jako přizvaný odborník stanovil, že do 30.3. je zařízení bezpečné. V této souvislosti se mi nechce psát o štěstí či prozřetelnosti revizního technika v určení termínu. Spíš se mi chce vyslovit otázka PROČ uvádět termín? Proč přebírat riziko a tím i uvádět provozovatele v omyl, že jeho zařízení je bezpečné do termínu x.x.xxxx. Navíc zda se závada odstraní ihned, později, v určeném termínu, nebo vůbec revizní technik nemůže ovlivnit.

Revizní technik má upozornit na závadu, navrhnout opatření k odstranění, vyjádřit se k dalšímu provozu. Přesněji viz.:

• ČSN 69 0012 v Příloze v článku 11 - Povinnosti revizních techniků navrhovat potřebná bezpečnostní opatření a o výsledků revizí provést záznam
• ČSN 69 0012 čl,.122 písm.d) Revizní záznam musí obsahovat opatření navržená k odstranění zjištěných závad.
• ČSN 69 0012 čl,.122 písm.f) Revizní záznam musí obsahovat vyjádření o dalším provozu s případným určením bližších podmínek

Provozovatel má odstranit závady. Zda je odstraní ihned, později, nebo vůbec revizní technik nemůže ovlivnit ani určením termínu. Provozovatel má možnost na základě znalosti zařízení, zkušeností s obsluhou, ale i z revizní zprávy vyhodnotit riziko závady a dle toho se ji věnovat. Odstranění závady revizní technik zkontroluje při následné provozní revizi v dalším roce.

I v praxi to tak funguje. Provozovatel nezaloží revizní zprávu, aby se k ní za dva měsíce vrátil jestli mu náhodou nekončí nějaký stanovený termín. Revizní zprávu převezme od revizního technika, vyplní objednávky pro údržbu, MaR, obsluhu atd. na odstranění závad a založí ji do desek.

S problematikou určování termínů i formulace vyjádření k dalšímu provozu jsem se setkal již při tvorbě programu pro revizní techniky REVIS. Nyní po ukončení soudního líčení v kauze OHARKA i v souvislosti s novým zákonem o inspekci práce mám mnoho dalších argumentů, že ač náročnější na evidovaná data a s tím spojenou pracnost je program REVIS již od začátku dobře připraven pro ochranu revizního technika i provozovatele.

Další ponaučení by jsme si měli vzít ze soudního sporu v roce 1997, kdy nedošlo k ublížení na zdraví , ale k velké hmotné škodě. Šetřením bylo zjištěno, že došlo při výměně pojistného ventilu údržbou k záměně. Nikdo nebyl schopen prokázat, v kterém termínu a kdo výměnu provedl. Nově osazené PV měli stejné DN a PN , avšak výkon a otevírací tlak nebyl stejný (původně 0,7 MPa nové 0,9 MPa). Důsledkem zvýšení tlaku došlo k destrukci zařízení následné technologie. U soudního líčení byl i revizní technik, který byl před havárií provádět provozní revizi. Nebylo mu možno přisoudit část zodpovědnosti, protože v revizní zprávě uváděl údaje včetně v.č. původních PV a tím prokázal, že v době revize byly ještě osazeny původní pojistné ventily. Nejen proto uvádíme a požadujeme vyplnění údajů o instalovaných pojistných ventilech, manometrech atd. v programu REVIS. Že je vypsat revizní zprávu pracnější? Ano, ale takto formulovaná revizní zpráva chrání nejen revizního technika.

Představuji si, jak stojím před soudcem a marně hledám odpověď na základě čeho jsem stanovil, že právě do tohoto termínu je zařízení bezpečné. Že by mohla odpověď znít,“na základě dlouholetých zkušeností, dosaženého vzdělání, kvalifikačních předpokladů? Marně vzpomínám na nějaké tabulky, exaktní hodnoty, na které se odvolat. Nebo, že nikdy předtím na tomto zařízení nedošlo k havárii? Již vidím úsměv na tváři soudce a odpověď „ Tak to jste pane revizní techniku vyhodnotil chybně a nejen to, uvedl jste v omyl provozovatele, takže veškerá právní i trestní odpovědnost padá i na Vaši hlavu pane revizní techniku. Zřejmě budu čelit trestnímu stíhání, mám i vysokou pojistku na hmotnou zodpovědnost, ale znova se ptám proč uvádět termín?

A určovat termín odstranění u méně závažných závad? Třeba červená čárka na manometru? A co když výpověď obsluhy u soudu bude znít: zařízení nemělo při provozu známky vady, bohužel jsem neměl viditelně označené limitní hodnoty tlaku a proto jsem si neuvědomil překročení a nevěnoval jsem tomu pozornost? Nejsme zase na začátku?A což takhle si vzít po vzoru ruských bajek z každého příběhu ponaučení?

Tento příspěvek ukončím formulací vyjádření o dalším provozu tlakových zařízení. Do závěru revizních zpráv doporučujeme napsat pouze tři možné závěry, které uvádíme i v programu REVIS. Ostatní (někdy i úsměvné) formulace jsou právníci schopni otočit proti revizním technikům, nebo v neprospěch provozovatele.

• Zařízení je schopno dalšího bezpečného provozu.
• Zařízení není schopno dalšího bezpečného provozu.
• Zařízení je schopno bezpečného provozu po odstranění závady bodu x této revizní zprávy.

Související

Související témata Obsluha, topiči Revizní technici